V mnoha zemích se ochraně biodiverzity tradičně věnují dobrovolné, jak komunitní tak privátní, iniciativy. Jak jsme na tom Čechách? Bohužel, podrobné záznamy o podobných hnutích v post-socialistických zemích chybí. To byla motivace pro tým odborníků z UJEP a IAMO pro zmapování organizací věnujících se ochraně biodiverzity ve svých vlastních „soukromých“ reservacích a analýzu důvodů, proč to dělají.
Ochrana biodiverzity je považována za jednu z hlavních priorit mnoha světových politik. Tomuto tématu se věnují různé typy organizací; jde jak o státní instituce na mezinárodním, národní, i lokální úrovni, tak o nevládní iniciativy.
- Evropská unie k biodiverzitě uvádí: Co je biodiverzita?
Nedávno vyšel článek Lenky Slavíkové, Zdenky Smutné, Marty Žambochové a Vladislava Valentinova, který pojednává o tom, jak jsou aktivity pro ochranu přírody poskytované veřejností a dobrovolnými (komunitními, nevládními) spolky koordinovány s činností státních institucí, které usilují o to samé. Studie se zabývá popisem vývoje hnutí českých pozemkových spolků fungujícím pod Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). Analyzuje motivace představitelů pozemkových spolků a zkoumá interakce mezi státní a dobrovolnou ochranou přírody v ČR.
Článek: Public and community conservation of biodiversity—rivalry or cooperation?
V první fázi odborníci identifikovali lokality, v nichž se činnost veřejné ochrany přírody překrývá se soukromými rezervacemi spolků. Prostřednictvím rozhovorů se zástupci pozemkových spolků a odpovědných úředníků na krajských úřadech se ukázalo, že někteří úředníci vnímají pozemkové spolky jako partnery, někteří jsou lhostejní, nebo nejsou o jejich aktivitách informováni. Zástupci pozemkových spolků vidí svou roli jako komplementární vůči aktivitám veřejné ochrany přírody.
Výzkum ukázal, že dobrovolná iniciativa funguje jako cenný doplněk veřejné ochrany přírody, ale kvalita spolupráce závisí na konkrétním místě a na osobních kontaktech. Ve srovnání s mezinárodní scénou neexistují žádné konkrétní právní nástroje, jakými jsou například daňové úlevy pro vlastníky vzdávající se produkční funkcí půdy, která by formálně komunitní iniciativu podpořila. Bohužel chybí i obecné uznání a systematická podpora komunitní iniciativy jako takové, což ohrožuje budoucí stabilitu jejího fungování. Rozhovory se zástupci jednotlivých pozemkových spolků odhalily již používané a osvědčené strategie a s nimi spojená dilemata, jako je profesionalizace, komercializace neziskových organizací, náročnost budování sociálního kapitálu atd.
Územní ochrana biodiverzity organizovaná dobrovolnými organizacemi je celosvětový fenomén, který si buduje své pevné místo i v České republice. Mnohdy zde spolupráce mezi veřejnými autoritami a dobrovolnými aktivitami stojí pouze na osobních vztazích. Přesto, že existují právní i finanční nástroje pro jejich podporu, chybí jejich systematická aplikace. Zvýšení dobrovolnických kapacit pro ochranu biodiverzity lze dosáhnout podporou zapojení místních občanů a komunitních inciativ a jejich zahrnutí do systému ochrany přírody.
Více informací je obsaženo přímo v časopise GeoScape v článku: Public and community conservation of biodiversity—rivalry or cooperation?
Článek vznikl díky spojení odborníků v projektech „The nature and dynamics of local land use conflicts in a polyrational arena“ a „The concept of regional value added partnership in the agri-food production and rural tourism sectors: proposal for implementation in rural development“.
Biologická rozmanitost: Rada přijala závěry
UJEP
IAMO
