Úspěchy týmu MATEQ v oblasti výzkumu fytotechnologií byly diskutovány s odborníky z celé Evropy v březnu na konferenci v Polsku. Zaměstnanci a studenti FŽP se s kolegy podělili zejména o výsledky prvních třech let řešení mezinárodního projektu na obnovu a využití půdy bývalých vojenských lokalit kontaminovaných těžkými kovy a o závěry z prvních terénních pokusů založených v ČR hned na třech lokalitách.
Obr. 1: Řez listem Miscanthus x giganteus
O tom, že výzkum fytoremediací s produkcí biomasy (fytotechnologií) na kontaminovaných a dalších marginálních půdách na UJEP je úspěšný, svědčí i fakt, že byli zástupci týmu v březnu 2019 pozváni na konferenci “Multiple benefits of biomass crops on marginal land” v polských Katowicích projektu MISCOMAR zabývajícího se obdobnou problematikou. Na konferenci se sešli přední odborníci ve výzkumu produkce energetických plodin na marginálních půdách společně se zástupci firem zabývajících se zpracováním biomasy. Téma je velmi aktuální vzhledem ke stále větší poptávce po energiích z obnovitelných zdrojů a současnému nedostatku kvalitní zemědělské půdy, která by měla být využívána primárně k produkci potravin.
Obr. 2: Diskutující prof. V. Pidlisnyuk
Na konferenci vystoupila prof. Pidlisnyuk s přednáškou shrnující výsledky projektu NATO za první tři roky řešení a současně se zúčastnila panelové diskuze na téma možností a budoucnosti produkce biomasy na marginálních půdách. Doktorandi D. Nebeská, J. Černý a H. Burdová a postdoc K. Pranaw v rámci posterové sekce představili formou krátkých prezentací nejnovější výsledky z terénních pokusů na lokalitách v České republice a na Ukrajině. Zároveň jsme měli možnost navštívit výzkumné plochy Institute for Ecology of Industrial Areas Katowice a odebrat vzorky pro další výzkum. Největším přínosem však byla výměna informací se zahraničními kolegy a zástupci firem, které jsou nezbytné pro úspěšné řešení projektů. Děkujeme organizátorce Dr. Martě Pogrzebě za pozvání!
Obr. 3: Doktorandi H. Burdová, D. Nebeská a J. Černý
Výzkum fytoremediací byl na FŽP započat s příchodem prof. Valentiny Pidlisnyuk v roce 2015 a stal se součástí tradičního výzkumu na fakultě v oblasti biotechnologií se zaměřením na odstraňování znečištění ze životního prostředí. Základem pro úspěšné řešení této problematiky bylo získání mezinárodního několikaletého grantu programu The NATO Science for Peace and Security „New Phytotechnology for Cleaning Contaminated Military Sites“. Cílem projektu je sestavení metodiky pro využití energetické plodiny Miscanthus x giganteus (ozdobnice obrovská) pro pěstování na lokalitách kontaminovaných vojenskou činností.
Obr. 4: Ozdobnice obrovská
Dílčími tématy projektu jsou:
- optimalizace postupu pro dosažení co nejvyššího množství biomasy pro další využití (energetické nebo materiálové)
- sledování fytoremediace těžkých kovů, ropných látek a dalších kontaminantů
- hodnocení parametrů půdních mikrobních společenstev v průběhu fytoremediace
- sledování fyziologických parametrů rostlin a úrovně stresu
- ekonomické zhodnocení procesu a jeho různých variant
Obr. 5: Příprava sadby
Takto široká problematika vyžaduje spojení mnoha odborníků a specializací. UJEP není jediným řešitelem projektu. Partnery jsou Kansas State University (USA), National University of Life and the Environment (UA), National University “Lvivska Polytechnika” (UA) a Institute of Plant Biology and Biotechnology (KZ). Současně i složení řešitelského týmu na UJEP je velmi pestré. Kromě ředitelky projektu prof. Pidlisnyuk jsou to:
- Doc. Ing. Josef Trögl, PhD (FŽP): fytoremediace, půdní mikrobiologie
- Ing. Diana Nebeská (doktorandka FŽP): fytoremediace, půdní mikrobiologie
- Mgr. Hana Malinská, PhD (PřF): fyziologie rostlin
- Mgr. Bc. Jan Černý (doktorand FSE): ekonomické hodnocení, legislativní rámec
Obr. 6: Rhizomy (oddenky) kterými se miscanthus rozmnožuje
V průběhu let se podařilo získat další granty (TAČR, SGS UJEP, IGA UJEP) spojené s touto problematikou a rozšířit tým o důležité posily v podobě nových doktorandů (Ing. Hana Burdová) a studentů nižších forem studia (Bc. Martin Vaněk a Barbora Severová) i zahraničních mladých vědců (Karim Al Souki, PhD a Kumar Pranaw, PhD). Výzkum na vojenských lokalitách se tak mohl rozšířit na další marginální (postižené, neúrodné, nevhodné pro zemědělství) půdy a nová témata.
Obr. 7: Diana Nebeská