Téma zelených střech je na UJEP velmi aktuální. To, že jsou v souladu s tím, jak se připravovat na klimatickou změnu, je zřejmé. Kolegové z FSE se aktivně věnují vyhodnocování jejich ekonomických přínosů a nákladů. Relevantní ekonomické pojetí je nedocenitelné a posouvá zelené střechy do ryze praktické roviny. V těchto dnech byla vydána komplexní publikace Ekonomika a přínosy zelených střech, která je výsledkem práce pestrého kolektivu autorů včetně Jana Macháče a Marka Hekrleho.
Obr. 1: Intenzivní zelená střecha na budově Main Point v Praze na Pankráci (Autor: Marek Hekrle)
Ještě před pár lety byly zelené střechy v České republice považovány za neobvyklý a jen zřídka se vyskytující prvek na budovách.
- U části populace budily nedůvěru, pro jiné se jednalo o prvek, který nemá žádný význam nebo je naopak symbolem rozmařilosti a plýtvání prostředků.
- Chvíli trvalo, než se je naučili architekti navrhovat a prosazovat, investoři poptávat a odborné firmy realizovat.
- Pár prvních úspěšných střech realizovaných v České republice se pak stalo učebnicovými příklady bez ohledu na jejich skutečnou kvalitu z pohledu současných standardů a technologií.
Obr. 2: Intenzivní zelená střecha na Svět techniky v Ostravě (Autor: Jan Macháč)
Každým rokem se jich buduje více a více.
- Vlivem osvěty a přínosu zelených střech k adaptaci měst na změnu klimatu, zvyšování poptávky po komfortu uvnitř budovy i estetické stránce se ale postupně stávají běžným opatřením, za kterým už není třeba se vypravovat jen do velkých měst nebo přímo do ciziny.
- Jak uvádí Svaz zakládání a údržby zeleně, ke konci roku 2019 plocha zelených střech v České republice v součtu převyšovala rozlohu, kterou zaobírá například Staré Město v Praze.
Jaké ale mají reálně přínosy? Vyplatí se investorovi je budovat proti běžným střešním povrchům? Těmito a dalšími tématy se zabývá příručka pro investory, architekty a projektanty „Ekonomika a přínosy zelených střech“, na které se podíleli Jan Macháč a Marek Hekrle z FSE UJEP. Ti zde uplatnili své dosavadní znalosti a dovednosti s oceňováním zeleně ve městě a zelených střech, kterými se dlouhodobě zabývají a patří mezi uznávané odborníky v této oblasti.
Obr. 3: Titulní stránka „Ekonomika a přínosy zelených střech“
Cílem příručky je prohloubit dosavadní osvětu a poskytnout silný argument v podobě ekonomické efektivnosti zelené střechy budovat.
- Významnou část přínosů lze snadno popsat i peněžně vyjádřit pomocí ekosystémových služeb.
- Přínosy zelených střech velmi často převyšují náklady pro investora. Ačkoliv investor musí vynaložit vyšší náklady při budování střechy a údržba si vyžádá provozní náklady, návratnost se může pohybovat jen v řádu několika let (1-5 let). Vliv na to má nejen úspora nákladů za chlazení a vytápění budovy a úspory za jiný způsob hospodaření s dešťovou vodou, prodlužuje se životnost a střecha může nejen umožnit zastavět větší území, ale i poskytnout dodatečné příjmy z pronájmu firmám, které v budově sídlí, případně nabídnout přímo svým zaměstnancům alternativní pracovní či odpočinkové místo.
Obr. 4: Extenzivní zelená střecha na rodinném domě u Zruče nad Sázavou (Autor: Jan Macháč)
- Přínosy se ještě zvýší, pokud zahrneme pozitivní dopady budovy se zelenou střechou na širší okolí a společnost jako celek. Z tohoto pohledu má pak zelená střecha pozitivní vliv na redukci tepelného ostrovu měst, ochlazuje okolí, zachycuje škodlivé látky z ovzduší a CO2 a přispívá taktéž nepřímo ke zlepšování kvality vody. Lepší pracovní prostředí/prostředí k bydlení přispívá sekundárně i k nižší nemocnosti uživatelů budov se zelenými střechami. Jejich realizaci tak má smysl podporovat i z pohledu měst.
Ekonomické hodnocení bylo v příručce provedeno na třech různých typech staveb s různými druhy střech. Jedná se o výrobní halu LIKO-VO, kancelářskou budovu AFI Karlín a komerční budovu před bytovým objektem Zelená Libuš. Ukázku výsledků ekonomické analýzy v horizontu 25 let z pohledu investora je možné vidět v následující tabulce, investice se tak ve všech případech vyplatila.
Poznámka na konec: Výše uvedené výsledky a přehledy přínosů nelze zcela zobecnit. Poskytované užitky a přínosy konkrétní střechy jsou ovlivněny řadou aspektů a lokálních podmínek. Míra návratnosti a celospolečenské přínosnosti se může výrazně lišit i u dvou na první pohled identických střech.
Tyto poznatky vyšly v příručce širokého týmu autorů vydané v rámci České rady pro šetrné budovy, předcházející výzkum byl realizován mj. v rámci aktivit projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Jedna ze zkoumaných oblastí projektu je zelená a modrá infrastruktura ve z pohledu ekonomie, zelené střechy pak patří mezi inovativní opatření, kterými se intenzivně spolu s komunitními zahradami věnujeme.