Rubrika: Osvěta

Příležitosti a výzvy pro transformaci energetiky ve střední Evropě

 

V Praze se 22. 11. 2021 sešli přední odborníci v oblasti energetiky a diskutovali, jaké příležitosti a výzvy čeká region střední Evropy v následujících dekádách v souvislosti s očekávanou transformací energetiky  umožňující přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Mezinárodní diskusní seminář „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“ byl organizován v rámci spolupráce Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku z FSE UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.

Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). V souvislosti s nečekaným výrazným růstem cen energií (nejen v ČR) v důsledku nižší produkce energie z obnovitelných zdrojů, nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek a dalších faktorů zaznívají pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU.

Obr. 1: Jaroslav Míl

„Jsme rádi, že se nám i v této covidem silně ovlivněné době podařilo zorganizovat interdisciplinární seminář pro odbornou veřejnost s osobní účastí zahraničních expertů. Přítomní tak měli možnost živě diskutovat aktuální otázky transformace energetiky s kolegy z Rakouska a Řecka, což je vždy přínosnější, než pouhé online setkání.“ Uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník IEEP (FSE UJEP).

Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo 25 účastníků z řad akademiků, soukromých firem, veřejné správy a neziskových organizací, proběhl hybridní formou. Tedy většina presentujících i hostů byla účastna osobně, někteří se však připojili online.

Obr. 2: Participanci semináře

Celou akci otevřel Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) společně s prof. Ing. Jaroslavem Knápkem, CSc. (vedoucím Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT), který měl zároveň přednášku o  aktuálních výzvách transformace české energetiky. Dipl. Ing. Jaroslav Míl, MBA, který dříve působil mj. jako předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s., vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, hovořil o energickém výhledu ČR a střední Evropy do roku 2040. V rámci prvního bloku vystoupili dále prof. Reinhard Haas, vedoucí Energy Economic Group z Technické univerzity ve Vídni a Dr. Nikolaos Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity v Řecku.

Obr. 3: Jaroslav Knápek

Druhý blok diskusního semináře byl zaměřen na rozvoj udržitelné a nízkoemisní dopravy. Zde vystoupili Ing. Tomáš Chmelík, Ph.D. – vedoucí manažer čisté mobility skupiny ČEZ, doc. Dr. Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni a doc. Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., která působí na UJEP.

Celý diskusní seminář pak přednáškou o rakouském přístupu k nízkouhlíkovému stavitelství zakončil prof. Dr. Wolfgang Streicher, prorektor Univerzity Innsbruck.

POZVÁNKA A PROGRAM

Prezentace z diskusního semináře bude možné nalézt webových stránkách www.energy-europe.org.

Energetičtí experti na Rakouském velvyslanectví v Praze 3. 12. 2019

Jak mluvit s veřejností o opatřeních na hospodaření s dešťovou vodou (HDV)

Představte si, že jako starosta znáte opatření, které vám pomůže začlenit do města více zeleně, vodních prvků a umožní vám lépe využívat zejména v létě tolik vzácnou dešťovou vodu. Bude se toto opatření občanům líbit? Nechtěli by raději více parkovacích míst? Nebude jim vadit méně časté sečení trávy? Jak jim vše srozumitelně vysvětlit a zapojit je? Jak a kdy s nimi vše komunikovat? Přesně na tyto otázky se zaměřil čtvrtý diskusní workshop Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, který se konal 12. října 2021. V Praze ho hostilo Ministerstvo životního prostředí. Zaznělo na něm mimo jiné to, že dešťová voda není odpadní voda nebo že osobní příklad nejvíce motivuje.   

Obr. 1: Ilustrační obrázek

Čtvrtý multioborový workshop byl po zhruba roční odmlce způsobené pandemií opět věnován stále aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Oproti třetímu setkání se zaměřil na komunikaci s veřejností. Přesně ve smyslu Platformy se u stolu setkali jak zástupci univerzit, tak státní správy, zástupci měst i oborových organizací. Sdíleli se jak aktuální poznatky z probíhajícího vědeckého projektu „Obce mluví o vodě“ řešeného na FSE UJEP, ale také forma a obsah komunikace, která v praxi zúčastněných funguje nebo naopak vyvolává největší kontroverzi.

UJEP se tématu věnuje v rámci vědeckého projektu
Tématu HDV se zástupci UJEP věnují dlouhodobě. Poté, v loňském roce úspěšně dokončili vědecký projekt s názvem ´Voda ve městě´ (odkaz: www.vodavemeste.cz), podařilo se řešitelskému týmu pod vedením Lucie Povolné a Jana Macháče uspět se žádostí o tematicky navazující projekt s názvem ´Obce mluví o vodě´. „V minulém projektu jsem se věnovali zejména tomu, jak investora provést procesem realizace opatření od jeho výběru až po realizaci a provoz. Nyní máme prostor věnovat se stejně důležité části úspěšné realizace opatření, což je využívání vhodných nástrojů, pomocí kterých lze občanům smysluplnost opatření nejlépe vysvětlit,“ nastiňuje Jan Macháč z FSE UJEP. Projekt výzkumníci řeší opět ve spolupráci s ČVUT. „V řešitelském týmu jsou kromě environmentálních ekonomů i odborníci na marketing, veřejnou správu, urbanismus, sociologii a behaviorální aspekty chování lidí,“ doplňuje vedoucí řešitelského týmu Lucie Povolná. V rámci testování možných nástrojů komunikace je v plánu také využití experimentů v behaviorální laboratoři UJEP.

Obr. 2: Kniha Voda ve městě – Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou

Města si důležitost tématu a jeho komunikace uvědomují
V rámci samotné Platformy pak její účastníci u diskuse nad kulatými stoly potvrdili zkušenosti, které řešitelský tým z UJEP a ČVUT získal v letošním roce na základě rozhovorů v několika městech napříč ČR. Komunikace je pro většinu měst důležitá, nicméně často bojují s nezájmem občanů. Města samotná také vnímají důležitost motivovat občany k šetrnějšímu využívání dešťové vody, nicméně si uvědomují, že oni sami musí jít v tomto příkladem. Proto se snaží např. realizovat na svých budovách např. akumulační nádrže na dešťovou vodu ještě před tím, než budou na občany apelovat, aby jejich svody také nekončily v kanálu, jak například zmínil jeden zástupce měst.

Motivovat ale také regulovat
Že stát a města musí jít příkladem, vyvolalo reakci dalších zúčastněných. Zmíněno bylo například téma zpoplatnění odvodu dešťových vod, hospodaření s dešťovou vodou na komunikacích a developerských projektech. Jak zaznělo, tématem se ve spolupráci s ostatními ministerstvy zabývá i MŽP. Problémem může být i určitá setrvačnost a neochota situaci řešit a komunikovat, jak zaznělo od několika diskutujících.

Obr. 3: Ilustrační obrázek – zeleň ve městě

O úspěšnosti komunikace rozhoduje její forma i politická odvaha
V rámci kulatého stolu se diskutovala také dobrá praxe spojená s komunikací. Zmíněna byla například důležitost vizuálně atraktivních forem komunikace, ale i určitá politická odvaha a trpělivost opatření srozumitelně vysvětlovat. A to nejenom občanům, ale i kolegům v rámci vlastní radnice, jak zmínila zástupkyně města. To, že o vodě nemůžeme mluvit jako o odpadu, ale musíme zdůraznit její možné využití pro zlepšení vzhledu veřejných prostranství, zaznělo například z úst zástupce univerzity. Ten zmínil také důležitost zmínit před občany dopady, které souvisejí s ekonomikou domácnosti, např. v rámci úspor za odběry vody pitné.

Téma HDV se musí řešit i v rámci menších měst a obcí
Velkou diskusi vyvolalo také to, že ačkoliv je téma HDV v současnosti řešeno zejména v měřítku velkých měst, zásadní potenciál mají i menší města a obce. Jak upozornil zástupce Svazu měst a obcí ČR, je zde často problém s vlastnickými vztahy u pozemků, kde by mohla být opatření HDV realizována, a také s nízkými kapacitami menších obcí tato témata řešit a komunikovat. Zástupci Ministerstva životního prostředí se v navazující diskusi zaměřili i na dosavadní dotační a jinou podporu těchto menších obcí.

Platforma se tématem bude zabývat i nadále
UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále. „V rámci Platformy jsme načerpali nové podněty a inspiraci, kterými se můžeme dále v rámci stávajícího a nového výzkumu věnovat. Kromě propojování odborníků je to zásadní přínos Platformy,“ dodal Jan Macháč.

Organizaci workshopu podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí České republiky.

Projekt Obce mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech byl podpořen Technologickou agenturou ČR.

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (více o projektu: http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/). Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Předchozí workshopy:

Ekonomika a přínosy zelených střech

Téma zelených střech je na UJEP velmi aktuální. To, že jsou v souladu s tím, jak se připravovat na klimatickou změnu, je zřejmé. Kolegové z FSE se aktivně věnují  vyhodnocování jejich ekonomických přínosů a nákladů. Relevantní ekonomické pojetí je nedocenitelné a posouvá zelené střechy do ryze praktické roviny. V těchto dnech byla vydána komplexní publikace Ekonomika a přínosy zelených střech, která je výsledkem práce pestrého kolektivu autorů včetně Jana Macháče a Marka Hekrleho.

Obr. 1: Intenzivní zelená střecha na budově Main Point v Praze na Pankráci (Autor: Marek Hekrle)

Ještě před pár lety byly zelené střechy v České republice považovány za neobvyklý a jen zřídka se vyskytující prvek na budovách.

  • U části populace budily nedůvěru, pro jiné se jednalo o prvek, který nemá žádný význam nebo je naopak symbolem rozmařilosti a plýtvání prostředků.
  • Chvíli trvalo, než se je naučili architekti navrhovat a prosazovat, investoři poptávat a odborné firmy realizovat.
  • Pár prvních úspěšných střech realizovaných v České republice se pak stalo učebnicovými příklady bez ohledu na jejich skutečnou kvalitu z pohledu současných standardů a technologií.

Obr. 2: Intenzivní zelená střecha na Svět techniky v Ostravě (Autor: Jan Macháč)

Každým rokem se jich buduje více a více.

  • Vlivem osvěty a přínosu zelených střech k adaptaci měst na změnu klimatu, zvyšování poptávky po komfortu uvnitř budovy i estetické stránce se ale postupně stávají běžným opatřením, za kterým už není třeba se vypravovat jen do velkých měst nebo přímo do ciziny.
  • Jak uvádí Svaz zakládání a údržby zeleně, ke konci roku 2019 plocha zelených střech v České republice v součtu převyšovala rozlohu, kterou zaobírá například Staré Město v Praze.

Jaké ale mají reálně přínosy? Vyplatí se investorovi je budovat proti běžným střešním povrchům? Těmito a dalšími tématy se zabývá příručka pro investory, architekty a projektanty „Ekonomika a přínosy zelených střech“, na které se podíleli Jan Macháč a Marek Hekrle z FSE UJEP. Ti zde uplatnili své dosavadní znalosti a dovednosti s oceňováním zeleně ve městě a zelených střech, kterými se dlouhodobě zabývají a patří mezi uznávané odborníky v této oblasti.

Obr. 3: Titulní stránka „Ekonomika a přínosy zelených střech“

Cílem příručky je prohloubit dosavadní osvětu a poskytnout silný argument v podobě ekonomické efektivnosti zelené střechy budovat.

  • Významnou část přínosů lze snadno popsat i peněžně vyjádřit pomocí ekosystémových služeb.
  • Přínosy zelených střech velmi často převyšují náklady pro investora. Ačkoliv investor musí vynaložit vyšší náklady při budování střechy a údržba si vyžádá provozní náklady, návratnost se může pohybovat jen v řádu několika let (1-5 let). Vliv na to má nejen úspora nákladů za chlazení a vytápění budovy a úspory za jiný způsob hospodaření s dešťovou vodou, prodlužuje se životnost a střecha může nejen umožnit zastavět větší území, ale i poskytnout dodatečné příjmy z pronájmu firmám, které v budově sídlí, případně nabídnout přímo svým zaměstnancům alternativní pracovní či odpočinkové místo.

Obr. 4: Extenzivní zelená střecha na rodinném domě u Zruče nad Sázavou (Autor: Jan Macháč)

  • Přínosy se ještě zvýší, pokud zahrneme pozitivní dopady budovy se zelenou střechou na širší okolí a společnost jako celek. Z tohoto pohledu má pak zelená střecha pozitivní vliv na redukci tepelného ostrovu měst, ochlazuje okolí, zachycuje škodlivé látky z ovzduší a CO2 a přispívá taktéž nepřímo ke zlepšování kvality vody. Lepší pracovní prostředí/prostředí k bydlení přispívá sekundárně i k nižší nemocnosti uživatelů budov se zelenými střechami. Jejich realizaci tak má smysl podporovat i z pohledu měst.

Ekonomické hodnocení bylo v příručce provedeno na třech různých typech staveb s různými druhy střech. Jedná se o výrobní halu LIKO-VO, kancelářskou budovu AFI Karlín a komerční budovu před bytovým objektem Zelená Libuš. Ukázku výsledků ekonomické analýzy v horizontu 25 let z pohledu investora je možné vidět v následující tabulce, investice se tak ve všech případech vyplatila.

Poznámka na konec: Výše uvedené výsledky a přehledy přínosů nelze zcela zobecnit. Poskytované užitky a přínosy konkrétní střechy jsou ovlivněny řadou aspektů a lokálních podmínek. Míra návratnosti a celospolečenské přínosnosti se může výrazně lišit i u dvou na první pohled identických střech.

Tyto poznatky vyšly v příručce širokého týmu autorů vydané v rámci České rady pro šetrné budovy, předcházející výzkum byl realizován mj. v rámci aktivit projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Jedna ze zkoumaných oblastí projektu je zelená a modrá infrastruktura ve z pohledu ekonomie, zelené střechy pak patří mezi inovativní opatření, kterými se intenzivně spolu s komunitními zahradami věnujeme.

Big data ve výzkumu projektu MOBESA

Projekt MOBESA reaguje na problémy spojené s nadměrnou dopravní zátěží velkoplošných chráněných území a řeší, jak zahrnout plánování rozvoje udržitelné mobility do strategických dokumentů těchto území a jejich rozhodovací praxe. Výsledkem projektu bude především metodika na tvorbu plánů mobility pro velkoplošná environmentálně citlivá území doplněná databází příkladů dobré praxe řešení dopravy do/na a po chráněných oblastech.

V současné době probíhá v rámci projektu MOBESA řada sběrů dat a jejich analýzy. Ty se soustředí především na případová území – NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, CHKO Moravský kras a CHKO Jizerské hory. „Zvolené oblasti zastupují různé typy využití území, kde probíhá jak zimní, tak letní turistika, nabízí se zde rozmanitá šíře aktivit a služeb pro turisty, turistů je tu hojně a koncentrují se tu dopravní problémy “, doplňuje Hana Brůhová Foltýnová, vedoucí vědeckého týmu.

K výzkumu jsou mimo jiné využívána „big data“ (konkrétně zbytková data mobilních operátorů). Jejich dodavatelem se prostřednictvím výběrového řízení stala společnost O2. Ta dodá agregovaná a anonymizovaná data o pohybu návštěvníků ve sledovaných oblastech za dobu jednoho roku. Získaná data umožní zpřesnit odhady o počtu a struktuře návštěvníků těchto případových území a jejich pohybu v předmětných územích. Data jsou sbírána již od 26. 4. 2021, bude tedy možné sledovat vývoj návštěvnosti také v souvislosti s uvolňováním opatření k omezení pohybu, které byly uvaleny v rámci boje s pandemií Covid-19.

 

Otázek, které je potřeba si v souvislosti se zkoumáním dopravy a mobility chráněných území položit, je několik. Hana Brůhová Foltýnová zmiňuje nejdůležitější: „Dopravu nelze zkoumat samostatně a je třeba ji vztáhnout k udržitelnému turismu, typu služeb v území apod., dále je třeba brát v potaz typy návštěvníků a jejich chování, do problematiky zasahuje velké množství aktérů s různými zájmy a je třeba provést analýzu dopravy v daném území.“

Během srpna letošního roku bude sběr dat od mobilních operátorů doplněn sociologickým šeřením mezi návštěvníky případových území a na podzim na ně naváže online dotazníkové šetření, které bude mimo jiné zjišťovat citlivost návštěvníků NP a CHKO na vybrané regulační a motivační nástroje k podpoře alternativ k individuální automobilové dopravy (hromadné dopravy a nemotorové dopravy).

Řešitelský tým věnuje pozornost i tomu, kdo vše a jak by měl být v budoucnu do přípravy plánů mobility zapojen a jak bude koordinována jejich tvorba a následné naplňování do praxe. S výběrem vhodných strategií a konkrétních opatření by měl pomoci Atlas opatření, který přinese inspirativní praxi ze zahraničí i domácích NP a CHKO.

Projekt řeší tým Doprava a mobilita, který působí na Fakultě sociálně ekonomické UJEP pod hlavičkou IEEP, který se věnuje společensko-vědním a interdisciplinárním aspektům udržitelné dopravy a mobility. V jejich hledáčku je především udržitelná městská mobilita a strategické dopravní plánování měst a vyšších územních celků, téma plánování udržitelné mobility v chráněných územích je vhodně doplňuje.

Co je v projektu MOBESA nového tým prezentuje na webu Doprava a mobilita.

Projekt MOBESA – „Podpora alternativních řešení mobility v environmentálně citlivých oblastech“, řešitelé UJEP a STEM/MARK, a.s., podpořený Technologická agentura ČR.

Třetí ročník Czech Envi Thesis vyhlášen

Hledají se nejlepší závěrečné práce s tématikou životního prostředí. Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku a Fakulta sociálně ekonomická UJEP vyhlásila celostátní soutěž bakalářských a diplomových prací, aneb studenti pro přírodu 2021.

Do soutěže Czech Envi Thesis se mohou přihlásit všichni, kdo od 1. října 2020 do konce září 2021 obhájili nebo obhájí svou bakalářskou nebo diplomovou práci, která se zabývá životním prostředím ze společenskovědního pohledu.

Soutěžící budou usilovat o titul nejlepšího studenta bojující v Česku za životní prostředí, ale také budou mít možnost získat 30 tis. korun.

Přihlášky mohou studenti českých vysokých škol zasílat do 30. 9. 2021 a reprezentovat v soutěži sebe, svoji univerzitu i životní prostředí.

Více informací na: www.czechenvithesis.cz

Za první dva ročníky se do soutěže přihlásilo ke stovce studentů napříč všemi českými vysokými školami. Soutěž ukazuje, že se v současné mladé generaci vytvořila skupina bojující o ochranu životního prostředí. Czech Envi Thesis je příležitostí sdílet jejich postoje, myšlenky a závěry s ostatními.

Zde se můžete podívat, jak to dopadlo:
Vloni (2020): https://smart-mateq.cz/2020/12/10/cesko-po-roce-opet-naslo-nejlepsiho-studenta-bojujiciho-za-prirodu/
Předloni (2019): https://smart-mateq.cz/2019/12/06/cesko-zna-nejlepsiho-studenta-bojujiciho-za-prirodu/

Využívají české domácnosti dešťovku?

UJEP ve spolupráci s agenturou STEM a ČVUT prováděl šetření v letech 2017 a 2020, které zkoumá, jak se v čase mění ochota českých domácností zadržovat srážkovou vodu. Zatímco většina domácností žijících v rodinných domech má na vodu sud, podzemní nádrže má vybudováno 9 % domácností, a to zejména u novostaveb. Studie, která představuje výsledky rozsáhlého šetření, mj. ukazuje vliv dotací na rozhodování a klíčové bariéry intenzívnějšího nakládání se srážkovou vodou.

Ve srovnání s rokem 2017 se zvýšila snaha domácností zadržet většinu srážkové vody různými způsoby na pozemku o 12 procentních bodů. Zároveň se o 7 procentních bodů (z 20 na 13 %) snížil podíl domácností, které se nakládáním se srážkovou vodou vůbec nezabývají.

Polovina domácností uvádí jako hlavní důvod využívání srážkové vody ekonomické důvody, přičemž dominantním využitím je zalévání zahrady. K vyššímu využívání srážkové vody by domácnosti motivovalo výrazné zdražení pitné vody a dotace. To potvrdily i řízené rozhovory s vybranými domácnostmi, ze kterých vyplynulo, že dotace samy o sobě u jednodušších řešení nefungují a je třeba je kombinovat i s negativní motivací (poplatky).

Určující pro ochotu domácností zadržovat srážkovou vodu je schopnost jejího následného využití – tj. jímání vody je prostředkem, nikoliv konečným cílem. Existence doplňkového zdroje užitkové vody (studna) významným způsobem snižuje ochotu investovat do nových řešení zadržení dešťové vody. Vliv na ochotu domácností výrazně měnit způsob nakládání se srážkovou vodou má jednoznačně stáří členů domácnosti a životní cyklus domu.

Schopnost české krajiny zadržovat vodu a nové přístupy hospodaření s vodními zdroji jsou předmětem rozsáhlých diskusí. Domácnosti mohou část spotřeby pitné vody nahradit zachycenou srážkovou vodou, která má parametry vody užitkové. Zároveň zadržením srážkové vody v místě dopadu také snižuje riziko přetížení kanalizace například při přívalových srážkách.

Pro bližší seznámení se s tématem doporučujeme:

Platforma byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435). Více o projektu: www.smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/.

UJEP má svou experimentální zelenou střechu

V roce 2020 byla v rámci rekonstrukce střechy na jedné z fakult UJEP vybudována tzv. zelená střecha. Spojily jsme tak několik benefitů do jednoho – byla rekonstruována střecha, obohacena o funkční složku a slouží jako výzkumná laboratoř. Pojďme se podívat, jak k tomu došlo.

Jak se dá propojit rekonstrukce původních budov v kampusu, adaptace na změnu klimatu, popularizace zelených střech a vědecká činnost? Například tím, že se i na stávající budovy umístí zelená střecha, která ale zároveň slouží k měření přínosů – ochlazování, zadržování vody apod. Demonstruje se tak možnost uplatnit toto adaptační opatření i tam, kde to často lidé mylně považují za nemožné. Navíc na základě trvalých měření bude možné prokázat efekt, a to nejen na střeše samotné, ale v místnostech pod střechou.

Jak k tomu došlo?

Původně se jednalo o část střechy, která byla v havarijním stavu a čekala na rekonstrukci. Plánování rekonstrukce se protnulo s přípravou velkého výzkumného projektu SMART City – SMART Region – SMART Community, v rámci kterého vznikl nápad na vybudování experimentální zelené střechy. Oproti jiným obdobným projektům (např. zelená střecha na sídle Nadace Partnerství) vznikl ale záměr střechu realizovat na stávající budově a tím se pokus nabořit zažitý mýtus, že stávající budovy většinou realizaci neumožňují. I přes podloží a stav tzv. nové budovy Pedagogické fakulty se ukázalo, že extenzivní střechu je zde možné vybudovat.

Podstata realizace

Projekt v sobě propojil tři dílčí aktivity:

  • rekonstrukci dané části střechy (financované z prostředků univerzity);
  • vybudování zelené střechy na polovině střechy (financované z projektu);
  • instalaci měřící techniky na zelené i nezelené části střechy a v prostorách, pod oběma částmi.

Střecha byla vybudovaná v druhé polovině roku 2020, kolaudace pak proběhla z kraje roku 2021. Aktuálně je tedy střecha funkční. Samotná zeleň se pak postupně probouzí ze zimy. V průběhu let 2021 a 2022 se počítá s kontinuálním měřením a následným vyhodnocením přínosů střechy. Současně je měření pojatou jako pilotní s dlouhodobým zájmem replikovat stejný způsob měření i na další zelené střechy na odlišných budovách.

Obr. Zelená střecha na budově PF UJEP, foto J. Růžička

S čím střecha pomáhá?

Nejedná se jen o environmentální, ale i o ekonomické přínosy. V případě této střechy jsou zde dva klíčové:

  • Zmírňovat dopad přívalových dešťů. Zelená část střechy významně připívá k zadržení dešťové vody (cca. 30%) a tím snižuje odtok vody do kanalizace.
  • Zmírňovat dopad tepelného ostrova. Zelené souvrství ochlazuje povrch střechy, snižuje ohřívání budovy na prostory pod ní. Má tak chladící efekt oproti části, kde zelená střecha není. V zimě naopak působí jako izolace a měla by částečně snižovat nároky na vytápění v pracovnách pod touto částí střechy.

Střecha není pohledová, přesto je ale plánováno ji používat po dokončení právě probíhající rekonstrukce zbytku budovy jako demonstrativní příklad aplikace zelené střechy na původní budově. Plánujeme s tímto ohledem řadu akcí nad rámec měření. V minulosti již bylo několik projektů v Ústí nad Labem nakonec ve fázi plánování na stávajících budovách zamítnuto (např. zelená střecha na magistrátu)Vedle své „běžné“ funkce poskytuje vědecké údaje o přínosech a současně má i osvětový charakter. V minulosti již bylo několik projektů v Ústí nad Labem nakonec ve fázi plánování na stávajících budovách zamítnuto (např. zelená střecha na magistrátu). V dlouhodobém hledisku je plánováno ji propagovat spolu s dalšími vznikajícími prvky tzv. zeleného kampusu.

Zelená střecha byla vybudována v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435). Více o projektu: www.smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/.

Behaviorální ekonomie skutečností na UJEP

V kampusu UJEP se v této době dokončuje rekonstrukce a instalace laboratoří, které budou vybaveny nejnovějšími technologiemi pro výzkum lidského rozhodování.

Laboratoře buduje Fakulta sociálně ekonomická. Důvodem k jejich vzniku byla reflexe změn ve výzkumu společenských věd, které se v posledních letech musejí vyrovnávat právě s tzv. behaviorálním obratem, který v mnoha ohledech útočí na samotné paradigma řady společenských věd (historie, politologie, sociologie, ekonomie). Zároveň se aktuálně na FSE UJEP otevírá nový doktorský program „Regulace a behaviorální studia“.

Hlavní proud behaviorálních studií vychází z určitého pojetí tzv. „čisté“ racionality. To znamená, že lidé se rozhodují vždy jen racionálně, mají vždy dostatek informací, plně si uvědomují možné následky. Studenti to pak často vidí skrze různé grafy, křivky, definice a další meta-teorie. Ovšem právě propojení psychologie s dalšími obory v posledních letech stále více ukazuje, jak je tento přístup odtržený od reality, neboť by to vypadalo, že se v našem životě potkáváme spíše jen se samotnými Alberty Einsteiny.

Koordinátor aktivit spojených s laboratořemi (Projekt OPVVV „Centrum regulace a behaviorálních studií“ (REGBE)) dr. Radek Soběhart o behaviorálním výzkumu říká: výzkum ukazuje, že se spíše pohybujeme v komunitách tvořených lidmi, kteří mají blíže spíše k oblíbené postavičce Homera Simpsona. A to vůbec nemyslím pejorativně, v tomto ohledu jsou behaviorální studia morálně neutrálním přístupem, který se snaží společnost a člověka popisovat tak, jaký je, nikoli tak, jaký by měl být. Navíc to odpovídá také aktuálnímu tlaku na veřejnosti na vysoké školy, od nichž očekávají pomoc při řešení komplexních problémů soudobé společnosti. Tady jen říkám, že výzkum budoucnosti musí začít tím, že se budeme mnohem více zabývat sami sebou, teď a tady!

„Laboratoře behaviorálních studií“ (LABS)

Laboratoří pro behaviorální výzkum připravujeme několik. Jedná se o laboratoř behaviorální ekonomie, která se dělí na statickou, jež je vybavena 18 pozicemi pro participanty, a na mobilní, která má podobu atypického návěsu za kamion, kde bude dalších deset míst. Zatímco statickou laboratoří se dnes může pochlubit již několik univerzit v České republice, tak mobilní lab bude mít k dispozici pouze tým na UJEP. Dále budeme mít k dispozici laboratoře vybavené přístroji měřícími tzv. funkce biologické zpětné vazby (biofeedback), eye-trackingu a dalšími neuro-trenažéry. Samozřejmě se vedle toho snažíme ještě zkvalitnit i softwarové vybavení laboratoří, sběr, transfer a archivaci dat a v neposlední řadě také řešíme eticko-metodologické otázky ochrany dat a jejich využívání pro výzkumné účely.

V první řadě budou laboratoře určeny pro budoucí studenty doktorského programu „Regulace a behaviorální studia“. Vedle nich bychom však rádi zapojili i další výzkumníky na UJEP, kteří chtějí řešit své výzkumné otázky pomocí využití behaviorálních metod. V neposlední řadě bychom také chtěli z našeho behaviorálního přístupu udělat jednu z výzkumných specializací na UJEP, která bude lákat na UJEP také zástupce aplikačního sektoru či veřejné správy.

Text vychází z rozhovoru Jitky Ježkové s koordinátorem aktivit projektu REGBE Radkem Soběhartem, uvedeného v aktuálním čísle univerzitního časopisu SILVERIUS, které je věnováno 30-ti letému výročí vzniku UJEP, rozhovor můžete najít na stránkách č. 16-17. Silverius 4/2020

Česko po roce opět našlo nejlepšího studenta bojujícího za přírodu

Autora nebo přesněji autorku nejlepší bakalářské nebo diplomové práce zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu vybrala v celorepublikovém klání soutěž Czech Envi Thesis. Soutěž oslovující studenty napříč celou republikou je pořádána na Fakultě sociálně ekonomické. Po nedávné Noci vědců se tak jedná o další významnou událost na naší univerzitě, která představuje a propaguje její výsledky a fungování široké veřejnosti.

Finále letos probíhalo online přes ZOOM a sdíleno bylo přes Facebook

V letošním velkém finále se nejlepším studentem bojujícím v Česku za přírodu stala Anna Tabášková z Univerzity Palackého v Olomouci. Na stupních vítězů ji ve vyrovnaném finále doplnila Adriana Ševčíková (Univerzita Karlova) a Patrik Šimůnek (České vysoké učení technické). Anna Tabášková uspěla v celorepublikové konkurenci 62 přihlášených prací z celkem 14 univerzit. „I když si to neuvědomujeme, působí na nás neustále celá řada vjemů, které ovlivňují naše chování. Moje práce potvrdila, že pokud umístíme nad koše s tříděným odpadem stimuly v podobě obrázku přírody, zvířat nebo sledujících očí, lidé mají tendenci více třídit. Naopak je tomu v přítomnosti obrázků s grafity,“ shrnula letošní vítězka výsledky svého výzkumu, který se zabývá vlivem nevědomých procesů v našem mozku na environmentální chování.

Sledující oči z prezentace vítězky

O vítězi letošního ročníku rozhodla vědecká rada soutěže, ve které byli přítomni uznávaní odborníci z oboru včetně zástupce Ministerstva životního prostředí, které Czech Envi Thesis zaštiťuje. „Z pohledu vědecké rady vidíme oproti minulému ročníku obrovské zvýšení zájmu studentů. Pro mě osobně je sledování prací svým tematickým rozsahem i zpracováním velmi inspirativní. Co mě obzvláště potěšilo, byl vítězný příspěvek Anny Tabáškové zabývající se behaviorální analýzou, což je nyní velmi populární směr environmentální ekonomie,“ zaznělo na finále z úst členky vědecké rady prof. Jiřiny Jílkové z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). „Ve vyrovnaném finále nás vítězka zaujala jak samotným tématem, tak svým přístupem, který do budoucna naznačuje praktické využití. O tom svědčí i to, že výsledky nejvíce zaujaly i náměstka ministerstva životního prostředí,“ sdělil na finále důvody vítězství Anny Tabáškové další člen vědecké rady doc. Miroslav Hájek z České zemědělské univerzity.

Mediální školení finalistů s Davidem Vaníčkem

Díky hlavnímu partnerovi soutěže, společnosti Vodafone, byli letošní finalisté na prezentace svých prací výborně připraveni. Dopředu totiž absolvovali školení s mediálním a komunikačním expertem Davidem Vaníčkem. Kromě společnosti Vodafone nejlepší studenty podpořili také další partneři soutěže – společnost Metrostav a Nadační fond Severočeská voda.

Anna Tabášková převzala titul nejlepšího studenta bojujícího za přírodu od loňské vítězky Kateřiny Tumové. Ta v loňském finále zvítězila se svojí prací zabývající se znovuvyužitím odpadní vody v domácnostech i ve větších komerčních prostorách. „Její vítězství popularizovalo téma znovuvyužití šedé vody napříč veřejností a přineslo jí i několik zajímavých spoluprací ve formě nabídky článků a rozhovorů. Několik letošních soutěžících se do soutěže přihlásilo také díky jejímu doporučení,“ odpovídá Marek Hekrle, jeden z organizátorů Czech Envi Thesis z UJEP, na dotaz, zda se z minulé vítězky skutečně stala tvář studentů bojujících v Česku za přírodu.

„Z pohledu nás organizátorů soutěž plní její hlavní účel – popularizovat aktuální témata v oblasti ochrany životního prostředí a podporovat mladé talenty,“ ohlíží se za letošním finále zakladatel soutěže Jan Macháč z UJEP. Další ročník soutěže bude vyhlášen opět příští rok. Plánujete-li na naší univerzitě obhajovat příští rok práci týkající se životního prostředí, uložte si web www.czechenvithesis.cz nebo likujte facebook soutěže https://www.facebook.com/Czechenvithesis.

Letošní vítězka soutěže Czech Envi Thesis Anna Tabášková a střípek z její finálové prezentace.

Pozvánka na letošní ročník na webu smart-mateq.cz:

Zprávy z loňského ročníku na webu smart-mateq.cz:

Zpřísňování emisních limitů – ohrožení nebo příležitost?

Zveme vás na mezinárodní online diskusní seminář na téma energetiky. Seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ se bude konat 9. prosince od 16 hodin.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?

Udate! Video z akce: část 1  a část 2.

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.

Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Účast na akci je bezplatná.