Návštěvy zahraničních expertů na UJEP

UJEP dlouhodobě aktivně spolupracuje se zahraničním. V rámci projektu STUVIN navštívilo ústeckou univerzitu hned několik zahraničních expertů. Pro Univerzitu to bylo velkým přínosem, protože díky tomu měli jak pracovníci, tak studenti i veřejnost možnost pro vzájemná setkání a diskuse na různorodá témata. Zároveň jsou tak sdíleny zkušenosti, které jsou zúročeny při tvorbě nových studijních oborů.

Během řešení projektu STUVIN, jež je koordinován z Fakulty životního prostředí, bylo zprostředkováno mnoho stáží pracovníků FŽP a PŘF a zároveň na UJEP přijeli velmi zajímaví a ve svých oborech významní hosté. Přinášíme přehled těch nejzajímavějších návštěvníků.

Mezi tyto experty patří:

Dr. CAMPBELL G. FLEMING působí v EnviroCentre ve Velké Británii (navštívil UJEP v listopadu roku 2017)

  • výkonný ředitel společnosti EnviroCentre
  • zkušenosti v oboru minerálů, environmentálního poradenství a čtyřletého výzkumu v oblasti hydrogeologie; zkušenosti v oblasti hydrogeologického hodnocení, od výpočtového hydrogeologického modelování a hodnocení až po praktické projektové šetření
  • jeho návštěva proběhla v rámci přípravy programu Obnovy krajiny
  • přednášel pro české studenty a studenty Erasmu i veřejnost na téma revitalizace krajiny a vodních toků

prof. LAWRENCE C. DAVIS působí v Kansas State University, USA (navštívil UJEP v listopadu roku 2017)

  • expert v oboru fytoremediací, environmentálních fytotechnologií, rostlinné biochemie, molekulární biologie, rostlinné bioremediace, fixace dusíku a vědeckého vzdělávání
  • návštěva v rámci přípravy programu Environmentální chemie a technologie
  • přednášel zde pro akademiky i studenty na téma fytomediací s využitím energetických plodin

Profesor Davis na UJEPu.

MARCELA BILEK, PhD, MBA působí na The University of Sydney v Austrálii (navštívila UJEP v prosinci roku 2017)

  • vedoucí výzkumné skupiny Aplikované a plazmatické fyziky
  • zkoumá fyziku materiálů, ukládání a zpracování plazmatu, materiály s tenkými vrstvami, vakuové zasklení, obnovitelné a udržitelné energie a vede mezioborový výzkum v oblastech biointerfaces a medicíny
  • navštívila univerzitu v rámci přípravy programu Aplikovaná fyzika materiálů

prof. LUDVIK MARTINU, PEng., PhD působí v Polytechnique Montréal v Kanadě (navštívil UJEP v prosinci roku 2017)

  • ředitel výzkumné skupiny Thin-Film Physics and Technology Research Group
  • výzkum provádí především ve strojírenství povrchů a tenkých vrstev (optické, mechanické, tribologické a elektrické vlastnosti)
  • odborné znalosti v oblasti nátěrů (optických, ochranných a multifunkčních), inteligentních materiálů, optických filtrů (návrh a výroba) a povlaků na plastových podkladech
  • navštívil univerzitu v rámci přípravy programu Aplikovaná fyzika materiálů

prof. STEVEN S. RIPP působí na University of Tennessee v USA (navštívil UJEP v dubnu roku 2018)

  • expert na konstrukci a využití tzv. bioreportérů – geneticky modifikovaných buněk, které jsou schopné reagovat na přítomnost vnějších faktorů produkcí snadno měřitelného signálu (např. bioluminiscence nebo fluorescence)
  • návštěva v rámci přípravy programu Environmentální chemie a technologie
  • v dubnu 2018 se zúčastnil semináře Academic Writing pořádaného Univerzitou J. E. Purkyně

Profesor Ripp při diskuzi na semináři Academic Writing.

Pro každého z těchto zahraničních kapacit byl připraven program na celou dobu jejich pobytu. Byla jim představena Univerzita a měli možnost prohlédnout si například specializované laboratoře. Každý z těchto expertů přinesl na půdu školy své znalosti a zkušenosti, o kterých zde přednášeli a diskutovali. S každým z nich byla vedena konzultace na témata, jako je například porovnání aktuálního stavu přípravy programů s ohledem na průběh výuky v zahraničních institucích, výměna informací o principech doktorských studií a jejich financování nebo konzultace zkušeností se vzděláváním doktorandů na zahraničních institucích.

Mezi domácí instituce návštěvníků patří:

  • EnviroCentre, Velká Británie – společnost zaměřená na environmentálně orientované poradenství; zabývá se provozem a vývojem lodních přístavů, vývojem a dodávkami energií, ochranou životního prostředí a dodržováním předpisů, a s tím souvisejícími stavebními činnostmi
  • Kansas State University, USA – komplexní výzkumná grantová instituce, založena v roce 1863
  • The University of Sydney, Austrálie – australská univerzita založena v roce 1850, její výzkumné týmy pracují na vytváření čistších paliv, rychlejšího internetu, léčby chronických onemocnění a udržitelnějších způsobů života
  • Polytechnique Montréal, Kanada – je vlajkovou lodí strojírenství v Québecu, jedna z předních kanadských institucí v oblasti strojírenství a výzkumu, založena roku 1873
  • University of Tennessee, USA – je vlajkovou lodí grantových univerzit v Tennessee, veřejná výzkumná instituce, založena v roce 1794

Mezinárodní návštěvy, jak zahraničních expertů na půdě naší univerzity, tak stáže našich pracovníků na půdě zahraničních univerzit, jsou přínosné jak k získávání informací, tak k budování dobrých vztahů. Přispívá to k rozvíjení spolupráce Univerzity J. E. Purkyně se zahraničními univerzitami, což má ve výsledku pozitivní vliv jak na zkvalitňování studijních oborů, tak na rozvoj kvalifikace univerzitních pracovníků, což se vše zúročí v úrovni výuky a schopnosti dosahovat stále zajímavějších výsledků na poli vědy tak na poli spolupráce firmami a dalšími institucemi.

Projekt STUVIN (Studium, výzkum a inovace) má několik ambiciózních úkolů spočívajících v přípravě doktorských programů, a to vytvořit dva nové studijní programy a rozšířit dva stávající. Vedle toho je řešen komplementární projekt INVUST (Rozvoj přístrojového vybavení pro přírodovědné a technické doktorské programy) zajistí nezbytnou infrastrukturu a přístrojové vybavení laboratoří, díky kterým se výzkumné kapacity zkvalitní, rozšíří a bude tak možno dostát cílů STUVINU.

Nanovlákenné struktury pro medicínské aplikace

Tenká jako tisícina lidského vlasu, taková jsou nanovlákna. Zmínky o nanovlákenných materiálech, vrstvách a membránách se v posledních letech postupně objevovaly stále častěji a dnes se již jedná o oblíbenou technologii poutající značnou pozornost. To má ovšem velmi dobrý důvod…

Obr. 1: Nanovlákenná struktura (průměry vláken ∼ 600 nm)

Nanovlákenné materiály jsou v myslích lidí spojeny především s filtrací a v dnešní době se  pravděpodobně jedná o hlavní z řady perspektivních aplikací této technologie. Za výjimečné filtrační schopnosti vděčí nanovlákenné vrstvy především své jedinečné struktuře. Ta díky systému pórů mezi jednotlivými nanovlákny tvoří velmi jemnou síť, která mechanicky filtruje i drobné částice s rozměry menšími než jeden mikrometr, navíc při zachování relativně vysoké prodyšnosti materiálu. Nanovlákna lze také modifikovat a docílit tak vázání těžkých kovů či jiných škodlivých látek, které chceme z filtrovaného média odstranit. Při vhodné kombinaci materiálů a jejich správné modifikaci tak mohou být nanovlákenné struktury ideálním kandidátem pro poslední fázi filtračního procesu vody či vzduchu a přispět tak k řešení jednoho z aktuálních globálních problémů lidstva.

Zmiňované vlastnosti lze však využít také jinak. Jemnými nanovlákennými materiály neprojdou vlivem svých rozměrů ani mikroorganismy. Nanovlákenné membrány tak mohou tvořit klíčovou složku třeba ústních roušek. Připočteme-li skutečnost, že nanovlákna dokážeme vyrobit i z přírodních polymerů, jež propůjčují strukturám své unikátní vlastnosti, získáme ideální materiál i pro další medicínské aplikace. Například nanovlákenné obvazy z chitosanu brání průniku mikroorganismů, zachycené mikroby aktivně usmrcují, podporují hojení rány a umožňují jí “dýchat” při zachování sterilních podmínek.

Obr. 2: Buněčná kultura rostoucí na nanovlákenném substrátu (vitálně barvené buňky)

Další z řady biomedicínských aplikací je využití nanovlákenných materiálů jakožto substrátů při buněčných kultivacích. Morfologie nanovlákenných struktur je podobná mezibuněčné hmotě (tzv. extracelulární matrix – ECM), která uvnitř těl živočichů poskytuje rostoucím buňkám strukturní a biochemickou podporu. Pomocí vhodných nanovlákenných vrstev tak lze docílit vyšší efektivity buněčných kultivací a vhodným designem substrátu též řídit charakter růstu kultur. Díky tomu jsou nanovlákenné struktury cenným nástrojem tkáňového inženýrství.

Obr. 3: Přístroj InoSPIN MINI pro tvorbu nanovláken od firmy InoCure s.r.o.

Nanovlákna jsou vytvářena pomocí tzv. elektrostatického zvlákňování (angl. “electrospinning”). Během tohoto procesu dochází k formování nanovláken z polymerního roztoku vlivem silného elektrostatického pole. Elektrostatické zvlákňování existuje v řadě variant. Například cestu efektivní průmyslové výrobě nanovlákenných materiálů otevřel až známý český patent NanospiderTM. Mimo výzkumné infrastruktury umožňující kompletní fyzikálně-chemickou i biologickou analýzu vzorků disponuje Univerzita J. E. Purkyně též plně vybavenou laboratoří elektrostatického zvlákňování.

Kontakty:
Mgr. Jan Malý, Ph.D., jan.maly@ujep.cz, PřF UJEP – KBI
Mgr. David Poustka, davidpoustka@seznam.cz, PřF UJEP – KBI

Studenti UJEP prezentovali výsledky hodnocení děčínské zeleně v Drážďanech

Poslední lednový pátek se čeští a němečtí studenti věnovali prezentaci finálních výsledků hodnocení zelenomodré infrastruktury v Děčíně. Třetí a konečné setkání v rámci semestrálního studentského kurzu „Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně“ se uskutečnilo v Leibniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR).

Setkání bylo završením půlroční práce, která obsahovala mapování městských ekosystémů v Děčíně (první polovina října) v oblasti Kvádrberku, zámku Děčín a Mariánské louky. V průběhu listopadu pak smíšené česko-německé skupiny studentů zpracovávaly semestrální projekty, které byly zaměřeny na hodnocení ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a zeleno-modré infrastruktury v mapovaných oblastech. Na konci listopadu v Drážďanech proběhla první prezentace projektů.

Debata studentů z UJEP a z Anhaltské univerzity aplikovaných věd v Bernburgu, autor: Ondřej Šmíd

V prosinci 2018 a v lednu 2019 pak studenti postupovali podle předem vybrané metodiky a rozdělily jednotlivé vymezené plochy do 3 kategorií: stanovištní podmínky, rekreační funkce a kulturní dědictví. K těmto plochám poté přiřazovali jednotlivé indikátory. Pro indikátory byla vytvořena 4 bodová škála od nízké, přes střední, vysoké až po velmi vysoké hodnoty. Studenti tak v lokalitě hodnotili například produkci chladného vzduchu a ochlazování, propustnost povrchů, nebo možnosti k rekreaci. Pomocí nástrojů GIS pak byly tyto výsledky vizualizovány v podobě několika digitálních map.Prezentace studentských projektů, autor: Ondřej Šmíd

„Dnes jsme společně s kolegy z Ahaltské univerzity prezentovali výsledky hodnocení jednotlivých zelených a modrých ploch mapovaných v Děčíně. V průběhu zpracovávání jsme narazili na řadu problémů, které jsme však s pomocí vyučujících dokázali vyřešit. Zajímavý byl též trochu odlišný pohled českých a německých studentů na hodnocení jednotlivých funkcí městské infrastruktury. Díky tomuto kurzu jsme si prohloubili komunikaci v jiných jazycích, zjistili, že se i v zemích západně od nás používají při výzkumu podobné metody a hlavně jsme získali nové zahraniční přátele, což je podle mého názoru jeden z neméně důležitých přínosů těchto mezinárodních kurzů,“ komentuje práci v projektu Ondřej Šmíd, student z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Výsledné hodnoty ekosystémových služeb, autor: Ondřej Šmíd

Studenti obou univerzit ještě musí do konce března výsledné poznatky zpracovat do podoby 10 stránkové eseje.

Kurz organizuje IEEP (UJEP-FSE) a je pořádán v rámci česko‑saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN, reg. č. 100282320) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Kontaktní osoba: Ing. Jiří Louda, Ph.D., IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku FSE UJEP, jiri.louda@ujep.cz, 608 468 676

 

Ceny hejtmana Ústeckého kraje za vědu a výzkum

Další laureátka ceny hejtmana za vědu a výzkum z týmu MATEQ na UJEP.

Letos obdržela cenu hejtmana Zdeňka Kolská z Přírodovědecké fakulty jako ocenění za vědu a výzkum v oboru fyzikální chemie za rok 2017. „Příběh UJEP“ Zdeňky Kolské naleznete zde, bezprostřední reakce v článku Ústeckých novinek.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje uděluje Cenu hejtmana Ústeckého kraje jako ocenění za vynikající občanské zásluhy o rozvoj Ústeckého kraje nebo hrdinské a jiné výjimečné činy jednotlivých osob skupin osob. Mezi pět oblastí patří i věda a výzkum (ostatní jsou: regionální rozvoj, sociální a zdravotní oblast včetně záchrany lidského života, kultura, sport).

V minulých letech se laureáty této ceny stali další dva kolegové z týmu MATEQ, a to: Jaroslav Pavlík (2013) a Pavel Janoš (2016).

Jaroslav Pavlík Pavel Janoš

Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko – ČR

Kdy se dočkáme toho, že do Prahy z Ústí nad Labem dojedeme za necelou půl hodinu? Co všechno je spojené s výstavbou vysokorychlostní trati v Ústí nad Labem? Tím se zabývala konference v rámci projektu Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko – ČR, která se konala ve čtvrtek 25. 10. 2018 v kampusu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Předmětem konference byla plánovaná vysokorychlostní vlaková trať spojující Drážďany, Ústí nad Labem a Prahu. Prezentovány byly dosavadní výsledky práce jednotlivých účastníků projektu.

Představitelé České geologické služby a Saského úřadu pro životní prostředí, zemědělství a geologii představili možnosti vedení trasy podkrušnohorského železničního tunelu, jehož výstavba může být z důvodu geologických podmínek poměrně komplikovaná. Možným nárůstem počtu cestujících a dopady vybudování nové trati na osobní i nákladní dopravu v jednotlivých městech Saska a Ústeckého kraje se zabývali dopravní experti z řad SŽDC, SUDOP a Saského ministerstva průmyslu, práce a dopravy.

Pracovníci UJEP představili první výsledky probíhajícího dotazníkového šetření: „Zdá se, že nové vysokorychlostní spojení mezi Drážďanami, Ústím nad Labem a Prahou bude atraktivní zejména pro cestující, kteří mezi zmíněnými českými městy cestují za prací nebo za studiem. Přeshraniční cesty se týkají spíše příležitostných výletníků, pro které je důležitější cena jízdného než časová úspora. I proto lze z dosavadních výsledků vyčíst větší ochotu českých cestujících zaplatit za rychlejší cestu vlakem vyšší jízdné oproti dotazovaným na saské straně,“ řekl Mgr. Vladan Hruška, Ph.D. z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v rámci svého příspěvku.

Dotazníkové šetření prováděné ve vlacích, na nádražích a zastávkách v Praze a Ústí nad Labem studenty této univerzity bude dokončeno na jaře 2019, výsledky pak budou sloužit jako podklad pro další plánování vysokorychlostní tratě a budou představeny široké veřejnosti na dalších akcích v rámci projektu i mimo něj.

Na konferenci vystoupili zástupci projektových partnerů z České republiky a Svobodného státu Sasko, jimiž jsou:

  • Česká geologická služba
  • Sächsisches Landesamt für Umwelt, Landwirtschaft und Geologie
  • Sächsisches Staatsministerium für Wirtschaft, Arbeit und Verkehr
  • Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
  • Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Projekt je realizován v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 spolufinancovaného Evropskou unií. Jeho lídrem je Správa železniční dopravní cesty. Univerzita J. E Purkyně v Ústí nad Labem je spolu s Českou geologickou službou jedním z českých partnerů.

Čerpáno z Tiskové zprávy UJEPKONFERENCE K VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATI V ÚSTÍ NAD LABEM, Ústí nad Labem 29. 10. 2018

 Odkaz na projekt:
https://www.szdc.cz/interreg-sn-cz.html

Legenda Vernon Smith na UJEP

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii přijel na pozvání FSE UJEP. Na půdě univerzity v Ústí nad Labem přijal čestný doktorát, pokřtil nově vznikající laboratoř behaviorálních studií a poté vystoupil v Praze v rámci Prague Conference on Behavioral Sciences 2018.

Vernon L. Smith obdržel Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2002 za „ustanovení laboratorních experimentů jako nástroje empirické ekonomické analýzy“. Laboratorní experimenty jsou nedílnou součástí behaviorální ekonomie, o jejíž rozvoj usiluje Fakulta sociálně ekonomická a je zakotvená v projektu Smart City – Smart Region – Smart Community, který v současnosti FSE s kolegy z dalších fakult řeší.

Návštěva Vernona Smithe na naší univerzitě začala přátelskou rozpravou se zástupci FSE a rektorátu univerzity, pokračovala křtem vznikající experimentální laboratoře behaviorálních studií v prostorách kampusu UJEP a vyvrcholila slavnostním ceremoniálem udělení titulu doctor honoris causa. Předání titulu následoval rozhovor mezi pány Smithem a Zíkou.

Z ceremoniálu byl pořízen videozáznam, který můžete shlédnout na tomto odkazu.

Více k tématu behaviorální ekonomie např. zde.

Lze také shlédnout přednášku o behaviorální ekonomii Vojtěcha Zíky, která proběhla 17. května na půdě UJEP ze záznamu v čase 0:11:00 – 1:04:00.

Experimentální laboratoř je popsána v rozhovoru s doktorandem FSE UJEP V. Zíkou, zároveň ředitelem Centra behaviorálních experimentů (CEBEX) v Praze, laboratoře podobné té, která se buduje na UJEP, který uveřejnil portál Refresher. Vznikající experimentální laboratoř pro behaviorální vědy bude svou kapacitou řadit k nejvýznamnějším v ČR.

SMART
SMART PROJEKTY

UJEP na Kansas State University

Tři vědci z týmů MATEQ a SMART vystoupili na semináři „Hazardous Waste Engineering Seminar: Phytotechnology with Biomass Production“, který organizovala pro své studenty i odbornou veřejnost Kansas State University (USA).

Cílem vzdělávacího semináře bylo shrnout poznatky v oblasti fytoremediací – využití rostlin ke snižování znečištění půd a zlepšení jejich kvality. Přednášky se orientovaly především Ozdobnici obrovskou (Miscanthus x giganteus), která je perspektivní pro současnou fytoremediaci s produkcí dále použitelné rostlinné biomasy.

Kromě tří zástupců UJEP (prof. Valentina Pidlisnyuk a doc. Josef Trögl z Fakulty životního prostředí, prof. Jiřina Jílková z Fakulty sociálně-ekonomické) přednášeli na semináři i další zahraniční hosté z Ukrajiny, Německa, Polska a samozřejmě zástupci domovské KSU, mj. laureát Nobelovy ceny prof. Charlese Rice. Závěr byl věnován diskuzi o potřebách dalšího výzkumu v této oblasti a jeho financování.

Materiály i videa ze semináře jsou pro nekomerční využití volně k dispozici na stránkách KSU zde.

Přednášky vědců z UJEP:

Co je to Ozdobnice obrovská?

Ozdobnice obrovská (Miscanthus x giganteus) je trvalá tráva dosahující v optimálních podmínkách výšky až 4 metry. Její suchá biomasa má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím. Trvalý travní porost Ozdobnice obrovské je schopen bez nároku na intenzivní zemědělství každoroční produkce po dobu nejméně 15-20 let. To řadí tuto rostlinu mezi tzv. energetické plodiny druhé generace, schopné produkovat biomasu trvale udržitelným způsobem – bez nároku na intenzivní obdělávání půd a při současném zlepšení půdních parametrů. Jde o triploidní hybrid, který netvoří semena a není tak invazivní.

Výzkumný tým z Fakulty životního prostředí pod vedením prof. Valentiny Pidlisnyuk z Fakulty životního prostředí se zabývá pěstováním této rostliny na problematických a kontaminovaných půdách k dosažení synergických environmentálních cílů – odstranění znečištění, zlepšení půdních parametrů a produkce obnovitelného zdroje energie.

Výzkum je aktuálně financován mezinárodním grantem NATO z programu Science for peace and security „New Phytotechnology for Cleaning Contaminated Military Sites“ (číslo projektu NATO SPS MYP G4687). Detaily o projektu jsou na webové stránce http://military-site-cleaning.cz/.