Praha v boji s klimatickou změnu chystá vysadit milión stromů, další iniciativy v rámci Česka dokonce až deset miliónů stromů. Stačí to? Pomůže to? Jakou roli v těchto snahách může hrát moderní technologie a internet?
To byly klíčové otázky druhého setkání odborníků organizovaného iniciativou Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu, které se konalo 28. listopadu 2019 a hostily ho prostory Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Cílem Platformy je propojit zástupce z řad výzkumníků, aplikační sféry, samosprávy a státní správy v ČR a naleznout společné průniky pro budoucí rozvoj v tématech, kterými se aktuálně ve vazbě na klimatickou změnu a zelenou a modrou infrastrukturu zabývají města a obce v ČR.
Předmětem setkání byla dvě silná aktuální témata – Sázení stromů a Internet věcí. Každému tématu byla věnována úvodní přednáška od odborníků se zkušenostmi z praxe, následně se pak dané téma diskutovalo u kulatého stolu.
Sázení je pro veřejnost atraktivní, následná péče už méně (Z. Šeptunová)
První téma Sázení stromů uvedla manažerka projektu Sázíme budoucnost Zuzana Šeptunová z Nadace Partnerství. Ta potvrdila, že v současné chvíli mají jednotlivci, obce i firmy o sázení enormní zájem. Vznikají tak různé regionální, obecní i místní iniciativy, které se do výsadby zapojují. Následná péče již tak atraktivní není, a proto o ní není takový zájem. Aby však byla vysázená zeleň dlouhodobě funkční, je na stejné úrovni jako kvalitu výsadby nutné zatraktivňovat také následnou péči.
Dále byla diskuse zaměřena na současné bariéry, které s sebou výsadba zeleně ve městech i v krajině přináší. Ve městě se velmi často jedná o legislativní překážky a často protichůdné zájmy mnoha subjektů, které se podoba veřejného prostoru dotýká. Nadace partnerství iniciovala pravidelná setkání Legislativní skupiny při MŽP, která se snaží o odstranění legislativních bariér a nalezení kompromisů s hlavními aktéry jako jsou správci sítí a komunikací. Nejčastější kolize vznikají zasahováním kořenů nebo koruny stromů do ochranných pásem inženýrských sítí, popř. dochází k odstranění či poškození stromů při budování a rekonstrukci těchto sítí. Jak diskusi doplnila Zuzana Šeptunová, s protichůdnými zájmy se lze setkat i mezi jednotlivými správními orgány a odbory v rámci jednoho úřadu. Radnice se mnohdy nedokáže dohodnout ani mezi sebou, natož pak sázení či nekácení jednotně obhajovat před občany.
Účastníci Platformy poté debatovali o způsobu, jak význam zelené a modré infrastruktury s občany komunikovat. Zuzana Šeptunová toto téma doplnila o zkušenosti z praxe, kdy se mnohdy v komunikaci s veřejností nelze vyhnout určitému zjednodušení, aby bylo sdělení srozumitelné i laikům. Právě kvůli tomu se však poté setkávají s kritikou ze strany odborné veřejnosti. Zúčastnění se nakonec shodli, že komunikovat je třeba napříč dotčenými obory a ve všech fázích procesu plánování, výsadby i údržby zeleně. Problémem a výzvou do budoucna je forma a obsah této komunikace.
V krajině často dochází ke konfliktům mezi zemědělským hospodařením. Mnohdy jsou to však sami zemědělci, kteří iniciují změnu využití půdy. Stále více se zapojují i starostové a vlastníci půdy, kteří mají potenciál ovlivnit způsob zemědělského využití půdy, kterou pronajímají, popř. realizovat na pozemcích vlastní iniciativy. Překážkou je však nízké povědomí vlastníků a obava o ušlý nájem z pronájmu půdy. Počet úspěšných příkladů a iniciativ ze strany obcí, zemědělců i dalších soukromých osob však roste a motivuje další k aktivitě.
Moderní technologie může být využita pro lepší život ve městech (P. Zemanová)
Druhé neméně zajímavé téma bylo zaměřeno na Internet věcí a příležitosti, které s sebou tato chytrá technologie přináší městům, podnikatelům i občanům pro budoucí rozvoj. Internet věcí (v anglické zkratce IoT, Internet of Things) umožňuje strojům, přístrojům a objektům komunikovat s okolím, uživatelům pak IoT umožňuje jejich vzdálené ovládání, kontrolu či sledování. Toto téma představila Pavlína Zemanová, odbornice na tuto problematiku ze společnosti Vodafone, která se podílela např. na vzniku unikátní aplikace Záchranka.
Jak zaznělo z úvodního představení tématu, mobilní operátoři reflektují zvýšenou společenskou poptávku po šetrnějším přístupu k životnímu prostředí. Vodafone využívá zelenou energii, snižuje svoji uhlíkovou stopu, zapojuje se do udržitelných výzev, projektů a kampaní. Byl také hlavním partnerem studentské soutěže Czech Envi Thesis.
Moderní technologie může být využita pro lepší život ve městech (V. Kubíček)
Vodafone i další operátoři disponují díky využívání mobilních a dalších chytrých zařízení množstvím digitálních dat, které lze využít pro zlepšení kvality života. Jedná se např. o data ze signálu mobilních telefonů, která umožňují analyzovat četnost a trasu pohybu osob a následně tyto procesy optimalizovat. Účastníci kulatého stolu následně diskutovali využití těchto dat např. pro rozvoj městské zeleně a efektivnější nastavení dopravy, sdílení aut či parkování ve městech.
Kromě samotných dat o pohybu osob disponují mobilní operátoři také chytrými zařízeními vybavenými technologií IoT. Tato zařízení mají nejčastěji podobu různých chytrých senzorů, měřičů či monitorovacích systémů, která lze využít pro monitoring stavu životního prostředí a efektivnější hospodaření s energiemi a přírodními zdroji. Diskutováno bylo např. jejich využití pro sledování emisí a kvality životního prostředí, živých zvířat, vlhkosti apod. Pavel Dostal ze společnosti Greenville zmínil také možnost využití těchto technologií pro efektivní systém zavlažování zeleně a zelených střech.
Ve vazbě na sucho se stále častěji navrhuje a prosazuje zavádění distančních vodoměrů (vodoměrů s dálkovým odečtem). Jak zmínila Lenka Slavíková z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku, v minulosti byly tyto snahy o chytrá řešení spíše odmítány. Václav Kubíček ze společnosti Vodafone naznačil, že veřejná i soukromá sféra je v současné době více otevřena a nakloněna chytrým řešením a využívání moderních technologií a dat. Sama společnost Vodafone nyní aktivně spolupracuje na několika projektech s provozovateli vodohospodářské infrastruktury, s pojišťovnami a dalšími subjekty.
Ze strany Vodafone bylo také zmíněno, že větší míra využívání existujících dat v praxi může často narážet na neochotu zástupců veřejné správy tato data zveřejňovat občanům. V důsledku takovéhoto přístupu občané nemusí být zcela informováni o skutečném stavu životního prostředí. Jak uvedl Marek Hekrle z FSE UJEP, díky tomuto přístupu nemusí být zástupci veřejné správy vystaveni tlaku občanů na převzetí odpovědnosti za nalezení řešení případného negativního stavu. Alena Krejčová z Ministerstva životního prostředí dále otevřela otázku možného zneužití těchto dat a ochrany soukromí. Tento argument byl v minulosti jedním z hlavních pro odmítání využití digitálních dat.
Závěrem diskuse na téma IoT a chytrých technologií se Platforma shodla, že moderní data a technologie mají vysoký potenciál budoucího využití. Umožňují identifikovat zranitelná místa, efektivně alokovat veřejné prostředky a ve výsledku tak šetřit veřejné i soukromé rozpočty ve vztahu k zelené a modré infrastruktury. Velkou výzvou do budoucna je popularizace a jejich využití pro zlepšení kvality života a nutnost rozvoje systémů, které dokáží naměřená data zpracovat, využít a sdílet v praxi.
O platformě budeme moci slyšet i v budoucnu
Na základě tohoto setkání Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu bude zformováno společné stanovisko Platformy ve formě tzv. Policy Brief směřované zástupcům samosprávy, zákonodárcům a dalším dotčeným subjektům v dané oblasti.
Setkání odborníků v rámci Platformy bude pokračovat i nadále. „Dalším z témat Platformy bude téma hospodaření s dešťovou vodou ve městech a obcích,“ doplnil závěrem hlavní organizátor Platformy Jan Macháč z FSE UJEP.
Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY.
