Horko a sucho, co s tím? Naši vědci v ČT

Boj se suchem a hospodaření s vodou se po letošním létě dostaly do popředí zájmu veřejnosti. Naši vědci se však problému intenzívně věnují již několikátým rokem. Můžeme se s nimi potkat i ve zpravodajství ČT, nebo v n ěkolika mezinárodních projektech.

Vysoce aktuální téma horkého a suchého léta obrátila pozornost na rozmanité aktivity odborníků, kteří problematiku studují již po několik let. Mezi velice aktivní a produktivní se řadí odborníci z FSE, kteří jsou zapojeni do několika probíhajících projektů (spadajících do výzkumné oblasti SMART), se společným jmenovatelem, a to ekologická opatření, jež mají přispívat ke zvyšování kvality života lidí a jejich ekonomické vyhodnocování.

Problematika hospodaření s vodou v souvislosti s životem v sídlech lidí spadá do oblasti tzv. ekosystémových služeb. Ty řeší význam životního prostředí pro lidskou společnost. Tento přístup usiluje o identifikaci užitků plynoucí z biologické rozmanitosti ekosystémů a o zohlednění těchto užitků v rozhodovacích procesech v tržním hospodářství.

Ideální představa o kompozici Zelené infrastruktury ze strany Evropské komise.
Zdroj: Evropská komise, 2013. Building a Green Infrastructure for Europe

Často se dotýkáme pojmů zelená a modrá infrastruktura, která je součástí řešení výše zmíněných problémů. Vysvětlení, co to přesně znamená a jak je to s ekosystémovými službami podal Jan Macháč a je k nalezení ve VIDEU Studio ČT24 Z 5. prosince 2018, začátek je v čase 1:18:28.

Jan Macháč Zdroj: http://www.e-academia.eu/cz/

Další reportáže v České televizi s našimi kolegy

Komentář Jana Macháče v pořadu Události v regionech ke koupi akcií Pražských vodovodů a kanalizací od francouzské společnosti Veolia (20. 9. 2018)

Vystoupení v Událostech ČT Jiřího Loudy, kde hovořil o opatřeních, která mohou pomoci zadržet vodu a zmírnit vysoké teploty ve městech a o jejich společenských užitcích. Komunitní zahrada Vidimova, park uprostřed sídliště v Brně nebo zelené střechy. To jsou příklady adaptačních opatření, která mohou pomoci reagovat na změnu klimatu. (29. 8. 2018)

Jan Macháč o suchu v krajině v pořadu ČT24 (20. 6. 2017):

Mezinárodní projekty

Mezi projekty, které se věnují zelené a modré infrastruktuře, se řadí například:

Publikace

Publikace Ekonomické hodnocení přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech: Výsledky případových studií realizovaných opatření v ČR od Jana Macháče, Lenky Dubové, Jirky Loudy a Aleny Vackové. Po přečtení doporučujte dále, třeba svým starostům!

Cílem publikace je poukázat na společenskou přínosnost zelené a modré infrastruktury ve městech a tím nepřímo podpořit tato opatření při rozhodování o jejich realizaci. Tento dokument přináší výsledky z 16 realizovaných opatření z celé České republiky, na kterých byly kvalitativně i kvantitativně hodnoceny náklady a užitky jednotlivých opatření. Pro hodnocení opatření byl využit koncept ekosystémových služeb a řada ekonomických metod včetně analýzy nákladů a užitků (CBA).

Zdroj: Ekonomické hodnocení přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech: Výsledky případových studií realizovaných opatření v ČR (2018)

Mezi UŽITKY, s nimiž hodnocení opatření pracuje patří regulace kvality ovzduší, regulace teploty a mkroklimatu, zvyšování kvality vody, protihluková funce, produkce biomasy, nárůst hodnoty nemovitostí atd.

UKÁZKA Z PUBLIKACE:

Na cestě k úspěšné adaptaci měst

Nutnost adaptace měst na změnu klimatu je nevyhnutelná, neboť rizika a projevy této změny jsou ve formě tepelných ostrovů, nedostatku vody nebo naopak záplav stále více znatelné a mají negativní dopad jak na blahobyt obyvatel, tak na zdraví. K adaptaci je potřeba přistupovat komplexně. Vedle ekonomického argumentu založeného na peněžním ocenění nákladů a užitků přírodě blízkých opatření je nutné se zabývat i institucionálním nastavením a politickou prosaditelností daných opatření. Komplexního řešení je možné docílit prostřednictvím několika kroků. Prvním z nich je provedení analýzy zranitelnosti města, která v sobě skloubí jak samotné dopady klimatické změny, tak i například rozložení obyvatel a jejich demografii. Následně navržená opatření by měla cílit na řešení nejvýznamnějších problémů, které město ve vztahu ke klimatické změně postihují, nebo se s nimi město bude potýkat na základě predikce projevů klimatické změny. Nezbytné je vzít v potaz i demografický vývoj. Výsledky studie zranitelnosti jsou součástí adaptační strategie.

Hodnocení děčínských modrých a zelených ploch představeno v Drážďanech

Poslední listopadový den představovali čeští (UJEP) a němečtí studenti v Drážďanech průběžné výsledky hodnocení vybraných zelených ploch v Děčíně. Druhé setkání studentského kurzu Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně se uskutečnilo v  Leibniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR).

Setkání navázalo na mapování městských ekosystémů v Děčíně, které proběhlo v první polovině října v oblasti Kvádrberku, zámku Děčín a Mariánské louky. V průběhu listopadu smíšené česko-německé skupiny studentů zpracovávaly semestrální projekty, které jsou zaměřeny na hodnocení ekosystémových služeb, biologické rozmanitosti a zeleno-modré infrastruktury ve městech. Jednotlivé vymezené plochy účastníci kurzu ohodnotili a zanesli do podoby digitálních map.

Představili jsme dnes hlavně použitou metodu k hodnocení jednotlivých modrých a zelených ploch a také dílčí výsledky, které z prvotního mapování vyšly. Prezentaci nám vyučující ohodnotili velmi kladně a dostali jsme cenné rady, jak postupovat dále. V příštích dvou měsících bychom hodnocení měli dokončit,“ přidává Ondřej Šmíd, student z katedry geografie Přírodovědecké fakulty UJEP.

Účastníci kurzu (foto Ondřej Šmíd)

Studenti se v česko-německých skupinách v rámci hodnocení zaměřili například na hodnocení biodiversity s ohledem na velikost biotopu, převládající povrch nebo přírodě blízkou úpravu. Dále se hodnotil přínos zeleně k regulaci klimatu z hlediska ochlazování a produkce chladného vzduchu nebo překážky, které brání průchodu vzduchu (např. vysoké budovy). Značný význam byl v obou skupinách přikládán rekreační funkci. Studenti zkoumali a hodnotili množství rekreačních prvků, jako jsou lavičky, dětská hřiště, naučné tabule, ale i její kvalitě a funkčnímu rozmístění.

Prezentace česko-německé skupiny studentů (foto Ondřej Šmíd)

Poslední setkání a prezentace výsledků zkoumání proběhne koncem ledna opět v IÖR v Drážďanech. Kurz je organizován IEEP (pořádán v rámci česko‑saského projektu Hodnoty ekosystémových služeb, biodiverzity a zeleno modré infrastruktury ve městech na příkladu Drážďan, Liberce a Děčína (BIDELIN, reg. č. 100282320) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Liebniz Institut pro ekologický a územní rozvoj v Drážďanech (IÖR) (foto Ondřej Šmíd)

Informace o kurzu, kde probíhalo hodnocení:
Identifikace a hodnocení ekosystémových služeb poskytovaných městskou zelenou a modrou infrastrukturou v Děčíně

 

STUVIN – při tvorbě oborů se inspirujeme v zahraničí

Jak na vytváření a rozvoj doktorských programů? Jedním osvědčeným nástrojem jsou stáže na renomovaných pracovištích. Pracovníci FŽP a PŘF projeli několik zahraničních univerzit, aby načerpali inspiraci ve smyslu odbornosti ale i organizace doktorských studií a připravili programy s co největším potenciálem.

Na jaře a na podzim roku 2018 pod hlavičkou evropského projektu STUVIN (Studium, výzkum a inovace – rozvoj přírodovědných a technických doktorských programů na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_018/0002735) vyjelo 8 akademických a výzkumných pracovníků na krátkodobé stáže po evropských a amerických univerzitách a institutech s cílem poznat systém doktorských studií na renomovaných pracovištích, zaměřením odpovídajícím připravovaným doktorským programům.

Účastníci měli možnost poznat prostředí jednotlivých pracovišť, projít laboratoře, diskutovat problematiku postgraduálu s akademickými pracovníky i se studenty. Získali širokou paletu poznatků o přístupu k samotnému výzkumu ale také o organizaci studia samotného, což poslouží jednak fakultám jako možná východiska pro vlastní práci, ale také přispěje k personálnímu rozvoji zúčastněných.

Mezi navštívené instituce patří:

KDO – KDE – CO

  • Eliška Wildová se na The University of Nottingham zabývala mj. rekultivačními a revitalizačními procesy.
  • Monika Benkocká na Leibniz-Institut pro výzkum pevných látek a materiálů zabývala moderními trendy v aplikované fyzice (např. ultrarychlé zahřívání kovových skel).
  • Jindřich Matoušek na Polytechnice v Montrealu navštívil Katedru inženýrské fyziky (vedenou prof. Ludvíkem Martinů), kde mimo jiné navštívil laboratoře u urychlovače částic.
  • Jakub Perner se na katedře aplikované fyziky na Madridské univerzitě  setkal s odborníky v oblasti využití luminiscenčních nanočástic a seznámil se s některými technikami.
  • Na pražském matfyzu Univerzity Karlovy se Petr Ryšánek zabýval studiem nanovlákenných textilií a dendrimerních komplexů.
  • Valentina Pidlisnyuk navštívila Kansas State University, kde se setkala s mnoha kolegy z oboru „biobased technology“ se zaměřením na fytotechnologie.
  • Richard Pokorný se na islandské University of Iceland zabýval geologií a geodetickým zaměřováním.
  • Josef Trögl navštívil ve Spojených státech amerických univerzity dvě, a to Kansas State University a Center for Environmental Biotechnology University of Tennessee, kde se věnoval mj. fytoremediacím, environmentálním fytotechnologiím a biosenzorům.

Všechny stáže mají společné to, že jejich účastníci se dozvěděli cenné informace o organizaci doktorských studií a jejich odborném zaměření. Poznatky se dají shrnout do několika bodů:

  • Odborné zaměření doktorských programů
  • Náplň jednotlivých předmětů v programech
  • Specifika výzkumu v místních podmínkách
  • Využívané odborné metody v místních pracovištích
  • Princip hodnocení doktorandů
  • Povinnosti doktorandů
  • Organizace aktivit doktorandů
  • Zapojování zahraničních doktorandů do výzkumu

Poznatky účastníků stáží jsou zapracovány na úrovni fakult v rámci projektu STUVIN, jehož náplní je příprava akreditace dvou nových (Obnova krajiny na FŽP a Aplikovaná fyzika materiálů na PřF) a inovace a rozšíření dvou stávajících doktorských programů (po inovaci názvy Environmentální chemie a technologie na FŽP a Aplikované nanotechnologie na PřF) včetně studijních opor. Spolu s pracovníky naší univerzity se na odborné přípravě akreditací podílí Ústav anorganické chemie, Ústav jaderné fyziky, Ústav výzkumu globální změny.

Vedle inspirace tím, co v zahraničí funguje, je ohromným přínosem těchto stáží budování vztahů s kolegy ze zahraničních pracovišť, které často vyústí v další společnou práci a úspěšný vývoj kariéry našich kolegů z UJEP.

Nanomateriály na UJEP

Co všechno znamená NANO na UJEP? Ucelený přehled témat výzkumu, laboratoří, jednotlivých projektů na jednom místě přímo v tomto příspěvku.

Výzkumu v oblasti nanočástit se věnují kolegové na Přírodovědecké fakultě a na Fakultě životního prostředí. UJEP je součástí NanoEnviCZ, výzkumné infrastruktury, která propojuje kapacity několika vědeckých organizací v ČR.

Nejdůležitější oblasti výzkumných služeb NanoEnviCZ, které jsou realizovány na UJEP:

WP3 SYNTHESIS AND DESIGN OF NEW MULTIFUNCTIONAL NANOMATERIALS FOR ENVIRONMENT PROTECTION

  • Nanofibers 
  • Metal and metal oxide NPs
  • Nanomaterials for biomedical applications 
  • Computer aided nanomaterials design 

WP7 NANOTECHNOLOGY FOR TRAPPING AND CHEMICAL DEGRADATION OF POLLUTANTS

  • Reactive sorbents for degradation of pesticides and highly toxic agents 
  • Degradation of chemical warfare agents 
  • Analysis of filtering capabilities of nanomaterials 
  • Modified nanofiber filters; Advanced antimicrobial filters/membranes 

WP8 SENSORS AND BIOSENSORS

  • Biosensing by new devices 

Více o laboratořích, výzkumných projektech a hlavních výstupech z nich obsahuje prezentace níže.

Nano na UJEP

Komise pro Smart Region Ústecký kraj

Vytváření koncepčního a technologického prostředí pro lepší možnosti rozvoj „chytrých řešení“ v Ústeckém kraji je cílem poradního orgánu – Komise pro Smart Region Ústeckého kraje, která vznikla již na počátku tohoto roku.

V komisi jsou zástupci politických klubů, zástupci institucí výzkumné a akademické sféry (např. UJEP, ČVUT – Fakulty  dopravní), zástupce Inovačního centra ÚK (podpůrná infrastruktura VVI založená krajem), odborník (supervisor, facilitátor) pro celkovou koncepci Smart region, který má zkušenosti s realizací Smart konceptů a je schopen koordinovat výstupy komise do smysluplného tvaru.

Jmenovitě to jsou:

  • Ing. Jana Nedrdová, vedoucí oddělení, tajemnice komise pro Smart Region Ústecký kraj,
  • Mgr. Ing. Miroslav Andrt, předseda výboru pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova a předseda komise pro Smart Region Ústecký kraj
  • Bc. Milan Rychtařík, Zastupitelstvo Ústeckého kraje
  • Bc. Hynek Hanza, Zastupitelstvo Ústeckého kraje, Výbor pro kulturu a památkovou péči
  • Ing. Lukáš Pařízek, Výbor pro životní prostředí, zemědělství a rozvoj venkova
  • Mgr. Bc. Petr Šmíd, náměstek hejtmana (kompetence – školství, mládež a sport)
  • Ing. Tomáš Siviček, PhD., Inovační centrum Ústeckého kraje
  • PhDr. Jaroslav Zukerstein, Ph.D., Univerzita Jana Evangelisty Purkyně
  • Ing. Ondřej Smíšek, České vysoké učení technické
  • Gabriela Nekolová, DiS., Úřad zmocněnce vlády pro Moravskoslezský, Ústecký

Pro prioritní oblasti Komise zřídila pracovní skupiny:

PS IT architektura a data
Vedoucí PS Jan Jelínek, vedoucí odboru informatiky a organizačních věcí KÚÚK

PS Doprava
Vedoucí PS Jindřich Franěk, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství KÚÚK

PS Sociální věci
Vedoucí PS Petra Lafková, vedoucí odboru sociálních věcí KÚÚK

PS Energetická efektivita
Vedoucí PS Vladimír Skalník, energetik, KÚÚK

PS Pro města a obce
Vedoucí PS Luboš Trojna, vedoucí odboru kancelář hejtmana

PS Věda a vzdělávání
Vedoucí PS Mgr. Roman Kovář, vedoucí odd. organizací a koncepcí, odbor školství, mládeže a tělovýchovy

Náplň činnosti komise:

  • řídí a zodpovídá za naplňování strategie koncepce Smart Region
  • koordinuje přípravu, realizaci a vyhodnocování jednotlivých systémových opatření přímé i nepřímé podpory smart aktivit na území Ústeckého kraje
  • monitoruje a hodnotí dosažení očekávaných výstupů a výsledků smart projektů, navrhuje a doporučuje Radě kraje priority pro realizaci smart projektů včetně doporučení možností financování těchto aktivit
  • navrhuje případné změny a aktualizaci koncepce Smart Region s ohledem na vývoj smart aktivit měst (smart cities) v kraji
  • napomáhá dosažení shody a synergie v kraji mezi klíčovými aktéry, uplatňující smart řešení, rozvíjí spolupráci všech zainteresovaných subjektů, tj. veřejného sektoru, podnikatelské sféry, akademické sféry, neziskových organizací apod.
  • pracovní skupiny odborně posuzují jednotlivé projekty, průběžně vyhodnocují jejich realizaci, navrhují technologická řešení, provázanost dat a jejich využití novým inovativním způsobem, dohlíží nad synergií a koncepčností jednotlivých řešení

Zdroj informací:
Tisková zpráva ze dne 10. října 2018, Ing. Lucie Dosedělová, odkaz: https://www.kr-ustecky.cz/radni-zridili-svuj-poradni-organ-komisi-pro-smart-region-ustecky-kraj/d-1729216

Komise pro Smart Region Ústecký kraj, odkaz: https://www.kr-ustecky.cz/komise%2Dpro%2Dsmart%2Dregion%2Dustecky%2Dkraj/os-17654/p1=204831

Video o LAND4FLOOD

Projekt COST ACTION se představuje ve videu.

Video můžete shlédnout na tomto odkazu. Video vzniklo při příležitosti setkání partnerů LAND4FLOOD v Rize letos v červnu 19. – 21.

Členové vysvětlují:

  • o čem LAND4FLOOD je
  • proč je COST ACTION důležité
  • co  je COST ACTION skvělého
  • co jednotlivým partnerům COST ACTION přináší

Web projektu zde.

Projekty SMART
Výzkumné týmy SMART