Rubrika: Nezařazené

Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – přiznat či zapřít?

Připadá vám spojení průmyslové dědictví jako absurdní sousloví? Průmyslové dědictví máme všude kolem nás, každý ho vnímá, ale zároveň každý považuje za průmyslové dědictví něco jiného. V Ústeckém kraji hraje průmysl důležitou roli již více než století. Jak vnímají odkaz průmyslu instituce, které v kraji sídlí? Představujeme Vám další část do skládačky o průmyslovém dědictví na Ústecku, kterému se věnuje výzkumný tým z UJEP v rámci projektu „Smart City – Smart Region – Smart Community“.

Průmysl je historicky provázaný s rozvojem Ústeckého kraje, s jeho postavením v české, ale i zahraniční společnosti, ekonomice a dalších odvětvích. Průmysl tvaruje okolní krajinu, ovlivňuje život místních obyvatel a přispívá k místní image a identitě místa. Průmyslové dědictví je možné využít jako podnět pro zvýšení zaměstnanosti či zkvalitnění veřejného prostoru, nicméně tyto změny jsou závislé na hodnotách společnosti, ekonomické soběstačnosti, vzdělanosti a dalších předpokladech rozvíjející společnost. Toto břímě neleží pouze na občanech, ale také jednotlivých institucích, které mají prostor přetavit průmyslové dědictví v uchopitelnou podporu pozitivně rozvíjející region. Důležitý je samotný postoj a přístup k průmyslu a jeho dědictví. Je možné jej uvažovat jako podporu a znovu vytváření pozitivní image nebo naopak jako bariéru rozvoje. Dědictví odkazuje na pozůstatek průmyslu, který se dochoval do současnosti.

O tom, že je Ústecký kraj spjat s průmyslem se nedá nepochybovat. Ústecký kraj byl jedním z hlavních center rozvoje průmyslové revoluce v Česku, zejména v polovině 19. století odstartoval výrazný ekonomický růst. V současné době se však region potýká s vážnými sociálními a ekonomickými problémy, a to zejména kvůli sociální transformaci, která je výsledkem odsunu původní německé populace po druhé světové válce, pozdějšímu přesunu k centrálně plánované ekonomice a následným problémům spojenými s postsocialistickou transformací během 90. let.

Abychom dokázali popsat, co je v Ústeckém kraji nejčastěji považováno za průmyslové dědictví, ve 30 rozhovorech jsme oslovili vedení měst, kraje a další regionální instituce či organizace a také vedení tradičních regionálních průmyslových společností. Vnímání průmyslového dědictví se velmi liší napříč institucemi, které byly v tomto výzkumu v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community osloveny.

V kraji symbolickém údolími s komíny je překvapující, že častěji zmiňované jsou nehmotné prvky jako například původní značky, firemní jména či know how, než existující industriální architektura, tovární budovy nebo areály. Dále, již méně překvapující, že často bývají zdůrazňovány také negativní aspekty. Těmi jsou zejména brownfieldy, narušená krajina a nepříznivá sociální skladba.

Obr. 2: Budova Spolchemie, Ústí nad Labem (Autor: Vladan Hruška)

Mezi narativy individuálních skupin dotazovaných partnerů s ohledem na využití průmyslového dědictví pro rozvoj kraje byly velké rozdíly – výsledky shrnují vedoucí výzkumného týmu Vladan Hruška a Michaela Štěbetáková. „Zatímco existující tradiční firmy zdůrazňovaly jejich příspěvek k lokální image, rozvoji ekonomiky a vytváření pracovních míst, představitelé veřejné správy se spíše zaměřovaly na problémy způsobené transformací průmyslu především v 90. letech, na revitalizace brownfieldů, současnou sociální a fyzickou strukturu měst v regionu. Oproti tomu nevládní a kulturní organizace připouštěly možnou pozitivní roli průmyslového dědictví v regionálním rozvoji – změna image, nově vzniklý turismus či rozvíjející se kreativní průmysl.“

Otázkou je, k čemu nám slouží poznání průmyslového dědictví. Poznání slouží zejména k pochopení sounáležitosti průmyslového dědictví s krajinou i námi samotnými. Během minulého století měl průmysl v Ústeckém kraji důležitou roli. Jeho dědictví však může být výhodou v rozvoji i v současnosti. Nicméně aby průmyslové dědictví mohlo hrát pozitivní roli v regionálním rozvoji, je nutné vyšší zapojení tradičních průmyslových firem do veřejného života v tomto regionu.

Obr. 3: Výsledky rozhovorů s institucemi a firmami v Ústeckém kraji (Zdroj: UJEP, 2021)

V souvislosti s tímto tématem jsme již psali:

Oživeno designem, pozvánka na zámek (Průmyslové dědictví ústeckého kraje je jedním z významných témat v projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Nyní si můžeme prohlédnout originální zpracování průmyslového dědictví na nově otevřené výstavě v Litvínově, 26. 11. 2021)

Jak hodnotí obyvatelé Ústeckého kraje jeho průmyslové dědictví (Napříč třemi velkými městy Ústeckého kraje – Ústí nad Labem, Chomutov a Litvínov, provedeno šetření s cílem osvětlit vnímání kvality života a průmyslového dědictví ze strany místních obyvatel, a to nejen ve vztahu k samotným městům, ale i k regionu jako takovému, 27. 7. 2021)

Ústecký kraj vs. Česko aneb s trendovými křivkami vnímání kvality života proti stereotypům (Rozdíly ve vnímání životní úrovně mezi celorepublikovými hodnotami a hodnotami Ústeckého kraje, 29. 10. 2020)

Má Ústí potenciál těžit ze své minulosti? (Návrhy intervencí do veřejného prostředí v souvislosti s uplatněním průmyslového dědictví kraje, 9. 7. 2020.)

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Česko po roce opět našlo nejlepšího studenta bojujícího za přírodu

Autora nebo přesněji autorku nejlepší bakalářské nebo diplomové práce zabývající se ochranou životního prostředí ze společenskovědního pohledu vybrala v celorepublikovém klání soutěž Czech Envi Thesis. Soutěž oslovující studenty napříč celou republikou je pořádána na Fakultě sociálně ekonomické. Po nedávné Noci vědců se tak jedná o další významnou událost na naší univerzitě, která představuje a propaguje její výsledky a fungování široké veřejnosti.

Finále letos probíhalo online přes ZOOM a sdíleno bylo přes Facebook

V letošním velkém finále se nejlepším studentem bojujícím v Česku za přírodu stala Anna Tabášková z Univerzity Palackého v Olomouci. Na stupních vítězů ji ve vyrovnaném finále doplnila Adriana Ševčíková (Univerzita Karlova) a Patrik Šimůnek (České vysoké učení technické). Anna Tabášková uspěla v celorepublikové konkurenci 62 přihlášených prací z celkem 14 univerzit. „I když si to neuvědomujeme, působí na nás neustále celá řada vjemů, které ovlivňují naše chování. Moje práce potvrdila, že pokud umístíme nad koše s tříděným odpadem stimuly v podobě obrázku přírody, zvířat nebo sledujících očí, lidé mají tendenci více třídit. Naopak je tomu v přítomnosti obrázků s grafity,“ shrnula letošní vítězka výsledky svého výzkumu, který se zabývá vlivem nevědomých procesů v našem mozku na environmentální chování.

Sledující oči z prezentace vítězky

O vítězi letošního ročníku rozhodla vědecká rada soutěže, ve které byli přítomni uznávaní odborníci z oboru včetně zástupce Ministerstva životního prostředí, které Czech Envi Thesis zaštiťuje. „Z pohledu vědecké rady vidíme oproti minulému ročníku obrovské zvýšení zájmu studentů. Pro mě osobně je sledování prací svým tematickým rozsahem i zpracováním velmi inspirativní. Co mě obzvláště potěšilo, byl vítězný příspěvek Anny Tabáškové zabývající se behaviorální analýzou, což je nyní velmi populární směr environmentální ekonomie,“ zaznělo na finále z úst členky vědecké rady prof. Jiřiny Jílkové z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP). „Ve vyrovnaném finále nás vítězka zaujala jak samotným tématem, tak svým přístupem, který do budoucna naznačuje praktické využití. O tom svědčí i to, že výsledky nejvíce zaujaly i náměstka ministerstva životního prostředí,“ sdělil na finále důvody vítězství Anny Tabáškové další člen vědecké rady doc. Miroslav Hájek z České zemědělské univerzity.

Mediální školení finalistů s Davidem Vaníčkem

Díky hlavnímu partnerovi soutěže, společnosti Vodafone, byli letošní finalisté na prezentace svých prací výborně připraveni. Dopředu totiž absolvovali školení s mediálním a komunikačním expertem Davidem Vaníčkem. Kromě společnosti Vodafone nejlepší studenty podpořili také další partneři soutěže – společnost Metrostav a Nadační fond Severočeská voda.

Anna Tabášková převzala titul nejlepšího studenta bojujícího za přírodu od loňské vítězky Kateřiny Tumové. Ta v loňském finále zvítězila se svojí prací zabývající se znovuvyužitím odpadní vody v domácnostech i ve větších komerčních prostorách. „Její vítězství popularizovalo téma znovuvyužití šedé vody napříč veřejností a přineslo jí i několik zajímavých spoluprací ve formě nabídky článků a rozhovorů. Několik letošních soutěžících se do soutěže přihlásilo také díky jejímu doporučení,“ odpovídá Marek Hekrle, jeden z organizátorů Czech Envi Thesis z UJEP, na dotaz, zda se z minulé vítězky skutečně stala tvář studentů bojujících v Česku za přírodu.

„Z pohledu nás organizátorů soutěž plní její hlavní účel – popularizovat aktuální témata v oblasti ochrany životního prostředí a podporovat mladé talenty,“ ohlíží se za letošním finále zakladatel soutěže Jan Macháč z UJEP. Další ročník soutěže bude vyhlášen opět příští rok. Plánujete-li na naší univerzitě obhajovat příští rok práci týkající se životního prostředí, uložte si web www.czechenvithesis.cz nebo likujte facebook soutěže https://www.facebook.com/Czechenvithesis.

Letošní vítězka soutěže Czech Envi Thesis Anna Tabášková a střípek z její finálové prezentace.

Pozvánka na letošní ročník na webu smart-mateq.cz:

Zprávy z loňského ročníku na webu smart-mateq.cz:

Co na nás prozradí odpadky?

Nejlépe o chování domácností vypovídá to, co reálně dělají. Nedílnou součástí života je produkování komunálního odpadu, jehož složení ukrývá nejedno tajemství. Odborníci z FSE UJEP právě jedno rozplétají a jejich snažení přinese informace o tom, jak racionalizovat a optimalizovat odpadové hospodářství, které se dnes transformuje v tzv. „oběhové hospodářství“. V rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community jde o další velmi konkrétní téma, které zapadá do konceptu zvyšování kvality života lidí.

Oběhové hospodářství je „způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku“ (Zpravodajství, Evropský parlament. 11-4-2018). Na tomto odkazu lze najít další informace včetně názorného videa.

V rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community si výzkumní pracovníci FSE vytyčili za cíl vytvořit IT nástroje, které obcím pomohou lépe organizovat odpadové hospodářství v obci (umístění sběrných nádob, frekvenci svozu, velikost nádob, sběrné dvory). Jedině systém, který odpovídá potřebám domácností (bude uživatelsky příjemný), bude jimi také využívaný. Současně takový systém musí splňovat i nákladové kritérium, aby nebyl zbytečně drahý.

Příprava kontejnerů pro rozbory (Jan Slavík)

Vedoucí výzkumné skupiny, Jan Slavík, vysvětluje podstatu získávání dat výzkumu: Abychom toto všechno mohli udělat, potřebujeme nejdřív poznat chování domácností. Podstatou získání dat pro výzkum je rozebírání komunálního odpadu a zjišťování jeho složení prostřednictvím rozborů.  Rozbory dělíme na “velké” a “malé”. Velké rozbory se konají kvartálně (jaro, léto, podzim, zima) na dvou místech na Ústecku (Všebořice a Modlany). Podstata těchto rozborů spočívá v tom, že nám svozové firmy svezou odpad z lokalit, které jsme předvybrali a my následně odpady rozebíráme. Je zřejmé, že chování domácností se liší v závislosti na zástavbě. Na těchto rozborech se podílejí studenti ze všech fakult UJEP; kromě zkušenosti z rozborů mají možnost poznat fungování skládky odpadů, ale také to, že prostředí skládky není tak nechutné a situace s odpady není tak neudržitelná, jak se původně domnívali.

Sítové stoly pro rozbory (oka vel. 4 x 4 cm)

Malé rozbory chceme dělat z konkrétních domácností, u kterých na základě sociologického šetření definujeme socio-demografický status a následně budeme rozebírat odpady, které produkují. Budeme tedy vždy mít vazbu mezi konkrétní domácností a tím, co produkuje. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že tento typ rozborů není obvyklý. Náš výzkum je tedy možné považovat za unikátní, neboť nám poskytne jednoznačnou informaci o tom, jaké faktory ovlivňují produkci odpadu z domácností. Na základě znalosti těchto faktorů a předpokládaném vývoji spotřebního chování domácností můžeme dělat predikce o množství a složení odpadu z domácností a lépe tak plánovat obecní systémy nakládání s odpady vč. kapacit na jejich zpracování.

Jan Slavík

Jedním z výstupů projektu je navrhnout podklad pro obce, jak si vytvořit plán oběhového hospodářství (který zatím není povinný), plán, který jim umožní racionalizovat a optimalizovat jejich odpadové hospodářství – plán, který bude prostý idealistických frází, ale bude obsahovat reálná opatření a nástroje, která obcím umožní zvýšit efektivitu systému (snížit náklady) a optimalizovat zatížení domácnosti. Chceme vyvinout nástroje, které umožní snižovat náklady celého systému (vč. administrativních), a to i s využitím cenového benchmarkingu.

A co na nás tedy odpadky prozradily? První zásadní zjištění odborníků UJEP je obsaženo v článku v časopise Odpady (https://www.odpady-online.cz/).

Článek str. 1 (Text 1/2)
Článek str. 2 (Text 2/2)
Článek str. 3 (Obrazová dokumentace 1/2)
Článek str. 4 (Obrazová dokumentace 2/2)

Vědecké závěry bude možno brzy nalézt v dalších publikacích, o kterých budeme informovat.

Na rozborech spolupracujeme s následujícími subjekty:

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Z Texasu do Ústí nad Labem se přestěhovala konference PLPR

Naše univerzita pořádá konferenci mezinárodní asociace International Academic Association on Planning, Law, and Property Rights (PLPR). Konference začíná v pondělí 17. února a program potrvá po celý týden za účasti mnoha významných odborníků z celého světa.

UJEP bude hostit 14. ročník konference, kterou si „převzala“ vloni přímo v Texasu. Každoroční PLPR konference poskytuje příležitost pro akademickou sféru vyjádřit se a diskutovat průnik témat plánování, práva a vlastnických práv (jako využití regulace a správy půdy, regionální a lokální plánování, rozvoj měst atd.). Letos budou značná část konference a hlavní přednášky věnovány problému fragmentace (ať už půdy, institucí či procesu plánování). To reflektuje realitu post-socialistické střední Evropy, která čelí vysoké fragmentaci vlastnictví půdy a roztříštěné zodpovědnosti a pravidlům pro využití veřejného prostoru.

Konference se zúčastní 120 odborníků z více než 24 zemí a 5 kontinentů. Klíčovými tématy budou vysidlování a transformace měst, bytová politika, hodnota půdy, kompenzace soukromým vlastníkům za omezení jejich práv ve veřejném zájmu a problematika zmírňování povodňových rizik.

Porta Bohemica, source: https://www.usti-nad-labem.cz/en/

Hlavními řečníky konference jsou:

Stručný přehled programu:

  • Pondělí 17. února se budou konat PhD workshopy.
  • Úterý 18. února se konají komentované prohlídky města Ústí nad Labem a exkurze do pivovaru a především oficiální zahájení konference, kde vystoupí děkan Fakulty sociálně ekonomické Jaroslav Koutský.
  • Středa 19. února bude nejprve věnována úvodním projevům rektora univerzity Martina Baleje a Richarda D. Nortona, prezidenta PLPR. Dále vystoupí Karel Maier. Konference poté bude pokračovat jednáním v sekcích, další společnou přednáškou Kariny Pallafst a kulatému stolu vedenému prof. Jiřinou Jílkovou.
  • Čtvrtek 20. února je věnován příspěvkům v rámci dalších tematických sekcí a kulatému stolu vedenému Elisabeth Marquard a gala večeři účastníkův na Větruši.
  • Pátek 21. února opět pokračují diskuse v sekcích a v odpoledních hodinách bude konference oficiálně zakončena, proběhne jednání výboru PLPR a večerní závěrečné neformální rozloučení.

Program všech aktivit na celý týden lze naleznout zde.

Ze seznamu zajímavých hostů, kteří do Ústí nad Labem v únoru přijedou, upozorňujeme zejména úvodní přednášku profesorky Kariny Pallagst (Fakulta územního plánování, Univerzita v Kaiserslauternu v Německu). Ta bude zaměřena na problémy transformujících se evropských měst (tzv. shrinking cities), která jsou postižen úpadkem tradičních odvětví, zejména útlumem těžby uhlí a hutnictví. „Tato města hledají cesty budoucí ekonomické prosperity v situaci omezených rozpočtů, specifické skladby obyvatelstva, problematického image a odlivu kvalifikované pracovní síly,“ vysvětluje doc. Mgr. Pavel Raška, Ph.D. z PřF UJEP.

Dalším významným hostem bude emeritní izraelská profesorka práv Rachelle Alterman (Fakulta architektury, Technologický institut v Haifa). Zabývá se zaváděním veřejných politik a dalšími tématy zejména v oblasti bydlení (sociální bydlení, samospráva bytových domů, vyvlastňování opuštěných objektů). Na konferenci přednese příspěvek o efektivní správě bytových domů a problému koordinace spoluvlastníků za účelem obnovy společného majetku.

Záštitu nad konferencí převzali doc. Martin Balej (rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně), Oldřich Bubeníček (hejtman Ústeckého kraje) a doc. Jaroslav Koutský (děkan Fakulty sociálně ekonomické).

Konferenci spoluorganizují dvě ústecké fakulty, sociálně ekonomická a přírodovědecká. V souvislosti s ní vydala FSE UJEP, ve spolupráci s hnutím Re-vize Ústí.

V souvislosti s konferencí vydala Fakulta sociálně ekonomická ve spolupráci s hnutím Re-vize anglický překlad osvětové brožury Ústí nad Labem – Post-industrial Diamond.

Inovované přírodovědné a technické programy pro doktorandy

FŽP a PŘF uspěly při reakreditaci doktorských programů. Oba úspěšné programy získaly oprávnění k výuce letos na jaře na následujících 10 let. Stalo se tak díky aktivitám v projektu STUVIN, který je společný pro zmíněné fakulty UJEP.

Příprava studijních programů v projektu STUVIN spočívá v rozšíření témat, zapojení nových školitelů, rozvoj doctoral-schools se třemi ústavy AV ČR a intenzivnější spolupráci fakult přírodovědecké a životního prostředí. V projektu se dbá na provázanost disciplín, resp. interdisciplinaritu a na řešení problematiky na mezinárodní úrovni. To je zakotveno ve skladbě programů a v obsahu jednotlivých předmětů.

Při přípravě programů napomáhají doprovodné cíle projektu, jež reprezentuje cílený personální rozvoj pracovníků prostřednictvím podpory praxí a zahraničních stáží perspektivních pracovníků (informovali jsme zde), zapojování zahraničních postdoků a pracovníků a posilováním personálního zázemí pro doktorské programy.

Přehled inovovaných doktorských studijních programů

Aplikované nanotechnologie (AN)

Podstatou programu je vychovat odborníky v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů, kteří budou vybaveni jednak solidními obecnými základy fyziky a chemie materiálů s důrazem na specifika nanomateriálů, dále budou mít širší přehled o fyzikálních a chemických metodách přípravy nanomateriálů a vedle těchto širších obecných principů a základů nanotechnologií budou specialisty v jedné z oblastí nanotechnologií podle zvoleného tematického okruhu své disertační práce:

1. Fyzikální metody přípravy nanomateriálů a to:
a) Přípravy nanomateriálů (nanovrstev, nanopovrchů a nanostruktur) pomocí plazmových technologií
b) Příprava nanostruktur pomocí iontových svazků
c) Příprava nanovlákenných struktur elektrostatickým zvlákněním
2. Chemické metody přípravy nanomateriálů (nanostruktur, nanočástic a funkčních nanopovrchů)
3. Počítačový design nanomateriálů a simulace technologických procesů

Podstatou rozvoje je definování nových témat disertačních prací odrážející se i v nově připravených předmětech, důraz na zahraniční zkušenost studentů a společná akreditace s ÚACH AV ČR, který významně rozšiřuje možnosti programu v personálním i technickém zázemí.

Významným činitelem aktivit „nano“ je zapojení UJEP do infrastruktury NanoEnvi.cz. Souhrnné informace o nanotechnologiích na UJEP jsou v tomto článku, o nanočásticových systémech jsme psali zde.

Environmentální chemie a technologie (ECHT)

Tento program byl inovován a jeho původní název zněl  Environmentální analytická chemie. Výzkumné aktivity, společné projekty i potřeby průmyslu už přesahují rámec čisté environmentální analytické chemie. Podstatou rozvoje programu je definování nových témat s vyšší interdisciplinaritou, vyšší zapojení výzkumných pracovníků ÚACH a společná akreditace rozšířeného programu.

Hlavní změna spočívá v tom, že si teď studenti mohou vybrat ze dvou zaměření:

  • Environmentální analytická chemie: obsah studia je velmi blízký obsahu studia ve stejnojmenném předchozím studijním oboru. Studium je zaměřeno na prohloubení znalostí analytické chemie, moderních analytických metod a řešení vybraných problémů chemie životního prostředí s využitím metod analytické chemie.
  • Pokročilé technologie pro ochranu životního prostředí: studium je zaměřeno na využití pokročilých oxidačních procesů, fotokatalýzy, speciálních a reaktivních sorbentů a vybraných biotechnologických postupů, např. fytoremediace.

Z aktuálních úspěchů lze poukázat na doktoranda FŽP Daniela Bůžka, který získal cenu za chemii za vývoj nanočástic pro fotodynamickou terapii.

Další aktuálně řešené téma v tomto oboru je např. příprava sorbentů pro odstranění kontaminace z životního prostředí a rozklad bojových látek (podílel se např. čerstvý absolvent Ph.D. Martin Šťastný), zde jeden z významných článků.

Lze také uvést projekt zaměřený na fytoremediace New Phytotechnology for Cleaning Contaminated Military Sites s významnou zahraniční účastí.

Partneři

Bez povšimnutí by neměl zůstat ani Ústav anorganické chemie https://www.iic.cas.cz/ Akademie věd České republiky https://avcr.cz/cs/, který se na projektu podílí a je partnerem i ve studijních projektech jako takových:

Garanti programů

Přínos pro UJEP a ÚK

Rozvoj vědecké práce v nanotechnologiích a analytické chemii je již po mnoho let předmětem mnoha aktivit, zejména práce vědeckých týmů na PřF a FŽP. Tyto aktivity se kontinuálně realizují v rámci četných běžících výzkumných projektů (nejvýznamnější k nalezení zde), ale jsou také součástí významného strategického projektového záměru MATECH. Ten se zároveň uchází o finanční podporu MŠMT ČR.

Více o záměru MATECH v tiskové zprávě UJEP. Více o záměru MATECH v rozhovoru s rektorem UJEP Martinem Balejem na iDNES.cz.

Nové obory poskytnou oporu pro další rozvoj nanotechnologií a analytické chemie na naší univerzitě, který je součástí jejích strategických cílů. Měl by na UJEP a do regionu přivést nové nadějné pracovníky. Díky tomu může region navázat na svou průmyslovou tradici v moderním a šetrném hávu.

Návštěvy zahraničních expertů na UJEP

UJEP dlouhodobě aktivně spolupracuje se zahraničním. V rámci projektu STUVIN navštívilo ústeckou univerzitu hned několik zahraničních expertů. Pro Univerzitu to bylo velkým přínosem, protože díky tomu měli jak pracovníci, tak studenti i veřejnost možnost pro vzájemná setkání a diskuse na různorodá témata. Zároveň jsou tak sdíleny zkušenosti, které jsou zúročeny při tvorbě nových studijních oborů.

Během řešení projektu STUVIN, jež je koordinován z Fakulty životního prostředí, bylo zprostředkováno mnoho stáží pracovníků FŽP a PŘF a zároveň na UJEP přijeli velmi zajímaví a ve svých oborech významní hosté. Přinášíme přehled těch nejzajímavějších návštěvníků.

Mezi tyto experty patří:

Dr. CAMPBELL G. FLEMING působí v EnviroCentre ve Velké Británii (navštívil UJEP v listopadu roku 2017)

  • výkonný ředitel společnosti EnviroCentre
  • zkušenosti v oboru minerálů, environmentálního poradenství a čtyřletého výzkumu v oblasti hydrogeologie; zkušenosti v oblasti hydrogeologického hodnocení, od výpočtového hydrogeologického modelování a hodnocení až po praktické projektové šetření
  • jeho návštěva proběhla v rámci přípravy programu Obnovy krajiny
  • přednášel pro české studenty a studenty Erasmu i veřejnost na téma revitalizace krajiny a vodních toků

prof. LAWRENCE C. DAVIS působí v Kansas State University, USA (navštívil UJEP v listopadu roku 2017)

  • expert v oboru fytoremediací, environmentálních fytotechnologií, rostlinné biochemie, molekulární biologie, rostlinné bioremediace, fixace dusíku a vědeckého vzdělávání
  • návštěva v rámci přípravy programu Environmentální chemie a technologie
  • přednášel zde pro akademiky i studenty na téma fytomediací s využitím energetických plodin

Profesor Davis na UJEPu.

MARCELA BILEK, PhD, MBA působí na The University of Sydney v Austrálii (navštívila UJEP v prosinci roku 2017)

  • vedoucí výzkumné skupiny Aplikované a plazmatické fyziky
  • zkoumá fyziku materiálů, ukládání a zpracování plazmatu, materiály s tenkými vrstvami, vakuové zasklení, obnovitelné a udržitelné energie a vede mezioborový výzkum v oblastech biointerfaces a medicíny
  • navštívila univerzitu v rámci přípravy programu Aplikovaná fyzika materiálů

prof. LUDVIK MARTINU, PEng., PhD působí v Polytechnique Montréal v Kanadě (navštívil UJEP v prosinci roku 2017)

  • ředitel výzkumné skupiny Thin-Film Physics and Technology Research Group
  • výzkum provádí především ve strojírenství povrchů a tenkých vrstev (optické, mechanické, tribologické a elektrické vlastnosti)
  • odborné znalosti v oblasti nátěrů (optických, ochranných a multifunkčních), inteligentních materiálů, optických filtrů (návrh a výroba) a povlaků na plastových podkladech
  • navštívil univerzitu v rámci přípravy programu Aplikovaná fyzika materiálů

prof. STEVEN S. RIPP působí na University of Tennessee v USA (navštívil UJEP v dubnu roku 2018)

  • expert na konstrukci a využití tzv. bioreportérů – geneticky modifikovaných buněk, které jsou schopné reagovat na přítomnost vnějších faktorů produkcí snadno měřitelného signálu (např. bioluminiscence nebo fluorescence)
  • návštěva v rámci přípravy programu Environmentální chemie a technologie
  • v dubnu 2018 se zúčastnil semináře Academic Writing pořádaného Univerzitou J. E. Purkyně

Profesor Ripp při diskuzi na semináři Academic Writing.

Pro každého z těchto zahraničních kapacit byl připraven program na celou dobu jejich pobytu. Byla jim představena Univerzita a měli možnost prohlédnout si například specializované laboratoře. Každý z těchto expertů přinesl na půdu školy své znalosti a zkušenosti, o kterých zde přednášeli a diskutovali. S každým z nich byla vedena konzultace na témata, jako je například porovnání aktuálního stavu přípravy programů s ohledem na průběh výuky v zahraničních institucích, výměna informací o principech doktorských studií a jejich financování nebo konzultace zkušeností se vzděláváním doktorandů na zahraničních institucích.

Mezi domácí instituce návštěvníků patří:

  • EnviroCentre, Velká Británie – společnost zaměřená na environmentálně orientované poradenství; zabývá se provozem a vývojem lodních přístavů, vývojem a dodávkami energií, ochranou životního prostředí a dodržováním předpisů, a s tím souvisejícími stavebními činnostmi
  • Kansas State University, USA – komplexní výzkumná grantová instituce, založena v roce 1863
  • The University of Sydney, Austrálie – australská univerzita založena v roce 1850, její výzkumné týmy pracují na vytváření čistších paliv, rychlejšího internetu, léčby chronických onemocnění a udržitelnějších způsobů života
  • Polytechnique Montréal, Kanada – je vlajkovou lodí strojírenství v Québecu, jedna z předních kanadských institucí v oblasti strojírenství a výzkumu, založena roku 1873
  • University of Tennessee, USA – je vlajkovou lodí grantových univerzit v Tennessee, veřejná výzkumná instituce, založena v roce 1794

Mezinárodní návštěvy, jak zahraničních expertů na půdě naší univerzity, tak stáže našich pracovníků na půdě zahraničních univerzit, jsou přínosné jak k získávání informací, tak k budování dobrých vztahů. Přispívá to k rozvíjení spolupráce Univerzity J. E. Purkyně se zahraničními univerzitami, což má ve výsledku pozitivní vliv jak na zkvalitňování studijních oborů, tak na rozvoj kvalifikace univerzitních pracovníků, což se vše zúročí v úrovni výuky a schopnosti dosahovat stále zajímavějších výsledků na poli vědy tak na poli spolupráce firmami a dalšími institucemi.

Projekt STUVIN (Studium, výzkum a inovace) má několik ambiciózních úkolů spočívajících v přípravě doktorských programů, a to vytvořit dva nové studijní programy a rozšířit dva stávající. Vedle toho je řešen komplementární projekt INVUST (Rozvoj přístrojového vybavení pro přírodovědné a technické doktorské programy) zajistí nezbytnou infrastrukturu a přístrojové vybavení laboratoří, díky kterým se výzkumné kapacity zkvalitní, rozšíří a bude tak možno dostát cílů STUVINU.

Nanovlákenné struktury pro medicínské aplikace

Tenká jako tisícina lidského vlasu, taková jsou nanovlákna. Zmínky o nanovlákenných materiálech, vrstvách a membránách se v posledních letech postupně objevovaly stále častěji a dnes se již jedná o oblíbenou technologii poutající značnou pozornost. To má ovšem velmi dobrý důvod…

Obr. 1: Nanovlákenná struktura (průměry vláken ∼ 600 nm)

Nanovlákenné materiály jsou v myslích lidí spojeny především s filtrací a v dnešní době se  pravděpodobně jedná o hlavní z řady perspektivních aplikací této technologie. Za výjimečné filtrační schopnosti vděčí nanovlákenné vrstvy především své jedinečné struktuře. Ta díky systému pórů mezi jednotlivými nanovlákny tvoří velmi jemnou síť, která mechanicky filtruje i drobné částice s rozměry menšími než jeden mikrometr, navíc při zachování relativně vysoké prodyšnosti materiálu. Nanovlákna lze také modifikovat a docílit tak vázání těžkých kovů či jiných škodlivých látek, které chceme z filtrovaného média odstranit. Při vhodné kombinaci materiálů a jejich správné modifikaci tak mohou být nanovlákenné struktury ideálním kandidátem pro poslední fázi filtračního procesu vody či vzduchu a přispět tak k řešení jednoho z aktuálních globálních problémů lidstva.

Zmiňované vlastnosti lze však využít také jinak. Jemnými nanovlákennými materiály neprojdou vlivem svých rozměrů ani mikroorganismy. Nanovlákenné membrány tak mohou tvořit klíčovou složku třeba ústních roušek. Připočteme-li skutečnost, že nanovlákna dokážeme vyrobit i z přírodních polymerů, jež propůjčují strukturám své unikátní vlastnosti, získáme ideální materiál i pro další medicínské aplikace. Například nanovlákenné obvazy z chitosanu brání průniku mikroorganismů, zachycené mikroby aktivně usmrcují, podporují hojení rány a umožňují jí “dýchat” při zachování sterilních podmínek.

Obr. 2: Buněčná kultura rostoucí na nanovlákenném substrátu (vitálně barvené buňky)

Další z řady biomedicínských aplikací je využití nanovlákenných materiálů jakožto substrátů při buněčných kultivacích. Morfologie nanovlákenných struktur je podobná mezibuněčné hmotě (tzv. extracelulární matrix – ECM), která uvnitř těl živočichů poskytuje rostoucím buňkám strukturní a biochemickou podporu. Pomocí vhodných nanovlákenných vrstev tak lze docílit vyšší efektivity buněčných kultivací a vhodným designem substrátu též řídit charakter růstu kultur. Díky tomu jsou nanovlákenné struktury cenným nástrojem tkáňového inženýrství.

Obr. 3: Přístroj InoSPIN MINI pro tvorbu nanovláken od firmy InoCure s.r.o.

Nanovlákna jsou vytvářena pomocí tzv. elektrostatického zvlákňování (angl. “electrospinning”). Během tohoto procesu dochází k formování nanovláken z polymerního roztoku vlivem silného elektrostatického pole. Elektrostatické zvlákňování existuje v řadě variant. Například cestu efektivní průmyslové výrobě nanovlákenných materiálů otevřel až známý český patent NanospiderTM. Mimo výzkumné infrastruktury umožňující kompletní fyzikálně-chemickou i biologickou analýzu vzorků disponuje Univerzita J. E. Purkyně též plně vybavenou laboratoří elektrostatického zvlákňování.

Kontakty:
Mgr. Jan Malý, Ph.D., jan.maly@ujep.cz, PřF UJEP – KBI
Mgr. David Poustka, davidpoustka@seznam.cz, PřF UJEP – KBI

Studenti UJEP prezentovali výsledky hodnocení děčínské zeleně v Drážďanech

Poslední lednový pátek se čeští a němečtí studenti věnovali prezentaci finálních výsledků hodnocení zelenomodré infrastruktury v Děčíně. Třetí a konečné setkání v rámci semestrálního studentského kurzu „Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně“ se uskutečnilo v Leibniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR).

Setkání bylo završením půlroční práce, která obsahovala mapování městských ekosystémů v Děčíně (první polovina října) v oblasti Kvádrberku, zámku Děčín a Mariánské louky. V průběhu listopadu pak smíšené česko-německé skupiny studentů zpracovávaly semestrální projekty, které byly zaměřeny na hodnocení ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a zeleno-modré infrastruktury v mapovaných oblastech. Na konci listopadu v Drážďanech proběhla první prezentace projektů.

Debata studentů z UJEP a z Anhaltské univerzity aplikovaných věd v Bernburgu, autor: Ondřej Šmíd

V prosinci 2018 a v lednu 2019 pak studenti postupovali podle předem vybrané metodiky a rozdělily jednotlivé vymezené plochy do 3 kategorií: stanovištní podmínky, rekreační funkce a kulturní dědictví. K těmto plochám poté přiřazovali jednotlivé indikátory. Pro indikátory byla vytvořena 4 bodová škála od nízké, přes střední, vysoké až po velmi vysoké hodnoty. Studenti tak v lokalitě hodnotili například produkci chladného vzduchu a ochlazování, propustnost povrchů, nebo možnosti k rekreaci. Pomocí nástrojů GIS pak byly tyto výsledky vizualizovány v podobě několika digitálních map.Prezentace studentských projektů, autor: Ondřej Šmíd

„Dnes jsme společně s kolegy z Ahaltské univerzity prezentovali výsledky hodnocení jednotlivých zelených a modrých ploch mapovaných v Děčíně. V průběhu zpracovávání jsme narazili na řadu problémů, které jsme však s pomocí vyučujících dokázali vyřešit. Zajímavý byl též trochu odlišný pohled českých a německých studentů na hodnocení jednotlivých funkcí městské infrastruktury. Díky tomuto kurzu jsme si prohloubili komunikaci v jiných jazycích, zjistili, že se i v zemích západně od nás používají při výzkumu podobné metody a hlavně jsme získali nové zahraniční přátele, což je podle mého názoru jeden z neméně důležitých přínosů těchto mezinárodních kurzů,“ komentuje práci v projektu Ondřej Šmíd, student z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Výsledné hodnoty ekosystémových služeb, autor: Ondřej Šmíd

Studenti obou univerzit ještě musí do konce března výsledné poznatky zpracovat do podoby 10 stránkové eseje.

Kurz organizuje IEEP (UJEP-FSE) a je pořádán v rámci česko‑saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN, reg. č. 100282320) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Kontaktní osoba: Ing. Jiří Louda, Ph.D., IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku FSE UJEP, jiri.louda@ujep.cz, 608 468 676

 

Ceny hejtmana Ústeckého kraje za vědu a výzkum

Další laureátka ceny hejtmana za vědu a výzkum z týmu MATEQ na UJEP.

Letos obdržela cenu hejtmana Zdeňka Kolská z Přírodovědecké fakulty jako ocenění za vědu a výzkum v oboru fyzikální chemie za rok 2017. „Příběh UJEP“ Zdeňky Kolské naleznete zde, bezprostřední reakce v článku Ústeckých novinek.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje uděluje Cenu hejtmana Ústeckého kraje jako ocenění za vynikající občanské zásluhy o rozvoj Ústeckého kraje nebo hrdinské a jiné výjimečné činy jednotlivých osob skupin osob. Mezi pět oblastí patří i věda a výzkum (ostatní jsou: regionální rozvoj, sociální a zdravotní oblast včetně záchrany lidského života, kultura, sport).

V minulých letech se laureáty této ceny stali další dva kolegové z týmu MATEQ, a to: Jaroslav Pavlík (2013) a Pavel Janoš (2016).

Jaroslav Pavlík Pavel Janoš

Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko – ČR

Kdy se dočkáme toho, že do Prahy z Ústí nad Labem dojedeme za necelou půl hodinu? Co všechno je spojené s výstavbou vysokorychlostní trati v Ústí nad Labem? Tím se zabývala konference v rámci projektu Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko – ČR, která se konala ve čtvrtek 25. 10. 2018 v kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Předmětem konference byla plánovaná vysokorychlostní vlaková trať spojující Drážďany, Ústí nad Labem a Prahu. Prezentovány byly dosavadní výsledky práce jednotlivých účastníků projektu.

Představitelé České geologické služby a Saského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii představili možnosti vedení trasy podkrušnohorského železničního tunelu, jehož výstavba může být z důvodu geologických podmínek poměrně komplikovaná. Možným nárůstem počtu cestujících a dopady vybudování nové trati na osobní i nákladní dopravu v jednotlivých městech Saska a Ústeckého kraje se zabývali dopravní experti z řad SŽDC, SUDOP a Saského ministerstva průmyslu, práce a dopravy.

Pracovníci UJEP představili první výsledky probíhajícího dotazníkového šetření: „Zdá se, že nové vysokorychlostní spojení mezi Drážďanami, Ústím nad Labem a Prahou bude atraktivní zejména pro cestující, kteří mezi zmíněnými českými městy cestují za prací nebo za studiem. Přeshraniční cesty se týkají spíše příležitostných výletníků, pro které je důležitější cena jízdného než časová úspora. I proto lze z dosavadních výsledků vyčíst větší ochotu českých cestujících zaplatit za rychlejší cestu vlakem vyšší jízdné oproti dotazovaným na saské straně,“ řekl Mgr. Vladan Hruška, Ph.D. z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v rámci svého příspěvku.

Dotazníkové šetření prováděné ve vlacích, na nádražích a zastávkách v Praze a Ústí nad Labem studenty této univerzity bude dokončeno na jaře 2019, výsledky pak budou sloužit jako podklad pro další plánování vysokorychlostní tratě a budou představeny široké veřejnosti na dalších akcích v rámci projektu i mimo něj.

Na konferenci vystoupili zástupci projektových partnerů z České republiky a Svobodného státu Sasko, jimiž jsou:

  • Česká geologická služba
  • Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie
  • Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr
  • Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
  • Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Projekt je realizován v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 spolufinancovaného Evropskou unií. Jeho lídrem je Správa železniční dopravní cesty. Univerzita J. E Purkyně v Ústí nad Labem je spolu s Českou geologickou službou jedním z českých partnerů.

Čerpáno z Tiskové zprávy UJEP: KONFERENCE K VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATI V ÚSTÍ NAD LABEM, Ústí nad Labem 29. 10. 2018

 Odkaz na projekt:
https://www.szdc.cz/interreg-sn-cz.html