Městská zeleň v rukou studentů z celého světa

Mezinárodní letní škola o integraci konceptu ekosystémových služeb do územního plánování měst proběhla na UJEP ve dnech 17. – 21. června. Sjeli se k nám studenti z celého světa. Seznamovali se s konkrétními metodami mapování a hodnocení ekosystémových služeb.

Letní škola probíhala v režii dvou fakult – Fakulty sociálně ekonomické a Přírodovědecké fakulty. Cílem celotýdenních aktivit bylo seznámit studenty s vybranými metodami mapování a hodnocení ekosystémových služeb a vč. jejich aplikace v konkrétním modelovém území.

Hlavní organizátor Letní školy a řešitel projektu BIDELIN Jiří Louda prozradil, že se jednalo o první letní školu tohoto typu – přihláška byla otevřena všem studentům vysokých škol z celého světa bez ohledu na studovaný obor. Zájem byl vysoký (40 studentů), do konečného výběru se dostalo 17 studentů reprezentujících 10 zemí světa (Alžír, Bulharsko, Čína, Česko, Maďarsko, Německo, Rusko Španělsko, Švýcarsko, Turecko).

Součástí kurzu byly nejen teoretické přednášky od renomovaných evropských odborníků (mj. Dr. Daria Sikorska z Warsaw University of Life Sciences, Dr. Olaf Bastian z městského úřadu v Drážďanech, doc. Pavel Raška z katedry geografie přírodovědecké fakulty UJEP, nebo Dr. Karsten Grunewald z Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung v Drážďanech) ale také praktické aktivity. Studenti zmapovali zeleň ve čtyřech vybraných lokalitách v Ústí nad Labem, po té získaná data analyzovali a navrhovali možná opatření na zlepšení současné situace.

V rámci Letní školy studenti pracovali s metodami pro sběr, kvantifikaci a hodnocení ekosystémových služeb, které ústečtí akademici vyvíjeli v projektu BIDELIN společně s německými partnery. Studenti pracovali celý týden 4-5 členných mezinárodních týmech a, podle slov Jiřího Loudy, atmosféra mezi studenty byla výborná, ale zároveň velmi pracovní.

Organizátoři do budoucna uvažují o formátu bienále, pravidelně se opakující letní školy každé dva roky. Konkrétní zaměření se může podle Jiřího Loudy mírně lišit, vždy ale půjde o vztah člověka a přírody kolem něj z pohledu různých vědeckých disciplín – příroda ve městech, horské oblasti a lesy nebo voda kolem nás.

Celá akce proběhla v rámci projektu BIDELIN – Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno‑modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína, financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj, který je na univerzitě řešen od roku 2017. Letní škola volně navazuje na tradici česko-německých mimosemestrálních kurzů zaměřených na téma ekosystémových služeb, které UJEP ve spolupráci s Leibniz-Institut für ökologische Raumentwicklung v Drážďanech a Anhalt University of Applied Sciences v Bernburgu.

Reportáž Českého rozhlasu a doprovodné video:
https://www.facebook.com/FSE.UJEP/videos/357806991548461/

 

Smart City: Možnosti Interdisciplinarity

Co znamená “smart city” pro sociologa, geografa, ekonoma, umělce, designéra? Odpovědi budeme hledat na workshopu, který se zaměří na možnosti interdisciplinární spolupráce ve výzkumu problematiky ‘smart cities’, s primárním fokusem na témata vztahující se k socioekonomickému rozvoji města Ústí nad Labem.

Výzkum a vývoj smart cities je široká mezioborová oblast, která nabízí ideální prostor pro testování možností interdisciplinární akademické spolupráce. Co ovšem tento ideál interdisciplinarity znamená v reálné výzkumné praxi a jak je možné navázat funkční spolupráci mezi autory z různých oborů?

Workshop otevřeme teoretickým představením problematiky smart city, a to na příkladech vybraných případových studií z různých geografických oblastí a metodologických kontextů. Na teoretický úvod navážeme sérií praktických kolaborativních aktivit, zaměřených na testování hranic interdisciplinarity v praxi.

Cílem workshopu je zmapování různých přístupů k výzkumu smart cities a vytvoření série vizí budoucnosti Ústí nad Labem tak, jak si ji představují experti z různých oborů. Tyto vize slouží jako nástroj k otevření kritické debaty o lokální socioekonomické situaci a možnostech budoucího zlepšení.

Akce se uskuteční 25. 4. 2019 v budově FSE v místnosti 223 od 10 do 13 hodin a je otevřena všem zaměstnancům a studentům UJEP různého disciplinárního zaměření i zájemcům z řad veřejnosti.

Více informací na marketa.dolejsova@ujep.cz

Workshop se koná za podpory:
CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_027/0008492
U21 – Kvalitní lidské zdroje pro posílení mezinárodního prostředí

Studenti UJEP prezentovali výsledky hodnocení děčínské zeleně v Drážďanech

Poslední lednový pátek se čeští a němečtí studenti věnovali prezentaci finálních výsledků hodnocení zelenomodré infrastruktury v Děčíně. Třetí a konečné setkání v rámci semestrálního studentského kurzu „Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně“ se uskutečnilo v Leibniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR).

Setkání bylo završením půlroční práce, která obsahovala mapování městských ekosystémů v Děčíně (první polovina října) v oblasti Kvádrberku, zámku Děčín a Mariánské louky. V průběhu listopadu pak smíšené česko-německé skupiny studentů zpracovávaly semestrální projekty, které byly zaměřeny na hodnocení ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a zeleno-modré infrastruktury v mapovaných oblastech. Na konci listopadu v Drážďanech proběhla první prezentace projektů.

Debata studentů z UJEP a z Anhaltské univerzity aplikovaných věd v Bernburgu, autor: Ondřej Šmíd

V prosinci 2018 a v lednu 2019 pak studenti postupovali podle předem vybrané metodiky a rozdělily jednotlivé vymezené plochy do 3 kategorií: stanovištní podmínky, rekreační funkce a kulturní dědictví. K těmto plochám poté přiřazovali jednotlivé indikátory. Pro indikátory byla vytvořena 4 bodová škála od nízké, přes střední, vysoké až po velmi vysoké hodnoty. Studenti tak v lokalitě hodnotili například produkci chladného vzduchu a ochlazování, propustnost povrchů, nebo možnosti k rekreaci. Pomocí nástrojů GIS pak byly tyto výsledky vizualizovány v podobě několika digitálních map.Prezentace studentských projektů, autor: Ondřej Šmíd

„Dnes jsme společně s kolegy z Ahaltské univerzity prezentovali výsledky hodnocení jednotlivých zelených a modrých ploch mapovaných v Děčíně. V průběhu zpracovávání jsme narazili na řadu problémů, které jsme však s pomocí vyučujících dokázali vyřešit. Zajímavý byl též trochu odlišný pohled českých a německých studentů na hodnocení jednotlivých funkcí městské infrastruktury. Díky tomuto kurzu jsme si prohloubili komunikaci v jiných jazycích, zjistili, že se i v zemích západně od nás používají při výzkumu podobné metody a hlavně jsme získali nové zahraniční přátele, což je podle mého názoru jeden z neméně důležitých přínosů těchto mezinárodních kurzů,“ komentuje práci v projektu Ondřej Šmíd, student z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Výsledné hodnoty ekosystémových služeb, autor: Ondřej Šmíd

Studenti obou univerzit ještě musí do konce března výsledné poznatky zpracovat do podoby 10 stránkové eseje.

Kurz organizuje IEEP (UJEP-FSE) a je pořádán v rámci česko‑saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN, reg. č. 100282320) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Kontaktní osoba: Ing. Jiří Louda, Ph.D., IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku FSE UJEP, jiri.louda@ujep.cz, 608 468 676

 

Zeleň ve městě nejen jako estetický prvek

Využívá vaše město či obec dešťovou vodu, monitoruje a zajišťuje efektivní využití veřejných ploch, nebo snad zajišťuje zasakování vody například na parkovištích? A proč jsou tato témata důležitá?

Projevy klimatické změny významně ovlivňují kvalitu života ve městech. Zelená a modrá infrastruktura představuje jednu z možností, jak čelit výzvám spojeným s projevy jako jsou tepelný ostrov města, sucho, bleskové povodně apod. Přírodě blízká opatření navíc mají řadu vedlejších přínosů, jako je estetická stránka, vliv na psychiku a zdraví obyvatel apod.

Mezioborová spolupráce přispívá ke zvyšování kvality života ve městech

Jak mají tato opatření vypadat? Jaká jsou nejefektivnější vzhledem k dílčím přínosům? Jaké jsou preference obyvatel? Jak komunikovat o realizaci opatření s obyvateli z pozice obce?

Odpovědi na tyto a řadu dalších otázek je nutné hledat napříč obory, kde nemůže chybět hydrolog, ekolog, územní plánovač, krajinný architekt, ekonom, sociolog, geograf a další. Nic se pak neobejde bez samotných zástupců samosprávy a veřejné správy, které mají významný vliv na realizaci projektů.

Odpovědi na výše uvedené i další otázky hledalo 25 účastníků na workshopu Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu konaném 4. 12. 2018 na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Jednalo se o první setkání platformy založené Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Jak uvádí hlavní organizátor Dr. Jan Macháč: „Cílem platformy je vytvořit prostředí, ve kterém bude možné sdílet informace, zpětné vazby či inspirace všech zainteresovaných stran napříč organizacemi a vytvořit tak silnou základnu pro zelenou a modrou infrastrukturu v našich městech a obcích“.

Dešťová voda, pocitové mapy, ekonomické hodnocení přírodních ploch

Workshop zahájila Ing. Júlia Tóbiková z Ministerstva životního prostředí (MŽP) a odborníci z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Dr. Jan Macháč a Dr. Eliška Vejchodská. Následovaly tři stručné příspěvky shrnující aktuální poznání. Prostor pro prezentování byl záměrně dán mladým vědcům. Přednášky o možnostech hospodaření s dešťovou vodou na příkladech Plzně a Ústí nad Labem se ujal Mgr. Martin Dolejš z Přírodovědecké fakulty UJEP. Ing. Pavel Dostal ze Svazu zakládání a údržby zeleně ve vazbě na tento příspěvek diskutoval přenositelnost představeného přístupu hospodaření s dešťovou vodou do jiných měst, Dr. Jakub Horecký z MŽP zmínil, že vedle mikrostruktur zeleně se nesmí zapomínat ani na větší (přírodě blízké) plochy.

Možnost využívání pocitových map jako inovativního nástroj v rámci péče o zeleň v Děčíně představil Mgr. Petr Meyer. Cílem pocitových map bylo získat informace od návštěvníků Pastýřské stěny a identifikovat, která místa pozitivně a která negativně vnímají a proč tomu tak je. Výsledkem je mapa míst a cest pozitivně/negativně vnímaných doplněná o důvody tohoto hodnocení. Město Děčín tak dostane cenné podklady sloužící pro údržbu území. Ing. arch. Martina Sýkorová z Českého vysokého učení technického vznesla klíčový dotaz na orientaci respondentů v mapě při dotazování. Ta byla v případě Pastýřské stěny zajištěna kombinací metod (tazateli, kteří území znají, podpůrnými mapami a srozumitelným podkladem pro zakreslování).

Poslední příspěvek se týkal ekonomického hodnocení přírodních ploch ve městě Liberec a zkoumání preferencí obyvatel. Dr. Jan Macháč (UJEP) představil výběrové experimenty (tzv. choice experimenty), které byly využity pro zkoumání preferencí, a předběžné výsledky z Liberce. Zde obyvatelé významně preferují přírodě blízké parky a přírodě blízké toky. Význam přírodě blízkých ploch pro adaptaci měst na změnu klimatu doplnila Ing. Eva Sojková z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VUKOZ) o zkušenosti z Brna, kde z tepelného snímkování vyplynulo, že běžné trávníky mají nejmenší přínos ve vazbě na tepelný ostrov města v porovnání s dalšími druhy zeleně. Dr. Jan Kopp ze Západočeské univerzity spolu s doc. Přemyslem Krejčiříkem a Ing. Ondřejem Feitem (oba ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu) a Dr. Jakubem Horeckým otevřeli diskusi o nesouladu obecných preferencí nad údržbou trávníku ze strany obyvatel a jejich významu pro město. V České republice je stále v módě časté sekání. Města pak tuto údržbu soutěží, jediné kritérium je cena a následkem toho je kvalita údržby nízká. Do budoucna je zde velký potenciál na změnu režimu sekání, s tím je nutné ale provést i osvětovou kampaň vedoucí k vyššímu povědomí obyvatel.

Výzvy v oblasti zeleně ve městě

Druhý blok otevřeli tzv. 1minutové prezentace, v rámci kterých účastníci workshopu představili další výzvy spojené se zelení ve městě. Dr. Jan Kopp otevřel diskusi nad definicí zelené a modré infrastruktury. Jedna z možných definic zazněla v rozhovoru Jana Macháče pro Českou televizi ze setkání (začátek 1 hodina 19 minut). Ing. arch. Martina Sýkorová pak zmínila dvojí vliv digitálního věku ve spojitosti s urbanizací, na jednu stranu moderní technologie lze vhodně využít pro plánování, na druhou stranu často zeleň ohrožují. Následkem urbanismu vznikla např. řada ploch bez zasakovacího území. Dr. Martin Dubský z VUKOZ upozornil na význam zelených střech a výzkum střešních substrátů s vlastnostmi umožňující další rozvoj v oblasti zelených střech.

Téma sucha pak rezonovalo v příspěvku Ing. Sojkové. Ve vazbě na klimatickou změnu je nutné vybírat pro výsadbu dřeviny, které jsou suchu schopné odolávat. Byla založena Stezka sucha a nově i areál, kde je možné odolné dřeviny vidět. Mgr. Kateřina Kujanová z Agentury ochrany přírody a krajiny se zabývala vodními toky ve městech, zmínila (ne)naplňování Rámcové směrnice o vodě ve vazbě na stav vodních toků a problém s osvětou obyvatel.  Radka Pokorná z KOKOZA představila téma komunitních zahrad a kompostování bioodpadu. Následovala neformální diskuse jednotlivých účastníků, která se protáhla až do večerních hodin.

Budoucnost platformy

Setkání Platformy budou pokračovat i v dalších letech. Jak v průběhu setkání zmínil Jan Macháč: „Jsem rád, že se podařilo sestavit mezioborovou platformu pro výměnu zkušeností, získávání zpětné vazby a propojování vědců, odborníků, lidí z praxe a veřejné správy a samosprávy. Spolupráce je v oblasti zelené a modré infrastruktury s ohledem na projevy klimatické změny nezbytná.“ Vedle setkávání odborníků jsou plánované i další společné aktivity. Všichni účastníci se shodli, že setkávání jsou nezbytná, ať už k identifikaci výzev, tak k hledání řešení a formování společných postojů. Závěrem prvního setkání tak může být jednotné stanovisko: „Voda a zeleň do měst a obcí patří, ne jen z estetického hlediska, ale především z hlediska zachovávání dosavadních životních podmínek v období klimatické změny.“

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY. Tento projekt Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem představuje komplexní pohled na vytváření kvalitní infrastruktury pro život člověka a poskytování kvalitních veřejných služeb s návazností na společenské výzvy. Projekt podporuje spolupráci výzkumných organizací, soukromého a veřejného sektoru, posiluje specializaci oborového zaměření UJEP, interdisciplinární spolupráci, rozvoj výzkumných týmů témat SMART. Projekt se skládá ze čtyř výzkumných záměrů (SMART Veřejná správa, SMART Veřejné služby, SMART Životní prostředí a SMART People). S cílem sdílet zkušenosti, výstupy a získávat zpětnou vazbu byla v rámci SMART Životní prostředí založena tato Platforma.

Více o projektu: http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/

Smart mobility – Smart doprava

Jak je v současnosti vnímán pojem Smart City? Jak zavádět car-sharing? Jak dopravu obyvatel ovlivní lepší dostupnost informačních a komunikačních technologií? Existuje potenciál pro snížení celkového počtu najetých vozo-kilometrů? Odpovědi na tyto a další otázky hledali účastníci pracovního semináře 11. prosince, kteří se sešli na půdě UJEP v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community.

Seminář Smart Mobilita se uskutečnil na půdě Pedagogické fakulty za účasti odborníků UJEP a Fakulty dopravní ČVUT s pracovníky z měst, Ústeckého kraje a ICUK, aby diskutovali výzkum možností Smart city v oblasti dopravy pro využití ve městě Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v dalších městech našeho kraje. Cílem semináře bylo představit výzkumné aktivity projektu Smart City – Smart Region – Smart Community v oblasti Smart mobilita a diskutovat možnosti spolupráce mezi projektovým týmem a krajem, městy a obcemi z Ústeckého kraje a možnosti využití výstupů projektu v praxi.

Výzkumný tým UJEP a FD ČVUT bude řešit řadu případových studií věnovaných různým aspektům chytré dopravy a udržitelného rozvoje mobility měst v Ústeckém kraji. Jako hlavní cíl výzkumu si výzkumníci kladou zjistit potenciál smart technologií k podpoře alternativ k individuální automobilové dopravě (IAD). IAD nejvíce zatěžuje města svými dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí a záborem prostoru; města se dlouhodobě musí s těmito dopady vyrovnávat. Podpora alternativ může pomoci těmto negativním dopadům předcházet.  Tomáš Horák z ČVUT upozornil, že: „Smart City není jenom o technologiích, ale především o zvýšení kvality života.“

Řešení problematiky probíhá prostřednictvím řady případových studií. Vznikne také dopravní model, který umožní analyzovat dopady různých změn a opatření na dopravu na území celého města. V rámci projektu vzniká také městský dashboard, což je interaktivní platforma pro ukládání, automatické zpracování a zobrazování široké škály dat, jejíchž součástí bude i portál otevřených dat.

Ondřej Přibyl přestavil Modelování dopravní poptávky a potenciál změny ve prospěch udržitelných druhů dopravy, resp. jak se lidé rozhodují při výběru dopravního prostředku. Michaela Zachová představila stav průzkumu strategie smart a poznatkem z akce EXPO Barcelona, že: „jako nevíce smart city vyhrálo město Singapur a na druhém místě se umístila Vídeň.“ Jednou z prezentovaných případových studií byl Efekt smart aplikace pro Car-pooling (sdílení jízd). Eliška Vejchodská k prozatímním výsledkům říká, že: „aktéři tíhnou k udržitelné mobilitě s nižším dopadem na životní prostředí, avšak různí se cesty, jak toho dosáhnout.“ Jan Husák z MmÚL představil stav Plánu udržitelné městské mobility města Ústí nad Labem, kde mj. prezentoval výsledky průzkumů, které na území města a regionu průběžně vznikají.

Široká škála prezentovaných informací různého charakteru má za účel zlepšení kvality každodenního života ve městě. Tohoto cíle se snaží dosáhnout umožněním obyvatelům města činit informovaná rozhodnutí na základě znalosti aktuální situace ve městě. Řešitelský tým plánuje v průběhu celého projektu úzkou spolupráci s městem Ústí nad Labem, krajem a dalšími městy z kraje, jejíž součástí budou i další podobná pracovní setkání, jako bylo toto.

   

  • Prezentace si můžete prohlédnout zde.
  • Program akce si můžete prohlédnout zde.
  • Galerii fotografií si můžete prohlédnou zde.

Smart mobilita v projektu Smart City – Smart Region – Smart Community

Představení aktivit v oblasti Smart mobilita, diskuse možností spolupráce mezi projektovým týmem a krajem, městy a obcemi z Ústeckého kraje a možnosti využití výstupů projektu v praxi.

Seminář projektu Smart City – Smart Region – Smart Community na téma Smart mobility se uskuteční 11. prosince 2018 v době 9:30 – 13:00 hodin.

Proběhne na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem, v budově České mládeže 8, místnost CS-502.

Program

9.00 – 9.30
Registrace účastníků a káva

9.30 – 9.45
Úvodní blok

Jiřina Jílková (UJEP): Přivítaní a představení projektu Smart City – Smart Region – Smart Community

9.45 – 11.10
SMART Mobility – poptávka po dopravě a příležitosti Smart opatření

  • Ondřej Přibyl (ČVUT Praha): Modelování dopravní poptávky a potenciál změny ve prospěch udržitelných druhů dopravy
  • Tomáš Horák, Michaela Zachová (ČVUT Praha): Analýza potenciálu nástrojů Smart v oblasti dopravy
  • Eliška Vejchodská (UJEP): Případová studie: Praktické využití a možnosti aplikace na carpooling
  • Jan Husák (Oddělení koncepcí, Odbor strategického rozvoje MmÚL): Strategické dopravní dokumenty (SUMP a SUMPF) v Ústí nad Labem

Diskuze: možnosti spolupráce a aplikace výzkumných aktivit

11.10 – 11.30
Přestávka na kávu

11.30 – 12.30
Data v dopravě a možnosti Smart

  • Martin Dlouhý (Odbor strategického rozvoje MmÚL): Projekt autonomních vozidel SMART ZONE
  • Ondřej Smíšek (ČVUT Děčín): Dash Board – Smart řešení v oblasti dopravy

Diskuse, ukončení semináře, závěry

12.30 – 13.00
Společný oběd

Akci moderuje: Hana Brůhová Foltýnová (UJEP)

Těšíme se na setkání s Vámi! Organizátoři

Na akci se podílí:

Akce probíhá v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community.

Mladí vědci představili práci v týmech SMART a MATEQ

Druhý ročník workshopu vztahujícího se k aktivitám výzkumných týmů Smart a Mateq na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně proběhl 5. listopadu 2018. Koncept Smart byl reprezentován tématem Smart Community, konkrétně problematikou vnímání a konstruktu regionu. Mladí kolegové z týmu Mateq ukázali možnosti využití nanotechnologií v běžném životě.

 

Workshop zahájila Jiřina Jílková, která ocenila spolupráci Ústeckého kraje (ÚK) s Univerzitou J. E. Purkyně (UJEP), která spočívá jednak v podpoře budování vědeckých týmů, ale také ve stále větší provázanosti při strategického plánování rozvoje regionu.

Odkaz na prezentace

Za Ústecký kraj se workshopu zúčastnili Mgr. Ing. Miroslav Andrt, předseda výboru pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova a předseda komise pro Smart Region Ústecký kraj, Ing. Bohumil Ježek z Rady pro vědu, výzkum a inovace a Ing. Josef Svoboda, vedoucí oddělení regionálního rozvoje.

V dopolední části workshopu kolegové zabývající se kulturním dědictvím regionu upozornili na dosud nevyužité možnosti pro jeho zpracování a propagaci s cílem vytvoření silnějších kolektivních identit a pozitivního image regionu. Silvie Kučerová vybídla účastníky k úvaze nad tím, co pro ně Ústecký kraj znamená, Vladan Hruška hovořil o využití průmyslu v propagaci města a kraje, neboť „z historických pramenů vyplývá, že přes oblast Ústecka přicházela průmyslová revoluce do Českých zemí“ a proto vidí za jeden z hlavních cílů tématu Smart People „nalézt historické průmyslové artefakty, které by mohly ÚK reprezentovat navenek“. Dále Petr Hlaváček představil výstupy z jarního workshopu skupiny Smart People, jimiž bylo umělecké ztvárnění témat, jež rezonují v povědomí obyvatel o realitě v ÚK (např. brownfields, braindrain, povodně atd.).

Projekty zaměřené na pozitivní vnímání regionu představili R. Soběhart a M. Jánská. Řeč byla o projektu kultura.digital, na němž UJEP spolupracuje mj. s Technickou univerzitou v Drážďanech. R. Soběhart především zdůraznil podstatu „objevování“, neboť „kulturu nenajdeme jen v kamenném muzeu, ale je všude kolem nás a my ji každý den vytváříme a objevujeme“.

Odpolední část zahájila paní Pavla Čapková představením oblastí nanotechnologií, kterým se vědci na UJEP věnují, a také výsledků, které již byly uvedeny do praxe. Také upozornila na specifika aplikačního výzkumu, který nelze vždy vykazovat jen přes odborné studie. Jak dodala: „Řešením je právě současná a snad i budoucí spolupráce s Ústeckým krajem, díky jehož podpoře dokáže univerzita motivovat mladé vědce k další činnosti.“ Josef Trögl k tomu doplnil, že: „bez personálního rozvoje nelze využít moderní techniku pro výzkumné aktivity, kterou univerzita hradí např. z fondů EU či ministerstev ČR“.

Následovalo představení výsledků práce z nanosvěta v oblastech nanomateriály pro filtrační média nové generace (Petr Ryšánek), nanovlákenné struktury pro medicínské aplikace (David Poustka), nanomateriály jako nové lékové formy (Regina Herma) a (nano)materiály na bázi koordinačních polymerů a jejich využití v environmentální praxi a medicíně (Daniel Bůžek). Posluchači ocenili formu těchto prezentací, neboť byly velice srozumitelné a názorné. Mladým vědcům se podařilo zpopularizovat svá témata v té nejlepší formě.

Závěr workshopu byl věnován diskusi o významu propojení univerzity s „krajem“. Také tomu, jak je důležité pokračovat v rozvoji vědeckého poznávání a sdílení jeho výsledků s dalšími institucemi, firmami i občany samotnými.

 

Diskusní fórum proběhlo za finanční podpory Ústeckého kraje.

Studenti CZ a DE a kurz o ekosystémových službách

V říjnu ak. roku 2018/19 se uskuteční česko-německý výběrový kurz určený pro studenty UJEP, Hochschule Anhalt v Bernburgu a TU Dresden. Studenti se seznámí a vyzkouší si aplikaci metodiky hodnocení ekosystémových služeb zelené a modré infrastruktury měst.

Kurz „Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně“ je součástí přeshraničního projektu „Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno-modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN)“, který je podpořen Evropskou unií.

Ve smíšených česko-německých skupinách budou studenti pracovat na společném projektu, který si klade za cíl kvantifikaci a hodnocení ekosystémových služeb, které poskytují vybrané prvky městské zelené a modré infrastruktury v Děčíně. Kurz povedou němečtí a čeští výzkumní a akademičtí pracovníci. Výsledky práce studentských skupin budou využity v projektu.

Realizátoři kurzu:
Dr. Jiří Louda, louda@ieep.cz a Dr. Jiří Riezner, jiri.riezner@ujep.cz

Výuka proběhne ve třech soustředěních:

  • 8. 10. – 10. 10. 2018: úvodní workshop na UJEP v Ústí nad Labem (odborné přednášky, exkurze, zadání úkolů a mapování v Děčíně)
  • listopad 2018: jednodenní setkání v Drážďanech (diskuse metodického postupu a prezentace prvních výsledků)
  • únor 2019: jednodenní závěrečné setkání v Drážďanech (prezentace výsledků a diskuse)

UJEP
Hochschule Anhalt v Bernburgu
Technische Universität Dresden

Komentář k ekosystémovým službám a modré a zelené infrastruktuře od organizátorů kurzu

Pojmy jako letní vedra, ekologická katastrofa či vymírání druhů slyšíme z médií stále častěji. Tyto jevy mají značné dopady na zdraví a kvalitu života lidské populace, biologickou rozmanitost a využitelnost přírodních zdrojů. Velmi zřetelně se projevují ve městech důsledkem stále pokračující urbanizace. Čelit jejich důsledkům představuje jednu z nejpodstatnějších výzev 21. století. Proto jsou v současnosti na evropské úrovni rozvíjeny strategicko-plánovací přístupy (strategie EU pro zelenou infrastrukturu, koncept ekosystémových služeb), které jsou konkretizovány a v budoucnosti mají být implementovány do územního plánování měst.

Jako ekosystémové služby označujeme přínosy, které lidská společnost získává z ekosystémů. Dělíme je na služby zásobovací (potraviny, pitná voda, dřevo aj.), kulturní (estetické, vzdělávací, duchovní a rekreační), regulační (podnebí, povodní aj.) a podpůrné (cyklus živin, tvorba půdy aj.). Ekosystémové služby tedy představují průsečík mezi přírodními ekosystémy a lidským blahobytem. S ohledem na zachování schopnosti ekosystémů poskytovat služby byl v 90. letech 20. století v oblasti životního prostředí vytvořen koncept ekosystémových služeb (ES, ecosystem services). Atraktivita konceptu ekosystémových služeb se zakládá na propojení ekologických, ekonomických a sociálních přístupů. Je stále důležitější tyto souvislosti chápat, zohledňovat je při rozhodování na všech úrovních a zároveň je i zprostředkovat široké veřejnosti v rámci vzdělávání k udržitelnému rozvoji.

Také příroda ve městech přináší jejich obyvatelům řadu služeb. Kvalita života i budoucnost našich měst závisí na tom, zda se podaří sladit moderní městské bydlení, rostoucí nároky obyvatel na infrastrukturu a atraktivní nabídku práce i trávení volného času s ochranou biologické rozmanitosti.

Síla vizuální komunikace na FUD UJEP

V ateliéru Grafický design 1 na Fakultě umění a designu proběhl 16. – 20. dubna workshop Svět, ve kterém chceme žít. Cílem workshopu bylo propojit vědce a designéry tak, aby společně vytvořili nástroj komunikace – plakát – který by měl prezentovat hodnotné informace široké veřejnosti.

Pětidenní workshop The World We Want to Live In v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community (č. projektu CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435) představuje první etapu průzkumu možností umělecké intervence do veřejného prostoru. Byl zaměřen na problematiku sdělování informací získaných vědeckou výzkumnou činností široké veřejnosti. Workshop byl pořádán ateliérem Grafický design I Fakulty umění a designu ve spolupráci s Fakultou životního prostředí a Fakultou sociálně ekonomickou.

Cílem bylo experimentálně ověřit formu schopnou vyjádřit množství informací optimální pro vizuální komunikaci ve veřejném prostoru s ohledem na návyky, které jsou vnímání diváka vtiskovány současným mediálním prostorem (definovaným zejména internetem a sociálními sítěmi).

Jako výstup workshopu bylo definováno dílo sestávající ze dvou obrazových formátů: první má formu plakátu, slouží k získání divákovy pozornosti a vymezení širšího tématu díla, druhý formát ve shodném rozměru nese informační grafiku.

Workshopu se zúčastnili lektoři:

Eduardo Barrera Arambarri (Mexiko)
Yossi Lemel (Holon Institute of Technology, Izrael)
Karel Míšek (FUD UJEP, Česká republika)
Mariusz Widerynski (Ateliér užité fotografie na Akademii výtvarných umění ve Varšavě)
Nadia Issa (Ateliér užité fotografie na Akademii výtvarných umění ve Varšavě) 

Pro práci v rámci workshopu byly vytvořeny týmy sestávající vždy z jednoho studenta Přírodovědecké fakulty, či Fakulty sociálně ekonomické v roli odborníka na komunikovaný obsah a 4–6 studentů Fakulty umění a designu. Každý tým měl za úkol vytvořit jedno dílo, tedy diptych plakátu a informační grafiky.

V průběhu akce vzniklo 6 samostatných děl vyjádřených dvojicemi plakátů a informačních grafik. Témata se týkala „odlivu mozků“, nezaměstnanosti v souvislosti se znalostí cizích jazyků, občanské společnosti, local foods, brownfields a povodní.

Vytvořená díla ukázala potřebu doplnění procesu tvorby o další profesní článek. Kritickou součástí děl jsou data, která mohou být vyjádřena informační grafikou, a textové informace. Oboje však nutně musí být extrahováno ze závěrů vědeckého výzkumu a převedeno do stručné a nezasvěcenému divákovi dobře srozumitelné formulace. Tento úkon nespadá do profesní způsobilosti studentů vědeckých, ani uměleckých oborů. Je proto třeba doplnit týmy tvořící díla, která mají být artikly intervence do veřejného prostoru, o odborníky se schopností psát texty populárně naučného charakteru a připravovat odpovídající datové podklady. Je na místě hledat možnosti spolupráce např. se studenty oborů zaměřených na český jazyk, či žurnalistiku. Vytvořená díla představují možnost využít již dobře známé a zažité způsoby intervence do veřejného prostoru, kterými je publikování plakátů na výlepních a inzertních plochách, citylightech, které jsou součástí městských mobiliářů, apod.Jedním z výsledků workshopu je ověření, že máme k dispozici nástroj, na jehož základě lze realizovat informační kampaně variabilního rozsahu a skrze ně aktivně ovlivňovat společenskou diskuzi a vývoj.

 

Autoři původní zprávy z workshopu:

prof. ak. mal. Karel Míšek, Ph.D., MgA. Jiří Toman, Ph.D., MgA. Jakub Konupka

Workshop byl podpořen v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007435) z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání podpořeného z Evropské unie.

Workshop THE WORLD WE WANT TO LIVE IN

Prověřit sílu vizuální komunikace má mezifakultní wokrshop, který bude probíhat na FUD UJEP. Spojit síly by měli studenti FŽP a FSE, kteří budou generovat OBSAH komunikace a studenti FUD, kteří by měli sdělení dodat patřičnou FORMU. Workshop je součástí aktivit SMART.

Termín a místo konání
16. – 20. dubna FUD UJEP Ústí nad Labem, ateliér Grafický design 1 (318)

Lektoři
Yossi Lemel (Holon Institute of Technology, Izrael)
Eduardo Barrera (Mexiko)
Karel Míšek (FUD UJEP, Česká republika)

Téma
Téma Svět, ve kterém chceme žít, vybízí k analytickému pohledu na současný stav společnosti a životního prostředí člověka ve smyslu sociálním, ekonomickém, kulturním a samozřejmě i ekologickém.

Smyslem je informovat o aktuálních problémech, výzvách a příležitostech a o možných perspektivách dalšího vývoje nejen v globálním měřítku, ale také s důrazem na Ústecký region.

Cíl workshopu
Propojit výzkumníky a designéry tak, aby společně vytvořili plakát, který bude prezentovat informačně hodnotný obsah formou se širokým komunikačním potenciálem. Tyto plakáty budou jedním z prostředků sloužících k ověření možných intervencí do veřejného prostoru.

Průběh workshopu

  • Pondělí 16. 4. od 12:30 kolokvium, tvorba obsahu, sdílení myšlenek a představ
  • Další dny: rozvoj vlastních témata v týmech podle vlastního uvážení
  • Čtvrtek 19. 4.: finalizace výtvarného zpracování
  • Mezi tím: přednášky odborníků

V první den workshopu proběhne kolokvium, během něhož studenti představí pole, v němž nabývají odbornosti. Bude se jednat o vzájemnou prezentaci náplně studia a vlastní činnosti, která nastíní rozsah témat, kterými bude možné se dále zabývat, na jedné straně a paletu způsobů zpracování na straně druhé. Úvodní prezentace budou s ohledem na přítomnost mezinárodních lektorů probíhat v anglickém jazyce (nicméně je možné např. utvořit dvojice prezentujících, kdy jeden bude přednášet česky a druhý bude průběžně překládat do angličtiny).

Na základě tohoto seznámení studenti sami utvoří týmy, ve kterých budou dále rozvíjet vlastní zvolená témata a převádět je do podoby plakátů vizuálně i jazykově srozumitelných pro veřejnost.

Každý plakát bude mít českou i anglickou jazykovou mutaci.

Na závěr workshopu budou účastníci prezentovat vytištěné náhledy plakátů.

Předběžně předpokládáme, že všichni účastníci workshopu se sejdou na první dva dny a poslední den na prezentaci. Třetí a čtvrtý den workshopu, kdy budou informační podklady plakátů zformulovány, a bude se finalizovat výtvarné zpracování, se budou týmy scházet dle vlastní domluvy na společné konzultace postupu práce a neustálá přítomnost bude tedy vyžadována jen od studentů FUD.

Charakter výstupu
Výstupem workshopu budou plakátové diptychy. Rozdělení do dvou kusů, či případně na rub a líc jednoho archu, koresponduje se dvěma komunikačními rovinami — první volnější, vyjadřující se obecnějším jazykem vizuální komunikace, a druhá popisnější, která s daným tématem seznámí pod­robněji za použití infografiky a textu.

Zpracované projekty by měly mít takový charakter, aby bylo možné je po úpravě šířit i elektronicky a případně je rozvinout do podoby interaktivní či audiovizuální.

Kontakt a přihlašování
Karel Míšek, Czech Republic, misek@volny.cz, +420 603 426 842
Jakub Konupka, Czech Republic, konupka@me.com, +420 602 472 387
Jiří Toman, Czech Republic, toman@ujep.cz, +420 775 314 420