Ceny hejtmana Ústeckého kraje za vědu a výzkum

Další laureátka ceny hejtmana za vědu a výzkum z týmu MATEQ na UJEP.

Letos obdržela cenu hejtmana Zdeňka Kolská z Přírodovědecké fakulty jako ocenění za vědu a výzkum v oboru fyzikální chemie za rok 2017. „Příběh UJEP“ Zdeňky Kolské naleznete zde, bezprostřední reakce v článku Ústeckých novinek.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje uděluje Cenu hejtmana Ústeckého kraje jako ocenění za vynikající občanské zásluhy o rozvoj Ústeckého kraje nebo hrdinské a jiné výjimečné činy jednotlivých osob skupin osob. Mezi pět oblastí patří i věda a výzkum (ostatní jsou: regionální rozvoj, sociální a zdravotní oblast včetně záchrany lidského života, kultura, sport).

V minulých letech se laureáty této ceny stali další dva kolegové z týmu MATEQ, a to: Jaroslav Pavlík (2013) a Pavel Janoš (2016).

Jaroslav Pavlík Pavel Janoš

Fytoremediace, Miscanthus a Diana Nebeská

Doktorandka FŽP Diana Nebeská byla hostem Magazínu Leonardo Českého rozhlasu plus, kde poskytla rozhovor o fytoremediaci kontaminovaných půd. Problematika se tak stává srozumitelnou i pro neodborníky na revitalizaci krajiny.

Rozhovor D. N. začíná v 16. minutě pořadu:

https://plus.rozhlas.cz/fytoremediace-slibna-metoda-obnovy-kontaminovane-pudy-7565434

Fytoremediace půdy spočívá v čištění půdy (např. od těžkých kovů, pesticidů, ropných látek), její obohacení a celkové podpoře ekosystému (proti erozi, podpora mikroorganismů) prostřednictvím pěstování rostlin, v případě UJEP Miscanthus giganteus. Její výsledky závisí na počátečním stavu půdy. Rostlina ukotví těžký kov v půdě a část natáhne do kořenového systému (což je již nyní jasně prokázáno), ale zatím neexistují výsledky po dlouhodobém (např. 20 let) pěstování. Nadzemní část rostliny zůstává čistá a lze ji využít jako biomasu. Rostlina roste dlouhodobě, stabilní výnos biomasy poskytuje tak po třech letech.

Problematice fytoremediací se na FŽP věnují vedle Diany Nebeské také prof. Pidlisnyuk, doc. Trögl, dr. Malinská (PřF) a Jan Černý v rámci společného projektu NATO SPS Military sites cleaning. Zapojeno je do něj několik institucí:

  • Jan Evangelista Purkyne University in Usti nad Labem, Czech Republic
  • National University of Life and the Environment, Kyiv, Ukraine
  • Kansas State University
  • Institute of Plant Biology and Biotechnology, Kazakhstan
  • National University “Lvivska Polytechnika”

UJEP má v projektu vedoucí pozici, koordinuje práce u všech partnerů a je zodpovědný za sumarizaci výsledků.

Náplní projektu je výzkum pěstování energetických rostlin (především Miscanthus giganteus) na lokalitách kontaminovaných vojenskou činností s cílem dosáhnout současného snížení znečištění, zlepšení půdních vlastností, obnovy ekosystémových funkcí a produkce energetické biomasy. Spojuje se tak ekologický a ekonomický přínos.

Studentská konference doktorandů oboru Environmentální analytická chemie

Doktorandi třech fakult UJEP se sešli na prezentaci výsledků svých výzkumů, které spadají do oblastí výzkumného zaměření MATEQ. Akce se konala 4. června 2018 na Fakultě životního prostředí v Ústí nad Labem.

Na konferenci studenti doktorských oborů Fakulty životního prostředí, Přírodovědecké fakulty a Fakulty strojního inženýrství přednesli přednášky a prezentovali postery za účasti členů oborové rady, školitelů, vyučujících a dalších odborníků.

Jako nejlepší byly vyhodnoceny a odměněny prezentace:

Jakub Tolasz – FŽP – UACH
Eliška Wildová – FŽP
Diana Nebeská – FŽP

Jako nejlepší byly vyhodnoceny a odměněny postery:

Martin Šťastný – FŽP – UACH
Petr Ryšánek – PřF
Klára Jirounková – FSI

Seznam přednášek

  • Diana Nebeská: Monitoring of phytoremediation with biomass production
  • Jiří Štojdl: Maping of contaminants in sediments of rivers
  • Michal Hošek: Distribuce polutantů v říčních nivách
  • Eliška Wildová: Accumulation and dynamics of manganese content in plant species of forest ecosystem
  • Štěpánka Tůmová: Historical development of the Ploučnice River pollution
  • Jakub Tolasz: Influence of the preparation of nCeO2 on its properties
  • Věra Pilařová: Magneticky se separovatelné sorbenty
  • Michela Š. Slušná: Hf doped TiO2 materials for photocatalytic and stoichiometric degradation of pollutants

Seznam posterů

  • Hana Burdová: Validace metody stanovení sumy PLFA v zeminách pomocí GC-MS
  • Mária Králiková: Electrochemical oxidation of organic pollutants
  • Zdeňka Kwoczynski: Bioavailability of elements in ligno-cellulose matrix
  • Čestmír Berčík: Gamaspektrometrie v environmentálních analýzách
  • Jan Matkovič: Neutronová aktivační analýza
  • Jitka Fikarová: Organic pollutants in floodplain sediments
  • Slavomír Adamec: Photodegradation of methyl-parathion by a carbon-doped zinc oxide
  • Marek Došek: Electrochemical properties of selected organophosphate pesticides
  • Jakub Ederer: Graphene oxide – Characterization of surface functional groups
  • Daniel Bůžek: Zirconium metal-organic framework UiO-66: stability in aqueous environment and its relevance for organophosphate degradations
  • Martin Šťastný: Novel recyclable reactive sorbents based on Ti/Mg composites for the stoichiometric degradation of chemical warfare agent (CWA) simulants
  • Petr Ryšánek: Antibacterial electrospun nanofiber membranes: fabrication, structure, antibacterial activity
  • Monika Benkocká : Nanostructured surfaces of polymers for bioapplications
  • Regina Herma: Phosphonium carbosilane dendrimers are efficient non-viral vectors for siRNA cell delivery on model cell lines in vitro
  • Jiří Škvára: Separation of racemic mixtures: Molecular dynamic study
  • Simona Lupínková: Changes in surface properties by chemical modification of polymer surface
  • Jaromír Cais: Výzkum povlaků na FSI
  • Klára Jirounková: Vliv modifikátorů na mikrostrukturu slitiny AlSi7Mg 0,3
  • Pavel Kraus: The effect of the heat treatment on microstructure and hardness of AlSi7CrMnCu5 alloy

MATEQ
VĚDECKÉ TÝMY MATEQ

Testování účinnosti rozkladu bojových chemických látek

Seminář, který představí výzkum probíhající na FŽP a Vojenského výzkumného ústavu v Brně. Dostane se i na Novičok.

Přijměte pozvání na seminář Testování účinnosti rozkladu bojových chemických látek, který pořádá Fakulta životního prostředí. Bude se konat 18. 6. 2018 od 14.30 v učebně č. 404 v budově FŽP UJEP, Králova Výšina 7, Ústí nad Labem.

Na úvod stručně představí prof. Pavel Janoš a Ing. Jiří Henych dlouholetý společný výzkum Ústavu anorganické chemie AV ČR Řež a na FŽP UJEP v oblasti vývoje reaktivních sorbentů pro rozklad bojových obranných látek a metody a možnosti testování rozkladu reálných bojových látek (Soman, VX, Novičok…) a ochrany proti nim.

Poté přednese přednášku Ing. Karel Mazanec, Ph.D. na téma Testování účinnosti rozkladu bojových chemických látek.

Dr. Mazanec je vědeckým pracovníkem Vojenského výzkumného ústavu v Brně. Zabývá se vývojem nových prostředků ochrany proti nebezpečným chemickým látkám, zejména proti bojovým chemickým látkám, a rovněž testováním účinnosti těchto dekontaminačních prostředků. Podílí se na řešení výzkumných projektů bezpečnostního výzkumu i projektů mezinárodních (NATO aj.).

UJEP na Kansas State University

Tři vědci z týmů MATEQ a SMART vystoupili na semináři „Hazardous Waste Engineering Seminar: Phytotechnology with Biomass Production“, který organizovala pro své studenty i odbornou veřejnost Kansas State University (USA).

Cílem vzdělávacího semináře bylo shrnout poznatky v oblasti fytoremediací – využití rostlin ke snižování znečištění půd a zlepšení jejich kvality. Přednášky se orientovaly především Ozdobnici obrovskou (Miscanthus x giganteus), která je perspektivní pro současnou fytoremediaci s produkcí dále použitelné rostlinné biomasy.

Kromě tří zástupců UJEP (prof. Valentina Pidlisnyuk a doc. Josef Trögl z Fakulty životního prostředí, prof. Jiřina Jílková z Fakulty sociálně-ekonomické) přednášeli na semináři i další zahraniční hosté z Ukrajiny, Německa, Polska a samozřejmě zástupci domovské KSU, mj. laureát Nobelovy ceny prof. Charlese Rice. Závěr byl věnován diskuzi o potřebách dalšího výzkumu v této oblasti a jeho financování.

Materiály i videa ze semináře jsou pro nekomerční využití volně k dispozici na stránkách KSU zde.

Přednášky vědců z UJEP:

Co je to Ozdobnice obrovská?

Ozdobnice obrovská (Miscanthus x giganteus) je trvalá tráva dosahující v optimálních podmínkách výšky až 4 metry. Její suchá biomasa má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím. Trvalý travní porost Ozdobnice obrovské je schopen bez nároku na intenzivní zemědělství každoroční produkce po dobu nejméně 15-20 let. To řadí tuto rostlinu mezi tzv. energetické plodiny druhé generace, schopné produkovat biomasu trvale udržitelným způsobem – bez nároku na intenzivní obdělávání půd a při současném zlepšení půdních parametrů. Jde o triploidní hybrid, který netvoří semena a není tak invazivní.

Výzkumný tým z Fakulty životního prostředí pod vedením prof. Valentiny Pidlisnyuk z Fakulty životního prostředí se zabývá pěstováním této rostliny na problematických a kontaminovaných půdách k dosažení synergických environmentálních cílů – odstranění znečištění, zlepšení půdních parametrů a produkce obnovitelného zdroje energie.

Výzkum je aktuálně financován mezinárodním grantem NATO z programu Science for peace and security „New Phytotechnology for Cleaning Contaminated Military Sites“ (číslo projektu NATO SPS MYP G4687). Detaily o projektu jsou na webové stránce http://military-site-cleaning.cz/.

Ústecký kraj podpořil UJEP

Významné finanční podpoře se opět dostalo univerzitě od Ústeckého kraje i letos. Mezi podpořenými aktivitami jsou i aktivity týmů SMART a MATEQ.

Jedná se o dvě samostatné aktivity s podobným cílem a tím je rozvoj výzkumných týmů. Jejich realizace bude probíhat během roku 2018.

Ústecký region se potýká s odlivem mozků a ten je citelný také ve výzkumném prostředí. Oba projekty jsou reakcí na tuto nepříznivou situaci s cílem udržet kvalifikované mladé lidi v regionu. Grant rozšíří možnosti univerzity k motivování studentů, doktorandů a postdoktorandů, aby se mohli zapojit do našich výzkumných týmů.

MATEQ 2018 – Rozvoj excelentního výzkumného týmu

Zodpovědným řešitelem je prof. Pavla Čapková z Přírodovědecké fakulty. Cílem projektu je posílení lidských zdrojů pro excelentní výzkumný tým MATEQ, který je součástí velké výzkumné infrastruktury NanoEnviCz.

Důraz je kladen i na aplikační potenciál výzkumu, zejména v návaznosti na Ústecký region a průmyslové partnery v  regionu. Finanční prostředky poplynou do následujících oblastí:

  1. udržení mladých výzkumníků v týmu MATEQ
  2. podpora výzkumníků spolupracujících s průmyslem v regionu v aplikovaném výzkumu
  3. PR aktivity

Projektový tým zahrnuje pracovníky dvou fakult UJEP: Přírodovědecké fakulty a Fakulty životního prostředí. Obě fakulty ve výzkumných projektech dlouhodobě úzce spolupracují.

SMART UK 2018 – Rozvoj výzkumného týmu UJEP

Zodpovědným řešitelem je prof. Jiřina Jílková z Fakulty sociálně ekonomické. Cílem projektu je posílení lidských zdrojů v rámci výzkumného týmu UJEP – SMART.

Finanční podpora bude směřována do následujících hlavních oblastí:

  1. podpora mladých vědeckých pracovníků (noví docenti, doktorandi, mladí výzkumní pracovníci)
  2. rozvoj spolupráce se zahraničními odborníky
  3. rozvoj spolupráce s ÚK v oblasti témat Smart City – Smart Region

Tým se skládá z pracovníků několika fakult univerzity a odborníků z významných českých vysokých škol.

Díky projektům se bude realizovat několik konferencí a workshopů, bude vydána monografie. O všem budeme včas informovat.

O současné podpoře Ústeckého kraje dalších aktivit na naší univerzitě se můžete dočíst ZDE.

Projekty SMART
Projekty MATEQ
Ústecký kraj

Další patent na UJEP v roce 2017

Patent popisující nový způsob přípravy nanovlákenného krytu ran je v loňském roce již druhým velkým úspěchem vědců UJEP. Jedná se o originální přístup krytí ran, který se vyznačuje jednoduchostí, finanční nenáročností a svou otevřeností velkovýrobě.

V prosinci 2017 byl Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci se společností Nano Medical s.r.o. udělen český patent na nový způsob přípravy nanovlákenného textilního kompozitu, využitelného pro výrobu krytu drobných ran a poranění.

Podstatou nové technologie je originální přístup ve stabilizaci nanovláken vyrobených z přírodního biopolymeru chitosanu, využívající metodu fotozesítění. Tato stabilizace je důležitá pro zachování nanovlákenné struktury a její funkčnosti ve vlhkém prostředí. Přínosem patentované technologie je zejména jednoduchost provedení, finanční nenáročnost a kompatibilita postupů s případnou velkoobjemovou produkcí.

 

Výrobní proces, popsaný do detailu v patentovém spisu, se skládá z několika fází – modifikace přírodního chitosanu fotoaktivními skupinami, zvláknění chitosanu s přídavkem dalších podpůrných látek technikou elektrospiningu a následné stabilizaci nanovláken navozené ultrafialovým zářením. Nanovlákenná vrstva se v konečné fázi výroby přichytí na textilní nosič laminační technikou. Chitosan a další použité látky jsou biodegradabilní, to znamená, že se při kontaktu s biologickým materiálem, v tomto případě kůží, během několika dní částečně rozloží. Nanovlákenná vrstva se dá rovněž naplnit léky proti bolesti, antimikrobiálními látkami, antibiotiky, enzymy a dalšími podpůrnými látkami, které tak budou působit přímo v místě poranění.

 

Patent je licencován firmou Nano Medical s.r.o. a v současné době je rovněž zažádáno o mezinárodní patentovou ochranu.

Patent je k nalezení v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 307059.

Patent pro tým MATEQ a NANOVIA s.r.o.

V létě 2017 získali vědci týmu MATEQ patent v oblasti nanovlákenných vrstev, jež jsou využívány pro filtraci vzduchu.

V létě 2017 získali vědci týmu MATEQ patent v oblasti nanovlákenných vrstev, jež jsou využívány pro filtraci vzduchu. Výzkum byl financován z Operačního programu Podnikání Inovace Konkurenceschopnost, trval tři roky a byl realizován na popud firmy Nanovia s.r.o., Rakovník.

Firma NANOVIA s.r.o. vyvíjí produkty s vysokou přidanou hodnotou a neustále inovuje své technologie. NANOVIA vyrábí inovativní textilie zabraňující průniku prachových roztočů, obličejové masky proti mikroorganismům a prachovým částicím a filtrační média pro filtraci vzduchu. Prvotní impuls pro vývoj vzešel právě od firmy NANOVIA a vznikl tak tým desítky vědců, který usilovně pracoval na nové filtrační nanotextilii s antimikrobiálními účinky.

Nový nanomateriál umožní, aby přes filtry prošel pouze čistý vzduch. Škodlivé mikroorganismy zachytí a usmrtí je, aby tak nedocházelo k jejich množení na povrchu filtru. Tak se filtr stává bezpečnější pro lidi a disponuje delší životností. Nanovlákenné vrstvy s antimikrobiálními látkami mohou být využity v mnoha průmyslových odvětvích – vzduchotechnika v budovách, v kabinových filtrech dopravních prostředků, v lékařství v ochranných oděvech.

Tento úspěch je zadostiučiněním pro tým paní profesorky Pavly Čapkové, členů ze třech fakult UJEP a příslib budoucí spolupráce na vývoji dalších nanomateriálů pro filtrování vzduchu.

Zdroj obrázku: Patent 306831 je k nalezení v databázi Úřadu průmyslového vlastnictví pod číslem 306831.