Zábor půdy na úkor přírody a ekosystémových služeb volné krajiny včetně zemědělské produkce je významné téma v souvislosti s výstavbou. Jaké jsou cíle Evropské unie a jak problematiku chápou členské země?
Obr. 1: Okrajové oblasti města Ústí nad Labem. (Autor: Lucie Povolná)
Evropská unie si Plánem pro Evropu účinněji využívající zdroje (COM/2011/0571) vytyčila cíl dosáhnout do roku 2050 nulového čistého záboru půdy. Neznamená to, že bychom podle tohoto plánu nesměli jako společnost zabírat jakoukoli půdu k nové výstavbě budov či veřejné infrastruktury. Znamená to však, že pokud půdu zabereme, na jiném místě ji musíme vrátit přírodě nebo zemědělské produkci. Evropská Unie svým cílem deklarovala, že půdu nelze přírodě ukusovat donekonečna.
Vědci z celé Evropy pod vedením Elisabeth Marquard z Helmholtz Centre for Environmental Research se zapojením Elišky Vejchodské z FSE UJEP hledali jasnou definici záboru půdy, která by byla mezinárodně uznávaná. Tento výzkum je důležitou součástí diskusí o způsobu dosažení cíle, který si jako udržitelný Evropská Unie vytyčila.
Výzkum odhalil mnohé paralely v pojetí záboru půdy napříč jednotlivými členskými státy Evropské unie, zaznamenal však i významné výkladové rozdíly. Např. v České republice chápeme zábor půdy relativně zúženě oproti některým jiným státům Evropské unie. Jsme relativně ojedinělí v tom, že zahrady u rodinných domů stále chápeme jakou součást zemědělského půdního fondu. Možná to souvisí s historií našich zahrad, které byly v době socialismu i před ním významnou měrou využívané k samozásobování jejich vlastníky. I z našich zahrad však mizí chlévy, králíkárny, kurníky, záhony zeleniny, a mnohdy nakonec i ovocné stromy.
Obr.2: Extenzivní využívání krajiny novou zástavbou, technickou infrastrukturou i skládkou odpadu. (Autor: Eliška Vejchodská)
Zahrady se stávají spíše okrasou, a ač jsou přírodě blíž než zpevněné plochy, i jejich úloha pro životní prostředí je významně limitovaná. Jiné země proto považují tuto půdu také za ztracenou pro zemědělskou produkci, zároveň ji považují za ztracenou pro plnění ekologických funkcí volné krajiny.
Z výzkumu vyplynulo, že společenský konsensus v evropském kontextu tíhne k tomu považovat za zábor půdy oblasti celého intravilánu lidských sídel včetně jejich nezpevněných ploch včetně zahrad, dále zastavěné oblasti mimo městské prostředí a dále také plochy využití pro těžbu nerostných surovin, rekreaci a skládky odpadu.
Tyto poznatky vyšly v článku mezinárodního týmu vědců Land Consumption and Land Take: Enhancing Conceptual Clarity for Evaluating Spatial Governance in the EU Context, mj. v rámci aktivit projektu Smart City – Smart Region – Smart Community. Jedna ze zkoumaných oblastí je Financování a územní rozvoj, kde kolegové řeší vztah veřejných služeb k územnímu rozvoji, komerční hodnotě městských pozemků a ochraně půdy před nadměrnou zástavbou.
SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435
