Projekt komercializace bude chráněn patentem

Nová směs pro brousící kotouče získala patent. Vznikla na FŽP s příspěvkem FSE v rámci dílčího projektu komercializace. Patentovaný produkt přispěje k efektivnějšímu obrábění a zájem o ni projevilo již několik firem.

Snímek globulárního korundu, je jednou složkou směsi (100x zvětšený)

Vědci, podílející se na dílčím projektu komercializace „DPK/2017/12 Recyklovatelný tenkovrstvý kotouč pro broušení povrchů“  na naší univerzitě získali patent. Nová technologie vznikla díky Centru transferu technologií, které je podporováno z projektu COMNID z výzvy GAMA (TAČR).

Úřad průmyslového vlastnictví dokončil úplný průzkum podané přihlášky vynálezu a postoupil přihlášku k udělení patentu v ČR.   Nyní se rozhoduje o ochraně do zahraničí tj. ochrany do zemí, pro které se původci rozhodnou. Jedná se o ochranu „Abrazivní směsi pro brousicí kotouče“, která byla vyvinuta po několikaletém výzkumu a testování v laboratoři Katedry environmentální chemie a technologie Fakulty životního prostředí (FŽP). Původcem vynálezu je prof. František Holešovský, se kterým spolupracoval doktorand Katedry ekonomiky a managementu Fakulty sociálně ekonomické Mgr. Bc. Jan Černý.

Prof. Holešovský při nastavování sušící pece

Podstatou vynálezu je speciální směs pro tenkovrstvé brousící kotouče, jenž lze „vyrobit“ za relativně nízkých teplot a tlaků a přitom má vlastnosti směsí používaných na dokončovací operace při obrábění především kovových součástí. Díky použití tenkovrstvých kotoučů, kde se úzké mezikruží brusné směsi „nalepí“ na nosič, dochází k významné úspoře materiálu a nepřímo tak k úsporám energie. Ještě významnější je kvalita povrchu po obrábění takovou směsí. Teoreticky lze takto vynechat minimálně jednu mezi-operaci při obrábění a tím opět ušetřit čas a energii.

Vzorky kotoučů pro testování

V rámci výzkumu byly vyvinuty také tři prototypy: lisovací přípravek pro výrobu tenké vrstvy, kotouč s keramickou vrstvou a kotouč s pryskyřičnou vrstvou. Na jejich výrobě se podílel Ing. Miroslav Sláma z FŽP. Všechny prototypy jsou zaevidovány v interním systému KNOW-HOW fakulty životního prostředí.

Lisovací přípravek v lisu

Původci se nyní rozhodují pro které země světa je smysluplné vyvinutou směs patentově chránit. Ve hře je logicky Evropa, Rusko, ale také vybrané země Asie. To bude ještě obsahem jednání s potenciálními zájemci o koupi licencí pro výrobu, nebo další výzkum. Chystají se jednání s firmou Tyrolit patřící do koncernu Swarowski, dále Best-Bussines, SAINT-GOBAIN, případně další v tomto segmentu trhu.

Vlastní proces broušení

Komercializaci na UJEP podporuje Centrum transferu technologiíCTT, které bylo zřízeno díky společnému projektu TAČR GAMA COMNID společně s Ústavem anorganické chemie AV ČR a Všeobecnou fakultní nemocnicí Praha.  Díky zvyšující se důležitosti transferu se UJEP v rámci dalších aktivit snaží o rozvoj tohoto centra a jeho pevné ukotvení do struktur Univerzity.

 

Návštěvy zahraničních expertů na UJEP

UJEP dlouhodobě aktivně spolupracuje se zahraničním. V rámci projektu STUVIN navštívilo ústeckou univerzitu hned několik zahraničních expertů. Pro Univerzitu to bylo velkým přínosem, protože díky tomu měli jak pracovníci, tak studenti i veřejnost možnost pro vzájemná setkání a diskuse na různorodá témata. Zároveň jsou tak sdíleny zkušenosti, které jsou zúročeny při tvorbě nových studijních oborů.

Během řešení projektu STUVIN, jež je koordinován z Fakulty životního prostředí, bylo zprostředkováno mnoho stáží pracovníků FŽP a PŘF a zároveň na UJEP přijeli velmi zajímaví a ve svých oborech významní hosté. Přinášíme přehled těch nejzajímavějších návštěvníků.

Mezi tyto experty patří:

Dr. CAMPBELL G. FLEMING působí v EnviroCentre ve Velké Británii (navštívil UJEP v listopadu roku 2017)

  • výkonný ředitel společnosti EnviroCentre
  • zkušenosti v oboru minerálů, environmentálního poradenství a čtyřletého výzkumu v oblasti hydrogeologie; zkušenosti v oblasti hydrogeologického hodnocení, od výpočtového hydrogeologického modelování a hodnocení až po praktické projektové šetření
  • jeho návštěva proběhla v rámci přípravy programu Obnovy krajiny
  • přednášel pro české studenty a studenty Erasmu i veřejnost na téma revitalizace krajiny a vodních toků

prof. LAWRENCE C. DAVIS působí v Kansas State University, USA (navštívil UJEP v listopadu roku 2017)

  • expert v oboru fytoremediací, environmentálních fytotechnologií, rostlinné biochemie, molekulární biologie, rostlinné bioremediace, fixace dusíku a vědeckého vzdělávání
  • návštěva v rámci přípravy programu Environmentální chemie a technologie
  • přednášel zde pro akademiky i studenty na téma fytomediací s využitím energetických plodin

Profesor Davis na UJEPu.

MARCELA BILEK, PhD, MBA působí na The University of Sydney v Austrálii (navštívila UJEP v prosinci roku 2017)

  • vedoucí výzkumné skupiny Aplikované a plazmatické fyziky
  • zkoumá fyziku materiálů, ukládání a zpracování plazmatu, materiály s tenkými vrstvami, vakuové zasklení, obnovitelné a udržitelné energie a vede mezioborový výzkum v oblastech biointerfaces a medicíny
  • navštívila univerzitu v rámci přípravy programu Aplikovaná fyzika materiálů

prof. LUDVIK MARTINU, PEng., PhD působí v Polytechnique Montréal v Kanadě (navštívil UJEP v prosinci roku 2017)

  • ředitel výzkumné skupiny Thin-Film Physics and Technology Research Group
  • výzkum provádí především ve strojírenství povrchů a tenkých vrstev (optické, mechanické, tribologické a elektrické vlastnosti)
  • odborné znalosti v oblasti nátěrů (optických, ochranných a multifunkčních), inteligentních materiálů, optických filtrů (návrh a výroba) a povlaků na plastových podkladech
  • navštívil univerzitu v rámci přípravy programu Aplikovaná fyzika materiálů

prof. STEVEN S. RIPP působí na University of Tennessee v USA (navštívil UJEP v dubnu roku 2018)

  • expert na konstrukci a využití tzv. bioreportérů – geneticky modifikovaných buněk, které jsou schopné reagovat na přítomnost vnějších faktorů produkcí snadno měřitelného signálu (např. bioluminiscence nebo fluorescence)
  • návštěva v rámci přípravy programu Environmentální chemie a technologie
  • v dubnu 2018 se zúčastnil semináře Academic Writing pořádaného Univerzitou J. E. Purkyně

Profesor Ripp při diskuzi na semináři Academic Writing.

Pro každého z těchto zahraničních kapacit byl připraven program na celou dobu jejich pobytu. Byla jim představena Univerzita a měli možnost prohlédnout si například specializované laboratoře. Každý z těchto expertů přinesl na půdu školy své znalosti a zkušenosti, o kterých zde přednášeli a diskutovali. S každým z nich byla vedena konzultace na témata, jako je například porovnání aktuálního stavu přípravy programů s ohledem na průběh výuky v zahraničních institucích, výměna informací o principech doktorských studií a jejich financování nebo konzultace zkušeností se vzděláváním doktorandů na zahraničních institucích.

Mezi domácí instituce návštěvníků patří:

  • EnviroCentre, Velká Británie – společnost zaměřená na environmentálně orientované poradenství; zabývá se provozem a vývojem lodních přístavů, vývojem a dodávkami energií, ochranou životního prostředí a dodržováním předpisů, a s tím souvisejícími stavebními činnostmi
  • Kansas State University, USA – komplexní výzkumná grantová instituce, založena v roce 1863
  • The University of Sydney, Austrálie – australská univerzita založena v roce 1850, její výzkumné týmy pracují na vytváření čistších paliv, rychlejšího internetu, léčby chronických onemocnění a udržitelnějších způsobů života
  • Polytechnique Montréal, Kanada – je vlajkovou lodí strojírenství v Québecu, jedna z předních kanadských institucí v oblasti strojírenství a výzkumu, založena roku 1873
  • University of Tennessee, USA – je vlajkovou lodí grantových univerzit v Tennessee, veřejná výzkumná instituce, založena v roce 1794

Mezinárodní návštěvy, jak zahraničních expertů na půdě naší univerzity, tak stáže našich pracovníků na půdě zahraničních univerzit, jsou přínosné jak k získávání informací, tak k budování dobrých vztahů. Přispívá to k rozvíjení spolupráce Univerzity J. E. Purkyně se zahraničními univerzitami, což má ve výsledku pozitivní vliv jak na zkvalitňování studijních oborů, tak na rozvoj kvalifikace univerzitních pracovníků, což se vše zúročí v úrovni výuky a schopnosti dosahovat stále zajímavějších výsledků na poli vědy tak na poli spolupráce firmami a dalšími institucemi.

Projekt STUVIN (Studium, výzkum a inovace) má několik ambiciózních úkolů spočívajících v přípravě doktorských programů, a to vytvořit dva nové studijní programy a rozšířit dva stávající. Vedle toho je řešen komplementární projekt INVUST (Rozvoj přístrojového vybavení pro přírodovědné a technické doktorské programy) zajistí nezbytnou infrastrukturu a přístrojové vybavení laboratoří, díky kterým se výzkumné kapacity zkvalitní, rozšíří a bude tak možno dostát cílů STUVINU.

LIGMIG – nový projekt podpoří ve výzkumu mladé vědce

Tým složený z pracovníků a studentů FŽP a PřF uspěl ve výzvě Technologické agentury ČR v rámci programu ZÉTA na podporu aplikovaného výzkumu. Cílem programu je propojení akademické sféry a podniků a podpora mladých vědců do 35 let.

Tým pod vedením Dr. Hany Malinské, Ph.D. komisi zaujal plánem na optimalizaci procesu produkce energetické biomasy s ohledem na její chemické složení. Projekt navazuje na několikaletý výzkum pěstování energetické plodiny Miscanthus x giganteus na kontaminovaných a neúrodných půdách realizovaný na FŽP ve spolupráci s pracovníky dalších fakult.

Ilustrační foto: nádobový pokus s Miscanthus x giganteus na FŽP z předchozího výzkumu

Inovativní myšlenkou je to, že v novém projektu pod zkratkou LIGMIG (LIGnin MIscanthus x Giganteus) se nebudeme soustředit na optimalizaci podmínek pěstování (hnojení, závlaha, doba výsadby, sklizně apod.), ale na úpravu rostliny samotné. Vedle množství vyprodukované biomasy bude hlavním záměrem úprava poměru celulózy a ligninu jakožto hlavních složek biomasy ovlivňujících její vlastnosti a možnosti pro další zpracování. Zatímco pro přímé energetické využití (spalování) je žádoucí co nejvyšší podíl ligninu, při technologické přeměně např. na bioethanol nebo bioplyn je požadavek zcela opačný.

Ilustrační foto: autofluorescence řezu listem Miscanthus x giganteus

Miscanthus x giganteus je specifická rostlina, neboť se jedná o hybrid neschopný pohlavního rozmnožování pomocí semen. Rozmnožování tak probíhá pouze pomocí podzemních oddenků, kdy rostlina tvoří vlastní klony. To je výhoda pro životní prostředí, které není ohroženo invazivním šířením nepůvodního druhu, komplikuje to ale jinak zavedené postupy použitelné pro práci s rostlinami. Proto i navržený přístup k její „úpravě“ je specifický. Principem tzv. „plant primingu“ je aplikace vybraných stresových faktorů na mladou rostlinku. Očekávaným efektem je „otužení“ rostliny, která je pak odolnější proti dalšímu stresu, a zároveň její reakce změnou množství ligninu, který tvoří tvrdou dřevitou část biomasy. Dle předchozích zkušeností s jinými rostlinami může vést aplikace různých typů stresu (sucho, teplota, různé chemikálie aj.) k různým výsledkům. Protože požadavky různých průmyslových odvětví se liší, žádoucí je vytipovat vlivy vedoucí jak ke zvýšení, tak ke snížení množství ligninu. Máme na to jen dva roky a práce je před námi spoustu, tak nám držte palce!

Řez koncem listu, barvení fluoroglucinol-HCl, červeně lignifikovaný xylem

Řešitelský tým:

Hlavní řešitel: Mgr. Hana Malinská, Ph.D. (PřF)

Mentor: Doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D. (FŽP)

Další členové týmu (studenti): Ing. Diana Nebeská (FŽP), Bc. Martin Vaněk (PřF), Barbora Severová (PřF), Ing. Jiří Štojdl (FŽP)

Partner (aplikační garant) firma Wekus spol s r.o. je provozovatelem bioplynové stanice zpracovávající biomasu a bude se podílet na ověření výsledků v reálných podmínkách.

Fytotechnologie FŽP na mezinárodní konferenci v Polsku

Úspěchy týmu MATEQ v oblasti výzkumu fytotechnologií byly diskutovány s odborníky z celé Evropy v březnu na konferenci v Polsku. Zaměstnanci a studenti FŽP se s kolegy podělili zejména o výsledky prvních třech let řešení mezinárodního projektu na obnovu a využití půdy  bývalých vojenských lokalit kontaminovaných těžkými kovy a o závěry z prvních terénních pokusů založených v ČR hned na třech lokalitách.

Obr. 1: Řez listem Miscanthus x giganteus

O tom, že výzkum fytoremediací s produkcí biomasy (fytotechnologií) na kontaminovaných a dalších marginálních půdách na UJEP je úspěšný, svědčí i fakt, že byli zástupci týmu v březnu 2019 pozváni na konferenci “Multiple benefits of biomass crops on marginal land” v polských Katowicích projektu MISCOMAR zabývajícího se obdobnou problematikou. Na konferenci se sešli přední odborníci ve výzkumu produkce energetických plodin na marginálních půdách společně se zástupci firem zabývajících se zpracováním biomasy. Téma je velmi aktuální vzhledem ke stále větší poptávce po energiích z obnovitelných zdrojů a současnému nedostatku kvalitní zemědělské půdy, která by měla být využívána primárně k produkci potravin.

Obr. 2: Diskutující prof. V. Pidlisnyuk

Na konferenci vystoupila prof. Pidlisnyuk s přednáškou shrnující výsledky projektu NATO za první tři roky řešení a současně se zúčastnila panelové diskuze na téma možností a budoucnosti produkce biomasy na marginálních půdách. Doktorandi D. Nebeská, J. Černý a H. Burdová a postdoc K. Pranaw v rámci posterové sekce představili formou krátkých prezentací nejnovější výsledky z terénních pokusů na lokalitách v České republice a na Ukrajině. Zároveň jsme měli možnost navštívit výzkumné plochy Institute for Ecology of Industrial Areas Katowice a odebrat vzorky pro další výzkum. Největším přínosem však byla výměna informací se zahraničními kolegy a zástupci firem, které jsou nezbytné pro úspěšné řešení projektů. Děkujeme organizátorce Dr. Martě Pogrzebě za pozvání!

Obr. 3: Doktorandi H. Burdová, D. Nebeská a J. Černý

Výzkum fytoremediací byl na FŽP započat s příchodem prof. Valentiny Pidlisnyuk v roce 2015 a stal se součástí tradičního výzkumu na fakultě v oblasti biotechnologií se zaměřením na odstraňování znečištění ze životního prostředí. Základem pro úspěšné řešení této problematiky bylo získání mezinárodního několikaletého grantu programu The NATO Science for Peace and SecurityNew Phytotechnology for Cleaning Contaminated Military Sites“. Cílem projektu je sestavení metodiky pro využití energetické plodiny Miscanthus x giganteus (ozdobnice obrovská) pro pěstování na lokalitách kontaminovaných vojenskou činností.

Obr. 4: Ozdobnice obrovská

Dílčími tématy projektu jsou:

  • optimalizace postupu pro dosažení co nejvyššího množství biomasy pro další využití (energetické nebo materiálové)
  • sledování fytoremediace těžkých kovů, ropných látek a dalších kontaminantů
  • hodnocení parametrů půdních mikrobních společenstev v průběhu fytoremediace
  • sledování fyziologických parametrů rostlin a úrovně stresu
  • ekonomické zhodnocení procesu a jeho různých variant

Obr. 5: Příprava sadby

Takto široká problematika vyžaduje spojení mnoha odborníků a specializací. UJEP není jediným řešitelem projektu. Partnery jsou Kansas State University (USA), National University of Life and the Environment (UA), National University “Lvivska Polytechnika” (UA) a Institute of Plant Biology and Biotechnology (KZ). Současně i složení řešitelského týmu na UJEP je velmi pestré. Kromě ředitelky projektu prof. Pidlisnyuk jsou to:

  • Doc. Ing. Josef Trögl, PhD (FŽP): fytoremediace, půdní mikrobiologie
  • Ing. Diana Nebeská (doktorandka FŽP): fytoremediace, půdní mikrobiologie
  • Mgr. Hana Malinská, PhD (PřF): fyziologie rostlin
  • Mgr. Bc. Jan Černý (doktorand FSE): ekonomické hodnocení, legislativní rámec

Obr. 6: Rhizomy (oddenky) kterými se miscanthus rozmnožuje

V průběhu let se podařilo získat další granty (TAČR, SGS UJEP, IGA UJEP) spojené s touto problematikou a rozšířit tým o důležité posily v podobě nových doktorandů (Ing. Hana Burdová) a studentů nižších forem studia (Bc. Martin Vaněk a Barbora Severová) i zahraničních mladých vědců (Karim Al Souki, PhD a Kumar Pranaw, PhD). Výzkum na vojenských lokalitách se tak mohl rozšířit na další marginální (postižené, neúrodné, nevhodné pro zemědělství) půdy a nová témata.

Obr. 7: Diana Nebeská

Projekty MATEQ
Výzkumné týmy MATEQ

Nové příležitosti pro doktorandy přírodovědce

STUVIN a INVUST jsou zkratky, které rezonují fakultami FŽP a PŘF. Jde o dva komplementární projekty, které nám na UJEP umožní intenzívně inovovat přírodovědné a technické doktorské studijní programy a zajistit vědeckým kapacitám moderní pracovní podmínky pro výzkum i výuku. Můžeme se těšit na jedinečné pracoviště, které díky těmto aktivitám Ústecký kraj získá.

STUVIN (Studium, výzkum a inovace) má několik ambiciózních úkolů spočívajících v přípravě doktorských programů, a to vytvořit dva nové studijní programy a rozšířit dva stávající. Vedle toho INVUST (Rozvoj přístrojového vybavení pro přírodovědné a technické doktorské programy) zajistí nezbytnou infrastrukturu a přístrojové vybavení laboratoří, díky kterým se výzkumné kapacity zkvalitní, rozšíří a bude tak možno dostát cílů STUVINU.

Realizace projektů směřuje k vybudování významného technologického pracoviště, díky jehož možnostem bude možné se na UJEPu věnovat nejnovějším technologiím a progresívním trendům, a to jak v pedagogické činnosti, tak ve vědecko-výzkumné. Tvůrci projektů také v souvislosti se zkvalitněním infrastruktury očekávají rozšíření výzkumné spolupráce s firmami a zkušenější absolventy.

Příprava studijních programů v projektu STUVIN spočívá v:

  • rozšíření témat,
  • zapojení nových školitelů,
  • rozvoj doctoral-schools se třemi ústavy Akademie věd ČR a
  • intenzivnější spolupráci fakult přírodovědecké a životního prostředí.

V projektu se dbá na provázanost disciplín, resp. interdisciplinaritu a na řešení problematiky na mezinárodní úrovni. To je zakotveno ve skladbě programů a v obsahu jednotlivých předmětů. Zároveň tomu napomáhají doprovodné cíle projektu, jež reprezentuje cílený personální rozvoj pracovníků prostřednictvím:

  • podpory praxí a zahraničních stáží vědeckých a akademických pracovníků (informovali jsme zde),
  • zapojování zahraničních postdoků a pracovníků a
  • posilováním personálního zázemí pro doktorské programy. P

Komplementem projektu STUVIN je projekt INVUST, jehož cílem je zajištění vybavení laboratoří pro inovované a nové studijní programy. Materiálně-technické zabezpečení bylo pečlivě naplánováno i s ohledem na vznikající nové sídlo budovy PřF, tzv. CPTO, jehož růst je možné sledovat v kampusu UJEP.

Přehled inovovaných doktorských studijních programů

Nový studijní program: Aplikovaná fyzika materiálů (AFM).
Program reaguje na rozvoj výzkumu v oblasti fyziky materiálů na PřF a staví na dlouholeté intenzivní spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR.

Inovovaný studijní program: Aplikované nanotechnologie (AN).
Inovace programu spočívá v definování nových témat reagujících na technologický rozvoj a bude akreditován společně s Ústavem anorganické chemie AV ČR

Inovovaný studijní program: Environmentální chemie a technologie (ECHT) (původně Environmentální analytická chemie).
Výzkumné aktivity, společné projekty i potřeby průmyslu už přesahují rámec čisté environmentální analytické chemie. Program definuje nová témata s vyšší interdisciplinaritou, vyšší zapojení výzkumných pracovníků Ústav anorganické chemie AV ČR a společná akreditace rozšířeného programu.

Nový studijní program: Obnova krajiny (OK).
Záměr reaguje na potřebu návaznosti magisterského oboru Revitalizace krajiny souvisejícím s rozvojem výzkumných aktivit v této oblasti. Zde se rozvíjí spolupráce s Ústavem výzkumu globální změny.

Maximálně pozitivní zprávou je, že všechny akreditace studijních programů jsou již připravené a polovina je v procesu schvalování na Národním akreditačním úřadu.

Příprava všech čtyřech programů je kolektivní prací řady zaměstnanců univerzity v čele s administrátory projektu a garanty za jednotlivé akreditace:

prof. Ing. Pavel Janoš, CSc. (ECHT)
Doc. Ing. Martin Kormunda, Ph.D. (AFM)
prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc. (AN)
Doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D. (OK)

Garanty projektů jsou:

STUVIN: Doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D.
INVUST: Mgr. Jan Malý, Ph.D.

Hodnocení děčínských modrých a zelených ploch představeno v Drážďanech

Poslední listopadový den představovali čeští (UJEP) a němečtí studenti v Drážďanech průběžné výsledky hodnocení vybraných zelených ploch v Děčíně. Druhé setkání studentského kurzu Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně se uskutečnilo v  Leibniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR).

Setkání navázalo na mapování městských ekosystémů v Děčíně, které proběhlo v první polovině října v oblasti Kvádrberku, zámku Děčín a Mariánské louky. V průběhu listopadu smíšené česko-německé skupiny studentů zpracovávaly semestrální projekty, které jsou zaměřeny na hodnocení ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a zeleno-modré infrastruktury ve městech. Jednotlivé vymezené plochy účastníci kurzu ohodnotili a zanesli do podoby digitálních map.

Představili jsme dnes hlavně použitou metodu k hodnocení jednotlivých modrých a zelených ploch a také dílčí výsledky, které z prvotního mapování vyšly. Prezentaci nám vyučující ohodnotili velmi kladně a dostali jsme cenné rady, jak postupovat dále. V příštích dvou měsících bychom hodnocení měli dokončit,“ přidává Ondřej Šmíd, student z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Účastníci kurzu (foto Ondřej Šmíd)

Studenti se v česko-německých skupinách v rámci hodnocení zaměřili například na hodnocení biodiversity s ohledem na velikost biotopu, převládající povrch nebo přírodě blízkou úpravu. Dále se hodnotil přínos zeleně k regulaci klimatu z hlediska ochlazování a produkce chladného vzduchu nebo překážky, které brání průchodu vzduchu (např. vysoké budovy). Značný význam byl v obou skupinách přikládán rekreační funkci. Studenti zkoumali a hodnotili množství rekreačních prvků, jako jsou lavičky, dětská hřiště, naučné tabule, ale i její kvalitě a funkčnímu rozmístění.

Prezentace česko-německé skupiny studentů (foto Ondřej Šmíd)

Poslední setkání a prezentace výsledků zkoumání proběhne koncem ledna opět v IÖR v Drážďanech. Kurz je organizován IEEP (pořádán v rámci česko‑saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN, reg. č. 100282320) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Liebniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR) (foto Ondřej Šmíd)

Informace o kurzu, kde probíhalo hodnocení:
Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně

 

STUVIN – při tvorbě oborů se inspirujeme v zahraničí

Jak na vytváření a rozvoj doktorských programů? Jedním osvědčeným nástrojem jsou stáže na renomovaných pracovištích. Pracovníci FŽP a PŘF projeli několik zahraničních univerzit, aby načerpali inspiraci ve smyslu odbornosti ale i organizace doktorských studií a připravili programy s co největším potenciálem.

Na jaře a na podzim roku 2018 pod hlavičkou evropského projektu STUVIN (Studium, výzkum a inovace – rozvoj přírodovědných a technických doktorských programů na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002735) vyjelo 8 akademických a výzkumných pracovníků na krátkodobé stáže po evropských a amerických univerzitách a institutech s cílem poznat systém doktorských studií na renomovaných pracovištích, zaměřením odpovídajícím připravovaným doktorským programům.

Účastníci měli možnost poznat prostředí jednotlivých pracovišť, projít laboratoře, diskutovat problematiku postgraduálu s akademickými pracovníky i se studenty. Získali širokou paletu poznatků o přístupu k samotnému výzkumu ale také o organizaci studia samotného, což poslouží jednak fakultám jako možná východiska pro vlastní práci, ale také přispěje k personálnímu rozvoji zúčastněných.

Mezi navštívené instituce patří:

KDO – KDE – CO

  • Eliška Wildová se na The University of Nottingham zabývala mj. rekultivačními a revitalizačními procesy.
  • Monika Benkocká na Leibniz-Institut pro výzkum pevných látek a materiálů zabývala moderními trendy v aplikované fyzice (např. ultrarychlé zahřívání kovových skel).
  • Jindřich Matoušek na Polytechnice v Montrealu navštívil Katedru inženýrské fyziky (vedenou prof. Ludvíkem Martinů), kde mimo jiné navštívil laboratoře u urychlovače částic.
  • Jakub Perner se na katedře aplikované fyziky na Madridské univerzitě  setkal s odborníky v oblasti využití luminiscenčních nanočástic a seznámil se s některými technikami.
  • Na pražském matfyzu Univerzity Karlovy se Petr Ryšánek zabýval studiem nanovlákenných textilií a dendrimerních komplexů.
  • Valentina Pidlisnyuk navštívila Kansas State University, kde se setkala s mnoha kolegy z oboru „biobased technology“ se zaměřením na fytotechnologie.
  • Richard Pokorný se na islandské University of Iceland zabýval geologií a geodetickým zaměřováním.
  • Josef Trögl navštívil ve Spojených státech amerických univerzity dvě, a to Kansas State University a Center for Environmental Biotechnology University of Tennessee, kde se věnoval mj. fytoremediacím, environmentálním fytotechnologiím a biosenzorům.

Všechny stáže mají společné to, že jejich účastníci se dozvěděli cenné informace o organizaci doktorských studií a jejich odborném zaměření. Poznatky se dají shrnout do několika bodů:

  • Odborné zaměření doktorských programů
  • Náplň jednotlivých předmětů v programech
  • Specifika výzkumu v místních podmínkách
  • Využívané odborné metody v místních pracovištích
  • Princip hodnocení doktorandů
  • Povinnosti doktorandů
  • Organizace aktivit doktorandů
  • Zapojování zahraničních doktorandů do výzkumu

Poznatky účastníků stáží jsou zapracovány na úrovni fakult v rámci projektu STUVIN, jehož náplní je příprava akreditace dvou nových (Obnova krajiny na FŽP a Aplikovaná fyzika materiálů na PřF) a inovace a rozšíření dvou stávajících doktorských programů (po inovaci názvy Environmentální chemie a technologie na FŽP a Aplikované nanotechnologie na PřF) včetně studijních opor. Spolu s pracovníky naší univerzity se na odborné přípravě akreditací podílí Ústav anorganické chemie, Ústav jaderné fyziky, Ústav výzkumu globální změny.

Vedle inspirace tím, co v zahraničí funguje, je ohromným přínosem těchto stáží budování vztahů s kolegy ze zahraničních pracovišť, které často vyústí v další společnou práci a úspěšný vývoj kariéry našich kolegů z UJEP.

SMART ITI má svou stránku i nový kabát

SMART ITI je zkratka pro velký projekt Smart City – Smart Region – Smart Community. Na UJEP běží od března 2018 a podílí se na něm především fakulty FSE, FŽP, PŘF a FUD.

Projekt se soustředí na rozvoj vědecko-výzkumných aktivit konceptu „Smart City“. Zaměřením projekt odpovídá zaměření RIS (Regionální inovační strategie) Ústeckého kraje – Inteligentní veřejná správa a jednou z hlavních domén specializace RIS3 (znalosti pro digitální ekonomiku a společenskovědní znalosti pro netechnické inovace – klíčové odvětví Digitální ekonomika a digitální obsah).

Volba dílčích vědecko-výzkumných aktivit se inspirovala zaměřením Integrované strategie Ústecko-chomutovské aglomerace, která definovala tyto priority (sociální soudržnost; krajina a životní prostředí; dopravní dostupnost a vnitřní propojení regionu; konkurenceschopná ekonomika postavená na moderních technologiích, znalostech a inovacích).

ITI (zkratka použitá v názvu projektu) znamená Integrovaná územní investice a je jedním z integrovaných nástrojů, které jsou využívány v programovém období 2014-2020 pro získávání finančních prostředků z operačních programů EU. Více zde.

Téma Smart bylo zvoleno jako jedno ze dvou stěžejních oblastí vědecko-výzkumných aktivit UJEP Ústí nad Labem, proto projekt posiluje specializaci profilové oblasti výzkumu a tvůrčí činnosti UJEP, interdisciplinární spolupráci a rozvoj výzkumných týmů UJEP témat SMART s odkazem „Chytrý region postavený na chytrých lidech“.

Grafický design loga zpracovala Katedra vizuální komunikace FUD UJEP.

Základní informace o projektu jsou na této stránce:

http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/

Výzkumné týmy
Další projekty SMART na UJEP

Projekt kultura.digital ve videu

Kdy naposledy jste objevili něco, co stojí za to vidět, navštívit? Přispět k lepší orientaci mezi muzei, ateliéry, galeriemi a dalšími veřejnými prostory má napomoci digitální platforma, která vzejde z projektu kultura.digital.

Trefné představení projektu naleznete ve videu, které bylo publikováno na začátku léta 2018:

https://www.youtube.com/watch?v=hh61N5J_YWU&feature=youtu.be

Projekt „kultura.digital“ propojí současné umění v německo-českém pohraničním prostoru novou digitální platformou. Do roku 2019 vznikne digitální kulturní mapa zobrazující veškerá významná místa současného umění podél Labe. Bezplatný a aktuální webový portál nabídne individuální kulturní zážitky v Euroregionu Labe/Elbe a to tak, že uživatelům vytvoří návrhy výletů podle časových či finančních možností nebo zájmů, které propojí s  veřejnou dopravou a vznikne tak pro zájemce individuální cestovní plán tímto kulturním prostorem.

Projekt potrvá dva roky (4/2017 – 6/2019) a je spolufinancován EU v rámci sasko-českého programu „Interreg V A – 2014-2020“  podporujícího přeshraniční spolupráci. Projektový tým tvoří pracovníci Technické univerzity v Drážďanech, Státních uměleckých sbírek Drážďany, Univerzity J. E. Purkyně Ústí nad Labem a Euroregionu Labe/Elbe. Celkový rozpočet je 810.000 EUR.

Doplňující informace k projektu na webu FSE UJEP.
Informace k projektu na webu TU Dresden.
Aktuální informace na Facebooku.