Z Texasu do Ústí na UJEP

Konference Planning, Law and Property Rights se příští rok uskuteční pod naší taktovkou. Naši kolegové se účastnili letošního ročníku konference v Texasu, aby mohli převzít štafetu a příští ročník přinést do Ústí nad Labem na UJEP.

Na letošní ročník konference na Texas A&M University  zavítali Lenka Slavíková s Eliškou Vejchodskou a Janem Brabcem se dvěma úkoly.

Měli za úkol převzít pořadatelství dalšího ročníku konference, který se bude konat příští rok v únoru. Konference se koná každý rok v únoru a příští ročník bude už čtrnáctý. Díky aktivitě Lenky Slavíkové z FSE UJEP, konference navštíví Ústí nad Labem a uskuteční se na UJEP.

Druhým významným úkolem bylo prezentovat výsledky výzkumu, který probíhá na UJEP a představit se tak v mezinárodní komunitě. Lenka Slavíková reprezentovala IEEP UJEP s příspěvkem „Different approaches to implementation of natural water retention measures on private land“. Jde v zásadě o to, jak najít řešení, aby se opatření na zadržování vody implementovala i na soukromé půdě. Eliška Vejchodská hovořila o možných inverzních následcích environmentálních daní na příkladu poplatku za odnětí půdy ze zemědělského půdních fondu v České republice. Jan Brabec přednesl prezentaci o připravované experimentální hře pro starosty obcí ohrožených povodněmi a zjištění, že vyjednáváním lze docílit lepšího řešení pro všechny i přesto, že jsou vlastnická práva nedokonale rozdělena.

Hlavním pořadatelem konference je mezinárodní akademická asociace Planning, Law and Property Rights (Mezinárodní akademická asociace pro plánování, právo a vlastnická práva). Za své si vzala motto: „Planning matters. Law matters. Property matters.“ Asociace upozorňuje především na komplikované vztahy mezi veřejnými a soukromými zájmy ve věcech užití půdy.

Studenti UJEP prezentovali výsledky hodnocení děčínské zeleně v Drážďanech

Poslední lednový pátek se čeští a němečtí studenti věnovali prezentaci finálních výsledků hodnocení zelenomodré infrastruktury v Děčíně. Třetí a konečné setkání v rámci semestrálního studentského kurzu „Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně“ se uskutečnilo v Leibniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR).

Setkání bylo završením půlroční práce, která obsahovala mapování městských ekosystémů v Děčíně (první polovina října) v oblasti Kvádrberku, zámku Děčín a Mariánské louky. V průběhu listopadu pak smíšené česko-německé skupiny studentů zpracovávaly semestrální projekty, které byly zaměřeny na hodnocení ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a zeleno-modré infrastruktury v mapovaných oblastech. Na konci listopadu v Drážďanech proběhla první prezentace projektů.

Debata studentů z UJEP a z Anhaltské univerzity aplikovaných věd v Bernburgu, autor: Ondřej Šmíd

V prosinci 2018 a v lednu 2019 pak studenti postupovali podle předem vybrané metodiky a rozdělily jednotlivé vymezené plochy do 3 kategorií: stanovištní podmínky, rekreační funkce a kulturní dědictví. K těmto plochám poté přiřazovali jednotlivé indikátory. Pro indikátory byla vytvořena 4 bodová škála od nízké, přes střední, vysoké až po velmi vysoké hodnoty. Studenti tak v lokalitě hodnotili například produkci chladného vzduchu a ochlazování, propustnost povrchů, nebo možnosti k rekreaci. Pomocí nástrojů GIS pak byly tyto výsledky vizualizovány v podobě několika digitálních map.Prezentace studentských projektů, autor: Ondřej Šmíd

„Dnes jsme společně s kolegy z Ahaltské univerzity prezentovali výsledky hodnocení jednotlivých zelených a modrých ploch mapovaných v Děčíně. V průběhu zpracovávání jsme narazili na řadu problémů, které jsme však s pomocí vyučujících dokázali vyřešit. Zajímavý byl též trochu odlišný pohled českých a německých studentů na hodnocení jednotlivých funkcí městské infrastruktury. Díky tomuto kurzu jsme si prohloubili komunikaci v jiných jazycích, zjistili, že se i v zemích západně od nás používají při výzkumu podobné metody a hlavně jsme získali nové zahraniční přátele, což je podle mého názoru jeden z neméně důležitých přínosů těchto mezinárodních kurzů,“ komentuje práci v projektu Ondřej Šmíd, student z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Výsledné hodnoty ekosystémových služeb, autor: Ondřej Šmíd

Studenti obou univerzit ještě musí do konce března výsledné poznatky zpracovat do podoby 10 stránkové eseje.

Kurz organizuje IEEP (UJEP-FSE) a je pořádán v rámci česko‑saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN, reg. č. 100282320) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Kontaktní osoba: Ing. Jiří Louda, Ph.D., IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku FSE UJEP, jiri.louda@ujep.cz, 608 468 676

 

Další úspěch v COST Action na FSE UJEP

Univerzita se zapojila do projektu COST Action „Public value capture of increasing property values“, neboli „Zachycení renty ze zvyšujících se hodnot nemovitostí“. Je to už druhý projekt FSE  ve schématu COST The European Cooperation in Science and Technology, které spadá pod excelentní evropský výzkum Horizon 2020, ale zaměřuje se především na podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu napříč celou Evropou.

Univerzita J. E. Purkyně se tímto krokem stává součástí stálé celoevropské sítě odborníků na efektivní správu půdy, která umožní výměnu znalostí týkajících se nástrojů pro zachycení renty a může tak přispět k zavedení obdobných nástrojů v České republice. Dr. Eliška Vejchodská z Fakulty sociálně ekonomické, která je koordinátorkou aktivit za UJEP uvádí: „Svým zapojením se akademická komunita UJEP bude podílet na celoevropském výzkumu inovativních přístupů k financování veřejné infrastruktury.“

Podstata projektu: V západních zemích Evropy je trendem získávat finance na poskytování veřejné infrastruktury, jako jsou silnice, nové železniční stanice, parky apod., nebo třeba sociálního bydlení ve městech, z rostoucí hodnoty pozemků včetně pozemků v soukromém vlastnictví. V situaci, kdy česká města mají nedostatek finančních zdrojů a v dlouhodobějším výhledu nebudou získávat na své projekty ani finance z evropských fondů, se toto téma stává velmi aktuální i v českých podmínkách. Různými přístupy jsou západní města schopna zachytit část renty ze zvyšujících se hodnot pozemků a financovat z toho své potřeby. Tento postup nejen že umožňuje městům finančně pokrývat investice, které by si jinak nemohly dovolit, ale také úspěšně snižuje míru spekulací s půdou i korupční rizika spojená s novou výstavbou.

Projektu se účastní zástupci z více jak třiceti zemí Evropy a běží od dubna 2018 až do srpna 2022.

„Pro UJEP je nepochybně přínosem navázání užší mezinárodní vědecké spolupráce v dané oblasti. Pro Ústecký kraj i další kraje v ČR budou k dispozici zajímavé výsledky výzkumu, které mohou změnit zvyk platit za krásu veřejných prostranství nebo dostupné sociální bydlení výhradně z daňových příjmů obcí nebo dotací. Ze zvyšující se hodnoty nemovitostí totiž mohou profitovat všichni, nejen jejich vlastníci,“ říká Eliška Vejchodská.

Vedle  projektu „Zachycení renty ze zvyšujících se hodnot nemovitostí“ se FSE UJEP účastní další aktivity COST Action, a to je Natural Flood Retention on Private Land (LAND4FLOOD). Jeho předmětem je realizace přírodě blízkých retenčních opatření v území, které je „zatíženo“ komplikovanými majetkovými vztahy a kompetencemi mnoha orgánů veřejné správy. Zde zastává FSE UJEP administrátorskou pozici – projekt vede doc. Lenka Slavíková, která dodává: „Je skvělé, že i lidé působící mimo česká vědecká centra mohou uspět, pokud chtějí, a mají příležitost koordinovat výzkum v celé Evropě.“

Proč COST Action stojí za to? Video.

SMART CITY v kurzu pro studenty UJEP

Na UJEP startuje kurs s příznačným názvem Smart City, který představí studentům koncept SMART. Smart City je velmi aktuální téma, o kterém mluví celý svět. Je to především koncept interdisciplinární, komplexní a je třeba jej řešit napříč institucemi a veřejností.

Katedra geografie na přírodovědecké fakultě otevírá v letním semestru volitelný kurz, který je otevřen všem studentům UJEP bakalářského (pouze třetí ročníky) a navazujícího studia.

Kurz bude studenty seznamovat s nejnovějšími poznatky v oblasti konceptu Smart doplněnými o aktuální výstupy projektu týmu UJEP a případových studií z dalších světových měst, které se snaží inovativním způsobem řešit soudobé problémy veřejného prostoru.

Studenti se seznámí s konceptem SMART v různých aspektech jeho aplikace a experimentálně si vyzkouší vytvoření aplikace pro zlepšení veřejného života ve městě. Mezi témata patří:

  • Konceptualizace SMART City/Region/Komunita
  • Připojení k internetu jako předpoklad rozvoje
  • ICT technologie ve vzdělávání
  • ICT technologie ve zdravotnictví
  • ICT technologie v produkci jídla
  • Drony
  • Samořiditelná auta
  • Rozptýlená výroba
  • Decentralizované energetické systémy
  • Cloud computing a internet věcí

SMART se prolíná odbornými aktivitami napříč několika fakultami UJEP a odráží se ve významných projektech. Kurz vznikl za účelem lepší profilace výzkumného tématu SMART na univerzitě a podpory implementace inovativních technologií a přístupů do běžného života občanů Ústeckého kraje.

Kurz byl podpořen projektem Smart City – Smart Region – Smart Community.

Zeleň ve městě nejen jako estetický prvek

Využívá vaše město či obec dešťovou vodu, monitoruje a zajišťuje efektivní využití veřejných ploch, nebo snad zajišťuje zasakování vody například na parkovištích? A proč jsou tato témata důležitá?

Projevy klimatické změny významně ovlivňují kvalitu života ve městech. Zelená a modrá infrastruktura představuje jednu z možností, jak čelit výzvám spojeným s projevy jako jsou tepelný ostrov města, sucho, bleskové povodně apod. Přírodě blízká opatření navíc mají řadu vedlejších přínosů, jako je estetická stránka, vliv na psychiku a zdraví obyvatel apod.

Mezioborová spolupráce přispívá ke zvyšování kvality života ve městech

Jak mají tato opatření vypadat? Jaká jsou nejefektivnější vzhledem k dílčím přínosům? Jaké jsou preference obyvatel? Jak komunikovat o realizaci opatření s obyvateli z pozice obce?

Odpovědi na tyto a řadu dalších otázek je nutné hledat napříč obory, kde nemůže chybět hydrolog, ekolog, územní plánovač, krajinný architekt, ekonom, sociolog, geograf a další. Nic se pak neobejde bez samotných zástupců samosprávy a veřejné správy, které mají významný vliv na realizaci projektů.

Odpovědi na výše uvedené i další otázky hledalo 25 účastníků na workshopu Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu konaném 4. 12. 2018 na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Jednalo se o první setkání platformy založené Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Jak uvádí hlavní organizátor Dr. Jan Macháč: „Cílem platformy je vytvořit prostředí, ve kterém bude možné sdílet informace, zpětné vazby či inspirace všech zainteresovaných stran napříč organizacemi a vytvořit tak silnou základnu pro zelenou a modrou infrastrukturu v našich městech a obcích“.

Dešťová voda, pocitové mapy, ekonomické hodnocení přírodních ploch

Workshop zahájila Ing. Júlia Tóbiková z Ministerstva životního prostředí (MŽP) a odborníci z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) Dr. Jan Macháč a Dr. Eliška Vejchodská. Následovaly tři stručné příspěvky shrnující aktuální poznání. Prostor pro prezentování byl záměrně dán mladým vědcům. Přednášky o možnostech hospodaření s dešťovou vodou na příkladech Plzně a Ústí nad Labem se ujal Mgr. Martin Dolejš z Přírodovědecké fakulty UJEP. Ing. Pavel Dostal ze Svazu zakládání a údržby zeleně ve vazbě na tento příspěvek diskutoval přenositelnost představeného přístupu hospodaření s dešťovou vodou do jiných měst, Dr. Jakub Horecký z MŽP zmínil, že vedle mikrostruktur zeleně se nesmí zapomínat ani na větší (přírodě blízké) plochy.

Možnost využívání pocitových map jako inovativního nástroj v rámci péče o zeleň v Děčíně představil Mgr. Petr Meyer. Cílem pocitových map bylo získat informace od návštěvníků Pastýřské stěny a identifikovat, která místa pozitivně a která negativně vnímají a proč tomu tak je. Výsledkem je mapa míst a cest pozitivně/negativně vnímaných doplněná o důvody tohoto hodnocení. Město Děčín tak dostane cenné podklady sloužící pro údržbu území. Ing. arch. Martina Sýkorová z Českého vysokého učení technického vznesla klíčový dotaz na orientaci respondentů v mapě při dotazování. Ta byla v případě Pastýřské stěny zajištěna kombinací metod (tazateli, kteří území znají, podpůrnými mapami a srozumitelným podkladem pro zakreslování).

Poslední příspěvek se týkal ekonomického hodnocení přírodních ploch ve městě Liberec a zkoumání preferencí obyvatel. Dr. Jan Macháč (UJEP) představil výběrové experimenty (tzv. choice experimenty), které byly využity pro zkoumání preferencí, a předběžné výsledky z Liberce. Zde obyvatelé významně preferují přírodě blízké parky a přírodě blízké toky. Význam přírodě blízkých ploch pro adaptaci měst na změnu klimatu doplnila Ing. Eva Sojková z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (VUKOZ) o zkušenosti z Brna, kde z tepelného snímkování vyplynulo, že běžné trávníky mají nejmenší přínos ve vazbě na tepelný ostrov města v porovnání s dalšími druhy zeleně. Dr. Jan Kopp ze Západočeské univerzity spolu s doc. Přemyslem Krejčiříkem a Ing. Ondřejem Feitem (oba ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu) a Dr. Jakubem Horeckým otevřeli diskusi o nesouladu obecných preferencí nad údržbou trávníku ze strany obyvatel a jejich významu pro město. V České republice je stále v módě časté sekání. Města pak tuto údržbu soutěží, jediné kritérium je cena a následkem toho je kvalita údržby nízká. Do budoucna je zde velký potenciál na změnu režimu sekání, s tím je nutné ale provést i osvětovou kampaň vedoucí k vyššímu povědomí obyvatel.

Výzvy v oblasti zeleně ve městě

Druhý blok otevřeli tzv. 1minutové prezentace, v rámci kterých účastníci workshopu představili další výzvy spojené se zelení ve městě. Dr. Jan Kopp otevřel diskusi nad definicí zelené a modré infrastruktury. Jedna z možných definic zazněla v rozhovoru Jana Macháče pro Českou televizi ze setkání (začátek 1 hodina 19 minut). Ing. arch. Martina Sýkorová pak zmínila dvojí vliv digitálního věku ve spojitosti s urbanizací, na jednu stranu moderní technologie lze vhodně využít pro plánování, na druhou stranu často zeleň ohrožují. Následkem urbanismu vznikla např. řada ploch bez zasakovacího území. Dr. Martin Dubský z VUKOZ upozornil na význam zelených střech a výzkum střešních substrátů s vlastnostmi umožňující další rozvoj v oblasti zelených střech.

Téma sucha pak rezonovalo v příspěvku Ing. Sojkové. Ve vazbě na klimatickou změnu je nutné vybírat pro výsadbu dřeviny, které jsou suchu schopné odolávat. Byla založena Stezka sucha a nově i areál, kde je možné odolné dřeviny vidět. Mgr. Kateřina Kujanová z Agentury ochrany přírody a krajiny se zabývala vodními toky ve městech, zmínila (ne)naplňování Rámcové směrnice o vodě ve vazbě na stav vodních toků a problém s osvětou obyvatel.  Radka Pokorná z KOKOZA představila téma komunitních zahrad a kompostování bioodpadu. Následovala neformální diskuse jednotlivých účastníků, která se protáhla až do večerních hodin.

Budoucnost platformy

Setkání Platformy budou pokračovat i v dalších letech. Jak v průběhu setkání zmínil Jan Macháč: „Jsem rád, že se podařilo sestavit mezioborovou platformu pro výměnu zkušeností, získávání zpětné vazby a propojování vědců, odborníků, lidí z praxe a veřejné správy a samosprávy. Spolupráce je v oblasti zelené a modré infrastruktury s ohledem na projevy klimatické změny nezbytná.“ Vedle setkávání odborníků jsou plánované i další společné aktivity. Všichni účastníci se shodli, že setkávání jsou nezbytná, ať už k identifikaci výzev, tak k hledání řešení a formování společných postojů. Závěrem prvního setkání tak může být jednotné stanovisko: „Voda a zeleň do měst a obcí patří, ne jen z estetického hlediska, ale především z hlediska zachovávání dosavadních životních podmínek v období klimatické změny.“

Platforma pro zelenou a modrou infrastrukturu byla založena v rámci projektu SMART CITY – SMART REGION – SMART COMMUNITY. Tento projekt Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem představuje komplexní pohled na vytváření kvalitní infrastruktury pro život člověka a poskytování kvalitních veřejných služeb s návazností na společenské výzvy. Projekt podporuje spolupráci výzkumných organizací, soukromého a veřejného sektoru, posiluje specializaci oborového zaměření UJEP, interdisciplinární spolupráci, rozvoj výzkumných týmů témat SMART. Projekt se skládá ze čtyř výzkumných záměrů (SMART Veřejná správa, SMART Veřejné služby, SMART Životní prostředí a SMART People). S cílem sdílet zkušenosti, výstupy a získávat zpětnou vazbu byla v rámci SMART Životní prostředí založena tato Platforma.

Více o projektu: http://smart-mateq.cz/projekty/projekty-smart/smart-iti/

Smart mobility – Smart doprava

Jak je v současnosti vnímán pojem Smart City? Jak zavádět car-sharing? Jak dopravu obyvatel ovlivní lepší dostupnost informačních a komunikačních technologií? Existuje potenciál pro snížení celkového počtu najetých vozo-kilometrů? Odpovědi na tyto a další otázky hledali účastníci pracovního semináře 11. prosince, kteří se sešli na půdě UJEP v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community.

Seminář Smart Mobilita se uskutečnil na půdě Pedagogické fakulty za účasti odborníků UJEP a Fakulty dopravní ČVUT s pracovníky z měst, Ústeckého kraje a ICUK, aby diskutovali výzkum možností Smart city v oblasti dopravy pro využití ve městě Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v dalších městech našeho kraje. Cílem semináře bylo představit výzkumné aktivity projektu Smart City – Smart Region – Smart Community v oblasti Smart mobilita a diskutovat možnosti spolupráce mezi projektovým týmem a krajem, městy a obcemi z Ústeckého kraje a možnosti využití výstupů projektu v praxi.

Výzkumný tým UJEP a FD ČVUT bude řešit řadu případových studií věnovaných různým aspektům chytré dopravy a udržitelného rozvoje mobility měst v Ústeckém kraji. Jako hlavní cíl výzkumu si výzkumníci kladou zjistit potenciál smart technologií k podpoře alternativ k individuální automobilové dopravě (IAD). IAD nejvíce zatěžuje města svými dopady na zdraví obyvatel a životní prostředí a záborem prostoru; města se dlouhodobě musí s těmito dopady vyrovnávat. Podpora alternativ může pomoci těmto negativním dopadům předcházet.  Tomáš Horák z ČVUT upozornil, že: „Smart City není jenom o technologiích, ale především o zvýšení kvality života.“

Řešení problematiky probíhá prostřednictvím řady případových studií. Vznikne také dopravní model, který umožní analyzovat dopady různých změn a opatření na dopravu na území celého města. V rámci projektu vzniká také městský dashboard, což je interaktivní platforma pro ukládání, automatické zpracování a zobrazování široké škály dat, jejíchž součástí bude i portál otevřených dat.

Ondřej Přibyl přestavil Modelování dopravní poptávky a potenciál změny ve prospěch udržitelných druhů dopravy, resp. jak se lidé rozhodují při výběru dopravního prostředku. Michaela Zachová představila stav průzkumu strategie smart a poznatkem z akce EXPO Barcelona, že: „jako nevíce smart city vyhrálo město Singapur a na druhém místě se umístila Vídeň.“ Jednou z prezentovaných případových studií byl Efekt smart aplikace pro Car-pooling (sdílení jízd). Eliška Vejchodská k prozatímním výsledkům říká, že: „aktéři tíhnou k udržitelné mobilitě s nižším dopadem na životní prostředí, avšak různí se cesty, jak toho dosáhnout.“ Jan Husák z MmÚL představil stav Plánu udržitelné městské mobility města Ústí nad Labem, kde mj. prezentoval výsledky průzkumů, které na území města a regionu průběžně vznikají.

Široká škála prezentovaných informací různého charakteru má za účel zlepšení kvality každodenního života ve městě. Tohoto cíle se snaží dosáhnout umožněním obyvatelům města činit informovaná rozhodnutí na základě znalosti aktuální situace ve městě. Řešitelský tým plánuje v průběhu celého projektu úzkou spolupráci s městem Ústí nad Labem, krajem a dalšími městy z kraje, jejíž součástí budou i další podobná pracovní setkání, jako bylo toto.

   

  • Prezentace si můžete prohlédnout zde.
  • Program akce si můžete prohlédnout zde.
  • Galerii fotografií si můžete prohlédnou zde.

Horko a sucho, co s tím? Naši vědci v ČT

Boj se suchem a hospodaření s vodou se po letošním létě dostaly do popředí zájmu veřejnosti. Naši vědci se však problému intenzívně věnují již několikátým rokem. Můžeme se s nimi potkat i ve zpravodajství ČT, nebo v n ěkolika mezinárodních projektech.

Vysoce aktuální téma horkého a suchého léta obrátila pozornost na rozmanité aktivity odborníků, kteří problematiku studují již po několik let. Mezi velice aktivní a produktivní se řadí odborníci z FSE, kteří jsou zapojeni do několika probíhajících projektů (spadajících do výzkumné oblasti SMART), se společným jmenovatelem, a to ekologická opatření, jež mají přispívat ke zvyšování kvality života lidí a jejich ekonomické vyhodnocování.

Problematika hospodaření s vodou v souvislosti s životem v sídlech lidí spadá do oblasti tzv. ekosystémových služeb. Ty řeší význam životního prostředí pro lidskou společnost. Tento přístup usiluje o identifikaci užitků plynoucí z biologické rozmanitosti ekosystémů a o zohlednění těchto užitků v rozhodovacích procesech v tržním hospodářství.

Ideální představa o kompozici Zelené infrastruktury ze strany Evropské komise.
Zdroj: Evropská komise, 2013. Building a Green Infrastructure for Europe

Často se dotýkáme pojmů zelená a modrá infrastruktura, která je součástí řešení výše zmíněných problémů. Vysvětlení, co to přesně znamená a jak je to s ekosystémovými službami podal Jan Macháč a je k nalezení ve VIDEU Studio ČT24 Z 5. prosince 2018, začátek je v čase 1:18:28.

Jan Macháč Zdroj: http://www.e-academia.eu/cz/

Další reportáže v České televizi s našimi kolegy

Komentář Jana Macháče v pořadu Události v regionech ke koupi akcií Pražských vodovodů a kanalizací od francouzské společnosti Veolia (20. 9. 2018)

Vystoupení v Událostech ČT Jiřího Loudy, kde hovořil o opatřeních, která mohou pomoci zadržet vodu a zmírnit vysoké teploty ve městech a o jejich společenských užitcích. Komunitní zahrada Vidimova, park uprostřed sídliště v Brně nebo zelené střechy. To jsou příklady adaptačních opatření, která mohou pomoci reagovat na změnu klimatu. (29. 8. 2018)

Jan Macháč o suchu v krajině v pořadu ČT24 (20. 6. 2017):

Mezinárodní projekty

Mezi projekty, které se věnují zelené a modré infrastruktuře, se řadí například:

Publikace

Publikace Ekonomické hodnocení přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech: Výsledky případových studií realizovaných opatření v ČR od Jana Macháče, Lenky Dubové, Jirky Loudy a Aleny Vackové. Po přečtení doporučujte dále, třeba svým starostům!

Cílem publikace je poukázat na společenskou přínosnost zelené a modré infrastruktury ve městech a tím nepřímo podpořit tato opatření při rozhodování o jejich realizaci. Tento dokument přináší výsledky z 16 realizovaných opatření z celé České republiky, na kterých byly kvalitativně i kvantitativně hodnoceny náklady a užitky jednotlivých opatření. Pro hodnocení opatření byl využit koncept ekosystémových služeb a řada ekonomických metod včetně analýzy nákladů a užitků (CBA).

Zdroj: Ekonomické hodnocení přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech: Výsledky případových studií realizovaných opatření v ČR (2018)

Mezi UŽITKY, s nimiž hodnocení opatření pracuje patří regulace kvality ovzduší, regulace teploty a mkroklimatu, zvyšování kvality vody, protihluková funce, produkce biomasy, nárůst hodnoty nemovitostí atd.

UKÁZKA Z PUBLIKACE:

Na cestě k úspěšné adaptaci měst

Nutnost adaptace měst na změnu klimatu je nevyhnutelná, neboť rizika a projevy této změny jsou ve formě tepelných ostrovů, nedostatku vody nebo naopak záplav stále více znatelné a mají negativní dopad jak na blahobyt obyvatel, tak na zdraví. K adaptaci je potřeba přistupovat komplexně. Vedle ekonomického argumentu založeného na peněžním ocenění nákladů a užitků přírodě blízkých opatření je nutné se zabývat i institucionálním nastavením a politickou prosaditelností daných opatření. Komplexního řešení je možné docílit prostřednictvím několika kroků. Prvním z nich je provedení analýzy zranitelnosti města, která v sobě skloubí jak samotné dopady klimatické změny, tak i například rozložení obyvatel a jejich demografii. Následně navržená opatření by měla cílit na řešení nejvýznamnějších problémů, které město ve vztahu ke klimatické změně postihují, nebo se s nimi město bude potýkat na základě predikce projevů klimatické změny. Nezbytné je vzít v potaz i demografický vývoj. Výsledky studie zranitelnosti jsou součástí adaptační strategie.

Hodnocení děčínských modrých a zelených ploch představeno v Drážďanech

Poslední listopadový den představovali čeští (UJEP) a němečtí studenti v Drážďanech průběžné výsledky hodnocení vybraných zelených ploch v Děčíně. Druhé setkání studentského kurzu Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně se uskutečnilo v  Leibniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR).

Setkání navázalo na mapování městských ekosystémů v Děčíně, které proběhlo v první polovině října v oblasti Kvádrberku, zámku Děčín a Mariánské louky. V průběhu listopadu smíšené česko-německé skupiny studentů zpracovávaly semestrální projekty, které jsou zaměřeny na hodnocení ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a zeleno-modré infrastruktury ve městech. Jednotlivé vymezené plochy účastníci kurzu ohodnotili a zanesli do podoby digitálních map.

Představili jsme dnes hlavně použitou metodu k hodnocení jednotlivých modrých a zelených ploch a také dílčí výsledky, které z prvotního mapování vyšly. Prezentaci nám vyučující ohodnotili velmi kladně a dostali jsme cenné rady, jak postupovat dále. V příštích dvou měsících bychom hodnocení měli dokončit,“ přidává Ondřej Šmíd, student z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Účastníci kurzu (foto Ondřej Šmíd)

Studenti se v česko-německých skupinách v rámci hodnocení zaměřili například na hodnocení biodiversity s ohledem na velikost biotopu, převládající povrch nebo přírodě blízkou úpravu. Dále se hodnotil přínos zeleně k regulaci klimatu z hlediska ochlazování a produkce chladného vzduchu nebo překážky, které brání průchodu vzduchu (např. vysoké budovy). Značný význam byl v obou skupinách přikládán rekreační funkci. Studenti zkoumali a hodnotili množství rekreačních prvků, jako jsou lavičky, dětská hřiště, naučné tabule, ale i její kvalitě a funkčnímu rozmístění.

Prezentace česko-německé skupiny studentů (foto Ondřej Šmíd)

Poslední setkání a prezentace výsledků zkoumání proběhne koncem ledna opět v IÖR v Drážďanech. Kurz je organizován IEEP (pořádán v rámci česko‑saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN, reg. č. 100282320) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Liebniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR) (foto Ondřej Šmíd)

Informace o kurzu, kde probíhalo hodnocení:
Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně

 

Smart mobilita v projektu Smart City – Smart Region – Smart Community

Představení aktivit v oblasti Smart mobilita, diskuse možností spolupráce mezi projektovým týmem a krajem, městy a obcemi z Ústeckého kraje a možnosti využití výstupů projektu v praxi.

Seminář projektu Smart City – Smart Region – Smart Community na téma Smart mobility se uskuteční 11. prosince 2018 v době 9:30 – 13:00 hodin.

Proběhne na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem, v budově České mládeže 8, místnost CS-502.

Program

9.00 – 9.30
Registrace účastníků a káva

9.30 – 9.45
Úvodní blok

Jiřina Jílková (UJEP): Přivítaní a představení projektu Smart City – Smart Region – Smart Community

9.45 – 11.10
SMART Mobility – poptávka po dopravě a příležitosti Smart opatření

  • Ondřej Přibyl (ČVUT Praha): Modelování dopravní poptávky a potenciál změny ve prospěch udržitelných druhů dopravy
  • Tomáš Horák, Michaela Zachová (ČVUT Praha): Analýza potenciálu nástrojů Smart v oblasti dopravy
  • Eliška Vejchodská (UJEP): Případová studie: Praktické využití a možnosti aplikace na carpooling
  • Jan Husák (Oddělení koncepcí, Odbor strategického rozvoje MmÚL): Strategické dopravní dokumenty (SUMP a SUMPF) v Ústí nad Labem

Diskuze: možnosti spolupráce a aplikace výzkumných aktivit

11.10 – 11.30
Přestávka na kávu

11.30 – 12.30
Data v dopravě a možnosti Smart

  • Martin Dlouhý (Odbor strategického rozvoje MmÚL): Projekt autonomních vozidel SMART ZONE
  • Ondřej Smíšek (ČVUT Děčín): Dash Board – Smart řešení v oblasti dopravy

Diskuse, ukončení semináře, závěry

12.30 – 13.00
Společný oběd

Akci moderuje: Hana Brůhová Foltýnová (UJEP)

Těšíme se na setkání s Vámi! Organizátoři

Na akci se podílí:

Akce probíhá v rámci projektu Smart City – Smart Region – Smart Community.

Příležitosti a výzvy politiky energetické účinnosti do roku 2030

Jak se střední Evropa vypořádá s novými cíli a politikami v oblasti energetiky upínající se k roku 2030? Zimní balíček 2016, který vydala Evropská komise, znamená jasný posun k čisté energetice. Vyvstává ovšem mnoho otázek, jak se s těmito novými cíli vypořádat. Je to pro nás tedy výzva nebo spíše příležitost? Právě na tyto otázky se snažili najít odpovědi přední čeští i zahraniční experti na ekonomiku a politiku energetiky v rámci konference „Energy efficiency policies toward 2030 – opportunities and challenges for Central Europe“. Konferenci organizovala Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku (FSE UJEP), ČVUT v Praze, Technickou univerzitou ve Vídni a organizací SEVEn, The Energy Efficiency Center.

Akce se zúčastnilo více než 50 odborníků z ČR, Rakouska, Slovenska, Švýcarska a Maďarska, proběhla 26. 11. 2018 v Praze. „Ukázalo se, že konference byla skvělou příležitostí pro živou diskusi o aktuálních trendech v energetice mezi zástupci akademické sféry, tuzemských i zahraničních ministerstev, bankovního sektoru, energetických firem i neziskových organizací“ dodává jeden z hlavních organizátorů konference a tajemník CZ-AT EEG, Dr. Jiří Louda z Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku (FSE UJEP).

Konferenci zahájili prof. Jaroslav Knápek z ČVUT v Praze, rada-velvyslanec rakouské ambasády v Praze Georg Zehetner a prof. Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni. V následujících čtyřech sekcích vystoupila celá řada významných odborníků na dané téma.

První sekce byla zaměřená na otázky energetické politiky ve vztahu k evropským cílům v rámci energetické efektivnosti a nabídla přítomným možnost porovnat přístupy k naplňování těchto cílů z pohledu tří zemí. Vedle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky, Güntera Pauritsche (ředitele centra energetické ekonomiky Rakouské energetické agentury) nebo Petera Drotára (hlavního státního rádce v oblasti energetiky slovenského ministerstva hospodářství), vystoupil rovněž Pavel Zámyslický z MŽP ČR a Ján Čiampor z MPO.

V rámci druhé sekce vystoupil mj. pan velvyslanec a ředitel pro mezinárodní energetické vztahy Švýcarského federálního energetického úřad Jean-Christophe Füeg, který přiblížil Švýcarskou energetickou strategii do roku 2050 s mnoha novými prvky a inovativními koncepty, které mohou být inspirací pro ČR. Dalšími přednášejícími byli např. Petr Gross z Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. s příspěvkem týkajícím se budoucnosti energetické účinnosti s finančními instrumenty nebo Hana Slavíčková z Ministerstva financí ČR, která hovořila o financování energetické účinnosti z pohledu státního rozpočtu.

Odpolední dvě sekce nabídly tematicky úžeji zaměřené příspěvky.  Příspěvek o dekarbonizaci prezentoval Johannes Fechner z rakouské společnosti 17&4 Organisationsberatung. Jiří Karásek ze společnosti SEVEn představil implementaci budov s téměř nulovou spotřebou energie v podmínkách ČR. V poslední sekci, která byla zaměřená na energetickou efektivnost v dopravě, vystoupila mj. Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Dita Eyblová z Ministerstva dopravy ČR s příspěvkem o udržitelné městské dopravě v českých městech nebo paní Hana Brůhová-Foltýnová, reprezentující FSE UJEP a město Litoměřice.

„Jsme rádi, že se nám podařila zorganizovat konference, na které vystoupili opravdové špičky ve svém oboru z mnoha zemí střední Evropy. Téma energetické účinnosti má významné dopady nejen v oblasti ekonomiky, ale také v oblasti životního prostředí. A právě sdílení zkušeností mezi odborníky z různých zemí muže přinést nová inovativní řešení. Rozhodně plánujeme na tuto konferenci v příštím roce navázat.“ Uzavřel Jiří Louda.

Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) vznikla na základě dohody českého ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody a rakouského ministra pro zemědělství, lesní hospodářství, životní prostředí a vodní hospodářství Wilhelma Molterera v roce 2002 v reakci na tzv. Protokol z Melku (Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených mezi předsedou vlády Zemanem a spolkovým kancléřem Schüsselem za účasti komisaře Verheugena). Posláním skupiny je podpora veřejné diskuse v širším okruhu především českých a rakouských odborníků k otázkám vztahu energie, životního prostředí, ekonomiky a společnosti. Proto skupina každoročně organizuje konferenci, která je určena především odborné veřejnosti z řad veřejné správy a akademické sféry.

Příspěvky z konferencí je možné si stáhnout na webu www.energy-europe.org.