Voda na stromech sice neroste, ale stromy a další zeleň ji ke svému růstu potřebují. I tak by se dala shrnout jedna část diskuse v rámci třetího setkání Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, které konalo 27. ledna 2020 na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Tématem bylo hospodaření s dešťovou vodou ve městě.
Hlavním smyslem Platformy je propojit odborníky z rozdílných oborů, kteří mají co říci k aktuálním tématům týkajících se klimatické změny a zeleně a vodních prvků. V rámci lednového setkání Platformy tak téma hospodaření s dešťovou vodou společně diskutovali zahradní a krajinářští architekti, odborníci na chytré budovy, vodohospodáři, ekonomové, urbanisté, projektanti, sociologové, dopravní inženýři i zástupci státní správy a samosprávy.
Města se učí s dešťovou vodou lépe hospodařit
„Historicky města budovala stokovou síť a usilovala o co nejrychlejší odvádění dešťovky pryč. Situace se však v posledních letech mění a města a obce stále více začínají chápat, že v podmínkách klimatické změny musí s dešťovou vodou lépe hospodařit,“ zaznělo na úvod Platformy od Ing. arch. Martiny Sýkorové z UCEEB, ČVUT. To znamená využít ji např. pro zavlažování zelených ploch, anebo ji nechat v místě zasáknout a odpařit a tím přispět ke snížení tepelných ostrovů ve městě.
Pomoci mohou zelené plochy a polopropustné povrchy
Jakým způsobem tedy hospodařit s dešťovou vodou tak, aby neodtekla do kanalizace? „Za tímto účelem se využívají různé formy zeleně a vodních prvků jako jsou například průlehy a příkopy, dešťové záhony, mokřady, polopropustné plochy, zelené střechy a stěny. Kromě těchto opatření se využívají i další typy terénních úprav, ale také nádrží,“ shrnul Ing. Marek Hekrle, další z organizátorů Platformy.
Jak uvedli další zúčastnění setkání, u většiny opatření se přitom nemusí jednat o finančně náročné řešení. Příkladem může být vyspádování zpevněného povrchu směrem do zeleně. „Velmi často se jedná o opatření, která jsou zajímavá pro občany a zároveň šetří náklady na údržbu zeleně. Z širšího hlediska mohou přispět např. k poklesu výdajů na čistění vod a snižovat riziko přetížení stokové sítě při přívalových deštích,“ doplnil Marek Hekrle.
Lépe hospodařit s dešťovou vodou mohou i domácnosti. V případě, že to podmínky dovolují, mohou dešťovou vodu zachytávat např. na zalévání, popř. ji dále využívat např. ke splachování. Za tímto účelem existují dotační příležitosti. Nejznámější je Dešťovka, díky které se o daném problému začalo na veřejnosti ještě více mluvit. Na čem se ve vztahu k domácnostem diskutující shodli, byla skutečnost, že ne všichni občané jsou však ochotni „tolerovat“ stromy či jinou zeleň blízko svého domova např. na úkor parkovacích míst.
Konflikty mezi zelení, sítěmi i zájmy
Hlavní část diskuse mezi účastníky platformy byla zaměřena na současné bariéry zavádění opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodu. Diskutující nejčastěji uváděli, že v praxi nejčastěji naráží na bariéry legislativní a majetkoprávní povahy. „Všichni víme, že v případě zeleně je jeden z hlavních problémů konflikt s ochrannými pásmy inženýrských sítí, zejména kanalizacemi, které mohou být poškozeny kořeny“, uvedl např. zástupce projektantů i vodohospodářů.
Další častou a související bariérou, která byla v rámci diskuse zmiňována, bylo nedostatečné povědomí při zadávání zakázek a nekoncepční plánování projektů. „Například krajinářští architekti jsou do projektu často zahrnuti ve fázi, kdy už podobu projektu směrem k zeleni nemohou příliš ovlivnit. Jejich zapojení do úvodních fází projektu však téměř vždy nakonec vede k lepší podobě projektu, a tak i ke spokojenosti všech,“ sdělil Platformě městský architekt a dodal, že ve své praxi musí být iniciativní a nenechat se odradit ve snaze začlenit do projektu opatření pro lepší hospodaření s dešťovou vodou. Jak doplnil tuto část diskuse Jan Macháč: „Projektanty je také nutné nutit myslet co nejvíce komplexně. Pokud chci mít zeleň, je nutné myslet na to, kde se vezme voda na její údržbu.“
Města a obce jako vzor pro ostatní
Přes všechny současné překážky se však počet opatření cíleně využívající dešťovou vodu zvyšuje. Kromě soukromých investorů patří mezi hlavní hybatele změny v této oblasti také samotná města a obce. „Aby mohly vyžadovat opatření po developerech a dalších soukromých subjektech, musí jít příkladem na svých vlastních pozemcích, tzv. zamést si před vlastním prahem,“ zaznělo u kulatého stolu. Často tomu však brání přetížení běžnou agendou i určitá setrvačnost a neochota změnit zavedené, popř. hledat kompromis.
Ze zkušeností diskutujících vyplynulo, že velmi často je způsob hospodaření s dešťovou vodou a zavádění opatření ve veřejném prostranství ovlivněn osvíceností několika málo pracovníků úřadu, kteří jsou od začátku otevřeni spolupráci s odborníky a usilují o konstruktivní debatu také mezi jednotlivými odbory úřad.
Kromě osvěty mezi úředníky i projektanty je pro budoucí rozvoj tématu hospodaření s dešťovou vodou zásadní nalezení kompromisu mezi mnoha subjekty, které do celé problematiky vstupují. Výsledkem pak může být ještě více úspěšných příkladů z praxe, které budou motivovat ostatní, shodli se na závěr členové Platformy.
UJEP jako organizátor Platformy se tématem bude zabývat i nadále
„Univerzita J. E. Purkyně v současné době spolupracuje s ČVUT v Praze na projektu TAČR „Voda ve městě: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově“, který by měl do budoucna usnadnit obcím plánování a realizaci právě takových opatření, díky nimž mohou efektivně využívat dešťovou vodu ve městě,“ doplnil závěrem hlavní organizátor Platformy Jan Macháč z FSE UJEP.
Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY. Cílem Platformy je propojovat zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.
 |
 |
SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY
Číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_048/0007435
Dosavadní setkání:
- 4. 12. 2018: Úvodní setkání (Praha – Ministerstvo životního prostředí) – více o setkání zde
- 28. 11. 2019: Druhý workshop – dvě témata: Milión, deset miliónů stromů! a Městská zeleň a Internet věcí (Ústí nad Labem – kampus UJEP) – více o setkání zde