Rubrika: Město Ústí nad Labem

Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – přiznat či zapřít?

Připadá vám spojení průmyslové dědictví jako absurdní sousloví? Průmyslové dědictví máme všude kolem nás, každý ho vnímá, ale zároveň každý považuje za průmyslové dědictví něco jiného. V Ústeckém kraji hraje průmysl důležitou roli již více než století. Jak vnímají odkaz průmyslu instituce, které v kraji sídlí? Představujeme Vám další část do skládačky o průmyslovém dědictví na Ústecku, kterému se věnuje výzkumný tým z UJEP v rámci projektu „Smart City – Smart Region – Smart Community“.

Průmysl je historicky provázaný s rozvojem Ústeckého kraje, s jeho postavením v české, ale i zahraniční společnosti, ekonomice a dalších odvětvích. Průmysl tvaruje okolní krajinu, ovlivňuje život místních obyvatel a přispívá k místní image a identitě místa. Průmyslové dědictví je možné využít jako podnět pro zvýšení zaměstnanosti či zkvalitnění veřejného prostoru, nicméně tyto změny jsou závislé na hodnotách společnosti, ekonomické soběstačnosti, vzdělanosti a dalších předpokladech rozvíjející společnost. Toto břímě neleží pouze na občanech, ale také jednotlivých institucích, které mají prostor přetavit průmyslové dědictví v uchopitelnou podporu pozitivně rozvíjející region. Důležitý je samotný postoj a přístup k průmyslu a jeho dědictví. Je možné jej uvažovat jako podporu a znovu vytváření pozitivní image nebo naopak jako bariéru rozvoje. Dědictví odkazuje na pozůstatek průmyslu, který se dochoval do současnosti.

O tom, že je Ústecký kraj spjat s průmyslem se nedá nepochybovat. Ústecký kraj byl jedním z hlavních center rozvoje průmyslové revoluce v Česku, zejména v polovině 19. století odstartoval výrazný ekonomický růst. V současné době se však region potýká s vážnými sociálními a ekonomickými problémy, a to zejména kvůli sociální transformaci, která je výsledkem odsunu původní německé populace po druhé světové válce, pozdějšímu přesunu k centrálně plánované ekonomice a následným problémům spojenými s postsocialistickou transformací během 90. let.

Abychom dokázali popsat, co je v Ústeckém kraji nejčastěji považováno za průmyslové dědictví, ve 30 rozhovorech jsme oslovili vedení měst, kraje a další regionální instituce či organizace a také vedení tradičních regionálních průmyslových společností. Vnímání průmyslového dědictví se velmi liší napříč institucemi, které byly v tomto výzkumu v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community osloveny.

V kraji symbolickém údolími s komíny je překvapující, že častěji zmiňované jsou nehmotné prvky jako například původní značky, firemní jména či know how, než existující industriální architektura, tovární budovy nebo areály. Dále, již méně překvapující, že často bývají zdůrazňovány také negativní aspekty. Těmi jsou zejména brownfieldy, narušená krajina a nepříznivá sociální skladba.

Obr. 2: Budova Spolchemie, Ústí nad Labem (Autor: Vladan Hruška)

Mezi narativy individuálních skupin dotazovaných partnerů s ohledem na využití průmyslového dědictví pro rozvoj kraje byly velké rozdíly – výsledky shrnují vedoucí výzkumného týmu Vladan Hruška a Michaela Štěbetáková. „Zatímco existující tradiční firmy zdůrazňovaly jejich příspěvek k lokální image, rozvoji ekonomiky a vytváření pracovních míst, představitelé veřejné správy se spíše zaměřovaly na problémy způsobené transformací průmyslu především v 90. letech, na revitalizace brownfieldů, současnou sociální a fyzickou strukturu měst v regionu. Oproti tomu nevládní a kulturní organizace připouštěly možnou pozitivní roli průmyslového dědictví v regionálním rozvoji – změna image, nově vzniklý turismus či rozvíjející se kreativní průmysl.“

Otázkou je, k čemu nám slouží poznání průmyslového dědictví. Poznání slouží zejména k pochopení sounáležitosti průmyslového dědictví s krajinou i námi samotnými. Během minulého století měl průmysl v Ústeckém kraji důležitou roli. Jeho dědictví však může být výhodou v rozvoji i v současnosti. Nicméně aby průmyslové dědictví mohlo hrát pozitivní roli v regionálním rozvoji, je nutné vyšší zapojení tradičních průmyslových firem do veřejného života v tomto regionu.

Obr. 3: Výsledky rozhovorů s institucemi a firmami v Ústeckém kraji (Zdroj: UJEP, 2021)

V souvislosti s tímto tématem jsme již psali:

Oživeno designem, pozvánka na zámek (Průmyslové dědictví ústeckého kraje je jedním z významných témat v projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Nyní si můžeme prohlédnout originální zpracování průmyslového dědictví na nově otevřené výstavě v Litvínově, 26. 11. 2021)

Jak hodnotí obyvatelé Ústeckého kraje jeho průmyslové dědictví (Napříč třemi velkými městy Ústeckého kraje – Ústí nad Labem, Chomutov a Litvínov, provedeno šetření s cílem osvětlit vnímání kvality života a průmyslového dědictví ze strany místních obyvatel, a to nejen ve vztahu k samotným městům, ale i k regionu jako takovému, 27. 7. 2021)

Ústecký kraj vs. Česko aneb s trendovými křivkami vnímání kvality života proti stereotypům (Rozdíly ve vnímání životní úrovně mezi celorepublikovými hodnotami a hodnotami Ústeckého kraje, 29. 10. 2020)

Má Ústí potenciál těžit ze své minulosti? (Návrhy intervencí do veřejného prostředí v souvislosti s uplatněním průmyslového dědictví kraje, 9. 7. 2020.)

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Jak hodnotí obyvatelé Ústeckého kraje jeho průmyslové dědictví

Průmysl severních Čech je bezpochyby tím základním atributem dlouhodobě definujícím zdejší region. Často je ale příčinou negativního vnímání regionu. Celkový obraz Ústeckého kraje ve spojení s průmyslem se v moderní historii velmi měnil. Konec devatenáctého a začátek dvacátého století dal regionu podniky, které představovaly hnací motor tehdejšího rozvoje. Ať už byl jejich rozmach zbrzděn válečnými konflikty a jejich důsledky, transformací hospodářství či jinými odkazy minulého století, ocitly se v propadlišti dějin. Co znamenají pro současnost? A jak to celkově vidí místní? Těmito a dalšími otázkami se zabývá skupina vědců z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci projektu „Smart City – Smart Region – Smart Community“.

Obr. 1: Ústecký  kraj (autor Eva Nedorostová)

Ve spolupráci s agenturou STEM bylo napříč třemi velkými městy Ústeckého kraje – Ústí nad Labem, Chomutov a Litvínov, provedeno šetření s cílem osvětlit vnímání kvality života a průmyslového dědictví ze strany místních obyvatel, a to nejen ve vztahu k samotným městům, ale i k regionu jako takovému. Dotazováno bylo celkem 1058 osob a úvodem lze říci, že jejich výpovědi mohou být vodítkem k tomu, jak překonat zažitý stereotyp průmyslem poškozeného kraje.

Výsledky spokojenosti obyvatel se svým životem se napříč městy jevily jako velmi vyrovnané, více než 80 % dotazovaných hodnotí svou subjektivní spokojenost pozitivně. Největší podíl velmi či docela spokojených respondentů pak žije v Litvínově. Variabilnější výsledky se ukázaly v oblasti pouta občanů k městům. Nejsilnější vazbu k městu projevili dotazovaní v Litvínově, kde si téměř polovina respondentů nedovede představit, že by se odstěhovala jinam. Naopak nejslabší vazbu ke svému městu v tomto ohledu prokázali dotazovaní z Chomutova, odkud by se téměř třetina dotázaných „s lehkým srdcem odstěhovala“.

A na co jsou respondenti ve svém kraji nejvíce hrdí? Více než třetina respondentů ve všech sledovaných městech se shodla na přírodních podmínkách Ústeckého kraje, jakožto největším zdroji hrdosti v kraji. Mezi další nejčastější odpovědi se pak dostal „sport, kultura nebo zoo“, ale i „historické památky a architektura“, které se nesporně váží právě i k průmyslovému dědictví. Mezi nejčastější ale patřila i odpověď, že respondent nevidí nic, na co by byl v kraji hrdý (přibližně 16 %).

Přestože více než třetina dotazovaných ve všech vybraných městech uvedla, že je škoda, že se nepodařilo zachovat dřívější význam průmyslových podniků v kraji, většina respondentů se zároveň přiklání k potřebě rozvíjet v současnosti jiná hospodářská odvětví. Takové přesvědčení může být postaveno na evidenci zátěží, které průmysl v minulém století přinesl a důraz na environmentální aspekty dnešní doby, či nízký potenciál původních odvětví. Mezi tvrzeními, že „lidé, kteří pocházejí odjinud, jsou k Ústeckému kraji spíše kritičtí“ a „průmysl uškodil vnímání Ústeckého kraje mezi ostatními obyvateli Česka“ se projevila výrazná shoda v zastoupení odpovědí, převážně tedy souhlasných. Tím lze konstatovat, že si obyvatelé kraje uvědomují, že průmysl je příčinou negativního vnímání kraje ostatními Čechy.

Obr. 2: Hodnocení průmyslových areálů ve městech Ústí nad Labem, Chomutov a Litvínov, 2020 (Zdroj: Stem, 2020)

V hodnocení původních průmyslových areálů lze u respondentů z Ústí nad Labem a Chomutova pozorovat podobné, a to více negativní trendy v odpovědích nežli v Litvínově. Litvínované považují průmyslové památky, na rozdíl od zbylých dotázaných, za důležitou tradici svého města a jejich stav hodnotí jako spíše udržovaný. Respondenti z Ústí nad Labem a Chomutova se naopak přiklání k názoru, že se jedná o objekty spíše zanedbané, architektonicky ošklivé a obyvatelům měst škodící. V čem však mají respondenti ve vybraných městech více jednotný názor je to, že vnímají průmyslové areály spíš jako důležité pro rozvoj města, než jako zbytečné pozůstatky minulosti.

Obr. 3. Ústí a Setuza (autor Vladan Hruška)

A které původní podniky považují respondenti za typické pro jejich město? V Ústí nad Labem jsou to především chemické závody Spolchemie a Setuza. Pro dvě třetiny dotazovaných Chomutovanů jsou to Mannesmannovy válcovny trub. V Litvínově zvítězila Pickova továrna, chemička a Rieckenova přádelna. Respondenti by výrobu v těchto podnicích nejčastěji zachovali či obnovili. Druhým nejčastějším záměrem by podle místních bylo přestavět areály pro neprůmyslové – kulturní či rekreační využití. V neposlední řadě by pak často průmyslovou výrobu v areálu rozšířili.

Obr. 4: Designová korporátní značka Riecken|design, inspirována vzory ze stěn z Rieckenovy vily. Vzory byly zrekonstruovány, i s moderní modifikací. (Výběr ze souboru designových návrhů) (Autoři Kristýna Onallah Denisa Körnerová Adéla Nestlerová Rok: 2020)

Ačkoliv výsledky tohoto šetření nelze považovat za platné pro celou společnost v rámci regionu, můžeme zde vidět určitý optimismus ze strany obyvatel, kteří region a jeho průmyslovou historii nevnímají tak negativně, jak by se dalo očekávat například při sledování mediálního obrazu, v němž je stále ještě kraj vykreslován jako problematický a postižený průmyslem. A tak považujeme za důležité ve spolupráci s veřejností překonávat dosavadní klišé a zajímat se o to, jakou roli může průmyslové dědictví hrát v budování pozitivní image regionu.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

V souvislosti s tímto tématem jsme již psali:

Má Ústí potenciál těžit ze své minulosti? (Návrhy intervencí do veřejného prostředí v souvislosti s uplatněním průmyslového dědictví kraje, 9. 7. 2020.)

Ústecký kraj vs. Česko aneb s trendovými křivkami vnímání kvality života proti stereotypům (Rozdíly ve vnímání životní úrovně mezi celorepublikovými hodnotami a hodnotami Ústeckého kraje, 29. 10. 2020)

Jak se píše o průmyslovém kraji aneb Ústecko v médiích

Pohled na Ústecký kraj a jeho celkovou image lidé napříč Českem hodnotí různě. Svůj názor často staví na dojmech vycházejících z mediálních zpráv informujících o stavu životního prostředí, strukturálních problémech, korupčních kauzách či vedlejších vlivech průmyslu, které na kraj nevrhají příliš dobré světlo. Je to ale s regionem Ústecka opravdu tak zlé? Na otázku, o čem se ve skutečnosti píše, a zda se média věnují i pozitivům v kraji se snažila najít odpověď skupina výzkumníků v rámci projektu „Smart City – Smart Region – Smart Community“.  

Šetření provedené ve spolupráci s agenturou NEWTON Media analyzovalo mediální prostor ve vztahu k Ústecko-chomutovské aglomeraci v období od června 2014 do května 2019. Cílem této analýzy bylo zjistit, jak je ve vybraných médiích prezentována právě průmyslová výroba tohoto regionu, které je často přisuzována role onoho „darebáka“ kazícího image kraje. Předmětem zkoumání bylo přes šest tisíc článků publikovaných celostátními deníky a jejich webovými protějšky.

„Nejčastěji jsme se dočetli o kriminálních kauzách, nehodách a haváriích“, vysvětluje Eva Nedorostová, členka projektového týmu. Jednoznačnými „zástupci“ této skupiny byli například výbuch v litvínovské chemičce téhož roku, odsouzení Aleny Vitáskové kvůli podvodu v kauze solárních elektráren či otázka prolomení těžebních limitů otevřená tehdejším ministrem průmyslu Janem Mládkem v roce 2015. Druhou nejčastěji medializovanou byla kategorie „odvětví, regionální a obchodní značky“, zde se nejčastěji psalo o výrobě skla, porcelánu a keramiky, výjimečnou pozici měla v této oblasti společnost AGC na Teplicku se svou výrobou skel pro automobilový průmysl.

Nebyl by to ale český národ, kdyby se nezajímal o pivovary, a to nejen ty tradiční, jako ten ve Velkém Březně, ale i ty malé, rodinné. A o čem se psalo dále? Třetí pozici obsadila zaměstnanost, kvalifikace a vzdělání v kraji, převážně v tom negativním smyslu, následoval provoz a hospodaření firem, vzápětí pak možnosti transformace upadajících podniků a brownfieldů. Nakonec jsme se dozvěděli i něco málo o kultuře a těžebních aktivitách v regionu. Celkové tematické zastoupení článků ukazuje obrázek 1.

Obrázek 1: Tematické oblasti mediálního prostoru Ústecko-chomutovské aglomerace v období 06/2014 – 05/2019

Zdroj: NEWTON Media, 2020

Jak je patrné z výše uvedeného, tisk k regionu v souvislosti s průmyslem opravdu není příliš lichotivý. Ostatně, města, jejich obyvatelé i krušnohorské lesy by o posledních přibližně padesáti letech průmyslu mohli vyprávět.

Vedoucí projektového týmu Vladan Hruška přitom dodává: „faktem je, že průmysl má a měl v regionu silné postavení a stál za populačním růstem měst regionu. Pozůstatky tohoto rozkvětu se vtělily do majestátních vil tehdejších průmyslníků a jejich rodin. Mnohé z nich dnes připomínají už jen jejich ruiny. Přesto symbolizují fakt, že průmysl Ústecko-chomutovské aglomeraci přinášel i rozvoj, cennou architekturu a bohatství“.

Obrázek 2: Slavní továrníci devatenáctého a první poloviny dvacátého století a s nimi spojené materiální dědictví v médiích

Zdroj: NEWTON Media, 2020

Jako o jednom z mála pozitivních úhlů pohledu na průmysl tohoto regionu, jsou architektonické památky, které pro bývalé továrníky 19. a první poloviny 20. století představovaly rodinná sídla, viz obrázek 2. Bohužel, i v tomto případě se informace nesou v kontextu prodeje chátrajících vil, „šedivého dědictví“, vzpomínek na mýdlo s jelenem či „továren měnících se v suť“. Přitom by se toto průmyslové dědictví mohlo stát příležitostí pro jinou, ba dokonce protikladnou prezentaci regionu, za kterou nebude nutné se stydět, nýbrž na kterou by obyvatel Ústeckého kraje mohl být náležitě pyšný.

Právě aktivita týmu Smart Community je zaměřena na soudržnost a výzkum vnímání průmyslového dědictví. Své závěry rozvíjí do konkrétních návrhů intervencí, které byly například prezentovány před rokem, viz tento odkaz.

Tým „Smart People“ se dále věnuje následujícím aktivitám:

  • Výzkum klíčových faktorů a mechanismů utvářejících vnímání regionu a kvalitu veřejného prostoru
  • Wellbeingová mapa
  • Návrh a kalibrace vybraných SMART postupů pro zlepšení vnímání regionu a kvality veřejného prostoru/života
  • SMART Education
  • Spolupracuje s místními akčními skupinami, aktéry v průmyslu Ústeckého kraje

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Budoucnost spolujízdy studentů a zaměstnanců v UL

Výzkum ve významných ústeckých institucích ukazuje zájem zaměstnanců a studentů o spolujízdu při cestách do práce nebo do školy. Jak a z jaké dálky dojíždíme? Jsme schopni změnit své dopravní chování?

Obr. 1: Auto, ilustrační obrázek. (Zdroj: Pixabay)

Výzkumný tým Doprava a mobilita na FSE UJEP se v současnosti zabývá analyzováním výsledků výzkumu zaměřeného na zjišťování potenciálu pro využívání spolujízdy (také car-pooling či ride-sharing) při cestách do práce/školy. Dotazníkového šetření se účastnili zaměstnanci Magistrátu města Ústí nad Labem, Krajského úřadu Ústeckého kraje a studenti a zaměstnanci Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Celkem bylo získáno 2334 vyplněných dotazníků.

Analýza odhalila zajímavé rozdíly v délce dojížděk zaměstnanců.

  • Jak je patrné z obrázku 1, největší vzdálenosti pravidelně jezdí studenti UJEP, které univerzita přitahuje i z regionů vzdálených běžně více než 100 km.
  • Krajský úřad i univerzita jsou zároveň významnými regionálními zaměstnavateli. Do těchto institucí se sjíždí zaměstnanci ze vzdálenosti běžně přesahující 50 km.
  • Magistrát Ústí nad Labem je oproti tomu spíše lokální zaměstnavatel, ve kterém pracují především místní obyvatelé. S potěšením lze konstatovat, že mnozí jeho pracovníci docházejí do svého zaměstnání pěšky nebo jezdí hromadnou dopravou, a vítězí tak v šetrnosti dojížďky do zaměstnání svých zaměstnanců.

Obr. 1: Vzdálenost dojížďky

Jízdu automobilem v pozici řidiče jako každodenní způsob dopravy do zaměstnání / školy uvedlo za všechny instituce dohromady 256 respondentů (tj. cca 10 % všech respondentů). Většina respondentů uvedla, že jízdu autem jako spolujezdec nikdy nevyužila, a jen málo z respondentů využívá spolujízdu jako způsob dopravy do zaměstnání/školy. Jako způsob každodenní dopravy do zaměstnání označilo spolujízdu pouze 23 respondentů (tj. 0,01 % všech respondentů).

Obr. 2: Frekvence využívání auta jako spolujezdec při dojížďce do zaměstnání

Městská hromadná doprava je některými respondenty využívaná každý den (352 respondentů, tj. 15 %) k cestám do zaměstnání/školy. MHD jako způsob dopravy do zaměstnání využívají nejčastěji respondenti z Magistrátu města Ústí nad Labem, konkrétně 38,1 % zaměstnanců uvedlo, že MHD využívají jako způsob dopravy do zaměstnání každý pracovní den.

Dotazníkové šetření zároveň zjišťovalo, zda by respondenti měli zájem o využívání sdílení jízd pro cestování do školy či zaměstnání. Odpověď ano či rozhodně ano uvedlo 27 % respondentů. To je docela vysoké číslo, vezmeme-li v úvahu, že zaměstnanci či studenti, kteří k dojížďce využívají alternativní způsoby mobility, jako je chůze, bydlí-li blízko, či hromadnou dopravu, spíše o spolujízdu zájem neměli.

Z respondentů by největší zájem o využívání ridesharingu měli studenti UJEP – 15,2 % jich uvedlo, že by zájem rozhodně měli, a 16,6 % se přiklánělo k názoru, že by zájem spíše měli. Vysoký zájem o využívání ridesharingu projevili zároveň respondenti ve věkové kategorii 35-49 let. Naopak nejmenší zájem projevuje starší věková kategorie 65 let a více.

Výzkum potenciálu sdílení jízd ukazuje, jak je možné změnit dopravní chování umožněním sdílet jízdu s ostatními uživateli automobilů. Indikuje zároveň možnosti sdílení jízd pro vzdálenou budoucnost autonomní mobility. I tento dílčí výzkum ukazuje, že při využití smart technologií, které umí propojit různé uživatele automobilů jedoucí stejným směrem, lze změnit současnou situaci nízké obsazenosti automobilů v řešení, které bude pro přírodu i lidi žijící ve městech výrazně šetrnější.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Zakletý zámek nespí! CPTO nese první ovoce s názvem Iontosorb AMD

Centrum přírodovědeckých a technických oborů (CPTO) UJEP v těchto dnech ze všeho nejvíce připomíná zakletý zámek. Chodby jsou prázdné, z některých kanceláří se ozývají tlumené hlasy akademiků, kteří virtuálně vyučují, konzultují nebo diskutují. Většina místností je však prázdná – jejich obyvatelé přešli na „home office“. Nenechme se ale zmást. Mezi novými zdmi CPTO se dějí věci, co stojí za povšimnutí. V prostorách vyhrazených FŽP vznikla (taky tak trochu „virtuální“) laboratoř speciálních sorbentů. Právě zde v těchto dnech probíhají testy tzv. AMD perlové celulózy, která vstupuje na trh.

Iontosorb AMD

AMD perlová celulóza je výsledkem několikaletého společného vývoje FŽP UJEP a firmy Iontosorb. Jde o speciální sorbent s amidoximovou funkční skupinou, který byl před nedávnem uveden na trh pod značkou Iontosorb AMD. Ve srovnání s jinými sorbenty na bázi perlové celulózy se Iontosorb AMD vyznačuje zcela unikátními vlastnostmi, např. schopností rozkládat organofosaforečné pesticidy.

Iontosorb AMD

Perlová celulóza je tak trochu českou specialitou. Byla vyvinuta již v 70. a 80. letech minulého století na základě původního českého patentu pracovníků AVČR a její výroba byla zavedena v tehdejších Severočeských chemických závodech v Lovosicích. Jde o vynikající materiál vhodný pro získávání cenných látek ve farmacii a dělení složitých směsí biochemii, který je dnes dostupný pod obchodním názvem Perloza, speciální sorbenty na bázi perlové celulózy dodává již od počátku 90. let firma Iontosorb.

Iontosorb je firma, kterou bychom v Americe nazvali „garážovou“ s tím rozdílem, že vývoj sorbentů se neodehrával v garáži, nýbrž v pronajatých nebytových prostorách jednoho z činžáků v Krásném Březně. Zde Oldřich Tokar, majitel a jediný zaměstnanec firmy Iontosorb, který se nechtěl smířit s tím, že Spolchemie opouští výrobu tehdy dosti populárních ionexů, vyvinul celou řadu sorbentů na bázi perlové celulózy, jimiž se proslavil po celém světě.

Obr. Iontosorb logo

To neuniklo pozornosti prof. Janoše, který na FŽP UJEP zkoumal trochu jiné sorbenty určené k likvidaci toxických chemických látek, např. pesticidů. Narazil přitom na disertační práci jednoho čínského studenta z MIT (Massachusetts Institute of Technology), který k likvidaci toxických organofosfátů využil určité deriváty akrylátových polymerů. Prof. Janoš se obrátil na Oldřicha Tokara s dotazem, zda by bylo možné připravit podobný materiál, nikoliv však na bázi syntetických pryskyřic, nýbrž na bázi přírodního (tedy plně obnovitelného) materiálu, jakým je perlová celulóza. Tak začala historie AMD perlové celulózy – Iontosorb AMD.

„O Iontosorb AMD zatím jeví opatrný zájem různá výzkumná pracoviště. Vojáci ve Vojenském výzkumném ústavu v Brně zpočátku nevěřili, že něco takového může fungovat – byli zvyklí spíše na agresivní a páchnoucí odmořovací činidla. Na pohled docela příjemný Iontosorb je překvapil svou schopností rozložit obávaný soman či VX agent během několika minut. Soman a VX agent patří mezi nejnebezpečnější bojové chemické látky, tzv. nervově paralytické organofosfáty“, říká prof. Janoš. „Vzhledem k tomu, že známe dobře mechanismus působení Intosorbu na tyto látky, jak z laboratorního bádání, tak z počítačových simulací, tak jsme přesvědčení, že by si Iontosorb AMD poradil i s pověstným Novičokem, jehož (předpokládaná) struktura je podobná uvedeným látkám.“

Vojáci jsou ovšem opatrní a připravují další testy. Mezitím se v laboratořích FŽP zkoumají další sorbenty na bázi perlové celulózy. Prof. Janoš uzavírá: „Naším cílem je uvést na trh celou rodinu nových nebo inovovaných sorbentů.“

Iontosorb AMD-v02-2003

Univerzita tedy rozhodně nezahálí. Chodby, učebny, laboratoře a posluchárny nyní zejí prázdnotou a výuka je tak náročnější jak pro studenty tak pro vyučující. V rámci výuky je naší mantrou „home office“, avšak v případě výzkumu „home laboratory“ zavedeno naštěstí nebylo. Výzkum poháníme neohroženě dál. Uvedení na trh nového produktu díky jeho testování v laboratořích UJEP vědeckými pracovníky UJEP toho budiž dokladem.

Vybrané odborné publikace prof. Janoše a kolektivu týkající se sorbentů:

 

Projekty MATEQ
Výzkumné týmy MATEQ

Ústecký kraj vs. Česko aneb s trendovými křivkami vnímání kvality života proti stereotypům

Zprávy o znečištěném prostředí, strukturálních problémech či korupčních aférách hojně informují o životě v Ústeckém kraji. Avšak je načase dát vědět obyvatelům tohoto regionu i zbytku republiky, že všední den zde nemusí připomínat epizodu ze seriálů Rapl či Pustina.

Otázkou, co si o kvalitě života v Ústeckém kraji myslí samotní obyvatelé, se zabýval tým vědců pod vedením Vladana Hrušky z katedry geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v rámci projektu „Smart City – Smart Region – Smart Community“ a agentury STEM. Hruška zmiňuje, že „jedním z podnětů pro výzkum byl fakt, že Ústecký kraj si nese negativní image, avšak otázkou pro nás bylo, do jaké míry to je reflexí skutečných podmínek v území, a do jaké míry je to jen klišé, které je každodenně opakováno na ulici či v médiích“.

Dílčí část šetření založeného na analýze časových řad opakujících se výzkumů realizovaných agenturou STEM, se zabývala daty z výzkumné série Trendy (výzkumný program STEM dlouhodobého sledování proměn naší společnosti). Systematicky sleduje rozdíly ve vnímání životní úrovně mezi celorepublikovými hodnotami a hodnotami Ústeckého kraje, a to v letech 1997 – 2019. V Ústeckém kraji bylo v jednotlivých šetřeních dotazováno do sta respondentů (proto zjištěné hodnoty mnohem více kolísaly mezi jednotlivými termíny šetření a také vůči republikové hodnotě).

 Jednou ze tří otázek, které byly sledovány, bylo hodnocení příjmu a majetku v domácnostech, viz obrázek níže. Pro interpretaci byly vybrány dvě nejnižší hodnotící kategorie, kdy se respondenti označili jako „špatně zajištění“ či „v zásadě chudí“. Co se týká srovnání kraje s Českem, tak v období 2005 – 2008 a 2011 – 2014 byl sice rozdíl znatelný, ale pozitivní je, že podíl respondentů, kteří se do těchto kategorií řadí, ve sledovaném období klesá jak na úrovni Česka, tak Ústeckého kraje (byť zde hodnoty oscilují).

Zdroj: STEM, 2020

V další otázce se měli respondenti sami zařadit do jedné ze sociálních vrstev. Opět jsme se zaměřili na dvě nejnižší kategorie, tedy „dolní“ a „nižší střední vrstvu“. V obou sledovaných územních celcích (Ústecký kraj a Česko) mají hodnoty klesající tendenci a obecný trend Ústeckého kraje se zásadně od celorepublikového neliší.

Zdroj: STEM, 2020

Výsledky výzkumu tak lze shrnout tak, že v posledních dvou dekádách je podíl obyvatel, kteří se hodnotí jako „špatně zajištění“ nebo „v zásadě chudí“ ve srovnání s Českem vyšší v Ústeckém kraji, s čímž pravděpodobně souvisí i vyšší podíl těch, kteří se řadí do „dolní“ či „nižší střední vrstvy“. Avšak v subjektivním vnímání respondentů nejsou patrné velké systematické rozdíly mezi Ústeckým krajem a Českem a v období silného ekonomického růstu v letech 2014 – 2019 tyto rozdíly dokonce mizí. Uznáváme, že Ústecký kraj má vyšší problémy týkající se např. sociálního vyloučení, avšak dle individuálního vnímání kvality života, které se prakticky neodlišuje od zbytku Česka, se jeví negativní vyjádření o kvalitě života v Ústeckém kraji jako nepříliš odpovídající realitě.

Toto šetření samozřejmě nelze považovat za vše vypovídající (i vzhledem k počtu respondentů za Ústecký kraj), ale může být jednou z prvních vlaštovek v bourání klišé, že Ústecký region je v porovnání se zbytkem Česka jen problematický. „Oproti statistickým ekonomickým ukazatelům jako HDP na obyvatele, průměrné mzdy, míra nezaměstnanosti si kraj sice vede hůře, ale to nemusí nutně znamenat, že kvalita života zde je rovněž horší“, uzavírá další členka projektového týmu Zdeňka Smutná.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Co na nás prozradí odpadky?

Nejlépe o chování domácností vypovídá to, co reálně dělají. Nedílnou součástí života je produkování komunálního odpadu, jehož složení ukrývá nejedno tajemství. Odborníci z FSE UJEP právě jedno rozplétají a jejich snažení přinese informace o tom, jak racionalizovat a optimalizovat odpadové hospodářství, které se dnes transformuje v tzv. „oběhové hospodářství“. V rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community jde o další velmi konkrétní téma, které zapadá do konceptu zvyšování kvality života lidí.

Oběhové hospodářství je „způsob výroby a spotřeby, který díky sdílení, pronajímání, opětovnému používání, opravování, repasování nebo recyklaci zhodnocuje již existující výrobky, suroviny a materiály. Díky tomu se prodlužuje životní cyklus produktů a minimalizuje odpad. Když už samotný výrobek nemůže být používán, využijí se suroviny a komponenty tak, aby z nich vznikla další hodnota pro ekonomiku“ (Zpravodajství, Evropský parlament. 11-4-2018). Na tomto odkazu lze najít další informace včetně názorného videa.

V rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community si výzkumní pracovníci FSE vytyčili za cíl vytvořit IT nástroje, které obcím pomohou lépe organizovat odpadové hospodářství v obci (umístění sběrných nádob, frekvenci svozu, velikost nádob, sběrné dvory). Jedině systém, který odpovídá potřebám domácností (bude uživatelsky příjemný), bude jimi také využívaný. Současně takový systém musí splňovat i nákladové kritérium, aby nebyl zbytečně drahý.

Příprava kontejnerů pro rozbory (Jan Slavík)

Vedoucí výzkumné skupiny, Jan Slavík, vysvětluje podstatu získávání dat výzkumu: Abychom toto všechno mohli udělat, potřebujeme nejdřív poznat chování domácností. Podstatou získání dat pro výzkum je rozebírání komunálního odpadu a zjišťování jeho složení prostřednictvím rozborů.  Rozbory dělíme na “velké” a “malé”. Velké rozbory se konají kvartálně (jaro, léto, podzim, zima) na dvou místech na Ústecku (Všebořice a Modlany). Podstata těchto rozborů spočívá v tom, že nám svozové firmy svezou odpad z lokalit, které jsme předvybrali a my následně odpady rozebíráme. Je zřejmé, že chování domácností se liší v závislosti na zástavbě. Na těchto rozborech se podílejí studenti ze všech fakult UJEP; kromě zkušenosti z rozborů mají možnost poznat fungování skládky odpadů, ale také to, že prostředí skládky není tak nechutné a situace s odpady není tak neudržitelná, jak se původně domnívali.

Sítové stoly pro rozbory (oka vel. 4 x 4 cm)

Malé rozbory chceme dělat z konkrétních domácností, u kterých na základě sociologického šetření definujeme socio-demografický status a následně budeme rozebírat odpady, které produkují. Budeme tedy vždy mít vazbu mezi konkrétní domácností a tím, co produkuje. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že tento typ rozborů není obvyklý. Náš výzkum je tedy možné považovat za unikátní, neboť nám poskytne jednoznačnou informaci o tom, jaké faktory ovlivňují produkci odpadu z domácností. Na základě znalosti těchto faktorů a předpokládaném vývoji spotřebního chování domácností můžeme dělat predikce o množství a složení odpadu z domácností a lépe tak plánovat obecní systémy nakládání s odpady vč. kapacit na jejich zpracování.

Jan Slavík

Jedním z výstupů projektu je navrhnout podklad pro obce, jak si vytvořit plán oběhového hospodářství (který zatím není povinný), plán, který jim umožní racionalizovat a optimalizovat jejich odpadové hospodářství – plán, který bude prostý idealistických frází, ale bude obsahovat reálná opatření a nástroje, která obcím umožní zvýšit efektivitu systému (snížit náklady) a optimalizovat zatížení domácnosti. Chceme vyvinout nástroje, které umožní snižovat náklady celého systému (vč. administrativních), a to i s využitím cenového benchmarkingu.

A co na nás tedy odpadky prozradily? První zásadní zjištění odborníků UJEP je obsaženo v článku v časopise Odpady (https://www.odpady-online.cz/).

Článek str. 1 (Text 1/2)
Článek str. 2 (Text 2/2)
Článek str. 3 (Obrazová dokumentace 1/2)
Článek str. 4 (Obrazová dokumentace 2/2)

Vědecké závěry bude možno brzy nalézt v dalších publikacích, o kterých budeme informovat.

Na rozborech spolupracujeme s následujícími subjekty:

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Má Ústí potenciál těžit ze své minulosti?

Ústí nad Labem, potažmo celý Ústecký kraj, disponuje ohromným industriálním dědictvím, které v současné době není vnímáno příliš pozitivně. V mezifakultním projektu Smart City – Smart Region – Smart Community vznikají v rámci pracovního balíčku „Smart People“ návrhy na intervence do veřejného prostoru, které mají napomoci využít průmyslové dědictví regionu Ústecko-chomutovské aglomerace a napomoci ke změně jejího image, popř. napomoci jeho obyvatelům identifikovat se s téměř zapomenutou tradicí.

Ústí nad Labem a Ústecký kraj byly místem, kudy přicházela průmyslová revoluce do Česka a kde vznikaly inovace evropského významu. Region byl křižovatkou národů a kultur s krajinou protkanou industriální architekturou a známými značkami. Po zlomu spojeném s poválečným vývojem a následně se změnami v 90. letech minulého století se region stal místem, které se jen těžko adaptovalo na požadavky globální ekonomiky, což následně vyústilo v nadprůměrnou nezaměstnanost v regionu, sociální vyloučení v kulisách krásné přírodní scenérie doprovázené četnými průmyslovými brownfieldy.

Schůzka WP4, autor Josef Růžička

To jsou východiska, se kterými pracuje vědecký tým ze čtyř fakult UJEP (Přírodovědecká fakulta, Fakulta sociálně ekonomická, Fakulta umění a designu, Filosofická fakulta). Geografové, ekonomové, historikové, umělci a designéři společně vytváří inovativní a funkční nástroje (intervence do veřejného prostoru) spočívající ve znovuoživení starých průmyslových oblastí. Jejich cílem je zlepšení vnímání regionu a kvality veřejného prostoru/života. Klíčové myšlenky, kterými se při svém činění řídí, jsou následující:

  • Místní identita a image a vnitřní zdroje (především průmyslové dědictví) jako hlavní výchozí bod pro vývoj intervencí do veřejného prostoru.
  • Zapojení místních obyvatel do diskuse o budoucí podobě dané lokality, intervencí do veřejného prostoru a dalších virtuálních nástrojů, které podpoří jejich začlenění.
  • Důraz na multioborovou diskusi a řešení napříč přírodními, společenskými a uměleckými vědami.

V červenci byly představeny návrhy čtyř intervencí, které ctí stanovené klíčové myšlenky a které vzešly ze společné diskuse odborníků se studenty. Inspirací pro tyto návrhy byly právě historické kapitoly průmyslového života Ústí nad Labem.

Vodobraní

Autoři uměleckého zpracování: Jana Babická / 2. ročník BcA. Martina Shořovská / 2. ročník BcA. Katrin Bittnerová / 1. ročník MgA

Mezi Dolními Zálezly a Ledvicemi vede průmyslový vodovod, který zásobuje vodou tepelnou elektrárnu v Ledvicích. Měří kolem 27 km a má bohatou historii. Autoři připravili koncept naučné stezky a pochod, jehož cílem bylo upozornit na objekty spojené s vodovodem a přiblížení jejich historie.

Autoři fotografie: Jiří Dvořák a Jesika Štantejská

Celý projekt je možné shlédnout zde: http://gd1.cz/cs/projekty/vodobrani

Loděnice

Autoři uměleckého zpracování: Filip Lang / 2. ročník BcA. Zuzana Čermáková / 1. ročník MgA. Barbora Stehlíková / 1. ročník MgA

Projekt Loděnice má především upozornit na chátrající objekt loděnice na Střekově v Ústí nad Labem. Autoři přišli nejen s tím, jak o objekt vzbudit zájem – vytvořit dojem, že se zde bude konat kulturně společenská akce a vybudit tak veřejnost k tomu, aby se zapojila do participace na osudu veřejných věcí, ale také přišli s námětem, jak prostor využít.

Autoři fotografie: Jiří Dvořák a Jesika Štantejská

Celý projekt je možné shlédnout zde: http://gd1.cz/cs/projekty/lodenice

VINYL Music Center

Autoři uměleckého zpracování: Vitaliya Sinyatkina / 3. ročník BcA. Hanna Palamarchuk / 2. ročník BcA. Kseniia Melnikova / 3. ročník BcA

Na základě historie továrny na gramofonové desky, která sídlila v části města Střekov, vznikly dva projekty. Jedním je komiks Dějiny gramofonové továrny a druhým je VYNIL Music Center, který má zahrnovat hudební školu, kavárnu, prostor pro koncerty a poskytovat oddech v parku.

Autoři fotografie: Jiří Dvořák a Jesika Štantejská

Celé projekty je možné shlédnout zde: http://gd1.cz/cs/projekty/dejiny-gramofonove-tovarny a http://gd1.cz/cs/projekty/nasleduj-hudbu

Riecken

Autoři uměleckého zpracování: Heinrich Denisa Körnerová / 3. ročník BcA. Nikol Loskotová / 3. ročník BcA. Kristýna Onallah / 3. ročník BcA. Kristýna Svobodová / 3. ročník BcA

Inspirací pro vizuální hru byla Rieckenova vila v Litvínově. Cílem bylo upoutat pozornost na chátrající vilu a historii celého komplexu, kde kdysi sídlila přádelna a tkalcovna. Dílo spočívá v podrobném popsání vily z doby, kdy v ní bydlel sám továrník se svou rodinou.

Autoři fotografie: Jiří Dvořák a Jesika Štantejská

Celé projekty je možné shlédnout zde: http://gd1.cz/cs/projekty/riecken-design

Studentům se podařilo umělecky propojit všechna východiska daná pro hledání námětů pro intervence do veřejného prostoru. V blízké budoucnosti budou tyto projekty připravovány pro skutečnou realizaci, což bude zahrnovat odbornou diskusi z hlediska ekonomických podmínek, proveditelnosti a vyjednávání uplatnění projektů z hlediska klíčových aktérů, jako je veřejná správa, firmy a univerzita.

Tým „Smart People“ se dále věnuje následujícím aktivitám:

  • Výzkum klíčových faktorů a mechanismů utvářejících vnímání regionu a kvalitu veřejného prostoru
  • Wellbeingová mapa
  • Návrh a kalibrace vybraných SMART postupů pro zlepšení vnímání regionu a kvality veřejného prostoru/života
  • SMART Education
  • Spolupracuje s místními akčními skupinami, aktéry v průmyslu Ústeckého kraje

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Pocitová mapa města Ústí nad Labem v dopravě

Město Ústí nad Labem publikovalo pocitovou mapu, která reprezentuje výsledky hodnocení občanů města v oblasti dopravy. Tzv. Plán mobility města Ústí nad Labem má účinně řešit problémy s dopravou ve městě a napomáhat zlepšování kvality života ve městě.

Plán udržitelné městské mobility (PUMM) je tvořen se zapojením široké veřejnosti a odborníků a má ovlivnit dopravu na dlouhou dobu. Díky participaci místních občanů získá město přehled o preferovaných řešení, která umožní „zvýšení bezpečnosti v dopravě, zlepšení kvality životního prostředí a veřejného prostoru, schopnost města reagovat na potřeby dopravní dostupnosti všech obyvatel“.

Na webu Magistrátu UL je dostupná pocitová mapa, která představuje celkem osmnáct oblastí zájmu občanů (na téma dopravy a dopravní infrastruktury), kteří se během minulého roku zúčastnili zadávání podnětů. Ty město postupně vyhodnocuje a ve formě opatření je využili do tvorby strategického dokumentu Plán udržitelné městské mobility.

Plán udržitelné městské mobility (PUMM) zlepšuje kvalitu života ve městě. Zapojením široké veřejnosti a odborníků pomáhá vytvořit plán, který ovlivní dopravu na příští desetiletí. Změnou postojů a dopravního chování obyvatel směrem k podpoře udržitelných způsobů dopravy lze spolu s navrženými opatřeními docílit zvýšení bezpečnosti v dopravě, zlepšení kvality životního prostředí a veřejného prostoru a schopnosti města reagovat na potřeby dopravní dostupnosti všech obyvatel. Získáme tak optimalizované řešení pro celé město. (https://usti-nad-labem.mapanavrhu.cz/)

PUMM se skládá ze tří fází:

  • Analytická část, proběhla únor 2018 – říjen 2018
  • Tvorba vize mobility pro Ústí nad Labem, probíhala leden 2019 – březen 2019
  • Tvorba návrhové části a akčního plánu probíhá od dubna 2019 a je plánována do září 2020.

Veškeré informace o PUMM naleznete na stránkách Magistrátu UL zde.

Mobilita a UJEP, kam jsme zatím postoupili?

Seminář projektu Smart City – Smart Region – Smart Community, který byl věnován zejména problematice mobility proběhl ve čtvrtek 6. února 2020 na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Semináře se účastnili zástupci projektového týmu SMART ITI z UJEP i z FD ČVUT, zástupci kraje, města a další odborníci věnující se tématům dopravy a dopravního chování.

Cílem semináře bylo představit současné aktivity projektu v oblasti Smart mobility a diskutovat možnosti spolupráce mezi projektovým týmem a krajem, městy a obcemi z Ústeckého kraje. Neméně důležité bylo také zaměření na možnosti využití výstupů projektu v praxi.

V úvodním bloku představila Jiřina Jílková projekt Smart City a aktivity, které v rámci tohoto projektu probíhají a následně Hana Brůhová Foltýnová blíže upřesnila aktivity projektu v oblasti Smart mobility.  Ondřej Přibyl, Eliška Vejchodská a Michaela Zachová informovali posluchače o výsledcích provedených analýz zaměřených na dopravní chování a potenciál nástrojů Smart v oblasti dopravy.

Odpolední blok byl věnován dopravnímu modelu pro Ústeckou aglomeraci a datům v dopravě – zejména vznikajícímu Dash Bordu a digitální platformě Portabo. Následovala závěrečná neformální diskuse určena pro navázání užších spoluprací či zodpovězení dotazů.

  • Prezentace z workshopu z 6. 2. 2020 jsou k dispozici zde.
Program akce

9.30 – 9.45         Úvodní blok

  • Jiřina Jílková (UJEP): Přivítání a představení aktivit UJEP v oblasti Smart City

9.45 – 11.15       SMART Mobilita – Analýza dopravního chování a příležitosti Smart opatření

  • Hana Brůhová Foltýnová (UJEP): Představení aktivit projektu v oblasti Smart mobilita
  • Ondřej Přibyl (ČVUT): Analýza dopravního chování uživatelů car-sharingu a jeho potenciál na Ústecku
  • Eliška Vejchodská (UJEP): Analýza dopravního chování zaměstnanců magistrátu, krajského úřadu a UJEP, potenciál pro ride-sharing v těchto institucích
  • Tomáš Horák, Michaela Zachová (ČVUT): Analýza potenciálu nástrojů Smart v oblasti dopravy
  • Diskuze: Průběžné výstupy a aplikace výzkumných aktivit

11.10 – 11.30     Přestávka na kávu

11.30 – 12.00     Dopravní model pro Ústeckou aglomeraci

  • Ondřej Přibyl (ČVUT), Hana Brůhová Foltýnová (UJEP): Představení modelu, zdrojových dat
  • Diskuse – územní pokrytí modelu, možné scénáře, vazby na další aktivity města a kraje

12.00 – 13.00     Data v dopravě a možnosti Smart

  • Ondřej Smíšek (ČVUT): Dash Board – Stav řešení, výzvy, spolupráce, další kroky
  • Jan Jelínek (Krajský úřad Ústeckého kraje): Portabo – digitální platforma pro Ústecký kraj
  • Diskuse, závěry, ukončení oficiální části semináře

13.00 – 17.00     Občerstvení, neformální diskuse

   

Pro srovnání, jaký vývoj jsme za rok usilovné práce zaznamenali, se můžete podívat na výstupy z loňského semináře: