V březnu začne již 17. ročník školy o energetických systémech v ČR a Rakousku

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při FSE UJEP ve spolupráci s FEL ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni organizuje již 17. rokem Interdisciplinární bilaterální jarní a letní školu o energetických systémech v ČR a Rakousku.

 Jarní a letní škola je organizována jako mimo semestrální kurz s dotací
4 ECTS kredit, který je zaměřen na interdisciplinární souvislosti výroby a spotřeby energie jako statku, který významně ovlivňuje kvalitu života společnosti a představuje důležitý faktor fungování hospodářství. Výuka není zaměřena na technická témata, ale je určena pro všechny studenty vysokých škol se zájmem o společenské, politické, technické, environmentální a sociální souvislosti výroby a využití energie.

Jarní část proběhne v Praze ve dnech 28.3. – 1.4.2022.

Letní část  bude 20.-24.6.2022 ve Vídni.

Zdroj: pixabay.com

Kurzu se účastní vždy maximálně 10 českých a 10 rakouských studentů vybraných na základě zaslané přihlášky (viz níže). Na kurz se mohou hlásit studenti ze všech univerzit v ČR a Rakousku a otevírá se tak prostor pro zajímavé diskuse různých aspektů energetiky z pohledu oborů, které jednotliví studenti studují. Vedle absolvování přímé výuky a exkurzí studenti vypracují bilaterální (česko-rakouskou) seminární práci na vybrané téma, kterou budou v rámci letní školy ve Vídni prezentovat. Kurz probíhá v angličtině, avšak bilaterální spolupráce studentů může probíhat v jakémkoliv jazyce.

Zapisování/přihlašování na kurs: vyplněnou přihlášku, která je ke stažení  na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost/, studenti zašlou do 28.2.2022 na adresu simunek@ieep.cz. Pokud budou vybráni k účasti na kurzu, bude jim kurz individuálně zapsán do STAGU (X0002 nebo W0002 – Energie a společnost).

Více informací o kurzu na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost.

Odkaz na leták ZDE.

Příležitosti a výzvy pro transformaci energetiky ve střední Evropě

 

V Praze se 22. 11. 2021 sešli přední odborníci v oblasti energetiky a diskutovali, jaké příležitosti a výzvy čeká region střední Evropy v následujících dekádách v souvislosti s očekávanou transformací energetiky  umožňující přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Mezinárodní diskusní seminář „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“ byl organizován v rámci spolupráce Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku z FSE UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.

Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). V souvislosti s nečekaným výrazným růstem cen energií (nejen v ČR) v důsledku nižší produkce energie z obnovitelných zdrojů, nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek a dalších faktorů zaznívají pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU.

Obr. 1: Jaroslav Míl

„Jsme rádi, že se nám i v této covidem silně ovlivněné době podařilo zorganizovat interdisciplinární seminář pro odbornou veřejnost s osobní účastí zahraničních expertů. Přítomní tak měli možnost živě diskutovat aktuální otázky transformace energetiky s kolegy z Rakouska a Řecka, což je vždy přínosnější, než pouhé online setkání.“ Uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník IEEP (FSE UJEP).

Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo 25 účastníků z řad akademiků, soukromých firem, veřejné správy a neziskových organizací, proběhl hybridní formou. Tedy většina presentujících i hostů byla účastna osobně, někteří se však připojili online.

Obr. 2: Participanci semináře

Celou akci otevřel Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) společně s prof. Ing. Jaroslavem Knápkem, CSc. (vedoucím Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT), který měl zároveň přednášku o  aktuálních výzvách transformace české energetiky. Dipl. Ing. Jaroslav Míl, MBA, který dříve působil mj. jako předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s., vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, hovořil o energickém výhledu ČR a střední Evropy do roku 2040. V rámci prvního bloku vystoupili dále prof. Reinhard Haas, vedoucí Energy Economic Group z Technické univerzity ve Vídni a Dr. Nikolaos Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity v Řecku.

Obr. 3: Jaroslav Knápek

Druhý blok diskusního semináře byl zaměřen na rozvoj udržitelné a nízkoemisní dopravy. Zde vystoupili Ing. Tomáš Chmelík, Ph.D. – vedoucí manažer čisté mobility skupiny ČEZ, doc. Dr. Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni a doc. Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., která působí na UJEP.

Celý diskusní seminář pak přednáškou o rakouském přístupu k nízkouhlíkovému stavitelství zakončil prof. Dr. Wolfgang Streicher, prorektor Univerzity Innsbruck.

POZVÁNKA A PROGRAM

Prezentace z diskusního semináře bude možné nalézt webových stránkách www.energy-europe.org.

Energetičtí experti na Rakouském velvyslanectví v Praze 3. 12. 2019

Jak mluvit s veřejností o opatřeních na hospodaření s dešťovou vodou (HDV)

Představte si, že jako starosta znáte opatření, které vám pomůže začlenit do města více zeleně, vodních prvků a umožní vám lépe využívat zejména v létě tolik vzácnou dešťovou vodu. Bude se toto opatření občanům líbit? Nechtěli by raději více parkovacích míst? Nebude jim vadit méně časté sečení trávy? Jak jim vše srozumitelně vysvětlit a zapojit je? Jak a kdy s nimi vše komunikovat? Přesně na tyto otázky se zaměřil čtvrtý diskusní workshop Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, který se konal 12. října 2021. V Praze ho hostilo Ministerstvo životního prostředí. Zaznělo na něm mimo jiné to, že dešťová voda není odpadní voda nebo že osobní příklad nejvíce motivuje.   

Obr. 1: Ilustrační obrázek

Čtvrtý multioborový workshop byl po zhruba roční odmlce způsobené pandemií opět věnován stále aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Oproti třetímu setkání se zaměřil na komunikaci s veřejností. Přesně ve smyslu Platformy se u stolu setkali jak zástupci univerzit, tak státní správy, zástupci měst i oborových organizací. Sdíleli se jak aktuální poznatky z probíhajícího vědeckého projektu „Obce mluví o vodě“ řešeného na FSE UJEP, ale také forma a obsah komunikace, která v praxi zúčastněných funguje nebo naopak vyvolává největší kontroverzi.

UJEP se tématu věnuje v rámci vědeckého projektu
Tématu HDV se zástupci UJEP věnují dlouhodobě. Poté, v loňském roce úspěšně dokončili vědecký projekt s názvem ´Voda ve městě´ (odkaz: www.vodavemeste.cz), podařilo se řešitelskému týmu pod vedením Lucie Povolné a Jana Macháče uspět se žádostí o tematicky navazující projekt s názvem ´Obce mluví o vodě´. „V minulém projektu jsem se věnovali zejména tomu, jak investora provést procesem realizace opatření od jeho výběru až po realizaci a provoz. Nyní máme prostor věnovat se stejně důležité části úspěšné realizace opatření, což je využívání vhodných nástrojů, pomocí kterých lze občanům smysluplnost opatření nejlépe vysvětlit,“ nastiňuje Jan Macháč z FSE UJEP. Projekt výzkumníci řeší opět ve spolupráci s ČVUT. „V řešitelském týmu jsou kromě environmentálních ekonomů i odborníci na marketing, veřejnou správu, urbanismus, sociologii a behaviorální aspekty chování lidí,“ doplňuje vedoucí řešitelského týmu Lucie Povolná. V rámci testování možných nástrojů komunikace je v plánu také využití experimentů v behaviorální laboratoři UJEP.

Obr. 2: Kniha Voda ve městě – Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou

Města si důležitost tématu a jeho komunikace uvědomují
V rámci samotné Platformy pak její účastníci u diskuse nad kulatými stoly potvrdili zkušenosti, které řešitelský tým z UJEP a ČVUT získal v letošním roce na základě rozhovorů v několika městech napříč ČR. Komunikace je pro většinu měst důležitá, nicméně často bojují s nezájmem občanů. Města samotná také vnímají důležitost motivovat občany k šetrnějšímu využívání dešťové vody, nicméně si uvědomují, že oni sami musí jít v tomto příkladem. Proto se snaží např. realizovat na svých budovách např. akumulační nádrže na dešťovou vodu ještě před tím, než budou na občany apelovat, aby jejich svody také nekončily v kanálu, jak například zmínil jeden zástupce měst.

Motivovat ale také regulovat
Že stát a města musí jít příkladem, vyvolalo reakci dalších zúčastněných. Zmíněno bylo například téma zpoplatnění odvodu dešťových vod, hospodaření s dešťovou vodou na komunikacích a developerských projektech. Jak zaznělo, tématem se ve spolupráci s ostatními ministerstvy zabývá i MŽP. Problémem může být i určitá setrvačnost a neochota situaci řešit a komunikovat, jak zaznělo od několika diskutujících.

Obr. 3: Ilustrační obrázek – zeleň ve městě

O úspěšnosti komunikace rozhoduje její forma i politická odvaha
V rámci kulatého stolu se diskutovala také dobrá praxe spojená s komunikací. Zmíněna byla například důležitost vizuálně atraktivních forem komunikace, ale i určitá politická odvaha a trpělivost opatření srozumitelně vysvětlovat. A to nejenom občanům, ale i kolegům v rámci vlastní radnice, jak zmínila zástupkyně města. To, že o vodě nemůžeme mluvit jako o odpadu, ale musíme zdůraznit její možné využití pro zlepšení vzhledu veřejných prostranství, zaznělo například z úst zástupce univerzity. Ten zmínil také důležitost zmínit před občany dopady, které souvisejí s ekonomikou domácnosti, např. v rámci úspor za odběry vody pitné.

Téma HDV se musí řešit i v rámci menších měst a obcí
Velkou diskusi vyvolalo také to, že ačkoliv je téma HDV v současnosti řešeno zejména v měřítku velkých měst, zásadní potenciál mají i menší města a obce. Jak upozornil zástupce Svazu měst a obcí ČR, je zde často problém s vlastnickými vztahy u pozemků, kde by mohla být opatření HDV realizována, a také s nízkými kapacitami menších obcí tato témata řešit a komunikovat. Zástupci Ministerstva životního prostředí se v navazující diskusi zaměřili i na dosavadní dotační a jinou podporu těchto menších obcí.

Platforma se tématem bude zabývat i nadále
UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále. „V rámci Platformy jsme načerpali nové podněty a inspiraci, kterými se můžeme dále v rámci stávajícího a nového výzkumu věnovat. Kromě propojování odborníků je to zásadní přínos Platformy,“ dodal Jan Macháč.

Organizaci workshopu podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí České republiky.

Projekt Obce mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech byl podpořen Technologickou agenturou ČR.

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (více o projektu: http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/). Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Předchozí workshopy:

Jsou zelené střechy opravdu zelené?

Otázka je pochopitelně nadsázkou. Zelené střechy patří mezi významná adaptační opatření na změnu klimatu ve městech, kterým se aktivně věnují odborníci z IEEP.

28. července 2021 proběhne webinář Ekonomika a přínosy zelených střech, kde Jan Macháč z FSE UJEP představí zelené střechy a jejich výhody nejen z pohledu společenský přínosů, ale i z perspektivy investora samotného.

Vyplatí se do nich investovat? Ano i ne, více 28. 7. od 16 hodin; veškeré informace zde. Mj. se tu dozvíte i o nové publikaci, která se zeleným střechám komplexně věnuje. A mimochodem, i UJEP má svou zelenou střechu.

Škola o energetických systémech v ČR a Rakousku

IEEP UJEP ve spolupráci s FEL ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni otevírá již 16. ročník Interdisciplinární bilaterální školy o energetických systémech v ČR a Rakousku.

Kurz je zaměřen na interdisciplinární souvislosti výroby a spotřeby energie jako statku, který významně ovlivňuje kvalitu života společnosti a představuje důležitý faktor fungování hospodářství. Výuka není zaměřena na technická témata, ale je určena pro všechny studenty vysokých škol se zájmem o společenské, politické, technické, environmentální a sociální souvislosti výroby a využití. Kurs probíhá v angličtině a je určen pouze pro 10 vybraných studentů ze všech univerzit v ČR.

Jarní část proběhne v online prostředí ve dnech 28. – 30. dubna 2021.

Letní část bude ve dnech 28. června  – 2. července 2021  ve Vídni (pokud to situace dovolí), případně také online. Termín bude upřesněn na základě aktuální epidemiologické situace.

Kredity: Studentu UJEP získají za absolvování tohoto mimosemestrálního předmětu 4 ECTS. Na (FSE) UJEP je kurz veden pro zkratkou X0002 „Energie a společnost“

Přihláška: Vyplněná formulář (ke stažení na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost/) zasílejte do 14. 4. 2021 na adresu simunek@ieep.cz.

Více informací o kursu naleznete na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost

Odkaz na leták.

Zpřísňování emisních limitů – ohrožení nebo příležitost?

Zveme vás na mezinárodní online diskusní seminář na téma energetiky. Seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ se bude konat 9. prosince od 16 hodin.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?

Udate! Video z akce: část 1  a část 2.

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.

Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Účast na akci je bezplatná.

Mobilita a UJEP, kam jsme zatím postoupili?

Seminář projektu Smart City – Smart Region – Smart Community, který byl věnován zejména problematice mobility proběhl ve čtvrtek 6. února 2020 na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Semináře se účastnili zástupci projektového týmu SMART ITI z UJEP i z FD ČVUT, zástupci kraje, města a další odborníci věnující se tématům dopravy a dopravního chování.

Cílem semináře bylo představit současné aktivity projektu v oblasti Smart mobility a diskutovat možnosti spolupráce mezi projektovým týmem a krajem, městy a obcemi z Ústeckého kraje. Neméně důležité bylo také zaměření na možnosti využití výstupů projektu v praxi.

V úvodním bloku představila Jiřina Jílková projekt Smart City a aktivity, které v rámci tohoto projektu probíhají a následně Hana Brůhová Foltýnová blíže upřesnila aktivity projektu v oblasti Smart mobility.  Ondřej Přibyl, Eliška Vejchodská a Michaela Zachová informovali posluchače o výsledcích provedených analýz zaměřených na dopravní chování a potenciál nástrojů Smart v oblasti dopravy.

Odpolední blok byl věnován dopravnímu modelu pro Ústeckou aglomeraci a datům v dopravě – zejména vznikajícímu Dash Bordu a digitální platformě Portabo. Následovala závěrečná neformální diskuse určena pro navázání užších spoluprací či zodpovězení dotazů.

  • Prezentace z workshopu z 6. 2. 2020 jsou k dispozici zde.
Program akce

9.30 – 9.45         Úvodní blok

  • Jiřina Jílková (UJEP): Přivítání a představení aktivit UJEP v oblasti Smart City

9.45 – 11.15       SMART Mobilita – Analýza dopravního chování a příležitosti Smart opatření

  • Hana Brůhová Foltýnová (UJEP): Představení aktivit projektu v oblasti Smart mobilita
  • Ondřej Přibyl (ČVUT): Analýza dopravního chování uživatelů car-sharingu a jeho potenciál na Ústecku
  • Eliška Vejchodská (UJEP): Analýza dopravního chování zaměstnanců magistrátu, krajského úřadu a UJEP, potenciál pro ride-sharing v těchto institucích
  • Tomáš Horák, Michaela Zachová (ČVUT): Analýza potenciálu nástrojů Smart v oblasti dopravy
  • Diskuze: Průběžné výstupy a aplikace výzkumných aktivit

11.10 – 11.30     Přestávka na kávu

11.30 – 12.00     Dopravní model pro Ústeckou aglomeraci

  • Ondřej Přibyl (ČVUT), Hana Brůhová Foltýnová (UJEP): Představení modelu, zdrojových dat
  • Diskuse – územní pokrytí modelu, možné scénáře, vazby na další aktivity města a kraje

12.00 – 13.00     Data v dopravě a možnosti Smart

  • Ondřej Smíšek (ČVUT): Dash Board – Stav řešení, výzvy, spolupráce, další kroky
  • Jan Jelínek (Krajský úřad Ústeckého kraje): Portabo – digitální platforma pro Ústecký kraj
  • Diskuse, závěry, ukončení oficiální části semináře

13.00 – 17.00     Občerstvení, neformální diskuse

   

Pro srovnání, jaký vývoj jsme za rok usilovné práce zaznamenali, se můžete podívat na výstupy z loňského semináře:

Tradiční Academic Writing na UJEP

Jak na vědecké publikace, jak zpracovat nápad do článku, jak uspět v seriózním časopise, čeho se vyvarovat a jak bude Váš článek hodnocen… Na takové otázky dá odpovědi seminář, kterým Vás provedou dva velice úspěšní akademičtí kolegové z UJEP Lenka Slavíková a Josef Trögl.

Seminář se uskuteční v úterý 24. března 2020 v zasedací místnosti 1. 14 MFC UJEP, Pasteurova 1, Ústí nad Labem.

Program semináře

9:30 – 11:00 doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Úvod – význam publikování, charakteristika vědecké publikace, specifika vědeckého publikování, typy publikačních výstupů, aplikované vers. publikační výstupy, primární a souhrnné publikace

Struktura vědecké publikace a publikační strategie (co, jak, kam (ne))

11:00 – 11:15 Přestávka na kávu

11:15 – 12:30 doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D

Od nápadu k publikaci – vztah mezi výzkumem a publikacemi, plánování, provádění, vyhodnocení výzkumu, co, kdy, jak publikovat, výběr vhodného média (časopisu)

Autoři, recenzenti a ti další – role autorů, editorů, recenzentů, vydavatelů a dalších ve vědeckém publikování, peer-review a jeho význam, ekonomika, předplatitelský systém vers. open-access, predátorské aktivity, databáze a indexy, k čemu jsou a k čemu ne, autorská práva

Od rukopisu do časopisu

12:30 – 13:15 přestávka na občerstvení

Foto Trogl, Slavíková

13:15 – 14:30 doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Co se nedělá + nejčastější chyby – publikační etika, falšování, selekce a fragmentace výsledků, plagiáty, účelovost a další prohřešky

Výhody a úskalí kvalitativního výzkumu – kdy to projde i bez statistiky (a kdy ne), co je potřeba neopomenout při prezentaci postupů, výsledků a z nich plynoucích závěrů

14:30 – 15:00 Přestávka na kávu

15:00 – 16:30 prof. Hermann Heilmeier, Technická univerzita Freiberg, doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D., doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Meet the editors – pohled z druhé strany, jak se rozhoduje v redakci, antiplagiátorské systémy, spolehlivé cesty k odmítnutí článku, nejčastější chyby a jak jim předcházet, beseda s editory impaktovaných časopisů

17:00 Neformální diskuse

Hospodaření s dešťovou vodou – platforma po třetí

Voda na stromech sice neroste, ale stromy a další zeleň ji ke svému růstu potřebují. I tak by se dala shrnout jedna část diskuse v rámci třetího setkání Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, které konalo 27. ledna 2020 na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Tématem bylo hospodaření s dešťovou vodou ve městě.

 

Hlavním smyslem Platformy je propojit odborníky z rozdílných oborů, kteří mají co říci k aktuálním tématům týkajících se klimatické změny a zeleně a vodních prvků. V rámci lednového setkání Platformy tak téma hospodaření s dešťovou vodou společně diskutovali zahradní a krajinářští architekti, odborníci na chytré budovy, vodohospodáři, ekonomové, urbanisté, projektanti, sociologové, dopravní inženýři i zástupci státní správy a samosprávy.

Města se učí s dešťovou vodou lépe hospodařit

„Historicky města budovala stokovou síť a usilovala o co nejrychlejší odvádění dešťovky pryč. Situace se však v posledních letech mění a města a obce stále více začínají chápat, že v podmínkách klimatické změny musí s dešťovou vodou lépe hospodařit,“ zaznělo na úvod Platformy od Ing. arch. Martiny Sýkorové z UCEEB, ČVUT. To znamená využít ji např. pro zavlažování zelených ploch, anebo ji nechat v místě zasáknout a odpařit a tím přispět ke snížení tepelných ostrovů ve městě.

Pomoci mohou zelené plochy a polopropustné povrchy

Jakým způsobem tedy hospodařit s dešťovou vodou tak, aby neodtekla do kanalizace?  „Za tímto účelem se využívají různé formy zeleně a vodních prvků jako jsou například průlehy a příkopy, dešťové záhony, mokřady, polopropustné plochy, zelené střechy a stěny. Kromě těchto opatření se využívají i další typy terénních úprav, ale také nádrží,“ shrnul Ing. Marek Hekrle, další z organizátorů Platformy.

Jak uvedli další zúčastnění setkání, u většiny opatření se přitom nemusí jednat o finančně náročné řešení. Příkladem může být vyspádování zpevněného povrchu směrem do zeleně. „Velmi často se jedná o opatření, která jsou zajímavá pro občany a zároveň šetří náklady na údržbu zeleně. Z širšího hlediska mohou přispět např. k poklesu výdajů na čistění vod a snižovat riziko přetížení stokové sítě při přívalových deštích,“ doplnil Marek Hekrle.

Lépe hospodařit s dešťovou vodou mohou i domácnosti. V případě, že to podmínky dovolují, mohou dešťovou vodu zachytávat např. na zalévání, popř. ji dále využívat např. ke splachování. Za tímto účelem existují dotační příležitosti. Nejznámější je Dešťovka, díky které se o daném problému začalo na veřejnosti ještě více mluvit. Na čem se ve vztahu k domácnostem diskutující shodli, byla skutečnost, že ne všichni občané jsou však ochotni „tolerovat“ stromy či jinou zeleň blízko svého domova např. na úkor parkovacích míst.

Konflikty mezi zelení, sítěmi i zájmy

Hlavní část diskuse mezi účastníky platformy byla zaměřena na současné bariéry zavádění opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodu. Diskutující nejčastěji uváděli, že v praxi nejčastěji naráží na bariéry legislativní a majetkoprávní povahy. „Všichni víme, že v případě zeleně je jeden z hlavních problémů konflikt s ochrannými pásmy inženýrských sítí, zejména kanalizacemi, které mohou být poškozeny kořeny“, uvedl např. zástupce projektantů i vodohospodářů.

Další častou a související bariérou, která byla v rámci diskuse zmiňována, bylo nedostatečné povědomí při zadávání zakázek a nekoncepční plánování projektů. „Například krajinářští architekti jsou do projektu často zahrnuti ve fázi, kdy už podobu projektu směrem k zeleni nemohou příliš ovlivnit. Jejich zapojení do úvodních fází projektu však téměř vždy nakonec vede k lepší podobě projektu, a tak i ke spokojenosti všech,“ sdělil Platformě městský architekt a dodal, že ve své praxi musí být iniciativní a nenechat se odradit ve snaze začlenit do projektu opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Jak doplnil tuto část diskuse Jan Macháč: „Projektanty je také nutné nutit myslet co nejvíce komplexně. Pokud chci mít zeleň, je nutné myslet na to, kde se vezme voda na její údržbu.“

Města a obce jako vzor pro ostatní

Přes všechny současné překážky se však počet opatření cíleně využívající dešťovou vodu zvyšuje. Kromě soukromých investorů patří mezi hlavní hybatele změny v této oblasti také samotná města a obce. „Aby mohly vyžadovat opatření po developerech a dalších soukromých subjektech, musí jít příkladem na svých vlastních pozemcích, tzv. zamést si před vlastním prahem,“ zaznělo u kulatého stolu. Často tomu však brání přetížení běžnou agendou i určitá setrvačnost a neochota změnit zavedené, popř. hledat kompromis.

Ze zkušeností diskutujících vyplynulo, že velmi často je způsob hospodaření s dešťovou vodou a zavádění opatření ve veřejném prostranství ovlivněn osvíceností několika málo pracovníků úřadu, kteří jsou od začátku otevřeni spolupráci s odborníky a usilují o konstruktivní debatu také mezi jednotlivými odbory úřad.

Kromě osvěty mezi úředníky i projektanty je pro budoucí rozvoj tématu hospodaření s dešťovou vodou zásadní nalezení kompromisu mezi mnoha subjekty, které do celé problematiky vstupují. Výsledkem pak může být ještě více úspěšných příkladů z praxe, které budou motivovat ostatní, shodli se na závěr členové Platformy.

UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále

„Univerzita J. E. Purkyně v současné době spolupracuje s ČVUT v Praze na projektu TAČR „Voda ve městě: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově“, který by měl do budoucna usnadnit obcím plánování a realizaci právě takových opatření, díky nimž mohou efektivně využívat dešťovou vodu ve městě,“ doplnil závěrem hlavní organizátor Platformy Jan Macháč z FSE UJEP.

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY. Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Dosavadní setkání:

  • 4. 12. 2018: Úvodní setkání (Praha – Ministerstvo životního prostředí) – více o setkání zde
  • 28. 11. 2019: Druhý workshop – dvě témata: Milión, deset miliónů stromů! a Městská zeleň a Internet věcí (Ústí nad Labem – kampus UJEP) – více o setkání zde

Zimní a letní škola o energetických systémech v ČR a Rakousku

IEEP ve spolupráci s FEL ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni otevírá již 14. ročník úspěšné interdisciplinární bilaterální zimní a letní školy o energetických systémech v ČR a Rakousku.

Interdisciplinární česko-rakouská letní a zimní škola energetiky není zaměřená pouze na technická témata, ale je určena pro všechny studenty vysokých škol se zájmem o společenské, politické, technické, environmentální a sociální souvislosti výroby a využití energií. Jsou probírány interdisciplinární souvislosti výroby a spotřeby energie jako statku, který významně ovlivňuje kvalitu života společnosti a představuje důležitý faktor fungování hospodářství.

Po první části mají studenti za sebou přednášky ale také simulační hru obchodování s elektřinou, nebo návštěvu Elektrárny Mělník a MVE Miřejovice! Nyní začínají v česko-rakouských dvojicích intenzivně pracovat na seminárních pracích. Ty představí při letní části, která se koná v červnu ve Vídni.

Škola bude probíhat ve dvou setkáních, a to v Praze a ve Vídni. Zúčastní se jich deset českých a deset rakouských studentů magisterských oborů. Jsou pro ně připraveny přednášky, exkurze a bilaterální seminář k tvorbě nových publikací, které studenti budou prezentovat ve Vídni.

Termíny setkání:

Týden v Praze – zimní část
3. – 7. 2. 2020

Týden ve Vídni – letní část
14. – 19. 6. 2020

Odkaz na leták k akci

Více informací o kurzu podá slečna Lenka Zemkova (zemkova(at)e-academia.eu).