Rubrika: Patent

Projekt komercializace bude chráněn patentem

Nová směs pro brousící kotouče získala patent. Vznikla na FŽP s příspěvkem FSE v rámci dílčího projektu komercializace. Patentovaný produkt přispěje k efektivnějšímu obrábění a zájem o ni projevilo již několik firem.

Snímek globulárního korundu, je jednou složkou směsi (100x zvětšený)

Vědci, podílející se na dílčím projektu komercializace „DPK/2017/12 Recyklovatelný tenkovrstvý kotouč pro broušení povrchů“  na naší univerzitě získali patent. Nová technologie vznikla díky Centru transferu technologií, které je podporováno z projektu COMNID z výzvy GAMA (TAČR).

Úřad průmyslového vlastnictví dokončil úplný průzkum podané přihlášky vynálezu a postoupil přihlášku k udělení patentu v ČR.   Nyní se rozhoduje o ochraně do zahraničí tj. ochrany do zemí, pro které se původci rozhodnou. Jedná se o ochranu „Abrazivní směsi pro brousicí kotouče“, která byla vyvinuta po několikaletém výzkumu a testování v laboratoři Katedry environmentální chemie a technologie Fakulty životního prostředí (FŽP). Původcem vynálezu je prof. František Holešovský, se kterým spolupracoval doktorand Katedry ekonomiky a managementu Fakulty sociálně ekonomické Mgr. Bc. Jan Černý.

Prof. Holešovský při nastavování sušící pece

Podstatou vynálezu je speciální směs pro tenkovrstvé brousící kotouče, jenž lze „vyrobit“ za relativně nízkých teplot a tlaků a přitom má vlastnosti směsí používaných na dokončovací operace při obrábění především kovových součástí. Díky použití tenkovrstvých kotoučů, kde se úzké mezikruží brusné směsi „nalepí“ na nosič, dochází k významné úspoře materiálu a nepřímo tak k úsporám energie. Ještě významnější je kvalita povrchu po obrábění takovou směsí. Teoreticky lze takto vynechat minimálně jednu mezi-operaci při obrábění a tím opět ušetřit čas a energii.

Vzorky kotoučů pro testování

V rámci výzkumu byly vyvinuty také tři prototypy: lisovací přípravek pro výrobu tenké vrstvy, kotouč s keramickou vrstvou a kotouč s pryskyřičnou vrstvou. Na jejich výrobě se podílel Ing. Miroslav Sláma z FŽP. Všechny prototypy jsou zaevidovány v interním systému KNOW-HOW fakulty životního prostředí.

Lisovací přípravek v lisu

Původci se nyní rozhodují pro které země světa je smysluplné vyvinutou směs patentově chránit. Ve hře je logicky Evropa, Rusko, ale také vybrané země Asie. To bude ještě obsahem jednání s potenciálními zájemci o koupi licencí pro výrobu, nebo další výzkum. Chystají se jednání s firmou Tyrolit patřící do koncernu Swarowski, dále Best-Bussines, SAINT-GOBAIN, případně další v tomto segmentu trhu.

Vlastní proces broušení

Komercializaci na UJEP podporuje Centrum transferu technologií – CTT, které bylo zřízeno díky společnému projektu TAČR GAMA COMNID společně s Ústavem anorganické chemie AV ČR a Všeobecnou fakultní nemocnicí Praha.  Díky zvyšující se důležitosti transferu se UJEP v rámci dalších aktivit snaží o rozvoj tohoto centra a jeho pevné ukotvení do struktur Univerzity.

 

Další patent na UJEP v roce 2017

Patent popisující nový způsob přípravy nanovlákenného krytu ran je v loňském roce již druhým velkým úspěchem vědců UJEP. Jedná se o originální přístup krytí ran, který se vyznačuje jednoduchostí, finanční nenáročností a svou otevřeností velkovýrobě.

V prosinci 2017 byl Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci se společností Nano Medical s.r.o. udělen český patent na nový způsob přípravy nanovlákenného textilního kompozitu, využitelného pro výrobu krytu drobných ran a poranění.

Podstatou nové technologie je originální přístup ve stabilizaci nanovláken vyrobených z přírodního biopolymeru chitosanu, využívající metodu fotozesítění. Tato stabilizace je důležitá pro zachování nanovlákenné struktury a její funkčnosti ve vlhkém prostředí. Přínosem patentované technologie je zejména jednoduchost provedení, finanční nenáročnost a kompatibilita postupů s případnou velkoobjemovou produkcí.

 

Výrobní proces, popsaný do detailu v patentovém spisu, se skládá z několika fází – modifikace přírodního chitosanu fotoaktivními skupinami, zvláknění chitosanu s přídavkem dalších podpůrných látek technikou elektrospiningu a následné stabilizaci nanovláken navozené ultrafialovým zářením. Nanovlákenná vrstva se v konečné fázi výroby přichytí na textilní nosič laminační technikou. Chitosan a další použité látky jsou biodegradabilní, to znamená, že se při kontaktu s biologickým materiálem, v tomto případě kůží, během několika dní částečně rozloží. Nanovlákenná vrstva se dá rovněž naplnit léky proti bolesti, antimikrobiálními látkami, antibiotiky, enzymy a dalšími podpůrnými látkami, které tak budou působit přímo v místě poranění.

 

Patent je licencován firmou Nano Medical s.r.o. a v současné době je rovněž zažádáno o mezinárodní patentovou ochranu.

Patent je k nalezení v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 307059.

Patent pro tým MATEQ a NANOVIA s.r.o.

V létě 2017 získali vědci týmu MATEQ patent v oblasti nanovlákenných vrstev, jež jsou využívány pro filtraci vzduchu.

V létě 2017 získali vědci týmu MATEQ patent v oblasti nanovlákenných vrstev, jež jsou využívány pro filtraci vzduchu. Výzkum byl financován z Operačního programu Podnikání Inovace Konkurenceschopnost, trval tři roky a byl realizován na popud firmy Nanovia s.r.o., Rakovník.

Firma NANOVIA s.r.o. vyvíjí produkty s vysokou přidanou hodnotou a neustále inovuje své technologie. NANOVIA vyrábí inovativní textilie zabraňující průniku prachových roztočů, obličejové masky proti mikroorganismům a prachovým částicím a filtrační média pro filtraci vzduchu. Prvotní impuls pro vývoj vzešel právě od firmy NANOVIA a vznikl tak tým desítky vědců, který usilovně pracoval na nové filtrační nanotextilii s antimikrobiálními účinky.

Nový nanomateriál umožní, aby přes filtry prošel pouze čistý vzduch. Škodlivé mikroorganismy zachytí a usmrtí je, aby tak nedocházelo k jejich množení na povrchu filtru. Tak se filtr stává bezpečnější pro lidi a disponuje delší životností. Nanovlákenné vrstvy s antimikrobiálními látkami mohou být využity v mnoha průmyslových odvětvích – vzduchotechnika v budovách, v kabinových filtrech dopravních prostředků, v lékařství v ochranných oděvech.

Tento úspěch je zadostiučiněním pro tým paní profesorky Pavly Čapkové, členů ze třech fakult UJEP a příslib budoucí spolupráce na vývoji dalších nanomateriálů pro filtrování vzduchu.

Zdroj obrázku: Patent 306831 je k nalezení v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 306831.