Flood risk management – kdo může za povodňové škody?

Jak snižovat škody působené povodněmi? Skutečně jsme se tolik nepohodli s přírodou a tolik nerespektujeme její vymoženosti a svými úpravami zhoršili následky možných povodní? Nebo jsme dokonce zapříčinili jejich vznik? Nedávno uvedený pořad ve vysílání britské BBC oslovil Lenkou Slavíkovou (FSE UJEP), která do této debaty přispěla s obsahem a výsledky výzkumu, který řídí v rámci iniciativy LAND4FLOOD.

Jako předsedkyně celoevropské iniciativy LAND4FLOOD byla Lenka Slavíková oslovena britskou BBC a zapojila se do rozhlasové reportáže Caze Grahama „Flooding Britain“ (v čase 21:00 – 26:23). V příspěvku se hovoří především o tom, že přírodě blízká opatření (nature-based solutions) jsou multifunkční. Jde o mokřady, tůně, rozvolněné drobné toky, meze, remízky, průlehy a mnoho dalších. Tato opatření v ploše povodí zpomalují odtok a umožňují krajině lépe nasáknout a pozdržet srážkovou vodu. Je proto vhodné je uvažovat spolu s tradičními technicky orientovanými postupy. Krom toho také podporují biodiverzitu, zvlhčují a ochlazují vzduch a v blízkosti měst mají cenné rekreační funkce.

Naproti tomu klasické hráze a jiná technická řešení mnohdy podpoří zástavbu území v jejich blízkosti. Pokud je povodeň příliš velká, voda hráz přeteče a způsobí mnohem vetší škody, než by způsobila povodeň bez existence hráze. Tento paradox dokazuje, že spoléhání pouze na technická řešení může být ošidné a vytváří se falešný pocit bezpečí. Lidé ve „zdi“ vidí symbol ochrany před povodní a pro investory a autority je mnohem schůdnější financovat takové hmatatelné opatření. Ve srovnání s tím je mnohem složitější si představit přirozenou schopnost zdravé krajiny zadržovat vodu.

Přírodě blízká opatření je těžší v praktické politice obhájit, protože jejich efekty nejdou tak jednoduše a přesně vyjádřit v číslech. Koncept finančních nákladů a výnosů je však určující pro mnoho strategických rozhodnutí. Pokud něco neumíme změřit, těžko se dokládá přínos. Pokud se voda díky schopnostem krajiny k lidem ani nedostane, nebezpečí zdaleka tolik nepocítí.

Tento přístup se však pomalu mění, vzniká mnoho studií, které již podávají poměrně přesný obraz o přínosech jednotlivých přírodě blízkých opatřeních. Dříve nebo později budou k dispozici data, která dokazují pozitivní přínosy těchto opatření.

EDIT: další povídání s Lenkou Slavíkovou v Českém rozhlase, tentokrát česky 🙂 Odkaz, čas 4:15 – 21:44.

Problémy přírodě blízkých opatření se na FSE UJEP zabýváme v rámci několika výzkumných projektů, mezi jejichž výsledky patří:

  • Macháč, J. a kol. (2019): Metodika pro ekonomické hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku. Ke stažení zde.
  • Macháč, J., Trantinová, M. & Zaňková, L. (2020): Externalities in agriculture: How to include their monetary value in decision-making? Int. J. Environ. Sci. Technol. https://doi.org/10.1007/s13762-020-02752-7 
  • Hartmann, T., Slavikova, L., McCarthy, S. (2019): Nature-Based Flood Risk Management on Private Land: Disciplinary Perspectives on a Multidisciplinary Challenge. Springer International Publishing. https://www.springer.com/gp/book/9783030238414
     

Doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D.

Přehled aktivit vědeckých týmů UJEP v projektech týkajících se přírodě blízkých opatřeních, o kterých jsme psali na webu smart-mateq:

Projekt LAND4FLOOD

Celoevropský projekt COST na FSE UJEP 
On-line webinář projektu LAND4FLOOD (COST)
Video o LAND4FLOOD

 

 

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu

Hospodaření s dešťovou vodou – platforma po třetí 
Sázení stromů a Internet věcí
Zeleň ve městě nejen jako estetický prvek

 

Projekt BIDELIN

Zeleň a voda ve městě – přehledně a srozumitelně 
Význam zeleně a vody pro kvalitní život ve městě
Městská zeleň v rukou studentů z celého světa

 

Projekt SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY

Část Kvalita života a životní prostředí

 

Další:

STRIMAII: Sasko-český management povodňových rizik II  

 

 

Rozvoj metod ekonomického hodnocení zelené a modré infrastruktury v lidských sídlech