Modelové buněčné kultury a nanočásticové systémy

Oblast nanotechnologií je dnes jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů moderní vědy. Ruku v ruce s novými rozmanitými aplikacemi nanostruktur, například nanočástic (NPs), které vykazují obrovský potenciál zejména v biomedicíně, se objevují otázky o jejich možném negativním vlivu na živé organismy.


Obr. 1: konfokální mikroskop (TCS SP5 X, Leica)

In vitro buněčné kultury jako pokusný model mají dnes již své pevné a nenahraditelné postavení a patří v současné době mezi základní techniky používané v základním i aplikovaném výzkumu. S použitím buněčných kultur a přístrojového vybavení, jímž naše pracoviště disponuje, jsme schopni relativně jednoduše, levně a rychle analyzovat cytotoxicitu (MTT, ATP, CV testy aj.) různorodých nanočásticových systémů a také jejich potenciální funkčnost jako vektorů (FACS, fluorescenční mikroskopie, qRT-PCR, konfokální mikroskopie aj.), neboli nosičů terapeutických agens (nukleových kyselin, léčiv aj.), jež přináší novou naději v boji proti některým geneticky podmíněným onemocněním anebo rakovině.

Obr. 2: buněčná kultura

Práce s buněčnými kulturami se v řadě aspektů liší od jiných laboratorních technik, což může jejich použití znesnadňovat. Laboratoř musí disponovat poměrně nákladným technickým vybavením, které navíc potřebuje pravidelný a rovněž relativně nákladný servis. Používá se zvláštní jednorázový spotřební materiál, který je o něco dražší než srovnatelné jednorázové pomůcky pro běžné použití. Rovněž voda, chemikálie pro kultivaci buněk musí být prosté některých běžných kontaminantů (např. některých přechodných kovů, endotoxinu a dalších organických molekul apod.). Většinou se používají reagencie přímo určené a testované pro buněčné kultury. V neposlední řadě pracovníci, kteří buněčné kultury pěstují, musejí být náležitě vyškoleni a pravidelně doškolováni, aby dokázali dodržet veškeré požadavky na čistotu a přesnost práce. Práce s buněčnými kulturami bývá často velmi zdlouhavá a přitom mimořádně náročná na soustředění a pozornost. Kultivace buněk proto patří mezi techniky, které jsou poměrně drahé a náročné na personální zajištění, organizaci i čas. [1, 2]

Obr. 3: MTT kolorimetrický test

Zdrojem buněk pro založení kultury musí pochopitelně být laboratorní zvíře nebo člověk (méně často se používají kultury buněk hmyzu a rostlinné buněčné kultury). První kulturu izolovaných buněk označujeme jako primární kulturu neboli primokulturu. Poté, co se buňky namnoží, se naředí a přenesou do nových kultivačních nádob – tento postup obvykle označujeme jako pasážování a vzniká jím tzv. sekundární kultura čili subkultura. Buňky v sekundární kultuře se pěstují tak dlouho, až získáme dostatečné množství materiálu pro pokus. Pokud jde o zakládání primokultury, můžeme rozlišit buňky pocházející z normální a z nádorové tkáně. Nádorové buňky se svými vlastnostmi pochopitelně liší od normálních buněk – zpravidla se lépe množí a obecně se snáze kultivují. Kultury normálních buněk mají omezenou životnost, po několika pasážích dochází k tzv. “zestárnutí kultury”, kdy buňky změní svoje vlastnosti a přestanou se dělit. Nádorové buňky většinou stárnutí nepodléhají. Odlišně se také chovají buňky izolované z dospělého jedince a z embrya. Embryonální buňky se opět snáze pěstují a kultury, které z nich vycházejí, mají zpravidla výrazně delší životnost, bývají však náchylnější ke změnám fenotypu (soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu). [1, 2, 3, 4]

Obr. 4: snímek transfekovaných buněk z konfokálního mikroskopu (Leica)

Využití těchto kultur má ve srovnání s jinými typy biologických modelů mnoho nesporných výhod. Řadu buněčných linií lze snadno kultivovat a v krátké době je tedy možné získat poměrně velké množství přesně definovaného a homogenního materiálu, což při práci s jinými biologickými modely bývá obtížné. Pokus probíhá na jediném, dobře charakterizovaném buněčném typu a jeho výsledky nejsou ovlivněny interakcí s jinými orgány, tkáněmi či buněčnými populacemi (v mnohých případech žádoucí). Navíc lze na kultivovaných buňkách také bez nesnází provádět experimenty, při nichž dojde k jejich zničení (bez etického zatížení).

Obr. 5.: průtokový cytometr (Attune NxT, Invitrogen)

Kontakty:

Mgr. Jan Malý, Ph.D., jan.maly@ujep.cz, PřF UJEP
Mgr. Dominika Wrobel, Ph.D., dominika.wrobel@ujep.cz, PřF UJEP
Mgr. Regina Herma, hermaregina@gmail.com, PřF UJEP
Mgr. Jiří Smejkal, jiri.smejkal@ujep.cz,PřF UJEP

Projekty MATEQ
Výzkumné týmy MATEQ

Nové příležitosti pro doktorandy přírodovědce

STUVIN a INVUST jsou zkratky, které rezonují fakultami FŽP a PŘF. Jde o dva komplementární projekty, které nám na UJEP umožní intenzívně inovovat přírodovědné a technické doktorské studijní programy a zajistit vědeckým kapacitám moderní pracovní podmínky pro výzkum i výuku. Můžeme se těšit na jedinečné pracoviště, které díky těmto aktivitám Ústecký kraj získá.

STUVIN (Studium, výzkum a inovace) má několik ambiciózních úkolů spočívajících v přípravě doktorských programů, a to vytvořit dva nové studijní programy a rozšířit dva stávající. Vedle toho INVUST (Rozvoj přístrojového vybavení pro přírodovědné a technické doktorské programy) zajistí nezbytnou infrastrukturu a přístrojové vybavení laboratoří, díky kterým se výzkumné kapacity zkvalitní, rozšíří a bude tak možno dostát cílů STUVINU.

Realizace projektů směřuje k vybudování významného technologického pracoviště, díky jehož možnostem bude možné se na UJEPu věnovat nejnovějším technologiím a progresívním trendům, a to jak v pedagogické činnosti, tak ve vědecko-výzkumné. Tvůrci projektů také v souvislosti se zkvalitněním infrastruktury očekávají rozšíření výzkumné spolupráce s firmami a zkušenější absolventy.

Příprava studijních programů v projektu STUVIN spočívá v:

  • rozšíření témat,
  • zapojení nových školitelů,
  • rozvoj doctoral-schools se třemi ústavy Akademie věd ČR a
  • intenzivnější spolupráci fakult přírodovědecké a životního prostředí.

V projektu se dbá na provázanost disciplín, resp. interdisciplinaritu a na řešení problematiky na mezinárodní úrovni. To je zakotveno ve skladbě programů a v obsahu jednotlivých předmětů. Zároveň tomu napomáhají doprovodné cíle projektu, jež reprezentuje cílený personální rozvoj pracovníků prostřednictvím:

  • podpory praxí a zahraničních stáží vědeckých a akademických pracovníků (informovali jsme zde),
  • zapojování zahraničních postdoků a pracovníků a
  • posilováním personálního zázemí pro doktorské programy. P

Komplementem projektu STUVIN je projekt INVUST, jehož cílem je zajištění vybavení laboratoří pro inovované a nové studijní programy. Materiálně-technické zabezpečení bylo pečlivě naplánováno i s ohledem na vznikající nové sídlo budovy PřF, tzv. CPTO, jehož růst je možné sledovat v kampusu UJEP.

Přehled inovovaných doktorských studijních programů

Nový studijní program: Aplikovaná fyzika materiálů (AFM).
Program reaguje na rozvoj výzkumu v oblasti fyziky materiálů na PřF a staví na dlouholeté intenzivní spolupráci s Ústavem jaderné fyziky AV ČR.

Inovovaný studijní program: Aplikované nanotechnologie (AN).
Inovace programu spočívá v definování nových témat reagujících na technologický rozvoj a bude akreditován společně s Ústavem anorganické chemie AV ČR

Inovovaný studijní program: Environmentální chemie a technologie (ECHT) (původně Environmentální analytická chemie).
Výzkumné aktivity, společné projekty i potřeby průmyslu už přesahují rámec čisté environmentální analytické chemie. Program definuje nová témata s vyšší interdisciplinaritou, vyšší zapojení výzkumných pracovníků Ústav anorganické chemie AV ČR a společná akreditace rozšířeného programu.

Nový studijní program: Obnova krajiny (OK).
Záměr reaguje na potřebu návaznosti magisterského oboru Revitalizace krajiny souvisejícím s rozvojem výzkumných aktivit v této oblasti. Zde se rozvíjí spolupráce s Ústavem výzkumu globální změny.

Maximálně pozitivní zprávou je, že všechny akreditace studijních programů jsou již připravené a polovina je v procesu schvalování na Národním akreditačním úřadu.

Příprava všech čtyřech programů je kolektivní prací řady zaměstnanců univerzity v čele s administrátory projektu a garanty za jednotlivé akreditace:

prof. Ing. Pavel Janoš, CSc. (ECHT)
Doc. Ing. Martin Kormunda, Ph.D. (AFM)
prof. RNDr. Pavla Čapková, DrSc. (AN)
Doc. Ing. Petr Vráblík, Ph.D. (OK)

Garanty projektů jsou:

STUVIN: Doc. Ing. Josef Trögl, Ph.D.
INVUST: Mgr. Jan Malý, Ph.D.

Laboratoře Fakulty životního prostředí

Fakulta životního prostředí významně přispívá do vědy a výzkumu reprezentující UJEP v několika oblastech. Jako zázemí své badatelské činnosti využívá několik moderních laboratoří v rámci UJEP ale i dalších, spřízněných pracovišť. Velká část výsledků se odráží v projektech oblasti MATEQ.

Oblastí, kterým se výzkumníci FŽP věnují, je několik. Jde především o využití reaktivních sorbentů, nanomateriálů, fytoremediace se zaměřením na odhalování znečištění, čištění vody a půd a využití odpadů.

FŽP disponuje širokým laboratorním zázemím. Jde o laboratoře především chemického zaměření přímo v budově fakulty, ale také laboratoře CADORAN  a UNICRE.

Laboratoř CADORAN je společné pracoviště UJEP a Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a nejvýznamnější institucí působící v regionu, která zkoumá obsah cizorodých látek vyskytující se v životním prostředí a sleduje dopad na lidské zdraví. Cílem instituce je soustředit se na materiální a odborné kapacity, směřující ke zvýšení kvality environmentálních výzkumů a životního prostředí. Laboratoř vychází ze specifických podmínek pro severočeský region, ale snaží se také angažovat v zahraničí, zapojuje se do mezinárodních výzkumných infrastruktur a navazuje spolupráci s německými partnery, v neposlední řadě tato laboratoř vychovává studenty magisterských a doktorských studijních programů UJEP.

Laboratoře CARODAN jsou vybaveny vysoce kvalitní technologií, zaměřují se na stanovení stopových koncentrací organických polutantů (pesticidy, léčiva a rezidua). Katedra technických věd ve spolupráci s touto institucí neustále rozšiřuje výzkum toxických látek.

Laboratoř UNICRE se zabývá základním a aplikovaných výzkumem, a to pro oblast ekologické výroby motorových paliv, přípravě surovin pro výrobu polymerů, trvale udržitelného využívání obnovitelných surovin, snižování emisí apod. Vlastní instrumentální techniku (například plynový chromatograf) zaměřenou na zpracování a analýzu vzorků vod, půd a ovzduší z životního prostředí, slouží pro přípravu a testování nových speciálních sorbetů pro environmentální aplikace.

Laboratoř může využívat technologickou laboratoř pro široké spektrum mechanických operací, jako je například příprava větších množství vzorku v kg, mletí či sítování. UNICRE se zaměřuje na výzkum vývoje koncentrace EDTA a komplexotvorných látek v průmyslových odpadních vodách, stanovení uhlovodíků v půdě a vodě, sledování sorpční či degradační účinnosti a kinetiky pesticidů apod. V oblasti mikrobiologie zkoumá laboratoř indikační fosfolipidy z buněčných membrán. UNICRE vlastní know-how pro přípravu humínových látek a solí pro environmentální a veterinární aplikace. Smluvně monitoruje komplexotvorné látky pro společnost Mondi Štětí, a.s. a pro Spolchemii, a.s. identifikuje neznámé látky v technologických tocích.

UNICRE se podílí na vzdělávání vysokoškolských studentů po všechny tři stupně studia, a na svých výzkumech spolupracuje s aplikační sférou v ČR, a také s prestižními univerzitami (i v zahraničí).

Nanomateriály na UJEP

Co všechno znamená NANO na UJEP? Ucelený přehled témat výzkumu, laboratoří, jednotlivých projektů na jednom místě přímo v tomto příspěvku.

Výzkumu v oblasti nanočástit se věnují kolegové na Přírodovědecké fakultě a na Fakultě životního prostředí. UJEP je součástí NanoEnviCZ, výzkumné infrastruktury, která propojuje kapacity několika vědeckých organizací v ČR.

Nejdůležitější oblasti výzkumných služeb NanoEnviCZ, které jsou realizovány na UJEP:

WP3 SYNTHESIS AND DESIGN OF NEW MULTIFUNCTIONAL NANOMATERIALS FOR ENVIRONMENT PROTECTION

  • Nanofibers 
  • Metal and metal oxide NPs
  • Nanomaterials for biomedical applications 
  • Computer aided nanomaterials design 

WP7 NANOTECHNOLOGY FOR TRAPPING AND CHEMICAL DEGRADATION OF POLLUTANTS

  • Reactive sorbents for degradation of pesticides and highly toxic agents 
  • Degradation of chemical warfare agents 
  • Analysis of filtering capabilities of nanomaterials 
  • Modified nanofiber filters; Advanced antimicrobial filters/membranes 

WP8 SENSORS AND BIOSENSORS

  • Biosensing by new devices 

Více o laboratořích, výzkumných projektech a hlavních výstupech z nich obsahuje prezentace níže.

Nano na UJEP

Novinky o biomase, bioplynu a energetice ve Frymburku

Konference Biomasa, bioplyn a energetika 2018 zaměřené na legislativu, ekonomiku a technologie v oblasti energetického využití biomasy a nakládání s biologicky rozložitelnými odpady se v listopadu zúčastnil kolega z FŽP. Konference propojuje odbornou veřejnost s institucemi a firmami.

Konferenci již několik let pořádá sdružení BIOM. Jde o profesní spolek, který usiluje o „podporu rozvoje a propagace využití biomasy jako obnovitelné suroviny, rozvoj fytoenergetiky, kompostárenství a využití bioplynu a ostatních biopaliv v České republice“. Toto zaměření úzce souvisí s projekty  které jsou realizovány na FŽP týkající se fytoremediací (rostlina ukotví těžký kov v půdě a část natáhne do kořenového systému, nadzemní část rostliny zůstává čistá a lze ji využít jako biomasu, viz rozhovor D. Nebeské v Českém rozhlasu).

Z reportu J. Černého (FŽP, FSE):

První den konference byly programu příspěvky zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Komory OZE, Českého plynárenského svazu, Ministerstva zemědělství, Lesů ČR, Asociace elektromobilového průmyslu a několika firem, viz program akce.

Řešila se především legislativa a její chystané změny s ohledem na EU a plánované cíle zastoupení OZE ve spotřebě. Předpokládá se přesun kbiometanu u starších stanic, které budou potřebovat rekonstrukce a nemají již odpovídající podporu, nebo jsou v režimu překompenzace.  Částečně se představili „komerční“ členové BIOM.

Druhý den proběhla exkurze na Rakouskou bioplynku, která je specifická tím, že vyrábí pouze bioplyn (cca 120 m3 za hodinu. Složení cca 50% metan, 49% CO2 a zbytek směs). Ten přímo na místě „prodává“ Rakouské firmě AG (něco jako naše Innogy), která ve vlastním zařízení (Aminová pračka) dočišťuje plyn na 99,9% metanu, tj. zemní plyn a rovnou jej pumpuje do nízkotlaké distribuční sítě.

Jan Černý pracuje na fakultách FŽP a FSE, konkrétně na FSE se zabývá legislativou v pěstování energetických plodin, především Miscanthus x. giganteus.

Ceny hejtmana Ústeckého kraje za vědu a výzkum

Další laureátka ceny hejtmana za vědu a výzkum z týmu MATEQ na UJEP.

Letos obdržela cenu hejtmana Zdeňka Kolská z Přírodovědecké fakulty jako ocenění za vědu a výzkum v oboru fyzikální chemie za rok 2017. „Příběh UJEP“ Zdeňky Kolské naleznete zde, bezprostřední reakce v článku Ústeckých novinek.

Zastupitelstvo Ústeckého kraje uděluje Cenu hejtmana Ústeckého kraje jako ocenění za vynikající občanské zásluhy o rozvoj Ústeckého kraje nebo hrdinské a jiné výjimečné činy jednotlivých osob skupin osob. Mezi pět oblastí patří i věda a výzkum (ostatní jsou: regionální rozvoj, sociální a zdravotní oblast včetně záchrany lidského života, kultura, sport).

V minulých letech se laureáty této ceny stali další dva kolegové z týmu MATEQ, a to: Jaroslav Pavlík (2013) a Pavel Janoš (2016).

Jaroslav Pavlík Pavel Janoš

Fytoremediace, Miscanthus a Diana Nebeská

Doktorandka FŽP Diana Nebeská byla hostem Magazínu Leonardo Českého rozhlasu plus, kde poskytla rozhovor o fytoremediaci kontaminovaných půd. Problematika se tak stává srozumitelnou i pro neodborníky na revitalizaci krajiny.

Rozhovor D. N. začíná v 16. minutě pořadu:

https://plus.rozhlas.cz/fytoremediace-slibna-metoda-obnovy-kontaminovane-pudy-7565434

Fytoremediace půdy spočívá v čištění půdy (např. od těžkých kovů, pesticidů, ropných látek), její obohacení a celkové podpoře ekosystému (proti erozi, podpora mikroorganismů) prostřednictvím pěstování rostlin, v případě UJEP Miscanthus giganteus. Její výsledky závisí na počátečním stavu půdy. Rostlina ukotví těžký kov v půdě a část natáhne do kořenového systému (což je již nyní jasně prokázáno), ale zatím neexistují výsledky po dlouhodobém (např. 20 let) pěstování. Nadzemní část rostliny zůstává čistá a lze ji využít jako biomasu. Rostlina roste dlouhodobě, stabilní výnos biomasy poskytuje tak po třech letech.

Problematice fytoremediací se na FŽP věnují vedle Diany Nebeské také prof. Pidlisnyuk, doc. Trögl, dr. Malinská (PřF) a Jan Černý v rámci společného projektu NATO SPS Military sites cleaning. Zapojeno je do něj několik institucí:

  • Jan Evangelista Purkyne University in Usti nad Labem, Czech Republic
  • National University of Life and the Environment, Kyiv, Ukraine
  • Kansas State University
  • Institute of Plant Biology and Biotechnology, Kazakhstan
  • National University “Lvivska Polytechnika”

UJEP má v projektu vedoucí pozici, koordinuje práce u všech partnerů a je zodpovědný za sumarizaci výsledků.

Náplní projektu je výzkum pěstování energetických rostlin (především Miscanthus giganteus) na lokalitách kontaminovaných vojenskou činností s cílem dosáhnout současného snížení znečištění, zlepšení půdních vlastností, obnovy ekosystémových funkcí a produkce energetické biomasy. Spojuje se tak ekologický a ekonomický přínos.

Studentská konference doktorandů oboru Environmentální analytická chemie

Doktorandi třech fakult UJEP se sešli na prezentaci výsledků svých výzkumů, které spadají do oblastí výzkumného zaměření MATEQ. Akce se konala 4. června 2018 na Fakultě životního prostředí v Ústí nad Labem.

Na konferenci studenti doktorských oborů Fakulty životního prostředí, Přírodovědecké fakulty a Fakulty strojního inženýrství přednesli přednášky a prezentovali postery za účasti členů oborové rady, školitelů, vyučujících a dalších odborníků.

Jako nejlepší byly vyhodnoceny a odměněny prezentace:

Jakub Tolasz – FŽP – UACH
Eliška Wildová – FŽP
Diana Nebeská – FŽP

Jako nejlepší byly vyhodnoceny a odměněny postery:

Martin Šťastný – FŽP – UACH
Petr Ryšánek – PřF
Klára Jirounková – FSI

Seznam přednášek

  • Diana Nebeská: Monitoring of phytoremediation with biomass production
  • Jiří Štojdl: Maping of contaminants in sediments of rivers
  • Michal Hošek: Distribuce polutantů v říčních nivách
  • Eliška Wildová: Accumulation and dynamics of manganese content in plant species of forest ecosystem
  • Štěpánka Tůmová: Historical development of the Ploučnice River pollution
  • Jakub Tolasz: Influence of the preparation of nCeO2 on its properties
  • Věra Pilařová: Magneticky se separovatelné sorbenty
  • Michela Š. Slušná: Hf doped TiO2 materials for photocatalytic and stoichiometric degradation of pollutants

Seznam posterů

  • Hana Burdová: Validace metody stanovení sumy PLFA v zeminách pomocí GC-MS
  • Mária Králiková: Electrochemical oxidation of organic pollutants
  • Zdeňka Kwoczynski: Bioavailability of elements in ligno-cellulose matrix
  • Čestmír Berčík: Gamaspektrometrie v environmentálních analýzách
  • Jan Matkovič: Neutronová aktivační analýza
  • Jitka Fikarová: Organic pollutants in floodplain sediments
  • Slavomír Adamec: Photodegradation of methyl-parathion by a carbon-doped zinc oxide
  • Marek Došek: Electrochemical properties of selected organophosphate pesticides
  • Jakub Ederer: Graphene oxide – Characterization of surface functional groups
  • Daniel Bůžek: Zirconium metal-organic framework UiO-66: stability in aqueous environment and its relevance for organophosphate degradations
  • Martin Šťastný: Novel recyclable reactive sorbents based on Ti/Mg composites for the stoichiometric degradation of chemical warfare agent (CWA) simulants
  • Petr Ryšánek: Antibacterial electrospun nanofiber membranes: fabrication, structure, antibacterial activity
  • Monika Benkocká : Nanostructured surfaces of polymers for bioapplications
  • Regina Herma: Phosphonium carbosilane dendrimers are efficient non-viral vectors for siRNA cell delivery on model cell lines in vitro
  • Jiří Škvára: Separation of racemic mixtures: Molecular dynamic study
  • Simona Lupínková: Changes in surface properties by chemical modification of polymer surface
  • Jaromír Cais: Výzkum povlaků na FSI
  • Klára Jirounková: Vliv modifikátorů na mikrostrukturu slitiny AlSi7Mg 0,3
  • Pavel Kraus: The effect of the heat treatment on microstructure and hardness of AlSi7CrMnCu5 alloy

MATEQ
VĚDECKÉ TÝMY MATEQ

Testování účinnosti rozkladu bojových chemických látek

Seminář, který představí výzkum probíhající na FŽP a Vojenského výzkumného ústavu v Brně. Dostane se i na Novičok.

Přijměte pozvání na seminář Testování účinnosti rozkladu bojových chemických látek, který pořádá Fakulta životního prostředí. Bude se konat 18. 6. 2018 od 14.30 v učebně č. 404 v budově FŽP UJEP, Králova Výšina 7, Ústí nad Labem.

Na úvod stručně představí prof. Pavel Janoš a Ing. Jiří Henych dlouholetý společný výzkum Ústavu anorganické chemie AV ČR Řež a na FŽP UJEP v oblasti vývoje reaktivních sorbentů pro rozklad bojových obranných látek a metody a možnosti testování rozkladu reálných bojových látek (Soman, VX, Novičok…) a ochrany proti nim.

Poté přednese přednášku Ing. Karel Mazanec, Ph.D. na téma Testování účinnosti rozkladu bojových chemických látek.

Dr. Mazanec je vědeckým pracovníkem Vojenského výzkumného ústavu v Brně. Zabývá se vývojem nových prostředků ochrany proti nebezpečným chemickým látkám, zejména proti bojovým chemickým látkám, a rovněž testováním účinnosti těchto dekontaminačních prostředků. Podílí se na řešení výzkumných projektů bezpečnostního výzkumu i projektů mezinárodních (NATO aj.).

UJEP na Kansas State University

Tři vědci z týmů MATEQ a SMART vystoupili na semináři „Hazardous Waste Engineering Seminar: Phytotechnology with Biomass Production“, který organizovala pro své studenty i odbornou veřejnost Kansas State University (USA).

Cílem vzdělávacího semináře bylo shrnout poznatky v oblasti fytoremediací – využití rostlin ke snižování znečištění půd a zlepšení jejich kvality. Přednášky se orientovaly především Ozdobnici obrovskou (Miscanthus x giganteus), která je perspektivní pro současnou fytoremediaci s produkcí dále použitelné rostlinné biomasy.

Kromě tří zástupců UJEP (prof. Valentina Pidlisnyuk a doc. Josef Trögl z Fakulty životního prostředí, prof. Jiřina Jílková z Fakulty sociálně-ekonomické) přednášeli na semináři i další zahraniční hosté z Ukrajiny, Německa, Polska a samozřejmě zástupci domovské KSU, mj. laureát Nobelovy ceny prof. Charlese Rice. Závěr byl věnován diskuzi o potřebách dalšího výzkumu v této oblasti a jeho financování.

Materiály i videa ze semináře jsou pro nekomerční využití volně k dispozici na stránkách KSU zde.

Přednášky vědců z UJEP:

Co je to Ozdobnice obrovská?

Ozdobnice obrovská (Miscanthus x giganteus) je trvalá tráva dosahující v optimálních podmínkách výšky až 4 metry. Její suchá biomasa má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím. Trvalý travní porost Ozdobnice obrovské je schopen bez nároku na intenzivní zemědělství každoroční produkce po dobu nejméně 15-20 let. To řadí tuto rostlinu mezi tzv. energetické plodiny druhé generace, schopné produkovat biomasu trvale udržitelným způsobem – bez nároku na intenzivní obdělávání půd a při současném zlepšení půdních parametrů. Jde o triploidní hybrid, který netvoří semena a není tak invazivní.

Výzkumný tým z Fakulty životního prostředí pod vedením prof. Valentiny Pidlisnyuk z Fakulty životního prostředí se zabývá pěstováním této rostliny na problematických a kontaminovaných půdách k dosažení synergických environmentálních cílů – odstranění znečištění, zlepšení půdních parametrů a produkce obnovitelného zdroje energie.

Výzkum je aktuálně financován mezinárodním grantem NATO z programu Science for peace and security „New Phytotechnology for Cleaning Contaminated Military Sites“ (číslo projektu NATO SPS MYP G4687). Detaily o projektu jsou na webové stránce http://military-site-cleaning.cz/.