Záhonky se zeleninou, sudy s dešťovkou, bylinková zahrádka. To byly netradiční kulisy setkání, které proběhlo 11. září 2019 v Ústí nad Labem. Tématem akce, kterou za UJEP pořádali Jan Macháč a Marek Hekrle, totiž bylo představení přínosů komunitních zahrad v Ústí nad Labem s podtitulem „Aneb u pěstování to nekončí.“
Pokud slyšíte termín komunitní zahrada poprvé, věřte, že se jedná o typ městského zahradničení, které je mezi obyvateli měst stále populárnější. Počet komunitních zahrad stále narůstá. Sousedé se v nich setkávají, pěstují zeleninu i pořádají spoustu akcí a workshopů. Velmi často vznikají komunitní zahrady na místech, kde do té doby rostla vysoká tráva a kupily se odpadky. Kromě vztahů mezi sousedy kultivují tato místa i veřejný prostor a životní prostředí a přinášejí významné benefity pro jejich uživatele i okolí.
Dvě komunitní zahrady existují i v Ústí nad Labem. Najdete je na Severní terase a v Krásném Březně a jmenují se Žížala na Terase a Krásné sousedění.
Tématem komunitních zahrad jako prvku zelené infrastruktury ve městech a jeho celospolečenskými přínosy se tým z UJEP dlouhodobě zabývá. Účelem setkání, které se konalo v kulisách komunitní zahrady Žížala na terase na Severní terase, bylo představení dílčích výzkumných výsledků v rámci projektu SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY.
Setkání začalo komentovanou prohlídkou a obecným představením přínosů komunitní zahrady. Zástupci UJEP poté přítomným představili tyto přínosy tak, jak jsou chápány v rámci konceptu ekosystémových služeb neboli přínosů, které lidé čerpají z životního prostředí. V případě komunitních zahrad jsou to nejenom produkční, ale také regulační ekosystémové služby jako zvýšení retence vody a pozitivního vlivu na lokální klima. Významné jsou i kulturní ekosystémové služby v návaznosti na zvýšení atraktivity území a pořádání různých vzdělávacích akcí.
Tyto přínosy, oceněné některou z výzkumných metod, vstupují společně s investičními a provozními náklady do ekonomického hodnocení. Ekonomické hodnocení umožňuje v peněžních jednotkách vyjádřit přínosy opatření i stanovit, zda je toto opatření v porovnání s náklady z ekonomického pohledu celospolečensky přínosné. Takového zhodnocení opatření může sloužit jako podpůrný argument pro podporu a popularizaci opatření, které zlepšuje kvalitu života obyvatel. Tým UJEP letos dokonce vydal certifikovanou metodiku, která popisuje postup takového hodnocení.
Výsledky ekonomického hodnocení pro obě ústecké zahrady byly také hlavním bodem setkání na komunitní zahradě. I když si jsou členové vědomi pozitivních efektů jejich působení, byly pro ně výsledky zajímavé. Dozvěděli se mimo jiné, že např. jenom hodnota vypěstovaných plodin, vyjádřená v tržních cenách za tyto plodiny, se pohybuje v řádu nižších desítek tisíc Kč za rok. Po představení ekonomických výsledků následovala diskuse mezi přítomnými, zejména o motivacích členů pro založení komunitní zahrady i jejím rozvoji do budoucna. Jelikož se setkání zúčastnil i starosta místní městské části, došlo ke zhodnocení role komunitní zahrady v území i z hlediska místní samosprávy.
Tyto podněty využije tým UJEP pro další popularizaci SMART opatření využívající zelenou a modrou infrastrukturu ve městech
Pokud vás zajímají předchozí výstupy ekonomického hodnocení pro jednotlivá SMART opatření, podívejte se zde.
O tom, zda nefunguje nebo právě nevzniká komunitní zahrada i ve vaší čtvrti, se můžete přesvědčit na mapě komunitních zahrad, kterou vytvořila Kokoza.