Rubrika: Workshop

Energetická politika ve střední Evropě a její změny za posledních 20 let

Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem organizovala 21. 11. 2022 v Praze mezinárodní diskusní seminář, na kterém vystoupili přední čeští a rakouští odborníci v oblasti energetiky. Workshop se týkal toho, jak se změnily priority a cíle v oblasti energetické politiky v posledních 20 letech, jak se tyto cíle dařilo naplnit a jakým výzvám čelí energetika ve světle současné energetické krize. Diskusní seminář proběhl v rámci dlouhodobé spolupráce tzv. Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekonomickou a ekologickou, FSE UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.

Energetika čelí v současné době největším výzvám za posledních několik dekád. Na jedné straně stojí evropské cíle dekarbonizace ekonomik, na druhé straně pak otázka energetické bezpečnosti a připravenosti jednotlivých zemí tyto cíle naplnit. Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku se těmto tématům dlouhodobě věnuje a zprostředkovává odbornou diskusi mezi akademiky, veřejnou a soukromou sférou.

„Energetická bezpečnost, diverzifikace zdrojů a energetická politika je obzvláště v dnešních dnech velmi naléhavé téma. Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku, u jejíhož zrodu stála nedávno zesnulá prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc., se těmto tématům věnuje dlouhodobě. Letos tato skupina, složená z českých i rakouských vědců zabývající se energetikou z pohledu různých vědních disciplín, završila 20 let své existence. Při příležitosti letošního výročí se jednotliví odborníci ve svých příspěvcích a následné panelové diskuse ohlíželi nejen za zásadními milníky energetické politiky obou zemí v posledních 20 letech, ale také diskutovali současné naléhavé potřeby energetiky. Jsme rádi, že UJEP, jako spoluorganizátor této akce, mohla k této odborné diskusi přispět,“ uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník FSE UJEP.

Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo přes 20 odborníků převážně z univerzit, veřejné správy, ale i neziskových organizací nebo soukromých firem, zahájil prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., Dr. h. c., emeritní rektor Univerzity Karlovy a předseda české sekce CZ-AT EEG. S úvodní zdravicí vystoupil Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) a Mgr. Lucie Nebesářová z Ministerstva zahraničních věcí ČR. V prvním bloku zaměřeném na měnící se priority energetických politik vystoupili Ing. Tomáš Smejkal, vedoucí oddělení strategie na MPO ČR, Dipl.-Ing. Dr. Bettina Bergauer z rakouského ministerstva pro klimata, životního prostředí, mobilitu, inovace a technologie, Ing. Lukáš Minařík, ministerský rada na MŽP a Ing. Jiří Gavor, CSc., ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Druhý blok diskusního semináře se věnoval teoretickým východiskům pro praktické změny energetické politiky. Zde měli účastnici možnost vyslechnout příspěvky prof. Dr. Reinharda Haase, vedoucího pracovní skupiny Energy Economics Group na Technické univerzitě ve Vídni, prof. Ing. Jaroslava Knápka, CSc., vedoucího katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd ČVUT FEL, prof. Dr. Wolfganga Streichera, prorektora univerzity v Innsbrucku a prof. Dr. Amelu Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni.

Prezentace z diskusního semináře naleznete na webových stránkách www.energy-europe.org.

Tato aktivita je na UJEP prováděna v rámci projektu Trvale udržitelná energetická politika v Evropě v roce 2022 financovaného z dotace poskytnuté ministerstvem zahraničních věcí ČR a v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community  (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435), realizovaného v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a spolufinancovaného Evropskou unií, jehož cílem je vytváření kvalitní infrastruktury pro život člověka a poskytování kvalitních veřejných služeb.

V březnu začne již 17. ročník školy o energetických systémech v ČR a Rakousku

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při FSE UJEP ve spolupráci s FEL ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni organizuje již 17. rokem Interdisciplinární bilaterální jarní a letní školu o energetických systémech v ČR a Rakousku.

 Jarní a letní škola je organizována jako mimo semestrální kurz s dotací
4 ECTS kredit, který je zaměřen na interdisciplinární souvislosti výroby a spotřeby energie jako statku, který významně ovlivňuje kvalitu života společnosti a představuje důležitý faktor fungování hospodářství. Výuka není zaměřena na technická témata, ale je určena pro všechny studenty vysokých škol se zájmem o společenské, politické, technické, environmentální a sociální souvislosti výroby a využití energie.

Jarní část proběhne v Praze ve dnech 28.3. – 1.4.2022.

Letní část  bude 20.-24.6.2022 ve Vídni.

Zdroj: pixabay.com

Kurzu se účastní vždy maximálně 10 českých a 10 rakouských studentů vybraných na základě zaslané přihlášky (viz níže). Na kurz se mohou hlásit studenti ze všech univerzit v ČR a Rakousku a otevírá se tak prostor pro zajímavé diskuse různých aspektů energetiky z pohledu oborů, které jednotliví studenti studují. Vedle absolvování přímé výuky a exkurzí studenti vypracují bilaterální (česko-rakouskou) seminární práci na vybrané téma, kterou budou v rámci letní školy ve Vídni prezentovat. Kurz probíhá v angličtině, avšak bilaterální spolupráce studentů může probíhat v jakémkoliv jazyce.

Zapisování/přihlašování na kurs: vyplněnou přihlášku, která je ke stažení  na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost/, studenti zašlou do 28.2.2022 na adresu simunek@ieep.cz. Pokud budou vybráni k účasti na kurzu, bude jim kurz individuálně zapsán do STAGU (X0002 nebo W0002 – Energie a společnost).

Více informací o kurzu na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost.

Odkaz na leták ZDE.

Příležitosti a výzvy pro transformaci energetiky ve střední Evropě

 

V Praze se 22. 11. 2021 sešli přední odborníci v oblasti energetiky a diskutovali, jaké příležitosti a výzvy čeká region střední Evropy v následujících dekádách v souvislosti s očekávanou transformací energetiky  umožňující přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Mezinárodní diskusní seminář „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“ byl organizován v rámci spolupráce Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku z FSE UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.

Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). V souvislosti s nečekaným výrazným růstem cen energií (nejen v ČR) v důsledku nižší produkce energie z obnovitelných zdrojů, nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek a dalších faktorů zaznívají pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU.

Obr. 1: Jaroslav Míl

„Jsme rádi, že se nám i v této covidem silně ovlivněné době podařilo zorganizovat interdisciplinární seminář pro odbornou veřejnost s osobní účastí zahraničních expertů. Přítomní tak měli možnost živě diskutovat aktuální otázky transformace energetiky s kolegy z Rakouska a Řecka, což je vždy přínosnější, než pouhé online setkání.“ Uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník IEEP (FSE UJEP).

Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo 25 účastníků z řad akademiků, soukromých firem, veřejné správy a neziskových organizací, proběhl hybridní formou. Tedy většina presentujících i hostů byla účastna osobně, někteří se však připojili online.

Obr. 2: Participanci semináře

Celou akci otevřel Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) společně s prof. Ing. Jaroslavem Knápkem, CSc. (vedoucím Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT), který měl zároveň přednášku o  aktuálních výzvách transformace české energetiky. Dipl. Ing. Jaroslav Míl, MBA, který dříve působil mj. jako předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s., vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, hovořil o energickém výhledu ČR a střední Evropy do roku 2040. V rámci prvního bloku vystoupili dále prof. Reinhard Haas, vedoucí Energy Economic Group z Technické univerzity ve Vídni a Dr. Nikolaos Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity v Řecku.

Obr. 3: Jaroslav Knápek

Druhý blok diskusního semináře byl zaměřen na rozvoj udržitelné a nízkoemisní dopravy. Zde vystoupili Ing. Tomáš Chmelík, Ph.D. – vedoucí manažer čisté mobility skupiny ČEZ, doc. Dr. Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni a doc. Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., která působí na UJEP.

Celý diskusní seminář pak přednáškou o rakouském přístupu k nízkouhlíkovému stavitelství zakončil prof. Dr. Wolfgang Streicher, prorektor Univerzity Innsbruck.

POZVÁNKA A PROGRAM

Prezentace z diskusního semináře bude možné nalézt webových stránkách www.energy-europe.org.

Energetičtí experti na Rakouském velvyslanectví v Praze 3. 12. 2019

Jak mluvit s veřejností o opatřeních na hospodaření s dešťovou vodou (HDV)

Představte si, že jako starosta znáte opatření, které vám pomůže začlenit do města více zeleně, vodních prvků a umožní vám lépe využívat zejména v létě tolik vzácnou dešťovou vodu. Bude se toto opatření občanům líbit? Nechtěli by raději více parkovacích míst? Nebude jim vadit méně časté sečení trávy? Jak jim vše srozumitelně vysvětlit a zapojit je? Jak a kdy s nimi vše komunikovat? Přesně na tyto otázky se zaměřil čtvrtý diskusní workshop Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, který se konal 12. října 2021. V Praze ho hostilo Ministerstvo životního prostředí. Zaznělo na něm mimo jiné to, že dešťová voda není odpadní voda nebo že osobní příklad nejvíce motivuje.   

Obr. 1: Ilustrační obrázek

Čtvrtý multioborový workshop byl po zhruba roční odmlce způsobené pandemií opět věnován stále aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Oproti třetímu setkání se zaměřil na komunikaci s veřejností. Přesně ve smyslu Platformy se u stolu setkali jak zástupci univerzit, tak státní správy, zástupci měst i oborových organizací. Sdíleli se jak aktuální poznatky z probíhajícího vědeckého projektu „Obce mluví o vodě“ řešeného na FSE UJEP, ale také forma a obsah komunikace, která v praxi zúčastněných funguje nebo naopak vyvolává největší kontroverzi.

UJEP se tématu věnuje v rámci vědeckého projektu
Tématu HDV se zástupci UJEP věnují dlouhodobě. Poté, v loňském roce úspěšně dokončili vědecký projekt s názvem ´Voda ve městě´ (odkaz: www.vodavemeste.cz), podařilo se řešitelskému týmu pod vedením Lucie Povolné a Jana Macháče uspět se žádostí o tematicky navazující projekt s názvem ´Obce mluví o vodě´. „V minulém projektu jsem se věnovali zejména tomu, jak investora provést procesem realizace opatření od jeho výběru až po realizaci a provoz. Nyní máme prostor věnovat se stejně důležité části úspěšné realizace opatření, což je využívání vhodných nástrojů, pomocí kterých lze občanům smysluplnost opatření nejlépe vysvětlit,“ nastiňuje Jan Macháč z FSE UJEP. Projekt výzkumníci řeší opět ve spolupráci s ČVUT. „V řešitelském týmu jsou kromě environmentálních ekonomů i odborníci na marketing, veřejnou správu, urbanismus, sociologii a behaviorální aspekty chování lidí,“ doplňuje vedoucí řešitelského týmu Lucie Povolná. V rámci testování možných nástrojů komunikace je v plánu také využití experimentů v behaviorální laboratoři UJEP.

Obr. 2: Kniha Voda ve městě – Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou

Města si důležitost tématu a jeho komunikace uvědomují
V rámci samotné Platformy pak její účastníci u diskuse nad kulatými stoly potvrdili zkušenosti, které řešitelský tým z UJEP a ČVUT získal v letošním roce na základě rozhovorů v několika městech napříč ČR. Komunikace je pro většinu měst důležitá, nicméně často bojují s nezájmem občanů. Města samotná také vnímají důležitost motivovat občany k šetrnějšímu využívání dešťové vody, nicméně si uvědomují, že oni sami musí jít v tomto příkladem. Proto se snaží např. realizovat na svých budovách např. akumulační nádrže na dešťovou vodu ještě před tím, než budou na občany apelovat, aby jejich svody také nekončily v kanálu, jak například zmínil jeden zástupce měst.

Motivovat ale také regulovat
Že stát a města musí jít příkladem, vyvolalo reakci dalších zúčastněných. Zmíněno bylo například téma zpoplatnění odvodu dešťových vod, hospodaření s dešťovou vodou na komunikacích a developerských projektech. Jak zaznělo, tématem se ve spolupráci s ostatními ministerstvy zabývá i MŽP. Problémem může být i určitá setrvačnost a neochota situaci řešit a komunikovat, jak zaznělo od několika diskutujících.

Obr. 3: Ilustrační obrázek – zeleň ve městě

O úspěšnosti komunikace rozhoduje její forma i politická odvaha
V rámci kulatého stolu se diskutovala také dobrá praxe spojená s komunikací. Zmíněna byla například důležitost vizuálně atraktivních forem komunikace, ale i určitá politická odvaha a trpělivost opatření srozumitelně vysvětlovat. A to nejenom občanům, ale i kolegům v rámci vlastní radnice, jak zmínila zástupkyně města. To, že o vodě nemůžeme mluvit jako o odpadu, ale musíme zdůraznit její možné využití pro zlepšení vzhledu veřejných prostranství, zaznělo například z úst zástupce univerzity. Ten zmínil také důležitost zmínit před občany dopady, které souvisejí s ekonomikou domácnosti, např. v rámci úspor za odběry vody pitné.

Téma HDV se musí řešit i v rámci menších měst a obcí
Velkou diskusi vyvolalo také to, že ačkoliv je téma HDV v současnosti řešeno zejména v měřítku velkých měst, zásadní potenciál mají i menší města a obce. Jak upozornil zástupce Svazu měst a obcí ČR, je zde často problém s vlastnickými vztahy u pozemků, kde by mohla být opatření HDV realizována, a také s nízkými kapacitami menších obcí tato témata řešit a komunikovat. Zástupci Ministerstva životního prostředí se v navazující diskusi zaměřili i na dosavadní dotační a jinou podporu těchto menších obcí.

Platforma se tématem bude zabývat i nadále
UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále. „V rámci Platformy jsme načerpali nové podněty a inspiraci, kterými se můžeme dále v rámci stávajícího a nového výzkumu věnovat. Kromě propojování odborníků je to zásadní přínos Platformy,“ dodal Jan Macháč.

Organizaci workshopu podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí České republiky.

Projekt Obce mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech byl podpořen Technologickou agenturou ČR.

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (více o projektu: http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/). Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Předchozí workshopy:

Jsou zelené střechy opravdu zelené?

Otázka je pochopitelně nadsázkou. Zelené střechy patří mezi významná adaptační opatření na změnu klimatu ve městech, kterým se aktivně věnují odborníci z IEEP.

28. července 2021 proběhne webinář Ekonomika a přínosy zelených střech, kde Jan Macháč z FSE UJEP představí zelené střechy a jejich výhody nejen z pohledu společenský přínosů, ale i z perspektivy investora samotného.

Vyplatí se do nich investovat? Ano i ne, více 28. 7. od 16 hodin; veškeré informace zde. Mj. se tu dozvíte i o nové publikaci, která se zeleným střechám komplexně věnuje. A mimochodem, i UJEP má svou zelenou střechu.

Škola o energetických systémech v ČR a Rakousku

IEEP UJEP ve spolupráci s FEL ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni otevírá již 16. ročník Interdisciplinární bilaterální školy o energetických systémech v ČR a Rakousku.

Kurz je zaměřen na interdisciplinární souvislosti výroby a spotřeby energie jako statku, který významně ovlivňuje kvalitu života společnosti a představuje důležitý faktor fungování hospodářství. Výuka není zaměřena na technická témata, ale je určena pro všechny studenty vysokých škol se zájmem o společenské, politické, technické, environmentální a sociální souvislosti výroby a využití. Kurs probíhá v angličtině a je určen pouze pro 10 vybraných studentů ze všech univerzit v ČR.

Jarní část proběhne v online prostředí ve dnech 28. – 30. dubna 2021.

Letní část bude ve dnech 28. června  – 2. července 2021  ve Vídni (pokud to situace dovolí), případně také online. Termín bude upřesněn na základě aktuální epidemiologické situace.

Kredity: Studentu UJEP získají za absolvování tohoto mimosemestrálního předmětu 4 ECTS. Na (FSE) UJEP je kurz veden pro zkratkou X0002 „Energie a společnost“

Přihláška: Vyplněná formulář (ke stažení na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost/) zasílejte do 14. 4. 2021 na adresu simunek@ieep.cz.

Více informací o kursu naleznete na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost

Odkaz na leták.

Zpřísňování emisních limitů – ohrožení nebo příležitost?

Zveme vás na mezinárodní online diskusní seminář na téma energetiky. Seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ se bude konat 9. prosince od 16 hodin.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?

Udate! Video z akce: část 1  a část 2.

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.

Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Účast na akci je bezplatná.

Mobilita a UJEP, kam jsme zatím postoupili?

Seminář projektu Smart City – Smart Region – Smart Community, který byl věnován zejména problematice mobility proběhl ve čtvrtek 6. února 2020 na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Semináře se účastnili zástupci projektového týmu SMART ITI z UJEP i z FD ČVUT, zástupci kraje, města a další odborníci věnující se tématům dopravy a dopravního chování.

Cílem semináře bylo představit současné aktivity projektu v oblasti Smart mobility a diskutovat možnosti spolupráce mezi projektovým týmem a krajem, městy a obcemi z Ústeckého kraje. Neméně důležité bylo také zaměření na možnosti využití výstupů projektu v praxi.

V úvodním bloku představila Jiřina Jílková projekt Smart City a aktivity, které v rámci tohoto projektu probíhají a následně Hana Brůhová Foltýnová blíže upřesnila aktivity projektu v oblasti Smart mobility.  Ondřej Přibyl, Eliška Vejchodská a Michaela Zachová informovali posluchače o výsledcích provedených analýz zaměřených na dopravní chování a potenciál nástrojů Smart v oblasti dopravy.

Odpolední blok byl věnován dopravnímu modelu pro Ústeckou aglomeraci a datům v dopravě – zejména vznikajícímu Dash Bordu a digitální platformě Portabo. Následovala závěrečná neformální diskuse určena pro navázání užších spoluprací či zodpovězení dotazů.

  • Prezentace z workshopu z 6. 2. 2020 jsou k dispozici zde.
Program akce

9.30 – 9.45         Úvodní blok

  • Jiřina Jílková (UJEP): Přivítání a představení aktivit UJEP v oblasti Smart City

9.45 – 11.15       SMART Mobilita – Analýza dopravního chování a příležitosti Smart opatření

  • Hana Brůhová Foltýnová (UJEP): Představení aktivit projektu v oblasti Smart mobilita
  • Ondřej Přibyl (ČVUT): Analýza dopravního chování uživatelů car-sharingu a jeho potenciál na Ústecku
  • Eliška Vejchodská (UJEP): Analýza dopravního chování zaměstnanců magistrátu, krajského úřadu a UJEP, potenciál pro ride-sharing v těchto institucích
  • Tomáš Horák, Michaela Zachová (ČVUT): Analýza potenciálu nástrojů Smart v oblasti dopravy
  • Diskuze: Průběžné výstupy a aplikace výzkumných aktivit

11.10 – 11.30     Přestávka na kávu

11.30 – 12.00     Dopravní model pro Ústeckou aglomeraci

  • Ondřej Přibyl (ČVUT), Hana Brůhová Foltýnová (UJEP): Představení modelu, zdrojových dat
  • Diskuse – územní pokrytí modelu, možné scénáře, vazby na další aktivity města a kraje

12.00 – 13.00     Data v dopravě a možnosti Smart

  • Ondřej Smíšek (ČVUT): Dash Board – Stav řešení, výzvy, spolupráce, další kroky
  • Jan Jelínek (Krajský úřad Ústeckého kraje): Portabo – digitální platforma pro Ústecký kraj
  • Diskuse, závěry, ukončení oficiální části semináře

13.00 – 17.00     Občerstvení, neformální diskuse

   

Pro srovnání, jaký vývoj jsme za rok usilovné práce zaznamenali, se můžete podívat na výstupy z loňského semináře:

Tradiční Academic Writing na UJEP

Jak na vědecké publikace, jak zpracovat nápad do článku, jak uspět v seriózním časopise, čeho se vyvarovat a jak bude Váš článek hodnocen… Na takové otázky dá odpovědi seminář, kterým Vás provedou dva velice úspěšní akademičtí kolegové z UJEP Lenka Slavíková a Josef Trögl.

Seminář se uskuteční v úterý 24. března 2020 v zasedací místnosti 1. 14 MFC UJEP, Pasteurova 1, Ústí nad Labem.

Program semináře

9:30 – 11:00 doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Úvod – význam publikování, charakteristika vědecké publikace, specifika vědeckého publikování, typy publikačních výstupů, aplikované vers. publikační výstupy, primární a souhrnné publikace

Struktura vědecké publikace a publikační strategie (co, jak, kam (ne))

11:00 – 11:15 Přestávka na kávu

11:15 – 12:30 doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D

Od nápadu k publikaci – vztah mezi výzkumem a publikacemi, plánování, provádění, vyhodnocení výzkumu, co, kdy, jak publikovat, výběr vhodného média (časopisu)

Autoři, recenzenti a ti další – role autorů, editorů, recenzentů, vydavatelů a dalších ve vědeckém publikování, peer-review a jeho význam, ekonomika, předplatitelský systém vers. open-access, predátorské aktivity, databáze a indexy, k čemu jsou a k čemu ne, autorská práva

Od rukopisu do časopisu

12:30 – 13:15 přestávka na občerstvení

Foto Trogl, Slavíková

13:15 – 14:30 doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Co se nedělá + nejčastější chyby – publikační etika, falšování, selekce a fragmentace výsledků, plagiáty, účelovost a další prohřešky

Výhody a úskalí kvalitativního výzkumu – kdy to projde i bez statistiky (a kdy ne), co je potřeba neopomenout při prezentaci postupů, výsledků a z nich plynoucích závěrů

14:30 – 15:00 Přestávka na kávu

15:00 – 16:30 prof. Hermann Heilmeier, Technická univerzita Freiberg, doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D., doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Meet the editors – pohled z druhé strany, jak se rozhoduje v redakci, antiplagiátorské systémy, spolehlivé cesty k odmítnutí článku, nejčastější chyby a jak jim předcházet, beseda s editory impaktovaných časopisů

17:00 Neformální diskuse

Hospodaření s dešťovou vodou – platforma po třetí

Voda na stromech sice neroste, ale stromy a další zeleň ji ke svému růstu potřebují. I tak by se dala shrnout jedna část diskuse v rámci třetího setkání Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, které konalo 27. ledna 2020 na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Tématem bylo hospodaření s dešťovou vodou ve městě.

 

Hlavním smyslem Platformy je propojit odborníky z rozdílných oborů, kteří mají co říci k aktuálním tématům týkajících se klimatické změny a zeleně a vodních prvků. V rámci lednového setkání Platformy tak téma hospodaření s dešťovou vodou společně diskutovali zahradní a krajinářští architekti, odborníci na chytré budovy, vodohospodáři, ekonomové, urbanisté, projektanti, sociologové, dopravní inženýři i zástupci státní správy a samosprávy.

Města se učí s dešťovou vodou lépe hospodařit

„Historicky města budovala stokovou síť a usilovala o co nejrychlejší odvádění dešťovky pryč. Situace se však v posledních letech mění a města a obce stále více začínají chápat, že v podmínkách klimatické změny musí s dešťovou vodou lépe hospodařit,“ zaznělo na úvod Platformy od Ing. arch. Martiny Sýkorové z UCEEB, ČVUT. To znamená využít ji např. pro zavlažování zelených ploch, anebo ji nechat v místě zasáknout a odpařit a tím přispět ke snížení tepelných ostrovů ve městě.

Pomoci mohou zelené plochy a polopropustné povrchy

Jakým způsobem tedy hospodařit s dešťovou vodou tak, aby neodtekla do kanalizace?  „Za tímto účelem se využívají různé formy zeleně a vodních prvků jako jsou například průlehy a příkopy, dešťové záhony, mokřady, polopropustné plochy, zelené střechy a stěny. Kromě těchto opatření se využívají i další typy terénních úprav, ale také nádrží,“ shrnul Ing. Marek Hekrle, další z organizátorů Platformy.

Jak uvedli další zúčastnění setkání, u většiny opatření se přitom nemusí jednat o finančně náročné řešení. Příkladem může být vyspádování zpevněného povrchu směrem do zeleně. „Velmi často se jedná o opatření, která jsou zajímavá pro občany a zároveň šetří náklady na údržbu zeleně. Z širšího hlediska mohou přispět např. k poklesu výdajů na čistění vod a snižovat riziko přetížení stokové sítě při přívalových deštích,“ doplnil Marek Hekrle.

Lépe hospodařit s dešťovou vodou mohou i domácnosti. V případě, že to podmínky dovolují, mohou dešťovou vodu zachytávat např. na zalévání, popř. ji dále využívat např. ke splachování. Za tímto účelem existují dotační příležitosti. Nejznámější je Dešťovka, díky které se o daném problému začalo na veřejnosti ještě více mluvit. Na čem se ve vztahu k domácnostem diskutující shodli, byla skutečnost, že ne všichni občané jsou však ochotni „tolerovat“ stromy či jinou zeleň blízko svého domova např. na úkor parkovacích míst.

Konflikty mezi zelení, sítěmi i zájmy

Hlavní část diskuse mezi účastníky platformy byla zaměřena na současné bariéry zavádění opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodu. Diskutující nejčastěji uváděli, že v praxi nejčastěji naráží na bariéry legislativní a majetkoprávní povahy. „Všichni víme, že v případě zeleně je jeden z hlavních problémů konflikt s ochrannými pásmy inženýrských sítí, zejména kanalizacemi, které mohou být poškozeny kořeny“, uvedl např. zástupce projektantů i vodohospodářů.

Další častou a související bariérou, která byla v rámci diskuse zmiňována, bylo nedostatečné povědomí při zadávání zakázek a nekoncepční plánování projektů. „Například krajinářští architekti jsou do projektu často zahrnuti ve fázi, kdy už podobu projektu směrem k zeleni nemohou příliš ovlivnit. Jejich zapojení do úvodních fází projektu však téměř vždy nakonec vede k lepší podobě projektu, a tak i ke spokojenosti všech,“ sdělil Platformě městský architekt a dodal, že ve své praxi musí být iniciativní a nenechat se odradit ve snaze začlenit do projektu opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Jak doplnil tuto část diskuse Jan Macháč: „Projektanty je také nutné nutit myslet co nejvíce komplexně. Pokud chci mít zeleň, je nutné myslet na to, kde se vezme voda na její údržbu.“

Města a obce jako vzor pro ostatní

Přes všechny současné překážky se však počet opatření cíleně využívající dešťovou vodu zvyšuje. Kromě soukromých investorů patří mezi hlavní hybatele změny v této oblasti také samotná města a obce. „Aby mohly vyžadovat opatření po developerech a dalších soukromých subjektech, musí jít příkladem na svých vlastních pozemcích, tzv. zamést si před vlastním prahem,“ zaznělo u kulatého stolu. Často tomu však brání přetížení běžnou agendou i určitá setrvačnost a neochota změnit zavedené, popř. hledat kompromis.

Ze zkušeností diskutujících vyplynulo, že velmi často je způsob hospodaření s dešťovou vodou a zavádění opatření ve veřejném prostranství ovlivněn osvíceností několika málo pracovníků úřadu, kteří jsou od začátku otevřeni spolupráci s odborníky a usilují o konstruktivní debatu také mezi jednotlivými odbory úřad.

Kromě osvěty mezi úředníky i projektanty je pro budoucí rozvoj tématu hospodaření s dešťovou vodou zásadní nalezení kompromisu mezi mnoha subjekty, které do celé problematiky vstupují. Výsledkem pak může být ještě více úspěšných příkladů z praxe, které budou motivovat ostatní, shodli se na závěr členové Platformy.

UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále

„Univerzita J. E. Purkyně v současné době spolupracuje s ČVUT v Praze na projektu TAČR „Voda ve městě: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově“, který by měl do budoucna usnadnit obcím plánování a realizaci právě takových opatření, díky nimž mohou efektivně využívat dešťovou vodu ve městě,“ doplnil závěrem hlavní organizátor Platformy Jan Macháč z FSE UJEP.

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY. Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Dosavadní setkání:

  • 4. 12. 2018: Úvodní setkání (Praha – Ministerstvo životního prostředí) – více o setkání zde
  • 28. 11. 2019: Druhý workshop – dvě témata: Milión, deset miliónů stromů! a Městská zeleň a Internet věcí (Ústí nad Labem – kampus UJEP) – více o setkání zde