Jak mluvit s veřejností o opatřeních na hospodaření s dešťovou vodou (HDV) – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně © SMART-MATEQ-UJEP

Představte si, že jako starosta znáte opatření, které vám pomůže začlenit do města více zeleně, vodních prvků a umožní vám lépe využívat zejména v létě tolik vzácnou dešťovou vodu. Bude se toto opatření občanům líbit? Nechtěli by raději více parkovacích míst? Nebude jim vadit méně časté sečení trávy? Jak jim vše srozumitelně vysvětlit a zapojit je? Jak a kdy s nimi vše komunikovat? Přesně na tyto otázky se zaměřil čtvrtý diskusní workshop Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, který se konal 12. října 2021. V Praze ho hostilo Ministerstvo životního prostředí. Zaznělo na něm mimo jiné to, že dešťová voda není odpadní voda nebo že osobní příklad nejvíce motivuje.

Obr. 1: Ilustrační obrázek

Čtvrtý multioborový workshop byl po zhruba roční odmlce způsobené pandemií opět věnován stále aktuálnímu tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV). Oproti třetímu setkání se zaměřil na komunikaci s veřejností. Přesně ve smyslu Platformy se u stolu setkali jak zástupci univerzit, tak státní správy, zástupci měst i oborových organizací. Sdíleli se jak aktuální poznatky z probíhajícího vědeckého projektu „Obce mluví o vodě“ řešeného na FSE UJEP, ale také forma a obsah komunikace, která v praxi zúčastněných funguje nebo naopak vyvolává největší kontroverzi.

UJEP se tématu věnuje v rámci vědeckého projektu
Tématu HDV se zástupci UJEP věnují dlouhodobě. Poté, v loňském roce úspěšně dokončili vědecký projekt s názvem ´Voda ve městě´ (odkaz: www.vodavemeste.cz), podařilo se řešitelskému týmu pod vedením Lucie Povolné a Jana Macháče uspět se žádostí o tematicky navazující projekt s názvem ´Obce mluví o vodě´. „V minulém projektu jsem se věnovali zejména tomu, jak investora provést procesem realizace opatření od jeho výběru až po realizaci a provoz. Nyní máme prostor věnovat se stejně důležité části úspěšné realizace opatření, což je využívání vhodných nástrojů, pomocí kterých lze občanům smysluplnost opatření nejlépe vysvětlit,“ nastiňuje Jan Macháč z FSE UJEP. Projekt výzkumníci řeší opět ve spolupráci s ČVUT. „V řešitelském týmu jsou kromě environmentálních ekonomů i odborníci na marketing, veřejnou správu, urbanismus, sociologii a behaviorální aspekty chování lidí,“ doplňuje vedoucí řešitelského týmu Lucie Povolná. V rámci testování možných nástrojů komunikace je v plánu také využití experimentů v behaviorální laboratoři UJEP.

Obr. 2: Kniha Voda ve městě – Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou

Města si důležitost tématu a jeho komunikace uvědomují
V rámci samotné Platformy pak její účastníci u diskuse nad kulatými stoly potvrdili zkušenosti, které řešitelský tým z UJEP a ČVUT získal v letošním roce na základě rozhovorů v několika městech napříč ČR. Komunikace je pro většinu měst důležitá, nicméně často bojují s nezájmem občanů. Města samotná také vnímají důležitost motivovat občany k šetrnějšímu využívání dešťové vody, nicméně si uvědomují, že oni sami musí jít v tomto příkladem. Proto se snaží např. realizovat na svých budovách např. akumulační nádrže na dešťovou vodu ještě před tím, než budou na občany apelovat, aby jejich svody také nekončily v kanálu, jak například zmínil jeden zástupce měst.

Motivovat ale také regulovat
Že stát a města musí jít příkladem, vyvolalo reakci dalších zúčastněných. Zmíněno bylo například téma zpoplatnění odvodu dešťových vod, hospodaření s dešťovou vodou na komunikacích a developerských projektech. Jak zaznělo, tématem se ve spolupráci s ostatními ministerstvy zabývá i MŽP. Problémem může být i určitá setrvačnost a neochota situaci řešit a komunikovat, jak zaznělo od několika diskutujících.

Obr. 3: Ilustrační obrázek – zeleň ve městě

O úspěšnosti komunikace rozhoduje její forma i politická odvaha
V rámci kulatého stolu se diskutovala také dobrá praxe spojená s komunikací. Zmíněna byla například důležitost vizuálně atraktivních forem komunikace, ale i určitá politická odvaha a trpělivost opatření srozumitelně vysvětlovat. A to nejenom občanům, ale i kolegům v rámci vlastní radnice, jak zmínila zástupkyně města. To, že o vodě nemůžeme mluvit jako o odpadu, ale musíme zdůraznit její možné využití pro zlepšení vzhledu veřejných prostranství, zaznělo například z úst zástupce univerzity. Ten zmínil také důležitost zmínit před občany dopady, které souvisejí s ekonomikou domácnosti, např. v rámci úspor za odběry vody pitné.

Téma HDV se musí řešit i v rámci menších měst a obcí
Velkou diskusi vyvolalo také to, že ačkoliv je téma HDV v současnosti řešeno zejména v měřítku velkých měst, zásadní potenciál mají i menší města a obce. Jak upozornil zástupce Svazu měst a obcí ČR, je zde často problém s vlastnickými vztahy u pozemků, kde by mohla být opatření HDV realizována, a také s nízkými kapacitami menších obcí tato témata řešit a komunikovat. Zástupci Ministerstva životního prostředí se v navazující diskusi zaměřili i na dosavadní dotační a jinou podporu těchto menších obcí.

Platforma se tématem bude zabývat i nadále
UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále. „V rámci Platformy jsme načerpali nové podněty a inspiraci, kterými se můžeme dále v rámci stávajícího a nového výzkumu věnovat. Kromě propojování odborníků je to zásadní přínos Platformy,“ dodal Jan Macháč.

Organizaci workshopu podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí České republiky.

Projekt Obce mluví o vodě: Komunikace implementace opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech byl podpořen Technologickou agenturou ČR.

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY (více o projektu: http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/). Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.