Rubrika: Aktualita

Energetická politika ve střední Evropě a její změny za posledních 20 let

Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem organizovala 21. 11. 2022 v Praze mezinárodní diskusní seminář, na kterém vystoupili přední čeští a rakouští odborníci v oblasti energetiky. Workshop se týkal toho, jak se změnily priority a cíle v oblasti energetické politiky v posledních 20 letech, jak se tyto cíle dařilo naplnit a jakým výzvám čelí energetika ve světle současné energetické krize. Diskusní seminář proběhl v rámci dlouhodobé spolupráce tzv. Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekonomickou a ekologickou, FSE UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.

Energetika čelí v současné době největším výzvám za posledních několik dekád. Na jedné straně stojí evropské cíle dekarbonizace ekonomik, na druhé straně pak otázka energetické bezpečnosti a připravenosti jednotlivých zemí tyto cíle naplnit. Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku se těmto tématům dlouhodobě věnuje a zprostředkovává odbornou diskusi mezi akademiky, veřejnou a soukromou sférou.

„Energetická bezpečnost, diverzifikace zdrojů a energetická politika je obzvláště v dnešních dnech velmi naléhavé téma. Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku, u jejíhož zrodu stála nedávno zesnulá prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc., se těmto tématům věnuje dlouhodobě. Letos tato skupina, složená z českých i rakouských vědců zabývající se energetikou z pohledu různých vědních disciplín, završila 20 let své existence. Při příležitosti letošního výročí se jednotliví odborníci ve svých příspěvcích a následné panelové diskuse ohlíželi nejen za zásadními milníky energetické politiky obou zemí v posledních 20 letech, ale také diskutovali současné naléhavé potřeby energetiky. Jsme rádi, že UJEP, jako spoluorganizátor této akce, mohla k této odborné diskusi přispět,“ uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník FSE UJEP.

Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo přes 20 odborníků převážně z univerzit, veřejné správy, ale i neziskových organizací nebo soukromých firem, zahájil prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc., Dr. h. c., emeritní rektor Univerzity Karlovy a předseda české sekce CZ-AT EEG. S úvodní zdravicí vystoupil Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) a Mgr. Lucie Nebesářová z Ministerstva zahraničních věcí ČR. V prvním bloku zaměřeném na měnící se priority energetických politik vystoupili Ing. Tomáš Smejkal, vedoucí oddělení strategie na MPO ČR, Dipl.-Ing. Dr. Bettina Bergauer z rakouského ministerstva pro klimata, životního prostředí, mobilitu, inovace a technologie, Ing. Lukáš Minařík, ministerský rada na MŽP a Ing. Jiří Gavor, CSc., ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií. Druhý blok diskusního semináře se věnoval teoretickým východiskům pro praktické změny energetické politiky. Zde měli účastnici možnost vyslechnout příspěvky prof. Dr. Reinharda Haase, vedoucího pracovní skupiny Energy Economics Group na Technické univerzitě ve Vídni, prof. Ing. Jaroslava Knápka, CSc., vedoucího katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd ČVUT FEL, prof. Dr. Wolfganga Streichera, prorektora univerzity v Innsbrucku a prof. Dr. Amelu Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni.

Prezentace z diskusního semináře naleznete na webových stránkách www.energy-europe.org.

Tato aktivita je na UJEP prováděna v rámci projektu Trvale udržitelná energetická politika v Evropě v roce 2022 financovaného z dotace poskytnuté ministerstvem zahraničních věcí ČR a v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community  (CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435), realizovaného v rámci OP Výzkum, vývoj a vzdělávání a spolufinancovaného Evropskou unií, jehož cílem je vytváření kvalitní infrastruktury pro život člověka a poskytování kvalitních veřejných služeb.

Ústecký kraj poroste přímo úměrně s kvalitou vzdělávání

„Ústecký kraj poroste přímo úměrně s kvalitou vzdělávání,“ říká bývalý děkan Fakulty sociálně ekonomické a zároveň bývalý nejmladší děkan v historii Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, odborník na regionální rozvoj postindustriálních oblastí, doc. RNDr. Jaroslav Koutský, Ph.D.

O jeho pohledu na Ústí a severní Čechy, o tom, jak správně nastavit mix rozvojových programů, o tom, proč dnes studentské koleje zejí prázdnotou, i o tom, zda je lepší investovat nejprve do slepice, či do vejce.  O tom všem je rozhovor pro časopis vysokých škol Universitas.

Rozhovor se uskutečnil po Zoomu, protože se doc. Koutský momentálně nachází na výzkumné stáži na University of Strathclyde v Glasgow, přesněji v European Policies Research Centre. 

Celý rozhovor je k dispozici na: https://www.universitas.cz/osobnosti/8616-ustecky-kraj-poroste-primo-umerne-s-kvalitou-vzdelavani

Docenti Lenka Slavíková a Jan Slavík přednášeli v New Yorku

V rámci Fulbright-Masaryk stáže (Fulbright Commission Czech Republic) v USA vystoupili docenti Fakulty sociálně ekonomické Lenka Slavíková a Jan Slavík v Science Café Czech Republic v Czech Center New York.

Tématem jejich přednášky byla diskuse role ekonomů v ochraně životního prostředí. Důležitými diskusními body pak byly následující otázky:

Co ovlivňuje ochotu každého z nás něco pro ochranu životního prostředí dělat?
Co naopak způsobuje, že člověk životní prostředí poškozuje?
Jak může (environmentální) ekonomie přispět k pochopení a ke změně motivací lidí, např. v oblasti třídění a recyklace odpadu?

Oba docenti skvěle vystihli aktuální problematiku životního prostředí, jeho případné poškozování nebo naopak zlepšování např. tříděním a recyklací odpadu. Nezbytnou součástí ochrany životního prostředí je pak bezpochyby také environmentální ekonomie nejen na lokálních, ale rovněž na mezinárodních úrovních.

Přednáška se konala 7. dubna ve večerních hodinách středoevropského času.

V březnu začne již 17. ročník školy o energetických systémech v ČR a Rakousku

Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při FSE UJEP ve spolupráci s FEL ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni organizuje již 17. rokem Interdisciplinární bilaterální jarní a letní školu o energetických systémech v ČR a Rakousku.

 Jarní a letní škola je organizována jako mimo semestrální kurz s dotací
4 ECTS kredit, který je zaměřen na interdisciplinární souvislosti výroby a spotřeby energie jako statku, který významně ovlivňuje kvalitu života společnosti a představuje důležitý faktor fungování hospodářství. Výuka není zaměřena na technická témata, ale je určena pro všechny studenty vysokých škol se zájmem o společenské, politické, technické, environmentální a sociální souvislosti výroby a využití energie.

Jarní část proběhne v Praze ve dnech 28.3. – 1.4.2022.

Letní část  bude 20.-24.6.2022 ve Vídni.

Zdroj: pixabay.com

Kurzu se účastní vždy maximálně 10 českých a 10 rakouských studentů vybraných na základě zaslané přihlášky (viz níže). Na kurz se mohou hlásit studenti ze všech univerzit v ČR a Rakousku a otevírá se tak prostor pro zajímavé diskuse různých aspektů energetiky z pohledu oborů, které jednotliví studenti studují. Vedle absolvování přímé výuky a exkurzí studenti vypracují bilaterální (česko-rakouskou) seminární práci na vybrané téma, kterou budou v rámci letní školy ve Vídni prezentovat. Kurz probíhá v angličtině, avšak bilaterální spolupráce studentů může probíhat v jakémkoliv jazyce.

Zapisování/přihlašování na kurs: vyplněnou přihlášku, která je ke stažení  na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost/, studenti zašlou do 28.2.2022 na adresu simunek@ieep.cz. Pokud budou vybráni k účasti na kurzu, bude jim kurz individuálně zapsán do STAGU (X0002 nebo W0002 – Energie a společnost).

Více informací o kurzu na http://www.ieep.cz/energie-a-spolecnost.

Odkaz na leták ZDE.

Průmyslové dědictví Ústeckého kraje – přiznat či zapřít?

Připadá vám spojení průmyslové dědictví jako absurdní sousloví? Průmyslové dědictví máme všude kolem nás, každý ho vnímá, ale zároveň každý považuje za průmyslové dědictví něco jiného. V Ústeckém kraji hraje průmysl důležitou roli již více než století. Jak vnímají odkaz průmyslu instituce, které v kraji sídlí? Představujeme Vám další část do skládačky o průmyslovém dědictví na Ústecku, kterému se věnuje výzkumný tým z UJEP v rámci projektu „Smart City – Smart Region – Smart Community“.

Průmysl je historicky provázaný s rozvojem Ústeckého kraje, s jeho postavením v české, ale i zahraniční společnosti, ekonomice a dalších odvětvích. Průmysl tvaruje okolní krajinu, ovlivňuje život místních obyvatel a přispívá k místní image a identitě místa. Průmyslové dědictví je možné využít jako podnět pro zvýšení zaměstnanosti či zkvalitnění veřejného prostoru, nicméně tyto změny jsou závislé na hodnotách společnosti, ekonomické soběstačnosti, vzdělanosti a dalších předpokladech rozvíjející společnost. Toto břímě neleží pouze na občanech, ale také jednotlivých institucích, které mají prostor přetavit průmyslové dědictví v uchopitelnou podporu pozitivně rozvíjející region. Důležitý je samotný postoj a přístup k průmyslu a jeho dědictví. Je možné jej uvažovat jako podporu a znovu vytváření pozitivní image nebo naopak jako bariéru rozvoje. Dědictví odkazuje na pozůstatek průmyslu, který se dochoval do současnosti.

O tom, že je Ústecký kraj spjat s průmyslem se nedá nepochybovat. Ústecký kraj byl jedním z hlavních center rozvoje průmyslové revoluce v Česku, zejména v polovině 19. století odstartoval výrazný ekonomický růst. V současné době se však region potýká s vážnými sociálními a ekonomickými problémy, a to zejména kvůli sociální transformaci, která je výsledkem odsunu původní německé populace po druhé světové válce, pozdějšímu přesunu k centrálně plánované ekonomice a následným problémům spojenými s postsocialistickou transformací během 90. let.

Abychom dokázali popsat, co je v Ústeckém kraji nejčastěji považováno za průmyslové dědictví, ve 30 rozhovorech jsme oslovili vedení měst, kraje a další regionální instituce či organizace a také vedení tradičních regionálních průmyslových společností. Vnímání průmyslového dědictví se velmi liší napříč institucemi, které byly v tomto výzkumu v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community osloveny.

V kraji symbolickém údolími s komíny je překvapující, že častěji zmiňované jsou nehmotné prvky jako například původní značky, firemní jména či know how, než existující industriální architektura, tovární budovy nebo areály. Dále, již méně překvapující, že často bývají zdůrazňovány také negativní aspekty. Těmi jsou zejména brownfieldy, narušená krajina a nepříznivá sociální skladba.

Obr. 2: Budova Spolchemie, Ústí nad Labem (Autor: Vladan Hruška)

Mezi narativy individuálních skupin dotazovaných partnerů s ohledem na využití průmyslového dědictví pro rozvoj kraje byly velké rozdíly – výsledky shrnují vedoucí výzkumného týmu Vladan Hruška a Michaela Štěbetáková. „Zatímco existující tradiční firmy zdůrazňovaly jejich příspěvek k lokální image, rozvoji ekonomiky a vytváření pracovních míst, představitelé veřejné správy se spíše zaměřovaly na problémy způsobené transformací průmyslu především v 90. letech, na revitalizace brownfieldů, současnou sociální a fyzickou strukturu měst v regionu. Oproti tomu nevládní a kulturní organizace připouštěly možnou pozitivní roli průmyslového dědictví v regionálním rozvoji – změna image, nově vzniklý turismus či rozvíjející se kreativní průmysl.“

Otázkou je, k čemu nám slouží poznání průmyslového dědictví. Poznání slouží zejména k pochopení sounáležitosti průmyslového dědictví s krajinou i námi samotnými. Během minulého století měl průmysl v Ústeckém kraji důležitou roli. Jeho dědictví však může být výhodou v rozvoji i v současnosti. Nicméně aby průmyslové dědictví mohlo hrát pozitivní roli v regionálním rozvoji, je nutné vyšší zapojení tradičních průmyslových firem do veřejného života v tomto regionu.

Obr. 3: Výsledky rozhovorů s institucemi a firmami v Ústeckém kraji (Zdroj: UJEP, 2021)

V souvislosti s tímto tématem jsme již psali:

Oživeno designem, pozvánka na zámek (Průmyslové dědictví ústeckého kraje je jedním z významných témat v projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Nyní si můžeme prohlédnout originální zpracování průmyslového dědictví na nově otevřené výstavě v Litvínově, 26. 11. 2021)

Jak hodnotí obyvatelé Ústeckého kraje jeho průmyslové dědictví (Napříč třemi velkými městy Ústeckého kraje – Ústí nad Labem, Chomutov a Litvínov, provedeno šetření s cílem osvětlit vnímání kvality života a průmyslového dědictví ze strany místních obyvatel, a to nejen ve vztahu k samotným městům, ale i k regionu jako takovému, 27. 7. 2021)

Ústecký kraj vs. Česko aneb s trendovými křivkami vnímání kvality života proti stereotypům (Rozdíly ve vnímání životní úrovně mezi celorepublikovými hodnotami a hodnotami Ústeckého kraje, 29. 10. 2020)

Má Ústí potenciál těžit ze své minulosti? (Návrhy intervencí do veřejného prostředí v souvislosti s uplatněním průmyslového dědictví kraje, 9. 7. 2020.)

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Příležitosti a výzvy pro transformaci energetiky ve střední Evropě

 

V Praze se 22. 11. 2021 sešli přední odborníci v oblasti energetiky a diskutovali, jaké příležitosti a výzvy čeká region střední Evropy v následujících dekádách v souvislosti s očekávanou transformací energetiky  umožňující přechod k nízkouhlíkové ekonomice.

Mezinárodní diskusní seminář „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“ byl organizován v rámci spolupráce Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku z FSE UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.

Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). V souvislosti s nečekaným výrazným růstem cen energií (nejen v ČR) v důsledku nižší produkce energie z obnovitelných zdrojů, nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek a dalších faktorů zaznívají pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU.

Obr. 1: Jaroslav Míl

„Jsme rádi, že se nám i v této covidem silně ovlivněné době podařilo zorganizovat interdisciplinární seminář pro odbornou veřejnost s osobní účastí zahraničních expertů. Přítomní tak měli možnost živě diskutovat aktuální otázky transformace energetiky s kolegy z Rakouska a Řecka, což je vždy přínosnější, než pouhé online setkání.“ Uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník IEEP (FSE UJEP).

Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo 25 účastníků z řad akademiků, soukromých firem, veřejné správy a neziskových organizací, proběhl hybridní formou. Tedy většina presentujících i hostů byla účastna osobně, někteří se však připojili online.

Obr. 2: Participanci semináře

Celou akci otevřel Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) společně s prof. Ing. Jaroslavem Knápkem, CSc. (vedoucím Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT), který měl zároveň přednášku o  aktuálních výzvách transformace české energetiky. Dipl. Ing. Jaroslav Míl, MBA, který dříve působil mj. jako předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s., vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, hovořil o energickém výhledu ČR a střední Evropy do roku 2040. V rámci prvního bloku vystoupili dále prof. Reinhard Haas, vedoucí Energy Economic Group z Technické univerzity ve Vídni a Dr. Nikolaos Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity v Řecku.

Obr. 3: Jaroslav Knápek

Druhý blok diskusního semináře byl zaměřen na rozvoj udržitelné a nízkoemisní dopravy. Zde vystoupili Ing. Tomáš Chmelík, Ph.D. – vedoucí manažer čisté mobility skupiny ČEZ, doc. Dr. Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni a doc. Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., která působí na UJEP.

Celý diskusní seminář pak přednáškou o rakouském přístupu k nízkouhlíkovému stavitelství zakončil prof. Dr. Wolfgang Streicher, prorektor Univerzity Innsbruck.

POZVÁNKA A PROGRAM

Prezentace z diskusního semináře bude možné nalézt webových stránkách www.energy-europe.org.

Energetičtí experti na Rakouském velvyslanectví v Praze 3. 12. 2019

Oživeno designem, pozvánka na zámek

Průmyslové dědictví ústeckého kraje je jedním z významných témat v projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Nyní si můžeme prohlédnout originální zpracování průmyslového dědictví na výstavě v Litvínově.

Dovolujeme si Vás tímto pozvat na výstavu Oživeno designem, která začala 23. listopadu a bude probíhat do 6. února 2022 na zámku Valdštejnů v Litvínově.

Výstava vznikla na základě projektu Smart City – Smart Region – Smart Community realizovaného pod vedením Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Jedním z cílů tohoto projektu je chytře využít průmyslového dědictví Ústeckého kraje pro jeho budoucí rozvoj, a právě proto spojili síly geografové, regionalisté, historici s umělci a grafiky a představují průmyslové dědictví kraje tak trochu jinak.

Obr. Plakát  

S negativními důsledky, které přinesla proměna průmyslu po roce 1989, se Ústecký kraj potýká dodnes. „I přes zlepšení v některých oblastech je kraj stále vnímán jako území s velkými problémy v oblasti sociální, ekonomické i v oblasti životního prostředí” popisuje situaci Vladan Hruška, pracovník katedry geografie na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Na druhou stranu to byl právě tento kraj, který v době průmyslového rozkvětu od 19. století byl hospodářsky velmi prosperující oblastí Česka, kde vznikaly významné průmyslové podniky, inovace, atraktivní architektura či se zde formoval čilý kulturní a společenský život. „Z tohoto důvodu tak průmyslová historie kraje může být i něco, čím se tato oblast může chlubit”, dodává Hruška.

Obr. Proslov během vernisáže – starostka Litvínova Kamila Bláhová, vedoucí sekcí projektů Vladan Hruška a Jakub Konůpka

V jiných průmyslových regionech západní Evropy či Severní Ameriky je pozitivní odkaz průmyslu (průmyslové dědictví) často považován za jedinečný nástroj a zdroj energie pro oživení veřejného prostoru či zvýšení zaměstnanosti. “Stačí se podívat například do Porúří v Německu, britského Manchesteru, do Tate Modern muzea v Londýně” doplňuje světový kontext doktorandka Eva Nedorostová. „Nicméně i v Česku se již dají najít příklady úspěšných revitalizací průmyslové architektury – takovým vlajkovým projektem je areál Dolních Vítkovic v Ostravě.” Starý průmyslový objekt, který lze využívat nejen ke kulturním akcím, ale zároveň zde lze zachovat jeho unikátní ráz, může výrazně posílit místní identitu a také zlepšit vnímání dané obce či města návštěvníky z širokého okolí. V tomto ohledu se průmyslová architektura může stát cenným zdrojem místního patriotismu – např. Ostravané hrdě nazývají již zmíněnou oblast Dolních Vítkovic ostravskými Hradčany.

Obr. Původní tapety z Rieckenovy vily

V rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community se vědci a umělci Univerzity Jana Evangelisty Purkyně zabývají tím, jakým způsobem je vnímána průmyslová minulost, současnost i budoucnost kraje, a jak je možné propagovat průmyslové dědictví regionu tak, aby pomáhalo rozvoji Ústeckého kraje a posilovalo vztah místních obyvatel k němu. První výstupy je možno shlédnout na výstavě Oživeno designem, která probíhá na zámku Valdštejnů v Litvínově, a to od listopadu do 6. února 2022. Výstava se věnuje příběhu významné litvínovské rodiny Rieckenů, která ve městě provozovala textilní továrnu a nechala si postavit reprezentativní vilu, která nyní bohužel chátrá. Studenti využili původní tapety z vily a přetvořili je v moderní dekorativní látky, které si na výstavě můžete prohlédnout. Dalšími dílčími projekty, které staré průmyslové objekty „oblékají do nového kabátu“ a dávají jim nový význam, jsou průmyslový vodovod Dolní Zálezly – Ledvice, objekt bývalé ústecké loděnice na Střekově a továrna na gramofonové desky rovněž v Ústí nad Labem.

Obr. Studenty vytvořené motivy látek z původních tapet

Na Vaši návštěvu se těší tým pracovníků Fakulty umění a designu, Přírodovědecké fakulty a Fakulty sociálně ekonomické UJEP.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

 

Jak mluvit s veřejností o opatřeních na hospodaření s dešťovou vodou (HDV)

Představte si, že jako starosta znáte opatření, které vám pomůže začlenit do města více zeleně, vodních prvků a umožní vám lépe využívat zejména v létě tolik vzácnou dešťovou vodu. Bude se toto opatření občanům líbit? Nechtěli by raději více parkovacích míst? Nebude jim vadit méně časté sečení trávy? Jak jim vše srozumitelně vysvětlit a zapojit je? Jak a kdy s nimi vše komunikovat? Přesně na tyto otázky se zaměřil čtvrtý diskusní workshop Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, který se konal 12. října 2021. V Praze ho hostilo Ministerstvo životního prostředí. Zaznělo na něm mimo jiné to, že dešťová voda není odpadní voda nebo že osobní příklad nejvíce motivuje.   

Obr. 1: Ilustrační obrázek

Čtvrtý multioborový workshop byl po zhruba roční odmlce způsobené pandemií opět věnován stále aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Oproti třetímu setkání se zaměřil na komunikaci s veřejností. Přesně ve smyslu Platformy se u stolu setkali jak zástupci univerzit, tak státní správy, zástupci měst i oborových organizací. Sdíleli se jak aktuální poznatky z probíhajícího vědeckého projektu „Obce mluví o vodě“ řešeného na FSE UJEP, ale také forma a obsah komunikace, která v praxi zúčastněných funguje nebo naopak vyvolává největší kontroverzi.

UJEP se tématu věnuje v rámci vědeckého projektu
Tématu HDV se zástupci UJEP věnují dlouhodobě. Poté, v loňském roce úspěšně dokončili vědecký projekt s názvem ´Voda ve městě´ (odkaz: www.vodavemeste.cz), podařilo se řešitelskému týmu pod vedením Lucie Povolné a Jana Macháče uspět se žádostí o tematicky navazující projekt s názvem ´Obce mluví o vodě´. „V minulém projektu jsem se věnovali zejména tomu, jak investora provést procesem realizace opatření od jeho výběru až po realizaci a provoz. Nyní máme prostor věnovat se stejně důležité části úspěšné realizace opatření, což je využívání vhodných nástrojů, pomocí kterých lze občanům smysluplnost opatření nejlépe vysvětlit,“ nastiňuje Jan Macháč z FSE UJEP. Projekt výzkumníci řeší opět ve spolupráci s ČVUT. „V řešitelském týmu jsou kromě environmentálních ekonomů i odborníci na marketing, veřejnou správu, urbanismus, sociologii a behaviorální aspekty chování lidí,“ doplňuje vedoucí řešitelského týmu Lucie Povolná. V rámci testování možných nástrojů komunikace je v plánu také využití experimentů v behaviorální laboratoři UJEP.

Obr. 2: Kniha Voda ve městě – Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou

Města si důležitost tématu a jeho komunikace uvědomují
V rámci samotné Platformy pak její účastníci u diskuse nad kulatými stoly potvrdili zkušenosti, které řešitelský tým z UJEP a ČVUT získal v letošním roce na základě rozhovorů v několika městech napříč ČR. Komunikace je pro většinu měst důležitá, nicméně často bojují s nezájmem občanů. Města samotná také vnímají důležitost motivovat občany k šetrnějšímu využívání dešťové vody, nicméně si uvědomují, že oni sami musí jít v tomto příkladem. Proto se snaží např. realizovat na svých budovách např. akumulační nádrže na dešťovou vodu ještě před tím, než budou na občany apelovat, aby jejich svody také nekončily v kanálu, jak například zmínil jeden zástupce měst.

Motivovat ale také regulovat
Že stát a města musí jít příkladem, vyvolalo reakci dalších zúčastněných. Zmíněno bylo například téma zpoplatnění odvodu dešťových vod, hospodaření s dešťovou vodou na komunikacích a developerských projektech. Jak zaznělo, tématem se ve spolupráci s ostatními ministerstvy zabývá i MŽP. Problémem může být i určitá setrvačnost a neochota situaci řešit a komunikovat, jak zaznělo od několika diskutujících.

Obr. 3: Ilustrační obrázek – zeleň ve městě

O úspěšnosti komunikace rozhoduje její forma i politická odvaha
V rámci kulatého stolu se diskutovala také dobrá praxe spojená s komunikací. Zmíněna byla například důležitost vizuálně atraktivních forem komunikace, ale i určitá politická odvaha a trpělivost opatření srozumitelně vysvětlovat. A to nejenom občanům, ale i kolegům v rámci vlastní radnice, jak zmínila zástupkyně města. To, že o vodě nemůžeme mluvit jako o odpadu, ale musíme zdůraznit její možné využití pro zlepšení vzhledu veřejných prostranství, zaznělo například z úst zástupce univerzity. Ten zmínil také důležitost zmínit před občany dopady, které souvisejí s ekonomikou domácnosti, např. v rámci úspor za odběry vody pitné.

Téma HDV se musí řešit i v rámci menších měst a obcí
Velkou diskusi vyvolalo také to, že ačkoliv je téma HDV v současnosti řešeno zejména v měřítku velkých měst, zásadní potenciál mají i menší města a obce. Jak upozornil zástupce Svazu měst a obcí ČR, je zde často problém s vlastnickými vztahy u pozemků, kde by mohla být opatření HDV realizována, a také s nízkými kapacitami menších obcí tato témata řešit a komunikovat. Zástupci Ministerstva životního prostředí se v navazující diskusi zaměřili i na dosavadní dotační a jinou podporu těchto menších obcí.

Platforma se tématem bude zabývat i nadále
UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále. „V rámci Platformy jsme načerpali nové podněty a inspiraci, kterými se můžeme dále v rámci stávajícího a nového výzkumu věnovat. Kromě propojování odborníků je to zásadní přínos Platformy,“ dodal Jan Macháč.

Organizaci workshopu podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí České republiky.

Projekt Obce mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech byl podpořen Technologickou agenturou ČR.

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (více o projektu: http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/). Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.

SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435

Předchozí workshopy:

Povede pandemie covid-19 k výraznému nárůstu městské cyklistiky?

Podpora alternativních druhů dopravy k dopravě automobilové je ve světě hojně diskutovaným tématem. Této oblasti se věnuje také expertní tým Doprava a mobilita z FSE UJEP, jehož zástupci se účastnili červnového semináře k podpoře cyklistiky ve městech u příležitosti oslav Světového dne kola (3. 6. 2021).

Na mezinárodní akci vystoupili mluvčí z řad tuzemských i zahraničních odborníků, za tým Doprava a mobilita prezentovala Ing. Mgr. Hana Brůhová Foltýnová, Ph.D. prezentaci s názvem Změny dopravního chování během pandemie.

Ve svém příspěvku se věnovala dopravnímu chování ekonomicky aktivních obyvatel městských oblastí ve věku 18+, a to při cestách do zaměstnaní, za nákupy nebo za volnočasovými aktivitami během největších omezení pohybu u jednotlivých vln pandemie Covid-19 v roce 2020 a na jaře 2021. „U cest do zaměstnání zůstal podíl pěších a cyklistů poměrně stabilní, došlo dokonce k jejich mírnému navýšení. Přitom lidé očekávají, že nemotorové způsoby dopravy budou více využívat i po skončení pandemie. Pandemie však vedla k výraznému snížení podílu cestujících dojíždějících do práce veřejnou hromadnou dopravou a ani očekávaný nárůst po jejím skončení by již neměl dosáhnout úrovně před začátkem roku 2020,“ uvedla Brůhová Foltýnová. Naopak u cest za volnočasovými aktivitami došlo překvapivě k mírnému poklesu podílu cest nemotorovou dopravou a lidé se za tímto účelem dopravovali dominantně automobilovou dopravou. Zřetelný byl také nárůst online nákupů (zvláště v kategorii četnosti méně než 1x týdně). U cest za nákupy, které lidé fyzicky realizovali, použili v polovině případů automobil, na kole a pěšky pak byla realizována přibližně čtvrtina cest.

Zdroj: YouTube.com

Celkově data ukazují, že nárůst těch, kteří mají jízdní kolo jako převažující dopravní prostředek za různými typy cest, je v důsledku pandemie Covid-19 překvapivě malý. „Je to způsobeno tím, že dopravní chování je habitualizované a lidé se často vrací do svých zažitých vzorců chování. Významným faktorem je ale také to, že česká města většinou nerealizovala, na rozdíl od některých evropských měst, razantnější opatření na podporu cyklistiky, například v oblasti zlepšení cyklistické infrastruktury nebo organizace dopravy,“ dodala Brůhová Foltýnová.

Seminář pořádala Nadace Partnerství ve spolupráci s Praha.eu a spolkem AutoMat. Nad akcí převzal záštitu Adam Scheinherr, náměstek primátora hl. m. Prahy. Záznam z celé akce a prezentace přednášejících je k dispozici online na https://1url.cz/@cykloseminar.

Bezprostředně na seminář pak navazovala Velká jarní cyklojízda v režii spolku AutoMat, která přilákala na atraktivní trasu centrem Prahy na 520 účastníků.

Podpora cyklistické dopravy přináší zdravější, udržitelnější a bohatší společnost. Benefitují z ní i ti, kteří na kole nejezdí. To dokazuje infografika #Bikeconomics (viz níže), jejíž český překlad je k dispozici na http://bit.ly/bikeconomics-cz.

Tým Doprava a mobilita z FSE UJEP se věnuje společensko-vědním a interdisciplinárním aspektům udržitelné dopravy a mobility. Jejich výzkumné aktivity se konkrétně dotýkají dopravního chování, managementu mobility, strategického dopravního plánování, udržitelného turismu nebo smart technologií. Konkrétní informace jsou k dispozici na webových stránkách e-academia.eu nebo na facebookových stránkách Doprava a mobilita UJEP.

Ekonomika a přínosy zelených střech

Téma zelených střech je na UJEP velmi aktuální. To, že jsou v souladu s tím, jak se připravovat na klimatickou změnu, je zřejmé. Kolegové z FSE se aktivně věnují  vyhodnocování jejich ekonomických přínosů a nákladů. Relevantní ekonomické pojetí je nedocenitelné a posouvá zelené střechy do ryze praktické roviny. V těchto dnech byla vydána komplexní publikace Ekonomika a přínosy zelených střech, která je výsledkem práce pestrého kolektivu autorů včetně Jana Macháče a Marka Hekrleho.

Obr. 1: Intenzivní zelená střecha na budově Main Point v Praze na Pankráci (Autor: Marek Hekrle)

Ještě před pár lety byly zelené střechy v České republice považovány za neobvyklý a jen zřídka se vyskytující prvek na budovách.

  • U části populace budily nedůvěru, pro jiné se jednalo o prvek, který nemá žádný význam nebo je naopak symbolem rozmařilosti a plýtvání prostředků.
  • Chvíli trvalo, než se je naučili architekti navrhovat a prosazovat, investoři poptávat a odborné firmy realizovat.
  • Pár prvních úspěšných střech realizovaných v České republice se pak stalo učebnicovými příklady bez ohledu na jejich skutečnou kvalitu z pohledu současných standardů a technologií.

Obr. 2: Intenzivní zelená střecha na Svět techniky v Ostravě (Autor: Jan Macháč)

Každým rokem se jich buduje více a více.

  • Vlivem osvěty a přínosu zelených střech k adaptaci měst na změnu klimatu, zvyšování poptávky po komfortu uvnitř budovy i estetické stránce se ale postupně stávají běžným opatřením, za kterým už není třeba se vypravovat jen do velkých měst nebo přímo do ciziny.
  • Jak uvádí Svaz zakládání a údržby zeleně, ke konci roku 2019 plocha zelených střech v České republice v součtu převyšovala rozlohu, kterou zaobírá například Staré Město v Praze.

Jaké ale mají reálně přínosy? Vyplatí se investorovi je budovat proti běžným střešním povrchům? Těmito a dalšími tématy se zabývá příručka pro investory, architekty a projektanty „Ekonomika a přínosy zelených střech“, na které se podíleli Jan Macháč a Marek Hekrle z FSE UJEP. Ti zde uplatnili své dosavadní znalosti a dovednosti s oceňováním zeleně ve městě a zelených střech, kterými se dlouhodobě zabývají a patří mezi uznávané odborníky v této oblasti.

Obr. 3: Titulní stránka „Ekonomika a přínosy zelených střech“

Cílem příručky je prohloubit dosavadní osvětu a poskytnout silný argument v podobě ekonomické efektivnosti zelené střechy budovat.

  • Významnou část přínosů lze snadno popsat i peněžně vyjádřit pomocí ekosystémových služeb.
  • Přínosy zelených střech velmi často převyšují náklady pro investora. Ačkoliv investor musí vynaložit vyšší náklady při budování střechy a údržba si vyžádá provozní náklady, návratnost se může pohybovat jen v řádu několika let (1-5 let). Vliv na to má nejen úspora nákladů za chlazení a vytápění budovy a úspory za jiný způsob hospodaření s dešťovou vodou, prodlužuje se životnost a střecha může nejen umožnit zastavět větší území, ale i poskytnout dodatečné příjmy z pronájmu firmám, které v budově sídlí, případně nabídnout přímo svým zaměstnancům alternativní pracovní či odpočinkové místo.

Obr. 4: Extenzivní zelená střecha na rodinném domě u Zruče nad Sázavou (Autor: Jan Macháč)

  • Přínosy se ještě zvýší, pokud zahrneme pozitivní dopady budovy se zelenou střechou na širší okolí a společnost jako celek. Z tohoto pohledu má pak zelená střecha pozitivní vliv na redukci tepelného ostrovu měst, ochlazuje okolí, zachycuje škodlivé látky z ovzduší a CO2 a přispívá taktéž nepřímo ke zlepšování kvality vody. Lepší pracovní prostředí/prostředí k bydlení přispívá sekundárně i k nižší nemocnosti uživatelů budov se zelenými střechami. Jejich realizaci tak má smysl podporovat i z pohledu měst.

Ekonomické hodnocení bylo v příručce provedeno na třech různých typech staveb s různými druhy střech. Jedná se o výrobní halu LIKO-VO, kancelářskou budovu AFI Karlín a komerční budovu před bytovým objektem Zelená Libuš. Ukázku výsledků ekonomické analýzy v horizontu 25 let z pohledu investora je možné vidět v následující tabulce, investice se tak ve všech případech vyplatila.

Poznámka na konec: Výše uvedené výsledky a přehledy přínosů nelze zcela zobecnit. Poskytované užitky a přínosy konkrétní střechy jsou ovlivněny řadou aspektů a lokálních podmínek. Míra návratnosti a celospolečenské přínosnosti se může výrazně lišit i u dvou na první pohled identických střech.

Tyto poznatky vyšly v příručce širokého týmu autorů vydané v rámci České rady pro šetrné budovy, předcházející výzkum byl realizován mj. v rámci aktivit projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Jedna ze zkoumaných oblastí projektu je zelená a modrá infrastruktura ve z pohledu ekonomie, zelené střechy pak patří mezi inovativní opatření, kterými se intenzivně spolu s komunitními zahradami věnujeme.